Genesis 18
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Abraham loe Mamre azawn ah oh, ni bet moe, kahni im ah anghnut naah, Angraeng anih khaeah amtueng.
1Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.
2Abraham mah doeng tahang naah, a taengah anghnu kami thumto a hnuk; nihcae to a hnuk naah, nihcae tongh hanah angmah ih kahni im khongkha taeng hoiah karangah caeh moe, long ah akuep.
2A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi.
3Nihcae khaeah, Ka Angraeng na mikcuk naakrak ah ka oh nahaeloe, na tamna kai hae na caehtaak hmah.
3A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého.
4Na khok pasaeh hanah, tui zetta ka lak han, khok nam saeh o pacoengah doeh, thing tahlip ah anghak o raeh.
4Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem.
5Caak han takaw zetta ka lak han, nawnetta anghak pacoengah caeh oh, to tiah kang khetzawn o han ih ni na tamna khaeah nang zoh o, tiah a naa. Nihcae mah, Na thuih ih lok baktiah sah ah, tiah a naa o.
5Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil.
6To pongah Abraham loe kahni imthung ah Sarah khaeah karangah cawnh; anih khaeah, Noekhaih thumto ah takaw dip to karangah naep ah loe, takaw to sah ah, tiah a naa.
6Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů.
7Maitawnawk pacahhaih ahmuen ah a cawnh moe, caak khawt boek maitaw maeto naeh pacoengah, a tamna thendoeng maeto khaeah paek; anih mah karangah thongh pae.
7Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je.
8To pacoengah maitaw tahnutui kamkhawk, maitaw tahnutui hoi caak kahoih maitaw moi to sinh moe, nihcae hmaa ah patoemh pae; nihcae buhcaak o naah, anih loe nihcae taeng ih thing tahlip ah angdoet.
8Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli.
9Nihcae mah, Na zu Sarah loe naa ah maw oh? tiah a naa. Anih mah, Khenah, Sarah loe kahni imthung ah oh, tiah a naa.
9Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu.
10To naah anih mah hmabang saning vaihi tue thuem ah kang zoh let han, to naah na zu Sarah loe capa maeto sah tih, tiah a naa. To naah anih hnuk ah kaom kahni im thok taeng hoiah anih mah thuih ih lok to Sarah mah thaih.
10A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.
11Abraham hoi Sarah loe mitong hoi boeh moe, saning doeh coeh hoi boeh; Sarah loe caasakhaih atue to laemh boeh.
11Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský.
12To pongah Sarah mah, Kai loe mitong boeh moe, ka angraeng doeh mitong boeh, vaihi to baktih anghoehaih ka tawn vop tih maw? tiah pahnuihaih hoiah lok a thuih.
12I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral.
13To naah Angraeng mah Abraham khaeah, Tipongah Sarah mah pahnuihaih hoiah, Kai loe mitong boeh, caa ka sah thai vop tih maw? tiah lok a thuih loe?
13Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala?
14Angraeng hanah karai parai hmuen to oh maw? Hmabang saning vaihi tue phak naah nang khaeah kang zoh let han, to naah Sarah mah capa maeto sah tih, tiah a naa.
14Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna.
15To naah Sarah mah zit pongah amsawnlok a thuih moe, Ka pahnui ai, tiah a thuih. Toe anih mah, Na pahnui to loe, tiah a naa.
15Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se.
16To ih kaminawk loe amsak o moe, angthawk o naah, Sodom vangpui to dan o tathuk; Abraham mah nihcae to loklam ah caeh haih.
16Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil.
17To naah Angraeng mah, Ka sak han koi tok to Abraham khaeah kang phat pae tih maw?
17A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu?
18Abraham loe thacak hoi kalen parai acaeng ah angcoeng tih; long nui ih prae kaminawk boih anih rang hoiah tahamhoihaih hnu o tih.
18Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.
19Anih loe a hnuk ah angzo han koi nawktanawk hoi imthung takohnawk to thuitaek tih, tiah ka panoek. Nihcae mah Angraeng ih loklam to pazui o ueloe, toenghaih to sah o tih. To naah Angraeng mah Abraham khae thuih ih lok to akoep tih, tiah a naa.
19Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.
20To pacoengah Angraeng mah, Sodom hoi Gomorrah kaminawk hanghaih lok loe paroeai len moe, zaehaih doeh pop parai boeh.
20I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně:
21Kai khaeah kapha hanghaih lok baktih toengah, to ih kaminawk mah sak o maw, sah o ai tito khet hanah, ka caeh tathuk han; to naah ni to tiah sah o ai nahaeloe, to tiah sah o ai, tito ka panoek tih, tiah a thuih.
21Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím.
22To kaminawk loe to ahmuen hoiah angqoi o moe, Sodom vangpui bangah caeh o; toe Abraham loe Angraeng hmaa ah angdoet poe.
22A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem.
23Abraham mah Angraeng khaeah anghnaih moe, Katoeng kami to kazae kami hoi nawnto nam rosak han maw?
23V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným?
24Vangpui thungah katoeng kami qui pangato om nahaeloe, katoeng kami qui pangato pathlung ai ah, vangpui to nam rosak han maw?
24Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm?
25Katoeng kami to kazae kami hoi nawnto hum hmaek han ih loe nang khae hoiah angthla nasoe; katoeng kami to kazae kami baktiah hum han ih doeh nang khae hoiah angthla nasoe; long pum lokcaekkung loe, katoeng hmuen to sah mak ai maw? tiah a naa.
25Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu?
26Angraeng mah, Sodom vangpui thungah katoeng kami qui pangato ka hnuk nahaeloe, nihcae rang hoiah vangpum to ka paquem han, tiah a naa.
26I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně.
27To pacoengah Abraham mah, Kai loe maiphu hoi vai poep ah ni ka oh, toe khenah, vaihi Angraeng khaeah tha hoi lokthui rae ue,
27A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel.
28katoeng kami qui pangato akoep hanah pangato angaih nahaeloe, kami pangato angaih pongah vangpui to na phraek han maw? tiah a naa. Anih mah, Vangpui thungah kami qui pali, pangato ka hnuk nahaeloe, kam rosak mak ai, tiah a naa.
28Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět.
29Anih mah, vangpui thungah kami qui palito hnu khoe doeh om tih, tiah a naa. To naah anih mah, kami qui palito om nahaeloe, ka phrae mak ai, tiah a naa.
29Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti.
30To pacoengah, Angraeng, palungphuisak hmah raeh; lok ka thuih han vop; kami qui thumto hnu khoe doeh om tih, tiah a naa. Anih mah qui thumto ka hnuk nahaeloe, vangpui to kam rosak mak ai, tiah a naa.
30I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti.
31Abraham mah, Khenah, vaihi tha ohhaih hoi Angraeng khae lokthuih hanah kam sak; kami pumphaeto hnu khoe doeh om tih, tiah a naa. Anih mah, kami pumphaeto pongah, vangpui kam rosak mak ai, tiah a naa.
31A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti.
32To pacoengah anih mah, Angraeng, palungphuisak hmah raeh; vaihi khue lokthui rae ue; kami hato hnuk khoe nahaeloe? tiah a naa let bae. Anih mah, Kami hato om nahaeloe, nihcae rang hoiah vangpui to ka phrae mak ai, tiah a naa.
32Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset.
33Abraham hoi lok apaeh pacoengah Angraeng loe a caehhaih loklam ah amlaem let; Abraham doeh angmah im ah amlaem.
33I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.