Jan 11
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Berean Standard Bible
1Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.
1At this time a man named Lazarus was sick. He lived in Bethany, the village of Mary and her sister Martha.
2(A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
2(Mary, whose brother Lazarus was sick, was to anoint the Lord with perfume and wipe His feet with her hair.)
3Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
3So the sisters sent word to Jesus, “Lord, the one You love is sick.”
4A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
4When Jesus heard this, He said, “This sickness will not end in death. No, it is for the glory of God, so that the Son of God may be glorified through it.”
5Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
5Now Jesus loved Martha and her sister and Lazarus.
6A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
6So on hearing that Lazarus was sick, He stayed where He was for two days,
7Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.
7and then He said to the disciples, “Let us go back to Judea.”
8Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?
8“Rabbi,” they replied, “the Jews just tried to stone You, and You are going back there?”
9Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
9Jesus answered, “Are there not twelve hours of daylight? If anyone walks in the daytime, he will not stumble, because he sees by the light of this world.
10Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
10But if anyone walks at night, he will stumble, because he has no light.”
11To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
11After He had said this, He told them, “Our friend Lazarus has fallen asleep, but I am going there to wake him up.”
12I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
12His disciples replied, “Lord, if he is sleeping, he will get better.”
13Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
13They thought that Jesus was talking about actual sleep, but He was speaking about the death of Lazarus.
14Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
14So Jesus told them plainly, “Lazarus is dead,
15A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.
15and for your sake I am glad I was not there, so that you may believe. But let us go to him.”
16I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.
16Then Thomas called Didymus said to his fellow disciples, “Let us also go, so that we may die with Him.”
17Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
17When Jesus arrived, He found that Lazarus had already spent four days in the tomb.
18Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
18Now Bethany was near Jerusalem, a little less than two miles away,
19Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
19and many of the Jews had come to Martha and Mary to console them in the loss of their brother.
20Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
20So when Martha heard that Jesus was coming, she went out to meet Him; but Mary stayed at home.
21I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
21Martha said to Jesus, “Lord, if You had been here, my brother would not have died.
22Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
22But even now I know that God will give You whatever You ask of Him.”
23Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
23“Your brother will rise again,” Jesus told her.
24Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
24Martha replied, “I know that he will rise again in the resurrection at the last day.”
25Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
25Jesus said to her, “I am the resurrection and the life. Whoever believes in Me will live, even though he dies.
26A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?
26And everyone who lives and believes in Me will never die. Do you believe this?”
27Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
27“Yes, Lord,” she answered, “I believe that You are the Christ, the Son of God, who was to come into the world.”
28A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
28After Martha had said this, she went back and called her sister Mary aside to tell her, “The Teacher is here and is asking for you.”
29Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
29And when Mary heard this, she got up quickly and went to Him.
30(Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
30Now Jesus had not yet entered the village, but was still at the place where Martha had met Him.
31Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
31When the Jews who were in the house consoling Mary saw how quickly she got up and went out, they followed her, supposing she was going to the tomb to mourn there.
32Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
32When Mary came to Jesus and saw Him, she fell at His feet and said, “Lord, if You had been here, my brother would not have died.”
33Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
33When Jesus saw her weeping, and the Jews who had come with her also weeping, He was deeply moved in spirit and troubled.
34A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
34“Where have you put him?” He asked. “Come and see, Lord,” they answered.
35I zaplakal Ježíš.
35Jesus wept.
36Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
36Then the Jews said, “See how He loved him!”
37Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
37But some of them asked, “Could not this man who opened the eyes of the blind also have kept Lazarus from dying?”
38Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
38Jesus, once again deeply moved, came to the tomb. It was a cave with a stone laid across the entrance.
39I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
39“Take away the stone,” Jesus said. “Lord, by now he stinks,” said Martha, the sister of the dead man. “It has already been four days.”
40Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
40Jesus replied, “Did I not tell you that if you believed, you would see the glory of God?”
41Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
41So they took away the stone. Then Jesus lifted His eyes upward and said, “Father, I thank You that You have heard Me.
42Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
42I knew that You always hear Me, but I say this for the benefit of the people standing here, so they may believe that You sent Me.”
43A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!
43After Jesus had said this, He called out in a loud voice, “Lazarus, come out!”
44I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
44The man who had been dead came out with his hands and feet bound in strips of linen, and his face wrapped in a cloth. “Unwrap him and let him go,” Jesus told them.
45Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.
45Therefore many of the Jews who had come to Mary, and had seen what Jesus did, believed in Him.
46Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.
46But some of them went to the Pharisees and told them what Jesus had done.
47I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
47Then the chief priests and Pharisees convened the Sanhedrin and said, “What are we to do? This man is performing many signs.
48Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
48If we let Him go on like this, everyone will believe in Him, and then the Romans will come and take away both our place and our nation.”
49Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
49But one of them, named Caiaphas, who was high priest that year, said to them, “You know nothing at all!
50Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
50You do not realize that it is better for you that one man die for the people than that the whole nation perish.”
51Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,
51Caiaphas did not say this on his own. Instead, as high priest that year, he was prophesying that Jesus would die for the nation,
52A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
52and not only for the nation, but also for the scattered children of God, to gather them together into one.
53Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
53So from that day on they plotted to kill Him.
54Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
54As a result, Jesus no longer went about publicly among the Jews, but He withdrew to a town called Ephraim in an area near the wilderness. And He stayed there with the disciples.
55Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
55Now the Jewish Passover was near, and many people went up from the country to Jerusalem to purify themselves before the Passover.
56I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
56They kept looking for Jesus and asking one another as they stood in the temple courts, “What do you think? Will He come to the feast at all?”
57Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
57But the chief priests and Pharisees had given orders that anyone who knew where He was must report it, so that they could arrest Him.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.