伝道者の書 2
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)Translation
Freedom Bible (フリーダム・バイブル)
Kralice Bible (1613)
1私は心の中で言った。「さあ、楽しみで自分を試し、快楽を味わってみよう。」しかし、見よ、これも空しかった。
1Řekl jsem opět srdci svému: Nuže nyní zkusím tě v veselí, užívejž tedy dobrých věcí. A hle, i to marnost.
2私は笑いについて、「これは愚かだ」と言い、楽しみについて、「これは何を成し遂げるのか」と言った。
2Smíchu jsem řekl: Blázníš, a veselí: Co to děláš?
3私は心の中で、知恵に導かれながら、ぶどう酒で身を楽しませ、愚かさをつかんでみようと探った。人が生きる日の間、天の下で何をするのが良いのかを見極めるためだった。
3Přemyšloval jsem v srdci svém, abych povoloval u víně tělu svému, srdce však své spravuje moudrostí, a přídržel se bláznovství dotud, až bych zkusil, co by lepšího bylo synům lidským, aby činili pod nebem v počtu dnů života svého.
4私は大きな事業を行った。自分のために家々を建て、ぶどう畑を植えた。
4Veliké jsem skutky činil, vystavěl jsem sobě domy, štípil jsem sobě vinice.
5自分のために庭園や公園を造り、その中にあらゆる種類の果樹を植えた。
5Vzdělal jsem sobě zahrady a štěpnice, a štípil jsem v nich stromy všelijakého ovoce.
6木々が育つ森を潤すために、貯水池を造った。
6Nadělal jsem sobě rybníků, abych svlažoval jimi les plodící dříví.
7男の奴隷と女の奴隷を買い、家で生まれた奴隷もいた。また、エルサレムで私より前にいたすべての者にまさるほど、多くの牛や羊の群れを所有した。
7Najednal jsem sobě služebníků a děvek, a měl jsem čeled v domě svém; k tomu i stáda skotů a bravů veliká měl jsem nade všecky, kteříž byli přede mnou v Jeruzalémě.
8自分のために銀と金、王たちや諸州の財宝を集めた。男の歌い手と女の歌い手を得、人間の喜びである、あらゆる種類の楽器も手に入れた。
8Nahromáždil jsem sobě také stříbra a zlata a klínotů od králů a krajin; způsobil jsem sobě zpěváky a zpěvakyně i jiné rozkoše synů lidských a nástroje muzické rozličné.
9こうして私は偉大になり、エルサレムで私より前にいたすべての者にまさった。それでも、私の知恵は私のもとにとどまっていた。
9A tak velikým jsem učiněn, a zrostl jsem nade všecky, kteříž přede mnou byli v Jeruzalémě; nadto moudrost má zůstávala při mně.
10私は、自分の目が欲するものを何一つ拒まず、自分の心からどんな喜びも遠ざけなかった。すべての労苦が私の心を喜ばせた。それが、すべての労苦から得た私の取り分だった。
10A čehožkoli žádaly oči mé, nezbránil jsem jim, aniž jsem zbraňoval srdci svému jakého veselí; srdce mé zajisté veselilo se ze vší práce mé, a to byl podíl můj ze vší práce mé.
11しかし、私は自分の手が行ったすべてのわざと、それを成し遂げるために費やした労苦を振り返った。見よ、すべては空しく、風を追うようなもので、日の下には何の益もなかった。
11Ale jakž jsem se ohlédl na všecky skutky své, kteréž činily ruce mé, a na práci úsilně vedenou, a aj, všecko marnost a trápení ducha, a že nic není užitečného pod sluncem.
12私は向きを変え、知恵と狂気と愚かさについて考えた。王の後に来る者に何ができるだろう。昔から行われてきたことを繰り返すだけではないか。
12Pročež obrátil jsem se, abych spatřoval moudrost a nemoudrost, i bláznovství. (Nebo co by člověk spravil, chtěje následovati krále? To, což již jiní spravili.)
13私は、光が闇にまさるように、知恵が愚かさにまさることを見た。
13I viděl jsem, že jest užitečnější moudrost než bláznovství, tak jako jest užitečnější světlo nežli temnost.
14知恵ある者の目はその頭にあるが、愚かな者は闇の中を歩く。しかし、どちらにも同じ出来事が起こるのを、私は悟った。
14Moudrý má oči v hlavě své, blázen pak ve tmách chodí; a však poznal jsem, že jednostejné příhody všechněm se přiházejí.
15そこで私は心の中で言った。「愚かな者に起こることは、私にも起こる。それなら、なぜ私はこれほど知恵を求めたのか。」私は心の中で、これも空しいと言った。
15Protož jsem řekl v srdci svém: Máliť mi se tak díti, jako se děje bláznu, pročež jsem tedy moudrostí předčil? A tak řekl jsem v srdci svém: I to jest marnost.
16知恵ある者も愚かな者と同じく、いつまでも記憶されることはない。来るべき日々には、すべてが久しく忘れ去られる。実に、知恵ある者も愚かな者と同じように死ななければならない。
16Nebo není památka moudrého jako i blázna na věky, proto že to, což nyní jest, ve dnech budoucích všecko v zapomenutí přichází, a že jakož umírá moudrý, tak i blázen.
17そこで私は生きることを憎んだ。日の下で行われる働きは、私には苦痛だった。すべては空しく、風を追うようなものだった。
17Pročež mrzí mne tento život; nebo semi nelíbí nic, což se děje pod sluncem, poněvadž všecky věci jsou marnost a trápení ducha.
18私は、日の下で費やしたすべての労苦を憎んだ。それを、私の後に来る者に残さなければならない。
18Ano mrzí mne i všecka práce má, kterouž jsem vedl pod sluncem proto že jí zanechati musím člověku, kterýž bude po mně.
19その者が知恵ある者になるのか、愚かな者になるのか、誰が知っているだろう。それでも、その者は、私が日の下で労苦し、知恵を用いて成し遂げたすべてのものを支配することになる。これも空しい。
19A kdo ví, bude-li moudrý, či blázen? A však panovati bude nade vší prací mou, kterouž jsem vedl, a v níž jsem moudrý byl pod sluncem. A i to marnost.
20そこで私は、日の下で費やしたすべての労苦を思い、心は絶望に沈んだ。
20I přišel jsem na to, abych pochybil v srdci svém o vší práci, kterouž jsem konal, a v níž jsem moudrý byl pod sluncem.
21知恵と知識と技能をもって労苦する人がいても、その人は、そのために何も労苦しなかった者に、それを取り分として残さなければならない。これも空しく、大きな悪である。
21Mnohý zajisté člověk pracuje moudře, uměle a spravedlivě, a však jinému, kterýž nepracoval o tom, nechává toho za podíl jemu, ješto i to jest marnost a bídná věc.
22人は、日の下で費やすすべての労苦と、心を悩ませることから、何を得るのか。
22Nebo co má člověk ze vší práce své a z kvaltování srdce svého, kteréž snáší pod sluncem,
23その人のすべての日々は悲しみで、その労苦は苦悩である。夜になっても、その心は休まらない。これも空しい。
23Poněvadž všickni dnové jeho bolestní, a zaměstknání jeho hněv, tak že ani v noci neodpočívá srdce jeho? A i to marnost.
24人にとって、食べて飲み、自分の労苦のうちに良いものを味わうこと以上に良いことはない。これもまた神の手から来ることを、私は見た。
24Zdaliž není to chvalitebné při člověku, jísti a píti, a učiniti životu svému pohodlí z práce své? Ač i to také viděl jsem, že z ruky Boží pochází.
25私以上に、誰が食べ、誰が楽しむことができるだろう。
25Nebo kdož by jísti a užívati měl toho nežli já?
26神は、ご自分に喜ばれる人には知恵と知識と喜びを与える。しかし罪人には、集めて蓄えさせ、それを神に喜ばれる人に与えさせるという苦労を与える。これも空しく、風を追うようなものである。
26Èlověku zajisté, kterýž se líbí jemu, dává moudrost, umění a veselí; hříšníku pak dává trápení, aby shromažďoval a hrnul, čehož by zanechal tomu, kterýž se líbí Bohu. I to také jest marnost a trápení ducha.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.