2 Královská 25
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Baibal Olcim (Matupi Chin)
1Stalo se pak léta devátého kralování jeho, měsíce desátého, v desátý den téhož měsíce, že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položil se u něho, a vzdělali proti němu hradbu vůkol.
1Zedekiah a manghai te kum ko dongla a pha vaengkah hla rha, hla hnin rha dongah ah tah Babylon manghai Nebukhanezar neh a thadueng pum tah Jerusalem la pawk. Te dongah a rhaeh thil tih a kaepvai ah buep a to thil uh.
2A bylo město obleženo, až do jedenáctého léta krále Sedechiáše.
2Te dongah khopuei tah Zedekiah manghai kah kum hlai khat hil vongup khuiah om.
3V kterémžto, devátého dne čtvrtého měsíce, rozmohl se hlad v městě, a neměl chleba lid země.
3A hla ko phoeiah tah khopuei ah khokha tlung coeng. Te dongah khohmuen pilnam ham buh om voel pawh.
4I protrženo jest město, a všickni muži bojovní utekli noci té skrze bránu mezi dvěma zdmi u zahrady královské; Kaldejští pak leželi okolo města. Ušel také král cestou pouště.
4Tedae khopuei te a pook vaengah tah caemtloek hlang boeih khaw khoyin ah manghai dum kaep, vongtung laklo kah vongka longpuei longah coe uh. Te vaengah khopuei kaepvai kah Khalden rhoek khaw kolken longpuei la cet uh.
5I honilo vojsko Kaldejské krále, a postihli ho na rovinách Jerišských, a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho.
5Tedae Khalden caem loh manghai hnuk te a hloem tih Jerikho kolken ah a kae uh. Te dongah a caem boeih khaw anih taeng lamloh taekyak uh.
6A tak javše krále, přivedli jej k králi Babylonskému do Ribla, kdež učinili o něm soud.
6Manghai te a tuuk uh tih Riblah kah Babylon manghai taengla a khuen uh phoeiah anih sokah laitloeknah te a thui uh.
7Syny pak Sedechiášovy zmordovali před očima jeho. Potom Sedechiáše oslepili, a svázavše ho řetězy ocelivými, zavedli jej do Babylona.
7Zedekiah koca rhoek te a mikhmuh ah a ngawn uh. Zedekiah mik te khaw a dael sak tih rhohum neh a khih phoeiah Babylon la a khuen.
8Potom měsíce pátého, sedmý den téhož měsíce, léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského, přitáhl Nebuzardan hejtman nad žoldnéři, služebník krále Babylonského, do Jeruzaléma.
8Babylon manghai, manghai Nebukhanezar kah kum hlai ko kum kah a hla nga, hlasae hnin rhih vaengah Babylon manghai kah sal imtawt boei Nebuzaradan te Jerusalem la pawk.
9A zapálil dům Hospodinův i dům královský, i všecky domy v Jeruzalémě, a tak všecky domy veliké vypálil.
9Te vaengah BOEIPA im neh manghai im khaw, Jerusalem kah im boeih khaw a hoeh pah tih im len boeih khaw hmai neh a hoeh.
10Zdi také Jeruzalémské vůkol pobořilo všecko vojsko Kaldejské, kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéři.
10Jerusalem kaepvai kah vongtung te khaw imtawt boei kah Khalden caem pum loh a palet uh.
11Ostatek pak lidu, kterýž byl zůstal v městě, i poběhlce, kteříž se byli obrátili k králi Babylonskému, a jiný obecný lid, zavedl Nebuzardan hejtman nad žoldnéři.
11Khopuei ah aka sueng pilnam kah a coih rhoek khaw, Babylon manghai taengla aka kun la aka kun rhoek khaw, hlangping kah a coihpaih khaw imtawt boei Nebuzaradan loh a poelyoe.
12Toliko něco chaterného lidu země zanechal hejtman nad žoldnéři, aby byli vinaři a oráči.
12Tedae khohmuen kah khodaeng te tah imtawt boei loh dumpho neh lotawn la a paih.
13Nadto sloupy měděné, kteříž byli v domě Hospodinově, i podstavky, i moře měděné, kteréž bylo v domě Hospodinově, ztloukli Kaldejští, a měď z nich odvezli do Babylona.
13BOEIPA im kah rhohum tung te khaw, tungkho te khaw, BOEIPA im kah rhohum tuili te khaw Khalden loh a phaek tih a rhohum rhoek te Babylon la a phueih uh.
14Též hrnce, lopaty a nástroje hudebné, a kadidlnice i všecky nádoby měděné, jimiž sloužili, pobrali.
14Am neh hmaisoh te khaw, paitaeh neh yakbu te khaw, rhohum hnopai boeih neh amih taengah aka thotat rhoek khaw a loh uh.
15I nádoby k oharkům a kotlíky, a cokoli zlatého a stříbrného bylo, pobral hejtman nad žoldnéři,
15Baelphaih neh baelcak te khaw sui, sui neh ngun, ngun te tah imtawt boei loh a khuen.
16Sloupy dva, moře jedno a podstavky, jichž byl nadělal Šalomoun do domu Hospodinova. Nebylo váhy mědi všech těch nádob.
16Solomon loh BOEIPA im ham a saii tung panit, tuili pakhat, tungkho rhoek neh a hnopai cungkuem dongkah rhohum te a khiing thui lek pawh.
17Osmnácti loket byla výška sloupu jednoho, a makovice na něm měděná, kterážto makovice tří loket zvýší byla, a mřežování i jablka zrnatá na té makovici vůkol; všecko bylo měděné. Takovýž byl i druhý sloup s mřežováním.
17Tung pakhat kah a sang he dong hlai rhet lo tih a sokah tungthi te rhohum la om. Tungthi kah a sang he a dong la dong thum lo. Tungthi soah sahamlong neh talae thaih om tih a kaep boeih te rhohum ni. Te phek la tung pabae dongah khaw sahamlong neh om.
18Vzal také týž hejtman nad žoldnéři Saraiáše kněze předního, a Sofoniáše kněze nižšího, a tři strážné prahu.
18Imtawt boei loh khosoih boeilu Seraiah neh khosoih hnukthoi Zephaniah khaw, cingkhaa aka hung pathum te khaw a khuen.
19A z města vzal komorníka jednoho, kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými, a pět mužů z těch, jenž bývali při králi, kteříž nalezeni byli v městě, a předního spisovatele vojska, kterýž popisoval vojsko z lidu země, a šedesáte mužů z lidu země, kteříž se nalezli v městě.
19Te vaengah khopuei lamkah caemtloek hlang so neh manghai maelhmai aka hmu tih khopuei ah aka phoe hlang panga soah hlangtawt la aka om imkhoem pakhat loh khohmuen pilnam aka muk caempuei mangpa kah cadaek neh khopuei ah aka phoe khohmuen pilnam hlang sawmrhuk te a khuen.
20Zjímav tedy je Nebuzardan hejtman nad žoldnéři, přivedl je k králi Babylonskému do Ribla.
20Imtawt boei Nebuzaradan loh amih te a loh tih Riblah kah Babylon manghai taengla a thak.
21I pobil je král Babylonský, a zmordoval je v Ribla, v zemi Emat, a tak zaveden jest Juda z země své.
21Amih te Babylon manghai loh a ngawn dongah Khamath khohmuen kah Riblah ah a duek sak. Te tlam ni Judah te amah khohmuen dong lamloh a poelyoe.
22Lidu pak, kterýž zůstal v zemi Judské, jehož byl zanechal Nabuchodonozor král Babylonský, představil Godoliáše syna Achikama, syna Safanova.
22Pilnam khaw Babylon manghai Nebukhanezar loh a caknoi rhoek te tah Judah khohmuen ah sueng uh van tih amih ham te Shaphan koca Ahikam capa Gedaliah te a khueh pah.
23I uslyšeli všickni hejtmané vojska, oni i lid jejich, že postavil za správce král Babylonský Godoliáše, a přišli k Godoliášovi do Masfa, totiž Izmael syn Netaniášův, a Jochanan syn Kareachův, a Saraiáš syn Tanchumeta Netofatského, a Jazaniáš syn Machatův, oni i lid jejich.
23Babylon manghai loh Gedaliah a khueh te amih kah tatthai mangpa boeih rhoek neh hlang rhoek loh a yaak uh dongah Mizpah kah Gedaliah te a paan uh. Te vaengah Nethaniah capa Ishmael, Kareah capa Johanan, Netophah Tanhumeth capa Seraiah, Maakathi capa Jaazaniah neh amih kah hlang rhoek khaw thum uh.
24Tedy přisáhl jim Godoliáš i lidu jejich, a řekl jim: Nebojte se služby Kaldejských, zůstaňte v zemi, a služte králi Babylonskému, a dobře vám bude.
24Gedaliah loh amih ham neh amih hlang rhoek ham khaw a toemngam tih amih te, “Khalden sal rhoek te rhih uh boeh, khohmuen ah khosa uh lamtah Babylon manghai taengah thotat uh, nangmih taengah voelphoeng bitni,” a ti nah.
25I stalo se měsíce sedmého, přišel Izmael syn Netaniáše, syna Elisamova, z semene královského, a deset mužů s ním. I zabili Godoliáše, a umřel; takž i Židy i Kaldejské, kteříž s ním byli v Masfa.
25Tedae hla rhih dongla a pha vaengah tah mangpa tiingan lamkah Elishama koca Nethaniah capa Ishmael neh a taengkah hlang parha te ha pawk tih Gedaliah te a ngawn uh. Te dongah Mizpah kah anih taengah aka om Judah rhoek neh Khalden rhoek khaw duek.
26Pročež zdvih se všecken lid, od malého až do velikého, i hejtmané vojsk, ušli do Egypta; nebo se báli Kaldejských.
26Te dongah pilnam pum te tanoe lamloh kangham hil thoo uh tih tatthai mangpa rhoek khaw Khalden te a rhih uh dongah Egypt la pawk uh.
27Stalo se také léta třidcátého sedmého po zajetí Joachina krále Judského, dvanáctého měsíce, dvadcátého sedmého dne téhož měsíce, povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta, když počal kralovati, Joachina krále Judského, pustiv ho z žaláře.
27Judah manghai Jehoiakhin hlangsol kah sawmthum kum rhih neh a hla hlai nit hlasae hnin kul hnin rhih vaengkah Babylon manghai Evilmerodakh a manghai kum dongah Judah manghai Jehoiakhin kah a lu te thong im lamloh a loeih sak.
28A mluvil s ním dobrotivě, i stolici jeho postavil nad stolice jiných králů, kteříž s ním byli v Babyloně.
28Anih te a then a thui pah tih a ngolkhoel te khaw amah taengkah Babylon manghai rhoek kah ngolkhoel lakah a sola a paek.
29Změnil též roucho jeho, kteréž měl v žaláři. I jídal vždycky před ním po všecky dny života svého.
29Anih kah thong himbai te a tho pah tih a hing tue khuiah tah amah mikhmuh ah buh phat a caak sak.
30Nebo vyměřený pokrm ustavičně dáván byl jemu od krále, a to na každý den po všecky dny života jeho.
30Anih ham te buhkak mai akhaw a hing tue khuitah a hnin bal, hnin bal, a ol bangla manghai taeng lamkah buhkak te ni anih taengla phat a paek.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.