2 Královská 25
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Stalo se pak léta devátého kralování jeho, měsíce desátého, v desátý den téhož měsíce, že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položil se u něho, a vzdělali proti němu hradbu vůkol.
1Zedekiah siangpahrang ah ohhaih saning takawtto, khrah hato haih, ni hato naah, Babylon siangpahrang Nebuchadnezzar loe, Jerusalem tuk hanah, angmah ih misatuh kaminawk boih hoiah caeh moe, ohhaih ahmuen to sak o; vangpui kangkui ah misa abuephaih longkhaw to takaeh o.
2A bylo město obleženo, až do jedenáctého léta krále Sedechiáše.
2Zedekiah siangpahrang ah ohhaih saning hatlai karoek to vangpui to takui o.
3V kterémžto, devátého dne čtvrtého měsíce, rozmohl se hlad v městě, a neměl chleba lid země.
3Khrah palito haih, ni takawtto naah loe, vangpui thungah khokhaahaih to phak; prae thung kaom kaminawk caak hanah buh roe om ai boeh.
4I protrženo jest město, a všickni muži bojovní utekli noci té skrze bránu mezi dvěma zdmi u zahrady královské; Kaldejští pak leželi okolo města. Ušel také král cestou pouště.
4Khaldea kaminawk mah sipae to phraek o moe, vangpui to takui o pongah, vangpui thung ih misatuh kaminawk loe siangpahrang takha taeng ih sipae hnetto salak hoiah aqum ah cawnh o boih; siangpahrang loe tangtling azawn ah caeh.
5I honilo vojsko Kaldejské krále, a postihli ho na rovinách Jerišských, a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho.
5Toe Khaldea misatuh kaminawk mah anih to patom o moe, Jeriko azawn ah kae o; anih ih misatuh kaminawk loe anghmat o phang.
6A tak javše krále, přivedli jej k králi Babylonskému do Ribla, kdež učinili o něm soud.
6Siangpahrang to naeh o moe, Babylon siangpahrang khaeah Riblah ah caeh o haih; to ah anih nuiah lok takroekhaih to sak o.
7Syny pak Sedechiášovy zmordovali před očima jeho. Potom Sedechiáše oslepili, a svázavše ho řetězy ocelivými, zavedli jej do Babylona.
7Nihcae mah Zedekiah angmah mikhnukah a capanawk to hum pae o; Zedekiah ih mik to taprok pae o dok pacoengah, sumkamling qui hoiah pathlet o moe, anih to Babylon ah caeh o haih.
8Potom měsíce pátého, sedmý den téhož měsíce, léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského, přitáhl Nebuzardan hejtman nad žoldnéři, služebník krále Babylonského, do Jeruzaléma.
8Babylon siangpahrang Nebuchadnezzar, siangpahrang ah ohhaih saning hatlaitakawtto, khrah pangato haih, ni sarihto naah, Babylon siangpahrang ih tamna, misatuh angraeng, Nebuzaradan loe Jerusalam ah angzoh.
9A zapálil dům Hospodinův i dům královský, i všecky domy v Jeruzalémě, a tak všecky domy veliké vypálil.
9Anih mah Angraeng ih im, siangpahrang im, Jerusalem ih angraeng im hoi kamtang kaminawk ih imnawk to hmai hoiah thlaek pae boih.
10Zdi také Jeruzalémské vůkol pobořilo všecko vojsko Kaldejské, kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéři.
10Misatuh angraeng hoi nawnto kaom, Khaldea misatuh kaminawk boih mah, Jerusalem sipae to phraek o.
11Ostatek pak lidu, kterýž byl zůstal v městě, i poběhlce, kteříž se byli obrátili k králi Babylonskému, a jiný obecný lid, zavedl Nebuzardan hejtman nad žoldnéři.
11Misatuh kaminawk ukkung Nebuzaradan mah vangpui thungah kanghmat kaminawk, Babylon siangpahrang khae caeh kaminawk hoi kanghmat kalah kaminawk to naeh boih.
12Toliko něco chaterného lidu země zanechal hejtman nad žoldnéři, aby byli vinaři a oráči.
12Toe lawkphrawk kami hoi misur takha sak han kaom kamtang kaminawk loe a caehtaak.
13Nadto sloupy měděné, kteříž byli v domě Hospodinově, i podstavky, i moře měděné, kteréž bylo v domě Hospodinově, ztloukli Kaldejští, a měď z nich odvezli do Babylona.
13Babylon kaminawk mah Angraeng imthung ih sumkamling hoiah sak ih tungnawk, tui amthlukhaih okduknawk hoi sumkamling hoiah sak ih tuilinawk to phraek o king; sumkamling loe Babylon ah sinh o.
14Též hrnce, lopaty a nástroje hudebné, a kadidlnice i všecky nádoby měděné, jimiž sloužili, pobrali.
14Laomnawk, long sohhaihnawk, taitaehnawk, kathlahnawk hoi nihcae toksakhaih sumkamling hoiah sak ih laom sabaenawk to a lak o.
15I nádoby k oharkům a kotlíky, a cokoli zlatého a stříbrného bylo, pobral hejtman nad žoldnéři,
15Sui, phoisa hoiah sak ih laom sabaenawk loe misatuh angraeng mah lak.
16Sloupy dva, moře jedno a podstavky, jichž byl nadělal Šalomoun do domu Hospodinova. Nebylo váhy mědi všech těch nádob.
16Solomon mah Angraeng im hanah sak ih, tung hnetto, tuili, sumkamling hoiah sak ih akhok kaom caboi loe tah laek ai ah pop.
17Osmnácti loket byla výška sloupu jednoho, a makovice na něm měděná, kterážto makovice tří loket zvýší byla, a mřežování i jablka zrnatá na té makovici vůkol; všecko bylo měděné. Takovýž byl i druhý sloup s mřežováním.
17Tung loe dong hatlaitazetto sawk; tung nuiah kaom sumkamling hoiah sak ih tung ranuih loe dong thumto sang; to tung ranui ah loe sumkamling hoiah sak ih apawk bungmu hoi pomogranat thingthai krang to oh; hnetto haih tung doeh to tiah soi ih apawk bungmu krang to oh.
18Vzal také týž hejtman nad žoldnéři Saraiáše kněze předního, a Sofoniáše kněze nižšího, a tři strážné prahu.
18Misatuh angraeng mah kalen koek qaima Seraiah, hnetto haih qaima Zephaniah hoi khongkha toep kami thumto naeh.
19A z města vzal komorníka jednoho, kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými, a pět mužů z těch, jenž bývali při králi, kteříž nalezeni byli v městě, a předního spisovatele vojska, kterýž popisoval vojsko z lidu země, a šedesáte mužů z lidu země, kteříž se nalezli v městě.
19Misatuh zaehoikung maeto, vangpui thung ih siangpahrang poekhaih paekkung pangato, prae kami thapaek kami hoi ca tarik misatuh maeto, vangpui thungah hnuk o ih kami quitarukto doeh naeh moe, a caeh haih.
20Zjímav tedy je Nebuzardan hejtman nad žoldnéři, přivedl je k králi Babylonskému do Ribla.
20Rakap angraeng Nebuzaradan mah to kaminawk to naeh pacoengah, Babylon siangpahrang khaeah, Riblah ah caeh haih;
21I pobil je král Babylonský, a zmordoval je v Ribla, v zemi Emat, a tak zaveden jest Juda z země své.
21Babylon siangpahrang mah Hammath prae Riblah vangpui ah nihcae to hum. To pongah Judah kaminawk loe angmacae prae thung hoiah misong ah caeh o haih ving boeh.
22Lidu pak, kterýž zůstal v zemi Judské, jehož byl zanechal Nabuchodonozor král Babylonský, představil Godoliáše syna Achikama, syna Safanova.
22Babylon siangpahrang Nebuchadnezzar mah, Shaphan capa Ahikam, Ahikam capa Gedaliah to, Judah prae ah caehtaak ih kaminawk ukkung ah suek.
23I uslyšeli všickni hejtmané vojska, oni i lid jejich, že postavil za správce král Babylonský Godoliáše, a přišli k Godoliášovi do Masfa, totiž Izmael syn Netaniášův, a Jochanan syn Kareachův, a Saraiáš syn Tanchumeta Netofatského, a Jazaniáš syn Machatův, oni i lid jejich.
23Babylon siangpahrang mah Gedaliah to prae ukkung angraeng ah suek boeh, tiah misatuh angraengnawk boih hoi kaminawk mah thaih o naah, Nathaniah capa Ishmael, Kareah capa Johanan, Natophat acaeng Tanhumeth capa Seraiah, Maakah kami ih capa Jaazaniah hoi angmah ih kaminawk loe Mizpah ah Gedaliah khaeah caeh o.
24Tedy přisáhl jim Godoliáš i lidu jejich, a řekl jim: Nebojte se služby Kaldejských, zůstaňte v zemi, a služte králi Babylonskému, a dobře vám bude.
24Gedaliah mah angmah ih kaminawk hoi to ah kaom kaminawk khaeah lokkamhaih to sak; anih mah Babylon angraeng ih tamna ah oh han zii o hmah; prae thungah om oh loe, Babylon siangpahrang ih tok to sah pae oh, to tiah nahaeloe khosak na hoih o tih, tiah a naa.
25I stalo se měsíce sedmého, přišel Izmael syn Netaniáše, syna Elisamova, z semene královského, a deset mužů s ním. I zabili Godoliáše, a umřel; takž i Židy i Kaldejské, kteříž s ním byli v Masfa.
25Toe khrah sarihto naah, siangpahrang acaeng thung ih, Elishama capa Nethaniah, Nethaniah capa Ishmael loe, angmah ih kami hatonawk hoi nawnto angzoh moe, Gedeliah to takroek moe, Gedeliah loe duek; Mizpah ah anih hoi nawnto kaom Judah kaminawk hoi Babylon kaminawk doeh hum o.
26Pročež zdvih se všecken lid, od malého až do velikého, i hejtmané vojsk, ušli do Egypta; nebo se báli Kaldejských.
26Nihcae mah khaldea kaminawk to zit o pongah, kathoeng kalen kaminawk boih, misatuh angraengnawk loe angthawk o moe, Izip prae ah cawnh o boih.
27Stalo se také léta třidcátého sedmého po zajetí Joachina krále Judského, dvanáctého měsíce, dvadcátého sedmého dne téhož měsíce, povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta, když počal kralovati, Joachina krále Judského, pustiv ho z žaláře.
27Judah siangpahrang Jehoiachin misong angtanghaih saning quithum, sarihto, khrah hatlaihnetto haih, ni pumphae sarihto naah, Babylon siangpahrang Evil-Merodak siangpahrang ah oh amtong tangsuek; anih mah Jehoiachin to thongim thung hoiah tacawtsak.
28A mluvil s ním dobrotivě, i stolici jeho postavil nad stolice jiných králů, kteříž s ním byli v Babyloně.
28Anih khaeah tahmenhaih palung hoiah lok a thuih pae moe, Babylon ah angmah khaeah kaom kalah siangpahrangnawk boih pong kasang kueah angraeng tangkhang nuiah anghnuthaih ahmuen to paek.
29Změnil též roucho jeho, kteréž měl v žaláři. I jídal vždycky před ním po všecky dny života svého.
29Jehoiachin loe thongkrakhaih kahni to angkhring moe, a hing thung siangpahrang ih caboi pongah buh to caak.
30Nebo vyměřený pokrm ustavičně dáván byl jemu od krále, a to na každý den po všecky dny života jeho.
30Siangpahrang mah, Jehoiachin hanah a hing thung, ni thokkruek patoh hanah hmuennaenawk to paek.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.