Římanům 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým Zákona mluvím) že Zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest člověk?
1Know you not, brethren, (for I speak to them that know the law,) that the law hath dominion over a man, as long as it liveth?
2Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž její, rozvázána jest od zákona muže.
2For the woman that hath an husband, whilst her husband liveth is bound to the law. But if her husband be dead, she is loosed from the law of her husband.
3A protož dokudž jest živ muž její, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jižť jest svobodna od zákona toho, takže již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem.
3Therefore, whilst her husband liveth, she shall be called an adulteress, if she be with another man: but if her husband be dead, she is delivered from the law of her husband; so that she is not an adulteress, if she be with another man.
4Takž, bratří moji, i vy umrtveni jste Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, totiž toho, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu.
4Therefore, my brethren, you also are become dead to the law, by the body of Christ; that you may belong to another, who is risen again from the dead, that we may bring forth fruit to God.
5Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů příčinou Zákona vzbuzené moc svou provodily v údech našich k nesení ovoce ne Bohu, ale smrti.
5For when we were in the flesh, the passions of sins, which were by the law, did work in our members, to bring forth fruit unto death.
6Nyní pak osvobozeni jsme od Zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom již sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery.
6But now we are loosed from the law of death, wherein we were detained; so that we should serve in newness of spirit, and not in the oldness of the letter.
7Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš.
7What shall we say, then? Is the law sin? God forbid. But I do not know sin, but by the law; for I had not known concupiscence, if the law did not say: Thou shalt not covet.
8Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez Zákona zajisté hřích mrtev jest.
8But sin taking occasion by the commandment, wrought in me all manner of concupiscence. For without the law sin was dead.
9Jáť pak byl jsem živ někdy bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil,
9And I lived some time without the law. But when the commandment came, sin revived,
10a já umřel. I shledáno jest, že to přikázání, kteréž mělo mi býti k životu, že jest mi k smrti.
10And I died. And the commandment that was ordained to life, the same was found to be unto death to me.
11Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázání, podvedl mne, a skrze ně i zabil.
11For sin, taking occasion by the commandment, seduced me, and by it killed me.
12A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest.
12Wherefore the law indeed is holy, and the commandment holy, and just, and good.
13Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, kterýž aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby tak byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázání.
13Was that then which is good, made death unto me? God forbid. But sin, that it may appear sin, by that which is good, wrought death in me; that sin, by the commandment, might become sinful above measure.
14Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu.
14For we know that the law is spiritual; but I am carnal, sold under sin.
15Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.
15For that which I work, I understand not. For I do not that good which I will; but the evil which I hate, that I do.
16Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý.
16If then I do that which I will not, I consent to the law, that it is good.
17A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
17Now then it is no more I that do it, but sin that dwelleth in me.
18Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám.
18For I know that there dwelleth not in me, that is to say, in my flesh, that which is good. For to will, is present with me; but to accomplish that which is good, I find not.
19Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci.
19For the good which I will, I do not; but the evil which I will not, that I do.
20A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
20Now if I do that which I will not, it is no more I that do it, but sin that dwelleth in me.
21Nalézám tedy takový při sobě zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé.
21I find then a law, that when I have a will to do good, evil is present with me.
22Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka;
22For I am delighted with the law of God, according to the inward man:
23Ale vidím jiný zákon v údech svých, odporující zákonu mysli mé a jímající mne, tak abych byl vězeň zákona hřícha, kterýž jest v údech mých.
23But I see another law in my members, fighting against the law of my mind, and captivating me in the law of sin, that is in my members.
24Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti?
24Unhappy man that I am, who shall deliver me from the body of this death?
25Ale děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takžť já sloužím myslí Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha.
25The grace of God, by Jesus Christ our Lord. Therefore, I myself, with the mind serve the law of God; but with the flesh, the law of sin.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.