Genesis 28
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1To pongah Issak mah Jakob to kawk moe, anih to tahamhoihaih paek pacoengah, anih khaeah, Kanaan tanuh to zu ah la hmah.
1Povolal pak Izák Jákoba, a požehnal jemu, a přikázal mu, řka: Nepojímej ženy ze dcer Kananejských.
2Angthawk ah, nam no ih ampa Bethuel ohhaih Padan Aram ah caeh ah loe, to ah nam no ih thangqoi Laban ih canunawk to nangmah han zu ah la ah, tiah a naa.
2Ale vstana, jdi do Pádan Syrské do domu Bathuele, otce matky své, a pojmi sobě odtud manželku ze dcer Lábana ujce svého.
3Acaeng pop mang ai karoek to, Thacak Sithaw mah tahamhoihaih na paek nasoe loe, athaih taksak pacoengah, kami doeh pungsak nasoe;
3A Bůh silný všemohoucí požehnejž tobě, a dejžť zrůst, a rozmnožiž tě, abys byl v zástup mnohého lidu.
4Sithaw mah Abraham khaeah paek ih prae to na toep hanah, Angraeng mah Abraham khaeah paek ih tahamhoihaih baktiah, vaihi angvin ah na ohhaih hae prae hae, nangmah hoi na caanawk khaeah paek nasoe, tiah a naa.
4A dejž tobě požehnání Abrahamovo, tobě i semeni tvému s tebou, abys dědičně obdržel zemi, v níž pohostinu jsi, kterouž dal Bůh Abrahamovi.
5To pacoengah Issak mah Jakob to caehsak; anih loe Syria acaeng Bethuel capa, Jakob hoi Esau amno Rebekah ih thangqoi, Laban ohhaih Padan Aram ah caeh.
5I odeslal Izák Jákoba, kterýžto šel do Pádan Syrské k Lábanovi synu Bathuele Syrského, bratru Rebeky matky Jákobovy a Ezau.
6Issak mah Jakob tahamhoihaih paek moe, zu lak hanah Padan Aram ah patoeh; tahamhoihaih paek naah, anih khaeah, Kanaan tanu to zu ah la hmah, tiah lok a thuih pae,
6Vida pak Ezau, že požehnání dal Izák Jákobovi, a že ho odeslal do Pádan Syrské, aby sobě odtud vzal manželku, a že, když mu požehnání dával, přikázal mu, řka: Nepojmeš ženy ze dcer Kananejských;
7Jakob loe amno hoi ampa ih lok to tahngaih moe, Padan Aram ah caeh, tito Esau mah panoek,
7A že by uposlechl Jákob otce svého a matky své a odšel do Pádan Syrské;
8Kanaan tanunawk zu ah ka lak pongah kam pa Issak poeknawm ai, tito Esau mah panoek naah,
8Vida také Ezau, že dcery Kananejské těžké byly v očích Izákovi otci jeho:
9Ishmael khaeah a caeh moe, Nebajoth ih tanuh, Abraham capa Ishmael ih canu Mahalath to zu ah lak let.
9Tedy odšel Ezau k Izmaelovi, a mimo prvnější ženy své, pojal sobě za ženu Mahalat, dceru Izmaele, syna Abrahamova, sestru Nabajotovu.
10Jakob loe Beersheba hoiah amsak moe, Haran ah caeh.
10Vyšed pak Jákob z Bersabé, šel do Cháran.
11Niduem boeh pongah, ahmuen maeto phak naah, aqum puek to ahmuen ah anghak; to ih thlungnawk to a lak moe, lu anghnoeng hanah a suek pacoengah, to ahmuen ah a iih.
11I trefil na jedno místo, na kterémžto zůstal přes noc, (nebo slunce již bylo zapadlo,) a nabrav kamení na místě tom, položil pod hlavu svou, a spal na témž místě.
12Amang ah tadong van khoek to kapha thlak maeto long ah oh; khenah, to thlak nuiah daw tahang moe, anghum tathuk, Sithaw ih van kaminawk to a hnuk.
12I viděl ve snách, a aj, žebřík stál na zemi, jehožto vrch dosahal nebe; a aj, andělé Boží vstupovali a sstupovali po něm.
13Khenah, Angraeng loe thlak ranui ah anghnut moe, Kai loe nam pa Abraham ih Angraeng Sithaw hoi Issak ih Sithaw ah ka oh; nang songhaih ahmuen to nangmah hoi na caanawk khaeah ka paek han;
13A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.
14na caanawk loe long nui ih maiphu zetto pung o ueloe, niduem, ni angyae, aluek aloih bang khoek to koi o tih; nang hoi na caanawk rang hoiah long kaminawk boih tahamhoihaih hnu o tih.
14A bude símě tvé jako prach země; nebo rozmůžeš se k západu, i k východu, na půlnoci, i ku poledni; nad to požehnány budou v tobě všecky čeledi země, a v semeni tvém.
15Khenah, nang to kang oh thuih han, na caehhaih ahmuen kruekah kang khetzawn moe, hae prae ah kang hoih let han; kang thuih ih lok koep ai karoek to kang caehtaak mak ai, tiah a naa.
15A aj, já jsem s tebou, a ostříhati tě budu, kamžkoli půjdeš, a přivedu tě zase do země této; nebo neopustím tebe, až i učiním, což jsem mluvil tobě.
16Jakob loe iihhaih ahmuen hoiah angthawk pacoengah, hae ahmuen ah Angraeng oh tangtang, tito ka panoek ai, tiah thuih.
16Procítiv pak Jákob ze sna svého, řekl: V pravdě Hospodin jest na místě tomto, a já jsem nevěděl.
17Anih loe zit moe, Hae ahmuen loe zit kaom ahmuen ni; hae ahmuen loe tih kalah doeh na ai, toe Angraeng ih im ah ni oh; hae loe van khongkha ni, tiah a thuih.
17(Nebo zhroziv se, řekl: Jak hrozné jest místo toto! Není jiného, jediné dům Boží, a tu jest brána nebeská.)
18Jakob loe khawnbang khawnthaw ah angthawk moe, lu koeng han suek ih thlung to a lak, thlung to a thlingh pacoengah, a nuiah situi to a bawh.
18Vstav pak Jákob ráno, vzal kámen, kterýž byl podložil pod hlavu svou, a postavil jej na znamení pamětné, a polil jej svrchu olejem.
19Tangsuek naah loe to vangpui to Luz, tiah ahmin sak, toe to ahmuen to Bethel, tiah a paek.
19Protož nazval jméno místa toho Bethel, ješto prvé to město sloulo Lůza.
20Jakob mah, Kai khaeah Sithaw oh moe, vaihi ka caehhaih loklam ah doeh ang khetzawn pacoengah, caaknaek hoi khukbuen doeh ang paek pongah,
20Zavázal se také Jákob slibem, řka: Jestliže Bůh bude se mnou, a ostříhati mne bude na cestě této, kterouž já jdu; a dá-li mi chléb ku pokrmu a roucho k oděvu,
21kam pa im ah lunghoih ta hoi kam laem thai let nahaeloe, Angraeng loe ka Sithaw ah om ueloe,
21A navrátím-li se v pokoji do domu otce svého, a bude mi Hospodin za Boha:
22haeah ka thling ih thlung loe Angraeng ih im ah om tih; nang paek ih hmuennawk boih thung hoi hato thungah maeto kang paek han, tiah lokkamhaih a sak.
22Kámen tento, kterýž jsem postavil na památku, bude domem Božím; a ze všech věcí, kteréž mi dáš, desátky spravedlivě tobě dám.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.