2 Královská 3
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Joram pak syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří léta osmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval dvanácte let.
1Judah siangpahrang Jehosaphat siangpahrang ah ohhaih saning hatlaitazetto naah, Ahab capa Jehoram loe Samaria ah Israel siangpahrang ah oh. Anih mah Samaria to saning hatlaihnetto uk.
2A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako otec jeho a jako matka jeho; nebo odjal modly Bál, kterýchž byl nadělal otec jeho.
2Anih loe Angraeng mikhnukah kahoih ai hmuen to sak; anih loe ampa hoi amno mah sak ih kasae hmuen to sah ai; anih loe ampa mah sak ih Baal krang to phraek king.
3A však v hříších Jeroboáma syna Nebatova, kterýž k hřešení přivodil Izraele, vždy vězel, a neodstoupil od nich.
3Toe Israel kaminawk zaehaih sahsak, Nebat capa Jeroboam mah sak ih zaehaih to caehtaak ai ah, a sak toeng.
4Mésa pak král Moábský měl hojnost dobytka, a dával králi Izraelskému sto tisíc beranů, a sto tisíc skopců i s vlnou.
4Moab siangpahrang Mesha loe tuu pacah kami ah oh, anih mah Israel siangpahrang hanah tuucaa sang cumvaito, tuumui hoi tuutae sang cumvaito paek poe han oh.
5I stalo se, když umřel Achab, že se zprotivil král Moábský králi Izraelskému.
5Toe Ahab duek pacoengah loe, Moab siangpahrang mah Israel siangpahrang to misa angthawk thuih.
6Tedy vytáhl v ten čas král Joram z Samaří, a sečtl všecken Izrael.
6To nathuem ah Jehoram siangpahrang loe Samaria hoiah caeh moe, Israel kaminawk to kroek.
7A když táhl, poslal k Jozafatovi králi Judskému, aby mu řekli: Král Moábský zprotivil mi se. Potáhneš-li se mnou proti Moábovi na vojnu? Odpověděl: Potáhnu. Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jakž koni moji, tak koni tvoji.
7Judah siangpahrang Jehosaphat khaeah kami to patoeh moe, Moab siangpahrang mah kai misa angthawk thuih boeh; Moab tuk hanah nang bomh han maw? tiah a naa. Anih mah, Kang bomh han, Kai doeh nang baktiah ka oh moe, kai ih kaminawk doeh nang ih kami, kai ih hrangnawk doeh, nang ih hrang baktiah ni oh, tiah a naa.
8Zatím řekl: Kterouž pak cestou potáhneme? Odpověděl: Cestou pouště Idumejské.
8Anih mah, na bang ih loklam hoiah maw a caeh o tahang han? tiah a naa. Jehoram mah Edom praezaek bang hoiah caeh si, tiah a naa.
9A tak vytáhl král Izraelský a král Judský i král Idumejský. A když objížděli cestou za sedm dní, nedostávalo se vody vojsku a hovadům jejich, kteráž měli s sebou.
9To pongah Israel siangpahrang, Judah siangpahrang hoi Edom siangpahrangnawk loe nawnto caeh o; ni sarihto caeh o pacoeng loe, misatuh kaminawk hoi a hoih o ih moinawk naek hanah tui to tawn o ai boeh.
10I řekl král Izraelský: Ach, běda! Nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu.
10To naah Israel siangpahrang mah, Alas! Angraeng mah hae siangpahrang thumtonawk hae, Moab kaminawk ban ah paek boeh mue! tiah thuih.
11Ale Jozafat řekl: Není-liž zde proroka Hospodinova, abychom se otázali Hospodina skrze něho? Odpovídaje pak jeden z služebníků krále Izraelského, řekl: Jestiť zde Elizeus syn Safatův, kterýž líval vodu na ruce Eliášovy.
11Toe Jehosaphat mah, Angraeng khaeah lokdueng hanah, hae ah Angraeng ih tahmaa maeto doeh om ai maw? tiah a naa. To naah Israel siangpahrang ih tamna maeto mah, Elijah ban amsaeh han tui bawhkung, Shaphat capa Elisha hae ah oh, tiah a naa.
12Tedy řekl Jozafat: U tohoť jest slovo Hospodinovo. I šli k němu, král Izraelský a Jozafat, i král Idumejský.
12Jehosaphat mah, Angraeng ih lok loe anih khaeah oh, tiah thuih pae. To pongah Israel siangpahrang, Jehosaphat hoi Edom siangpahrang to anih khaeah caeh o tathuk.
13I řekl Elizeus králi Izraelskému: Co mně do tebe? Jdi k prorokům otce svého a k prorokům matky své. Řekl jemu král Izraelský: Nikoli, nebo povolal Hospodin tří králů těchto, aby je vydal v ruku Moábovu.
13Elisha mah Israel siangpahrang khaeah, Nang hoi timaw asaenghaih oh, nampa ih tahmaa hoi namno ih tahmaanawk khaeah caeh khae, tiah a naa. Israel siangpahrang mah, To tih na ai ni, hae siangpahrang thumtonawk loe Moab kaminawk ban ah paek hanah Angraeng mah nawnto pakhueng boeh, tiah a naa.
14K tomu řekl Elizeus: Živť jest Hospodin zástupů, před jehož oblíčejem stojím, bychť sobě nevážil Jozafata krále Judského, nepohleděl bych na tě, ani popatřil.
14Elisha mah, Tok ka sak pae ih, Misatuh Angraeng loe hing pongah, Judah siangpahrang Jehosaphat ih mikhmai ka khen ai nahaeloe, nang hae hnuk hanah ka koeh ai, khet mataeng doeh kang khen mak ai.
15Ale nyní přiveďte mi toho, kterýž by uměl hráti na harfu. A když on hral, byla nad ním ruka Hospodinova.
15Toe katoeng kruek kop kami maeto angzo o haih ah, tiah a naa. Katoeng kruek kop kami mah katoeng to kruek naah, Elisha nuiah Angraeng ih ban to oh.
16I řekl: Takto praví Hospodin: Nadělej v tomto potoku množství dolů.
16Angraeng mah, Hae vacong hae tui ka koisak han, tiah thuih.
17Nebo toto dí Hospodin: Neuzříte větru, aniž uzříte přívalu, však potok tento naplněn bude vodou, tak že píti budete i vy i množství vaše, i hovada vaše.
17Angraeng mah, Takhi hoi khotui to na hnu o mak ai; toe to ih vacongnawk loe tui hoiah koi o boih tih; nangmah hoi nangmah ih moinawk mah naek o pacoengah, kalah taw ih moinawk boih mah doeh nae o tih, tiah thuih.
18A i to málo jest před oblíčejem Hospodinovým, nebo i Moábské dá v ruku vaši.
18Hae hmuen loe Angraeng mikhnukah zoidaek hmuen ah ni oh; Moab kaminawk doeh nangcae ban ah na paek tih.
19A zkazíte všeliké město hrazené, i všeliké město výborné, též všecko stromoví dobré zporážíte, a všecky studnice vod zasypete, a všeliké pole dobré kamením přiházíte.
19Sipae hoi thungh ih vangpuinawk hoi kahoih koek vangpuinawk to phrae o boih ah; kahoih thingnawk to pakhruh o boih ah loe, tuikhawnawk to taet o boih ah; kahoih longnawk doeh thlung hoiah aphum oh loe, paro o boih ah, tiah a naa.
20I stalo se ráno, když obětována bývá obět suchá, a aj, vody přicházely cestou od strany Idumejské, a naplněna jest země vodami.
20Khawnbang cang hoi angbawnhaih atue phak naah loe, khenah, Edom bang hoiah tui to long, prae loe tui hoiah koi.
21Všecken pak Moáb uslyšev, že by vytáhli králové, aby bojovali proti nim, svolali se všickni, od toho, kterýž se pasem opásati může, a výše, a postavili se na pomezí.
21Moab kaminawk boih mah nihcae tuk hanah siangpahrang thumto angzoh o boeh, tiah thaih o naah, nihcae loe nawkta mitong tih ai, maiphaw sin thaih kaminawk boih to kawk moe, ramri ah angangsak.
22Potom ráno vstavše, když slunce vzešlo nad těmi vodami, uzřeli Moábští naproti ty vody rdějící se jako krev.
22Khawnbang khawnthaw angthawk o naah, ni aengh mah tui to kah, to naah Moab kaminawk mah ho bang yaeh hoiah, athii baktiah kathim tui to a hnuk o.
23A řekli: Krev jest. Jistě žeť jsou se pohubili ti králové, a zabil jeden každý bližního svého; protož nyní k loupežem, ó Moábští! A přišli až k ležení Izraelskému.
23To naah nihcae mah, Hae loe athii boeh ni! Siangpahrangnawk loe angmacae hoi angmacae anghum o boeh; to pongah Moab kaminawk, vaihi nihcae ih hmuenmae to la o si, tiah thuih o.
24Tedy povstavše Izraelští, porazili Moábské, kteříž utíkali před nimi, a oni porazili je porážkou velikou, také i v jejich krajině.
24Israel kaminawk ataihaih ahmuen ah Moab kaminawk angzoh o naah, Israelnawk mah angang o moe, Moab kaminawk to takroek o; nihcae loe Israelnawk hmaa ah cawnh o; Israelnawk mah nihcae to Moab prae karoek to patom o moe, hum o.
25Nebo města jejich zbořili, a na všeliké pole výborné házejíce jeden každý kamením svým, naplnili je, i všecky studnice vod zasypali, a všecko stromoví dobré zporáželi, tak že toliko nechali u Kirchareset zdi jeho. Protož shlukše se prakovníci, dobývali ho.
25Vangpui boih phraek pae o, lawk kahoih ahmuennawk boih to thlung koi mongah vah pae o; tuikhawnawk to patet pae o moe, kahoih thingnawk to pakruk pae o king; Kir-Haraseth vangpui ih sipae thlungnawk khue ni caeh o taak, toe ngazai sin kaminawk mah to vangpui to takui o moe, tuk o.
26A vida král Moábský, že jsou mu silní bojovníci ti, vzal s sebou sedm set mužů bojovných, chtě se probiti skrze vojska krále Idumejského. Ale nemohli.
26Moab siangpahrang mah, misa mah pazawk tih boeh, tiah panoek naah, Edom siangpahrang ataihaih ahmuen hoiah misatuk hanah, sumsen sin kami cumvai sarihtonawk to caeh haih, toe anih mah pazawk thai ai.
27Pročež jav syna jeho prvorozeného, kterýž měl kralovati místo něho, obětoval jej v obět zápalnou na zdi. I stalo se rozhněvání veliké proti Izraelovi; protož odtrhše od něho, navrátili se do země své.
27To pacoengah angmah zuengah siangpahrang ah kaom han koi calu to lak moe, vangpui sipae nuiah angbawnhaih to a sak; to tiah sakhaih to Israelnawk hanah paroeai panuet thok hmuen ah poek o pongah, angqoi o moe, angmacae prae ah amlaem o taak.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.