Genesis 21
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)Translation
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
Kralice Bible (1613)
1And the Lord visited Sara, as he had promised: and fulfilled what he had spoken.
1Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil.
2And she conceived and bore a son in her old age, at the time that God had foretold her.
2Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.
3And Abraham called the name of his son, whom Sara bore him, Isaac.
3A nazval Abraham jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák.
4And he circumcised him the eighth day, as God had commanded him,
4A obřezal Abraham syna svého Izáka, když byl v osmi dnech, tak jakž mu byl přikázal Bůh.
5When he was a hundred years old: for at this age of his father was Isaac born.
5Byl pak Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho.
6And Sara said: God hath made a laughter for me: whosoever shall hear of it will laugh with me.
6I řekla Sára: Radost mi učinil Bůh; kdokoli uslyší, radovati se bude spolu se mnou.
7And again she said: Who would believe that Abraham should hear that Sara gave suck to a son, whom she bore to him in his old age.
7A přidala: Kdo by byl řekl Abrahamovi, že bude Sára děti kojiti? A však jsem porodila syna v starosti jeho.
8And the child grew and was weaned: and Abraham made a great feast on the day of his weaning.
8I rostlo dítě a ostaveno jest. Tedy učinil Abraham veliké hody v ten den, v němž ostaven byl Izák.
9And when Sara had seen the son of Agar the Egyptian playing with Isaac her son, she said to Abraham:
9Viděla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posměvač.
10Cast out this bondwoman, and her son: for the son of the bondwoman shall not be heir with my son Isaac.
10I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem.
11Abraham took this grievously for his son.
11Ale Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého.
12And God said to him: Let it not seem grievous to thee for the boy, and for thy bondwoman: in all that Sara hath said to thee, hearken to her voice: for in Isaac shall thy seed be called.
12I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.
13But I will make the son also of the bondwoman a great nation, because he is thy seed.
13A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest.
14So Abraham rose up in the morning, and taking bread and a bottle of water, put it upon her shoulder, and delivered the boy, and sent her away. And she departed, and wandered in the wilderness of Bersabee.
14Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítětem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé.
15And when the water in the bottle was spent, she cast the boy under one of the trees that were there.
15A když nebylo vody v láhvici, povrhla dítě pod jedním stromem.
16And she went her way, and sat over against him a great way off as far as a bow can carry, for she said: I will not see the boy die: and sitting over against, she lifted up her voice and wept.
16A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala.
17And God heard the voice of the boy: and an angel of God called to Agar from heaven, saying: What art thou doing, Agar? fear not: for God hath heard the voice of the boy, from the place wherein he is.
17I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť jest, Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest.
18Arise, take up the boy, and hold him by the hand: for I will make him a great nation.
18Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je.
19And God opened her eyes: and she saw a well of water, and went and filled the bottle, and gave the boy to drink.
19A otevřel Bůh oči její, aby uzřela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila dítě.
20And God was with him: and he grew, and dwelt in the wilderness, and became a young man, an archer.
20A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec.
21And he dwelt in the wilderness of Pharan, and his mother took a wife for him out of the land of Egypt.
21Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské.
22At the same time Abimelech, and Phicol the general of his army said to Abraham: God is with thee in all that thou dost.
22Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš.
23Swear therefore by God, that thou wilt not hurt me, nor my posterity, nor my stock: but according to the kindness that I have done to thee, thou shalt do to me, and to the land wherein thou hast lived a stranger.
23Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu.
24And Abraham said: I will swear.
24I řekl Abraham: A já přisáhnu.
25And he reproved Abimelech for a well of water, which his servants had taken away by force.
25(A přitom domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi.
26And Abimelech answered: I knew not who did this thing: and thou didst not tell me, and I heard not of it till today.
26I řekl Abimelech: Nevím, kdo by učinil takovou věc; a aniž jsi ty mi oznámil, aniž jsem já také co slyšel, až dnes.)
27And Abraham took sheep and oxen and gave them to Abimelech: and both of them made a league.
27Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a vešli oba dva v smlouvu.
28And Abraham set apart seven ewe lambs of the flock.
28A postavil Abraham sedm jehnic stáda obzvlášť.
29And Abimelech said to him: What mean these seven ewe lambs which thou hast set apart?
29I řekl Abimelech Abrahamovi: K čemu jest těchto sedm jehnic, kteréž jsi postavil obzvlášť?
30But he said: Thou shalt take seven ewe lambs at my hand: that they may be a testimony for me, that I dug this well.
30Odpověděl: Že sedm těch jehnic vezmeš z ruky mé, aby mi to bylo na svědectví, že jsem kopal studnici tuto.
31Therefore that place was called Bersabee: because there both of them did swear.
31Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli.
32And they made a league for the well of oath.
32A tak učinili smlouvu v Bersabé. Vstav pak Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, navrátili se do země Filistinské.
33And Abimelech, and Phicol the general of his army arose and returned to the land of the Palestines. But Abraham planted a grove in Bersabee, and there called upon the name of the Lord God eternal.
33I nasázel stromoví v Bersabé, a vzýval tam jméno Hospodina, Boha silného, věčného.
34And he was a sojourner in the land of the Palestines many days.
34A bydlil Abraham v zemi Filistinské za mnoho dní.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.