2 Královská 17
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Léta dvanáctého Achasa krále Judského kraloval Ozee syn Ela v Samaří nad Izraelem devět let.
1Judah siangpahrang Ahaz saning hatlaihnetto haih naah, Elah capa Hoshea loe Samaria vangpui ah Israel siangpahrang ah oh, anih mah saning takawtto thung uk.
2A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako jiní králové Izraelští, kteříž byli před ním.
2Anih loe Angraeng mikhnukah kahoih ai hmuen to sak; hmaloe ih kaom Israel siangpahrangnawk baktiah hmuen to sah ai.
3Proti němuž přitáhl Salmanazar král Assyrský. I učiněn jest Ozee služebníkem jeho, a dával mu plat.
3Assyria siangpahrang Shalmaneser mah, Hoshea to tuk moe, tamna ah suek pacoengah, tamut to paeksak.
4Shledal pak král Assyrský při Ozee puntování; nebo poslal posly k Sua králi Egyptskému, a neposílal králi Assyrskému ročního platu. Protož oblehl ho král Assyrský, a svázaného dal do žaláře.
4Hoshea loe saning kruek paek han koi tamut to paek ai, anih mah Izip siangpahrang So khaeah laicaeh patoeh moe, misatuk han pacaeng ti, tiah Assyria siangpahrang mah panoek naah, anih to naeh moe, thongim thungah pakhrak.
5I táhl král Assyrský po vší zemi; přitáhl také do Samaří, a ležel u ní tři léta.
5Assyria siangpahrang loe prae boih tuk hanah angzoh tahang; Samaria vangpui ah caeh moe, vangpui to saning thumto thung takui.
6Léta pak devátého Ozee vzal král Assyrský Samaří, a přenesl Izraele do Assyrie, a osadil je v Chelach a v Chabor při řece Gozan, a v městech Médských.
6Hoshea siangpahrang ah ohhaih saning takawtto naah, Assyria siangpahrang mah Samaria to lak moe, Israel kaminawk to Assyria ah caeh haih; nihcae to Gozan vapui taeng, Medes kaminawk ih vangpui Halah hoi Habor ah ohsak.
7To se stalo, proto že hřešili synové Izraelští proti Hospodinu Bohu svému, kterýž je vyvedl z země Egyptské, aby nebyli pod mocí Faraona krále Egyptského, a ctili bohy cizí,
7Israel kaminawk loe Izip prae hoi Izip siangpahrang Faro ban thung hoiah zaehoikung, angmacae Angraeng Sithaw hmaa ah zaehaih to sak o moe, kalah sithawnawk to bok o taak,
8Chodíce v ustanoveních pohanů, (kteréž byl vyvrhl Hospodin od tváři synů Izraelských), a králů Izraelských, kteráž nařídili.
8Israel caanawk hoi angmacae mah suek o ih, Israel siangpahrangnawk hmaa ah, Angraeng mah haek ih sithaw panoek ai kaminawk mah sak o ih atawk to pazui o.
9Přesto pokrytě se měli synové Izraelští, činíce to, což není dobrého před Hospodinem Bohem svým, a vzdělali sobě výsosti ve všech městech svých, od věže strážných až do města hrazeného.
9Israel kaminawk loe angmacae Angraeng Sithaw mah koeh ai ih hmuen to tamquta hoiah sak o; misatoephaih imsang hoi vangpui sipaenawk to a sak o moe, avangnawk boih ah hmuensang to a sak o.
10A nastavěli sobě obrazů i hájů na všelikém pahrbku vysokém, a pod každým stromem zeleným,
10Krang hoi Asherah krang soi ih thingnawk to maesom nui hoi thingkung tlim boi ah a suek o.
11Zapalujíce tam vonné věci na všech výsostech, rovně jako pohané, kteréž vyhnal Hospodin od tváři jejich. A činili věci nejhorší, popouzejíce Hospodina.
11Nihcae hmaa ah Angraeng Sithaw mah haek ih, Sithaw panoek ai kaminawk mah sak ih hmuen baktih toengah, hmuensang boih ah hmuihoih to thlaek o moe, Angraeng palungphuisak hanah, kahoih ai hmuen to a sak o.
12A sloužili bohům nečistým, o nichž byl Hospodin řekl jim, aby nečinili toho.
12Angraeng mah, Hae hmuennawk hae sah o hmah, tiah thuih pae; toe krang to a bok o toengtoeng vop.
13I osvědčoval Hospodin proti Izraelovi a proti Judovi skrze všecky proroky i všecky vidoucí, řka: Odvraťte se od cest svých zlých, a ostříhejte přikázaní mých a ustanovení mých vedlé všeho zákona, kterýž jsem vydal otcům vašim, a kterýž jsem poslal k vám skrze služebníky své proroky.
13Angraeng Sithaw mah, Kahoih ai loklam to caeh o taak ah loe, nam panawk khaeah ka thuih ih dannawk boih, tahmanawk rang hoiah thuih ih ka lokpaekhaih hoi ka thuitaekhaih loknawk to pazui oh, tiah ka tamna tahmanawk patohhaih rang hoiah Israel hoi Judah kaminawk khaeah ka thuih.
14Však neposlechli, ale zatvrdili šíji svou, jako i otcové jejich šíje své, kteříž nevěřili v Hospodina Boha svého.
14Toe nihcae mah tahngai o ai; angmacae Angraeng Sithaw katang ai, ampanawk baktiah palungthin amtak o sak.
15A opovrhli ustanovení jeho i smlouvu jeho, kterouž učinil s otci jejich, i osvědčování jeho, kterýmiž se jim osvědčoval, a odešli po marnosti, a marní učiněni jsou, následujíce pohanů, kteříž byli vůkol nich, o nichž jim byl přikázal Hospodin, aby nečinili jako oni.
15Ampanawk khaeah sak ih lokmaihaih hoi patuk ih lok to nihcae mah pahnawt o, Anih mah thuih pae ih a thuitaekhaih loknawk doeh nihcae mah tahngai pae o ai; nihcae loe avang ai krangnawk hnuk ah bang o pongah, tidoeh avang ai ah oh o; Angraeng mah nihcae taeng kaom Sithaw panoek ai kaminawk mah sak ih hmuen baktiah sah o hmah, tiah a naa; toe nihcae hnukah patom o.
16A opustivše všecka přikázaní Hospodina Boha svého, udělali sobě slitinu, dvé telat a háj, a klaněli se všemu vojsku nebeskému; sloužili také Bálovi.
16Angmacae Angraeng Sithaw mah paek ih loknawk to pahnawt o, angmacae hanah maitaw caa krang hnetto a sak o moe, Asherah thing maeto a tling o; cakaehnawk boih to bok o moe, Baal ih tok to sak pae o.
17A vodili syny své a dcery své skrze oheň, a obírali se s hádáním a kouzly, a tak vydali se v činění toho, což jest zlé před očima Hospodinovýma, popouzejíce ho.
17A canu hoi a capanawk to hmai angbawnhaih sak hanah patoh o moe, taqawk thacakhaih hoi angzo han koi hmuen taphonghaih, adoi hoi sak ih hmuennawk to patoh o, Angraeng palungphuisak hanah, Angraeng mikhnukah angmacae hoi angmacae to kahoih ai hmuen sak hanah ang zawh o.
18Protož rozhněval se Hospodin náramně na Izraele, a zahnal je od tváři své, nezanechav z nich nic, kromě samého pokolení Judova.
18To pongah Angraeng loe Israel nuiah paroeai palungphui moe, nihcae to angmah hmaa hoiah takhoe king; Judah acaeng khue to a suek.
19Ano i Juda neostříhal přikázaní Hospodina Boha svého, ale chodili v ustanoveních Izraelských, kteráž byli nařídili.
19Judah kaminawk loe angmacae Angraeng Sithaw mah paek ih lok to pazui o ai; Israel kaminawk caehhaih loklam to pazui o lat.
20A protož opovrhl Hospodin všecko símě Izraelské a ssužoval je, a vydal je v ruku loupežníků, až je i zavrhl od tváři své.
20To pongah Angraeng mah Israel kaminawk boih to pahnawt moe, nihcae to patangkhangsak; a hmaa hoiah takhoe boih ai karoek to, nihcae to parokungnawk ban ah a paek.
21Nebo odtrhl Izraele od domu Davidova, a krále ustanovili Jeroboáma syna Nebatova, Jeroboám pak odvrátil Izraele od následování Hospodina, a přivedl je k hřešení hříchem velikým.
21Angraeng mah Israel kaminawk to David imthung takoh thung hoiah tapraek pongah, nihcae mah Nebat capa Jeroboam to siangpahrang ah suek o; Jeroboam mah Angraeng hnukah kabang Israel kaminawk to loklam amkhraengsak, anih mah to baktih kalen parai zaehaih to saksak.
22A chodili synové Izraelští ve všech hříších Jeroboámových, kteréž on činil, a neodstoupili od nich,
22Israel kaminawk loe Jeroboam mah sak ih zaehaih to caeh o taak ai, pazui o toengtoeng vop.
23Až zavrhl Hospodin Izraele od tváři své, jakož byl mluvil skrze všecky služebníky své proroky. I vyhnán jest Izrael z země své do Assyrie až do tohoto dne.
23Angraeng mah a tamna tahmaanawk patohhaih rang hoiah thuih ih lok baktih toengah, Israel kaminawk to angmah hmaa hoiah takhoe boih ai karoek to, to zaehaih to nihcae mah sak o. To pongah Israel kaminawk loe angmacae prae thung hoiah Assyria prae ah misong ah caeh o haih, vaihni ni khoek to to ah oh o.
24Potom král Assyrský přivedl lidi z Babylona, a z Kut a z Ava, a z Emat a z Sefarvaim, a osadil je v městech Samařských místo synů Izraelských, kteříž opanovavše Samaří, bydlili v městech jejich.
24Assyria siangpahrang mah Babylon, Kuthah, Ava, Hammath hoi Sepharviam prae ih kaminawk to hoih moe, Israel kaminawk zuengah, Samaria vangpui ah khosaksak. Nihcae mah Samaria to lak o moe, to vangpuinawk boih khosak o.
25I stalo se, když tam bydliti počali, a nesloužili Hospodinu, že poslal na ně Hospodin lvy, kteříž je dávili.
25To ah khosak o tangsuek naah, Angraeng to zii o ai; to pongah Angraeng mah kaipuinawk to patoeh moe, thoemto kaminawk to kaek.
26Protož mluvili králi Assyrskému, řkouce: Národové ti, kteréž jsi přenesl a osadil v městech Samařských, neznají obyčeje Boha země té; protož poslal na ně lvy, kteříž je hubí, proto že neznají obyčeje Boha země té.
26To pongah thoemto kaminawk mah, Na patoeh moe, Samaria vangpui ah na ohsak ih kaminawk loe prae thungah kaom Sithaw to panoek o ai pongah, khenah, Sithaw mah kaipuinawk to patoeh moe, vangpui thungah kaom kaminawk to kaek boeh, tiah Assyrian siangpahrang khaeah thuih pae o.
27I přikázal král Assyrský, řka: Doveďte tam jednoho z těch kněží, kteréž jste odtud přivedli, a odejdouce, nechť tam bydlí, a učí je obyčeji Boha země té.
27To pacoengah Assyria siangpahrang mah, Samaria hoiah na hoih o ih qaima maeto vangpui ah oh hanah, patoeh o let ah, anih mah to prae thungah kaom Sithaw koehhaih to patuk nasoe, tiah a naa.
28Přišel tedy jeden z kněží, kteréž byli přivedli z Samaří, a bydlil v Bethel, a učil je, jak by měli sloužiti Hospodinu.
28To pacoengah Samaria vangpui hoiah hoih o ving ih, qaima maeto loe Bethel ah oh hanah caeh, anih mah Angraeng zit han angaih kawng to patuk.
29A však nadělali sobě jeden každý národ bohů svých, kteréž stavěli v domě výsostí, jichž byli nadělali Samařští, jeden každý národ v městech svých, v nichž bydlili.
29Toe to ah kaom acaeng kaminawk boih loe, angmacae ohhaih ahmuen kruekah angmacae ih sithawnawk to sak o; Samaria kaminawk mah sak o ih sithawnawk to hmuensang kruekah a suek o.
30Muži zajisté Babylonští udělali Sukkot Benot, muži pak Kutští udělali Nergale, a muži Ematští udělali Asima.
30Babylon ih kaminawk mah Sukkoth-Benoth to sak o; Kuthah ih kaminawk mah Nergal to sak o; Hummath ih kaminawk mah Ashima to sak o;
31Hevejští tolikéž udělali Nibchaz a Tartak, a Sefarvaimští pálili syny své ohněm Adramelechovi a Anamelechovi, bohům Sefarvaimským.
31Ava ih kaminawk mah Nibhaz hoi Tartak to sak o; Sepharvaim ih kaminawk mah loe Sepharvaim sithaw ah kaom, Adrammelek hoi Anamelek khaeah hmai angbawnhaih sak hanah a caanawk to patoh o.
32A tak sloužili Hospodinu, nadělavše sobě z počtu svého kněží výsostí, kteříž přisluhovali jim v domích výsostí.
32Nihcae mah Angraeng to zit o; toe angmacae ih kaminawk boih to angmacae bokhaih hmuensang ih qaima ah suek o.
33Hospodina ctili, však předce bohům svým sloužili vedlé obyčeje těch národů, odkudž převedeni byli.
33Nihcae mah Angraeng to zit o; toe misong ah hoih ih kaminawk mah sak ih baktih toengah, angmacae sithawnawk ih tok to a sak o.
34A do dnes činí vedlé obyčejů starých; nebojí se Hospodina, a nečiní vedlé ustanovení a úsudků jeho, ani vedlé zákona a přikázaní, kteráž vydal Hospodin synům Jákobovým, jehož nazval Izraelem.
34Vaihni ni khoek to canghnii ah a sak o ih hmuen to sak o vop; Angraeng to zii o ai; Israel kaminawk han paek ih loknawk, sakzong ih atawknawk doeh pazui o ai; Israel, tiah ahmin paek ih Jakob caanawk khaeah, Angraeng mah paek ih loknawk doeh pazui o ai.
35Učinil také byl Hospodin s nimi smlouvu, a přikázal jim, řka: Nebudete ctíti bohů cizích, ani se jim klaněti, ani jim sloužiti, ani jim obětovati.
35Angraeng mah Israel kaminawk hoi lokmaihaih sak naah, nihcae khaeah, Kalah sithawnawk to bok o hmah; a hmaa ah akuep o hmah; nihcae ih tok to sah pae o hmah; angbawnhaih doeh sah o hmah;
36Ale Hospodina, kterýž vás vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v rameni vztaženém, toho ctíti budete, a jemu se klaněti, a jemu obětovati.
36toe thacakhaih ban hoi Izip prae thung hoiah nangcae zaehoikung to bok oh; anih khaeah akuep oh loe, anih khaeah angbawnhaih to sah oh, tiah a naa.
37Také ustanovení a úsudků, i zákona a přikázaní, kteráž napsal vám, ostříhati budete, plníce je po všecky dny, a nebudete ctíti bohů cizích.
37Nangcae han ka tarik ih, lokpaekhaih hoi sak koi daannawk, zaehhoihhaih daannawk hoi lokpaekhaihnawk to acoehaih hoi sah oh; kalah sithawnawk to bok o hmah.
38Nadto na smlouvu, kterouž jsem učinil s vámi, nezapomínejte, aniž ctěte bohů cizích.
38Kai hoiah sak ih lokmaihaih to pahnet o hmah loe, kalah sithawnawk to bok o hmah.
39Ale Hospodina Boha vašeho se bojte; onť vás vysvobodí z ruky všech nepřátel vašich.
39Na Angraeng Sithaw khue to bok oh; to tiah ni anih mah na misa ban thung hoiah nangcae to pahlong tih, tiah lokpaekhaih to oh.
40A však neposlechli, ale vedlé obyčeje svého starého činili.
40Toe nihcae mah tahngai pae o ai moe, canghnii ah a sak o ih hmuen to pazui o toengtoeng vop.
41A tak ti národové ctili Hospodina, a však proto rytinám svým sloužili. Takž i synové jejich a synové synů jejich vedlé toho, což činili otcové jejich, také činí až do dnešního dne.
41Hae kaminawk loe angmacae hoi a caanawk ih caa patoeng khoek to, Angraeng to bok o, toe krangnawk doeh bok o toengtoeng vop; ampanawk mah sak o ih hmuen baktih toengah vaihni ni khoek to a sak o vop.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.