Genesis 24
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Abraham loe mitong boeh moe, saning doeh coeh boeh; Angraeng mah Abraham to hmuen boih ah tahamhoihaih paek.
1Abraham pak již byl starý a sešlého věku; a Hospodin požehnal mu ve všech věcech.
2Abraham loe a imthung ih tamna kacoeh koek hoi a tawnh ih hmuennawk boih khenzawnkung khaeah, Na ban to ka phaih tlim ah tapawh ah;
2Tedy řekl Abraham služebníku svému staršímu v domě svém, kterýž spravoval všecky věci jeho: Vlož nyní ruku svou pod bedro mé,
3ka capa hanah hae Kanaan nongpata zu ah lak pae han ai ah, van hoi long Sithaw khaeah Angraeng ih ahmin hoiah lokkamhaih kang saksak han;
3Abych tě zavázal přísahou skrze Hospodina, Boha nebe a Boha země, abys nebral manželky synu mému ze dcer Kananejských, mezi nimiž já bydlím.
4ka prae ah kaimah ih acaengnawk khaeah caeh ah loe, ka capa Issak hanah zu to la paeh, tiah a naa.
4Ale půjdeš do země mé a příbuznosti mé; a odtud vezmeš manželku synu mému Izákovi.
5A tamna mah anih khaeah, Nongpata mah hae prae ah angzoh hanah ka hnukah bang koeh ai nahaeloe kawbang maw ka sak han loe? Nang zohhaih prae ah na capa to hoih moe, ka caeh haih let han maw? tiah a naa.
5I řekl jemu služebník ten: Kdyby pak nechtěla žena ta se mnou jíti do země této, mám-li zase uvésti syna tvého do země, z níž jsi vyšel?
6Abraham mah, To ahmuen ah ka capa caeh haih let hmah.
6Kterýžto odpověděl: Hleď, abys zase neuvodil syna mého tam.
7Kam pa imthung hoi kaimah ih acaeng kaminawk ohhaih prae thung hoiah kai zaehoikung, van Angraeng Sithaw mah, Na caanawk khaeah hae prae hae ka paek han, tiah ang thuih moe, lokmaihaih to a sak boeh; ka capa han to ahmuen ih zu to na lak pae thai hanah, na hma ah angmah ih van kami to patoeh tih hmang.
7Hospodin Bůh nebe, kterýž vzal mne z domu otce mého a z vlasti mé, a mluvil mi, a kterýž mi přisáhl, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, onť pošle anděla svého před tebou, a vezmeš manželku synu mému odtud.
8Nongpata mah na hnukah bang han koeh ai nahaeloe, ka lokkamhaih thung hoiah na loih tih; toe ka capa to to ahmuen ah caeh haih let hmah, tiah a naa.
8Jestliže by pak žena ta nechtěla jíti s tebou, svoboden budeš od této přísahy mé; toliko syna mého neuvoď tam zase.
9To pongah a tamna mah angmah ih angraeng Abraham ih phaih tlim ah ban to tapawh moe, hae hmuen kawng pongah anih khaeah lokkamhaih to a sak.
9Tedy vložil služebník ten ruku svou pod bedro Abrahama, pána svého, a přisáhl jemu na tu řeč.
10To pacoengah a tamna loe angmah angraeng ih kaengkuu hrang hato lak, angmah angraeng ih kahoih hmuen congcanawk to a sin pacoengah, Mesopotamia prae, Nahor vangpui ah caeh hanah amsak.
10A vzal služebník ten deset velbloudů z velbloudů pána svého, aby se bral; (nebo měl všecken statek pána svého v rukou svých.) I vstav, bral se k Aram Naharaim do města Náchor.
11Nongpatanawk tuidok tue duembang phak naah loe, vangpui tasa bang ih tui ohhaih ahmuen ah kaengkuu hrangnawk to taboksak.
11A zastavil se s velbloudy před městem, u studnice vody k večerou, času toho, když vycházejí vážiti vody.
12To naah anih mah, Aw ka angraeng Abraham ih Angraeng Sithaw, vaihni ah ka thuih ih lok hae angcoengsak ah loe, ka angraeng Abraham nuiah na tahmenhaih amtuengsak ah.
12A řekl: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, dejž, prosím, ať se potká se mnou dnes to, čehož hledám; a učiň milosrdenství se pánem mým Abrahamem.
13Khenah, hae ih tui khaw taengah kang doet, vangpui thung ih nongpatanawk tuidok han angzoh o naah,
13Aj, já stojím u studnice vody, a dcery mužů města tohoto vycházejí, aby vážily vodu.
14Tangla maeto khaeah, tui tabu to amtii raeh loe tui naek hanah na paek thoem ah, tiah ka naa han, to naah anih mah, Nae khae, nangmah ih kaengkuu hrangnawk hanah doeh tui kang dok paek han, tiah kathui nongpata to na tamna Issak ih zu ah om nasoe; to naah ni ka angraeng nuiah tahmenhaih nam tuengsak, tito ka panoek thai tih, tiah a naa.
14Děvečka tedy, kteréž bych řekl: Nachyl medle věderce svého, ať se napiji, a ona by řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím, ta aby byla, kterouž jsi způsobil služebníku svému Izákovi; a po tomť poznám, že jsi milosrdenství učinil se pánem mým.
15To tiah lawkthuih pacoeng ai naah, khenah, Abraham ih amnawk Nahor zu Milkah capa, Bethuel ih canu, Rebekah loe tui tabu to sin moe, angzoh.
15I stalo se prvé, než on přestal mluviti, aj, Rebeka, kteráž se narodila Bathuelovi, synu Melchy, manželky Náchora bratra Abrahamova, vycházela, a věderce její bylo na rameni jejím.
16To nongpata loe kranghoih parai moe, kacuem tangla ah oh; kawbaktih nongpa hoiah doeh iip vai ai vop; anih loe tuikhaw ah caeh tathuk moe, tui to dok pacoengah angzoh tahang let.
16A byla děvečka na pohledění velmi krásná, panna, a muž nepoznal jí; kterážto sešla k studnici té, a naplnivši věderce své, šla vzhůru.
17To naah tamna loe nongpata khaeah karangah caeh moe, anih khaeah, Na tui tabu pong ih tui to na naesak thoem ah, tiah a naa.
17Tedy běžel služebník ten proti ní, a řekl: Dej mi píti, prosím, maličko vody z věderce svého.
18Anih mah, Ka angraeng, nae khae, tiah a naa. A ban pong ih tui tabu to karangah amtik moe, naek hanah tui to a paek.
18I řekla: Napí se, pane můj. A rychle složila věderce své na ruku svou a dala mu píti.
19Anih han naek tui paek pacoengah, nongpata mah, Nang ih kaengkuu hrangnawk hanah doeh tui kang dok pae han, tiah a naa.
19A davši mu píti, řekla: Také velbloudům tvým navážím, dokudž se nenapijí.
20Tui tabu pong ih tui to okduk pongah karangah a lawn moe, tuidok let hanah tui khaw ah a caeh let; kaengkuu hrangnawk to tui a paek boih.
20Tedy rychle vylila z věderce svého do koryta, a běžela ještě k studnici, aby vážila vodu; a vážila všechněm velbloudům jeho.
21To kami mah nongpata to hnuk naah dawnrai, Angraeng mah anih kholong caehhaih to hmacawnsak maw, cawnsak ai, tito panoek hanah anghngai duem.
21Muž pak ten s užasnutím divil se jí mlče, rozjímaje, aby zvěděl, zdařil-li Hospodin cestu jeho, čili nic.
22Kaengkuu hrangnawk tuinaeksak boih pacoengah, to kami mah shekel ahap kazit naa tangkraeng, shekel hato kazit sui hoiah sak ih banlakok to lak moe,
22I stalo se, když přestali píti velbloudové, vyňav muž náušnici zlatou, ztíží půl lotu, a dvě náramnice, dal na ruce její, kteréž vážily deset lotů zlata.
23nang loe mi ih canu aa? Na thui ah, kaicae toem hanah nam pa ih im to kong tih maw? tiah a naa.
23A řekl: Èí jsi dcera? Pověz mi, prosím, jest-li v domě otce tvého nám místo, kdež bychom přes noc zůstali?
24Nongpata mah anih khaeah, Kai loe Nahor ih zu Milkah capa, Bethuel ih canu ah ka oh, tiah a naa.
24Jemužto odpověděla: Dcera jsem Bathuele, syna Melchy, kteréhož porodila Náchorovi.
25To nongpata mah anih khaeah, Caphaeh hoi caaknaek doeh kakhawt ah oh moe, iih haih ahmuen doeh oh bae, tiah a naa.
25Řekla ještě k němu: Slámy také a potravy hojně u nás jest, ano i místo, kdež byste přes noc zůstali.
26To naah to kami mah akuep moe, Angraeng to a bok.
26Tedy skloniv hlavu, poklonu učinil Hospodinu.
27Anih mah, a tahmenhaih hoi oepthohhaih to caehtaak ai, ka angraeng Abraham ih Angraeng Sithaw loe, tahamhoihaih om nasoe; kholong ka caeh naah ka angraeng ih nawkamyanawk im ah Angraeng mah ang patoeh boeh, tiah a thuih.
27A řekl: Požehnaný Hospodin, Bůh pána mého Abrahama, kterýž neodjal milosrdenství svého a pravdy své od pána mého, mne také na cestě vedl Hospodin k domu bratří pána mého.
28Nongpata loe cawnh moe, amno ih imthung takoh khaeah to ih hmuen kawng to a thuih pae.
28I běžela děvečka, a oznámila v domě matky své tak, jakž se stalo.
29Rebekah mah Laban, tiah ahmin kaom a thangqoi maeto tawnh; anih loe to kami ohhaih ahmuen tui khaw ah karangah cawnh.
29A měla Rebeka bratra, jménem Lábana; ten běžel k muži tomu ven k studnici.
30Laban mah naa tangkraeng hoi a tanuh ban ih banlakok to hnuk moe, Abraham tamna mah thuih ih lok doeh Rebekah khae hoi a thaih pongah, to kami khaeah a caeh, to naah to kami loe tui khaw taengah kaom kaengkuu hrangnawk ohhaih ahmuen ah angdoet.
30Nebo uzřev náušnici a náramnice na rukou sestry své, a slyšev slova Rebeky sestry své, ana praví: Tak mluvil ke mně člověk ten, přišel k muži, a on stál při velbloudích u studnice.
31Anih khaeah, Angraeng mah tahamhoihaih paek ih kami nang, angzo ah, tipongah tasa bangah nang doet sut loe? Nang hanah im ka pathoep moe, kaengkuu hrangnawk ohhaih ahmuen doeh ka sak boeh, tiah a naa.
31Jemuž řekl: Vejdi, požehnaný Hospodinův. Proč bys stál vně, kdyžť jsem připravil dům a místo velbloudům?
32To kami to im ah caeh haih moe, kaengkuu hrang pong ih hmuennawk to amtiksak; kaengkuu hrangnawk hanah caphaeh hoi caak koi hmuennawk to a paek; angmah hoi angmah ih kaminawk khok amsaeh hanah tui doeh a sin pae.
32Tedy všel muž ten do domu, a odsedlal velbloudy, a dal Lában slámy a potravy velbloudům, i vody k umytí noh jeho a noh mužů těch, kteří s ním byli.
33To pacoengah anih han buh to patoem pae, toe anih mah, Ka thuih han koi lok ka thui ai karoek to buh ka caa mak ai, tiah a naa. Laban mah, To tih nahaeloe thui khae, tiah a naa.
33A položil předeň chléb, aby jedl. Ale on řekl: Nebudu jísti, dokudž nevypravím řečí svých. I řekl Lában: Mluv.
34To pongah to kami mah, Kai loe Abraham ih tamna ah ka oh.
34Tedy řekl: Služebník Abrahamův jsem já.
35Sithaw mah ka angraeng to kating ai tahamhoihaih to paek pongah, anih loe angraeng parai; tuuunawk, maitawnawk, phoisa hoi suinawk, a tamna nongpa hoi nongpatanawk, kaengkuu hrang hoi laa hrangnawk doeh tawnh mang.
35A Hospodin požehnal pánu mému velice, tak že veliký učiněn jest; nebo dal mu ovce a voly, stříbro a zlato, služebníky a děvky, velbloudy a osly.
36Ka angraeng ih zu Sarah mah mitong pacoengah capa maeto sak pae moe, a tawnh ih hmuenmaenawk boih a capa hanah paek.
36A porodila Sára, manželka pána mého, pánu mému v starosti své syna, jemuž dal, cožkoli má.
37Ka angraeng mah, Ka ohhaih prae thung ih, Kanaan tanuhnawk to ka capa han zu ah la pae hmah;
37I zavázal mne přísahou pán můj, řka: Nevezmeš manželky synu mému ze dcer Kananejských, v jejichž zemi já bydlím.
38toe kam pa ih imthung takohnawk hoi kaimah ih acaeng kaminawk khaeah caeh ah loe, ka capa han zu to la paeh, tiah lok ang kamsak.
38Ale k domu otce mého půjdeš, a k rodině mé, a odtud vezmeš manželku synu mému.
39To naah kai mah ka angraeng khaeah, Nongpata mah ka hnukah bang han koeh ai nahaeloe kawbang maw ka sak han loe? tiah ka naa.
39A když jsem řekl pánu svému: Snad nepůjde žena ta se mnou?
40To naah anih mah kai khaeah, Kai loe, Angraeng hmaa ah kacaeh, to Angraeng mah angmah ih van kami to nang hoi nawnto patoeh ueloe, kholong na caehhaih hmacawnsak tih; kaimah ih acaeng hoi kam pa imthung takoh thung ih kami to ka capa han zu ah na la pae thaih tih hmang;
40Odpověděl mi: Hospodin, před jehož oblíčejem ustavičně jsem chodil, pošle anděla svého s tebou, a šťastnou způsobí cestu tvou, a vezmeš manželku synu mému z rodiny mé, a z domu otce mého.
41ka caengnawk khaeah na caeh pacoengah loe, kang saksak ih lokkamhaih thung hoiah na loih tih boeh; nihcae mah zu na paek o ai cadoeh, nang loe kang saksak ih lokkamhaih thung hoiah na loih tih boeh, tiah ang naa.
41A budeš svoboden od přísahy mé, když bys přišel k rodině mé; a jestliže by nedali tobě, budeš prost od přísahy mé.
42Vaihniah tui ohhaih ahmuen ah ka phak naah, Aw, ka angraeng Abraham ih Angraeng Sithaw, kholong ka caehhaih hae hma na cawnsak nahaeloe,
42Protož dnes přišed k studnici, řekl jsem: Hospodine, Bože pána mého Abrahama, jestliže ty nyní šťastně spravuješ cestu mou, po níž já jdu,
43khenah, Kai loe tui ohhaih ahmuen taengah kang doet, tui kadoh tangla cuem angzoh naah anih khaeah, Na tui tabu pong ih tui to na naesak thoem ah, tiah ka naa han;
43Aj, já stojím u studnice vody; protož, nechžť panna, kteráž vyjde vážiti vody, když bych jí řekl: Dej mi píti nyní maličko vody z věderce svého,
44to naah anih mah, Nae khae, nang ih kaengkuu hrangnawk han doeh tui kang dok pae han, tiah thui kami to ka angraeng capa hanah Angraeng mah qoih ih zu ah om nasoe, tiah lawk ka thuih.
44A ona by mi odpověděla: I ty pí, i velbloudům tvým také navážím, ta ať jest manželka, kterouž způsobil Hospodin synu pána mého.
45Ka palung thung hoi lawkthuih boeng ai naah, Angmah ih palaeng ah tui tabu koeng moe, angzo Rebekah to ka hnuk; anih loe tuikung ah caeh tathuk moe, tui to a dok; to naah kai mah anih khaeah, Tui na naesak thoem ah, tiah ka naa.
45Prvé pak než jsem já přestal mluviti v srdci svém, aj, Rebeka vycházela mající věderce své na rameni svém, a sšedši k studnici, vážila. I řekl jsem jí: Prosím, dej mi píti.
46To naah anih mah angmah palaeng nui ih tuidue to karangah amtik moe, Nae khae, nang ih kaengkuu hrangnawk doeh tui ka paek han, tiah ang naa. To pongah tui to ka naek pacoengah, kaengkuu hrangnawk to tui a paek.
46Ona pak rychle složila věderce své s sebe, a řekla: Pí, také i velbloudy tvé napojím. Tedy pil jsem, a napojila také velbloudy.
47To pongah kai mah, Nang loe mi ih canu aa? tiah lok ka dueng. Anih mah, Milkah mah sak ih Nahor capa, Bethuel ih canu ni, tiah ang pathim. To naah kai mah anih hanah naa tangkraeng to ka paek moe, a ban ah banlakok to ka buensak.
47I ptal jsem se jí, a řekl jsem: Èí jsi dcera? Ona odpověděla: Dcera Bathuele, syna Náchorova, jehož mu porodila Melcha. Tedy dal jsem náušnici na tvář její, a náramnice na ruce její.
48To pacoengah ka kuep moe, Angraeng to ka bok; ka angraeng Abraham amnawk ih canu patoeng to, a capa ih zu ah laksak hanah, katoeng loklam ah zaehoikung, ka angraeng Abraham ih Angraeng Sithaw to tahamhoihaih ka paek pacoengah, Angraeng to ka bok.
48A skloniv hlavu, poklonu jsem učinil Hospodinu, a dobrořečil jsem Hospodina, Boha pána mého Abrahama, kterýž vedl mne po cestě přímé, abych dceru bratra pána svého vzal synu jeho.
49Vaihi ka angraeng nuiah tahmenhaih hoi oepthohhaih nam tueng o sak han maw, nam tueng o sak han ai, tito na thui oh; kai doeh bantang bangah maw, to ai boeh loe banqoi bangah maw, angqoi moe ka caeh han, tiah a thuih pae.
49Protož nyní, činíte-li milosrdenství, a pravdu se pánem mým, oznamte mi; pakli nic, také mi oznamte, a obrátím se na pravo neb na levo.
50Laban hoi Bethuel mah, Hae hmuen loe Angraeng mah khokhan ih boeh ni; nang khaeah kasae kahoih kang thui hoi thai mak ai.
50Tedy odpověděli Lában a Bathuel, řkouce: Od Hospodina vyšla jest věc tato; nemůžemeť odepříti v ničemž.
51Khenah, Rebakah loe na hma ah oh; anih to la ah loe, caeh haih ah; Angraeng mah thuih ih lok baktih toengah, anih loe na angraeng capa ih zu ah om nasoe, tiah a thuih pae hoi.
51Aj, Rebeka před tebou, vezmiž ji a jeď; a nechť jest manželkou synu pána tvého, jakož mluvil Hospodin.
52Nihnik mah thuih ih lok to Abraham ih tamna mah thaih naah, Long ah akuep moe, Angraeng to a bok.
52I stalo se, že jakž uslyšel služebník Abrahamův slova jejich, poklonil se Hospodinu až k zemi.
53To pacoengah sui hoi phoisa, amthoephaih khukbuennawk to a lak moe, Rebekah hanah a paek pacoengah, atho kana hmuennawk to a thangqoi hoi amno hanah doeh a paek.
53A vyňav služebník ten nádoby stříbrné a nádoby zlaté a oděv, dal Rebece; drahé také dary dal bratru jejímu a matce její.
54To pacoengah angmah hoi nawnto angzo kaminawk hoi nawnto buhcaak o moe, qum to a iih o; khawnbang khawnthaw ah angthawk o pacoengah, anih mah, Ka angraeng khaeah na caehsak lai ah, tiah a naa.
54Tedy jedli a pili, on i muži, kteříž byli s ním, a zůstali tu přes noc. Ráno pak když vstali, řekl: Propusťte mne ku pánu mému.
55Toe a thangqoi hoi amno mah, Tangla loe kaicae khaeah ni hato om rae nasoe, to pacoengah na caeh haih tih hmang, tiah a naa.
55I odpověděl bratr její a matka: Nechať pozůstane děvečka s námi za některý den, aspoň za deset; potom půjdeš.
56Anih mah nihnik khaeah, Na kang hoi hmah; Angraeng mah kholong ka caehhaih hmacawnsak boeh pongah, ka angraeng khaeah na caehsak raeh, tiah a naa.
56On pak řekl jim: Nezdržujte mne, poněvadž Hospodin šťastnou způsobil cestu mou; propusťtež mne, ať jdu ku pánu svému.
57To pacoengah nihnik mah, Tangla to kawk si loe, lokdueng rae si, tiah a naa hoi.
57I řekli: Zavolejme děvečky a zeptejme se, co dí k tomu.
58To pongah Rebekah to kawk hoi moe, anih khaeah, Hae kami hoi nawnto na caeh han maw? tiah lok a dueng hoi naah, anih mah, Ka caeh han, tiah a naa.
58Tedy zavolali Rebeky, a řekli jí: Chceš-li jíti s mužem tímto? I řekla: Půjdu.
59To pongah angmah ih tanuh Rebekah hoi anih khenzawnkung loe, Abraham ih tamna, anih hoi nawnto angzo kaminawk hoi nawnto a caehsak.
59A propouštějíce Rebeku sestru svou a chovačku její, služebníka také Abrahamova s muži jeho,
60Rebekah to tahamhoihaih paek hoi moe, anih khaeah, Ka tanuh, sing sangto kaminawk ih amno ah om nasoe loe, na caanawk mah misanawk ih khongkha to toep o nasoe, tiah a naa hoi.
60Požehnali Rebeky a mluvili jí: Sestro naše, ty buď v tisíce tisíců, a símě tvé dědičně obdrž brány nepřátel svých.
61To pacoengah Rebekah hoi anih ih nongpatanawk angthawk o moe, kaengkuu hrang nuiah angthueng o pacoengah, to kami hnuk ah bang o; Abraham ih tamna mah Rebakah to lak moe, a caeh haih.
61Tedy vstala Rebeka a děvečky její, a vsedše na velbloudy, jely za mužem tím. A tak vzal služebník ten Rebeku, a odjel.
62To naah Issak loe aloih bang prae ah oh pongah, Beer Lahai Roi hoiah angzoh toeng.
62Izák pak šel, navracuje se od studnice Živého vidoucího mne; nebo bydlil v zemi polední.
63Niduem naah loe khopoek hanah lawk ah caeh, a danh naah kangzo kaengkuu hrangnawk to a hnuk.
63A vyšel Izák k přemyšlování na pole, když se chýlilo k večerou; a pozdvih očí svých, uzřel, an velbloudové jdou.
64Rebekah mah doeh danh tahang naah, Issak to a hnuk; to naah kaengkuu hrang nui hoi anghum tathuk moe,
64Pozdvihla také Rebeka očí svých, a uzřevši Izáka, ssedla s velblouda.
65aicae dawt hanah taw ah angzo kami loe mi aa? tiah tamna to lok a dueng naah, tamna mah anih loe ka angraeng ni, tiah a naa. To pongah mikhmai khukhaih to a lak moe, a mikhmai to khuk.
65(Nebo řekla byla služebníku: Kdo jest ten muž, kterýž jde po poli proti nám? Odpověděl služebník: To jest pán můj.) I vzala rouchu, a přistřela se.
66To pacoengah tamna mah kangcoeng hmuennawk to Issak khaeah a thuih pae boih.
66Tedy vypravoval služebník Izákovi vše, což působil.
67Issak mah anih to amno Sarah ohhaih imthung ah caeh haih moe, Rebekah to a zu haih; anih loe Issak ih zu ah angcoeng, Issak mah anih to palung pongah, amno duek pacoengah doeh poek monghaih to tawnh.
67I uvedl ji Izák do stanu Sáry matky své, a vzal Rebeku, a měl ji za manželku, a miloval ji. I potěšil se Izák po smrti matky své.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.