Marek 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
1Und bald am Morgen hielten die Hohenpriester einen Rat mit den Ältesten und Schriftgelehrten, dazu der ganze Rat, und banden Jesum und führten ihn hin und überantworteten ihn dem Pilatus.
2I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
2Und Pilatus fragte ihn: Bist du der König der Juden? Er antwortete aber und sprach zu ihm: Du sagst es.
3I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
3Und die Hohenpriester beschuldigten ihn hart.
4Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
4Pilatus aber fragte ihn abermals und sprach: Antwortest du nichts? Siehe, wie hart sie dich verklagen!
5Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.
5Jesus aber antwortete nichts mehr, also daß sich auch Pilatus verwunderte.
6Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.
6Er pflegte aber ihnen auf das Osterfest einen Gefangenen loszugeben, welchen sie begehrten.
7I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
7Es war aber einer, genannt Barabbas, gefangen mit den Aufrührern, die im Aufruhr einen Mord begangen hatten.
8A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
8Und das Volk ging hinauf und bat, daß er täte, wie er pflegte.
9Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
9Pilatus aber antwortete ihnen: Wollt ihr, daß ich euch den König der Juden losgebe?
10(Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)
10Denn er wußte, daß ihn die Hohenpriester aus Neid überantwortet hatten.
11Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
11Aber die Hohenpriester reizten das Volk, das er ihnen viel lieber den Barabbas losgäbe.
12A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
12Pilatus aber antwortete wiederum und sprach zu ihnen: Was wollt ihr denn, daß ich tue dem, den ihr beschuldigt, er sei der König der Juden?
13A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
13Sie schrieen abermals: Kreuzige ihn!
14A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
14Pilatus aber sprach zu ihnen: Was hat er Übles getan? Aber sie schrieen noch viel mehr: Kreuzige ihn!
15Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
15Pilatus aber gedachte, dem Volk genugzutun, und gab ihnen Barabbas los, und geißelte Jesum und überantwortete ihn, daß er gekreuzigt würde.
16Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.
16Die Kriegsknechte aber führten ihn hinein in das Richthaus und riefen zusammen die ganze Schar
17I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.
17und zogen ihm einen Purpur an und flochten eine dornene Krone und setzten sie ihm auf,
18I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.
18und fingen an, ihn zu grüßen: Gegrüßet seist du, der Juden König!
19A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
19Und schlugen ihm das Haupt mit dem Rohr und verspeiten ihn und fielen auf die Kniee und beteten ihn an.
20A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
20Und da sie ihn verspottet hatten, zogen sie ihm den Purpur aus und zogen seine eigenen Kleider an und führten ihn aus, daß sie ihn kreuzigten.
21I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho.
21Und zwangen einen, mit Namen Simon von Kyrene, der vom Felde kam (der ein Vater war des Alexander und Rufus), daß er sein Kreuz trüge.
22I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo.
22Und sie brachten ihn an die Stätte Golgatha, das ist verdolmetscht: Schädelstätte.
23I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.
23Und sie gaben ihm Myrrhe im Wein zu trinken; und er nahm's nicht zu sich.
24A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
24Und da sie ihn gekreuzigt hatten, teilten sie seine Kleider und warfen das Los darum, wer etwas bekäme.
25A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
25Und es war um die dritte Stunde, da sie ihn kreuzigten.
26A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.
26Und es war oben über ihm geschrieben was man ihm schuld gab, nämlich: Der König der Juden.
27Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.
27Und sie kreuzigten mit ihm zwei Mörder, einen zu seiner Rechten und einen zur Linken.
28I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
28Da ward die Schrift erfüllet, die da sagt: “Er ist unter die Übeltäter gerechnet.”
29A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,
29Und die vorübergingen, lästerten ihn und schüttelten ihre Häupter und sprachen: Pfui dich, wie fein zerbrichst du den Tempel und baust ihn in drei Tagen!
30Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
30Hilf dir nun selber und steig herab vom Kreuz!
31Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
31Desgleichen die Hohenpriester verspotteten ihn untereinander samt den Schriftgelehrten und sprachen: Er hat anderen geholfen, und kann sich selber nicht helfen.
32Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.
32Ist er Christus und König in Israel, so steige er nun vom Kreuz, daß wir sehen und glauben. Und die mit ihm gekreuzigt waren, schmähten ihn auch.
33A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
33Und nach der sechsten Stunde ward eine Finsternis über das ganze Land bis um die neunte Stunde.
34A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
34Und um die neunte Stunde rief Jesus laut und sprach: “Eli, Eli lama asabthani? das ist verdolmetscht: Mein Gott, mein Gott, warum hast du mich verlassen?
35A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
35Und etliche, die dabeistanden, da sie es hörten, sprachen sie: Siehe er ruft den Elia.
36A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
36Da lief einer und füllte einen Schwamm mit Essig und steckte ihn auf ein Rohr und tränkte ihn und sprach: Halt, laßt sehen, ob Elia komme und ihn herabnehme.
37Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
37Aber Jesus schrie laut und verschied.
38A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
38Und der Vorhang im Tempel zerriß in zwei Stücke von obenan bis untenaus.
39Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
39Der Hauptmann aber, der dabeistand ihm gegenüber und sah, daß er mit solchem Geschrei verschied, sprach: Wahrlich, dieser Mensch ist Gottes Sohn gewesen!
40Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.
40Und es waren auch Weiber da, die von ferne solches sahen; unter welchen war Maria Magdalena und Maria, Jakobus des Kleinen und des Joses Mutter, und Salome,
41Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
41die ihm auch nachgefolgt waren, da er in Galiläa war, und gedient hatten, und viele andere, die mit ihm hinauf gen Jerusalem gegangen waren.
42A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,)
42Und am Abend, dieweil es der Rüsttag war, welcher ist der Vorsabbat,
43Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.
43kam Joseph von Arimathia, ein ehrbarer Ratsherr, welcher auch auf das Reich Gottes wartete. Der wagte es und ging hinein zu Pilatus und bat um den Leichnam Jesu.
44Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
44Pilatus aber verwunderte sich, daß er schon tot war, und rief den Hauptmann und fragte ihn, ob er schon lange gestorben wäre.
45A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
45Und als er's erkundet von dem Hauptmann, gab er Joseph den Leichnam.
46A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
46Und er kaufte eine Leinwand und nahm ihn ab und wickelte ihn in die Leinwand und legte ihn in ein Grab, das war in einen Felsen gehauen, und wälzte einen Stein vor des Grabes Tür.
47Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
47Aber Maria Magdalena und Maria, des Joses Mutter, schauten zu, wo er hingelegt ward.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.