Daniel 2
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl.
1Nebuchadnezzar loe siangpahrang ah ohhaih saning hnetto naah, amang to sak, zithaih palung a tawnh pongah, iip thai ai.
2I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem.
2Siangpahrang ih amang thuih han ih, miklet kop kaminawk, banpadae khet kop kaminawk, lungh aah kop kaminawk hoi Khaldian ih palungha kaminawk to kawk hanah lok a paek.
3Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen.
3Siangpahrang mah nihcae khaeah, Amang maeto ka sak, amang to ka panoek ai pongah zithaih palungthin ka tawnh, tiah a naa.
4I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad.
4To naah cakaeh khet kop kaminawk mah siangpahrang to Syria lok hoiah, Aw siangpahrang na hinglung sawk nasoe! Na tamnanawk khaeah amang to thui ah, kaicae mah kang leh pae o han hmang, tiah a naa o.
5Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou.
5Siangpahrang mah cakaeh khet kop kaminawk khaeah, Hae tiah lok ka takroek boeh; ka mang hae nang panoek o sak ai moe, nang leh pae o thai ai nahaeloe, aboengh aboengh ah kang takroek o moe, na imnawk doeh angpop sut maiphu baktiah ka sak han.
6Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte.
6Toe ka mang hae nang panoek o sak moe, nang leh pae o thaih nahaeloe, kai khae hoi hnuk han koi tangqum hoi athonawk to na hnuk o pacoengah, kalen parai pakoehhaih to na hnu o tih; to pongah ka mang hoi a thuih koehhaih to na thui oh, tiah a naa.
7Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme.
7To naah nihcae mah, Siangpahrang mah a tamnanawk khaeah amang to thui nasoe, kaicae mah amang kang leh pae o han, tiah a naa o let.
8Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen.
8To naah siangpahrang mah, Lok takroekhaih ka sak boeh, tiah na panoek o pongah, atue akra han ih ni na sak o, tito ka panoek.
9Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti.
9Amang nang thui o ai nahaeloe, nangcae han lok takroekhaih maeto khue ni oh boeh; atue akra hanah alinghaih hoi amsawnlok thuih han ih ni na poek o boeh; to pongah amang to na thui oh, to naah ni amang nang leh pae o thaih, tiah ka panoek tih, tiah a naa.
10Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi.
10Cakaeh khet kop kaminawk mah siangpahrang khaeah, Siangpahrang mah hnuk ih hmuennawk kathui thaih kami long nuiah mi doeh om ai; kawbaktih siangpahrang, angraeng hoi ukkung mah doeh to baktih hmuennawk to miklet kop kami, cakaeh khet kop kami hoi lungh aah kop kaminawk khaeah dueng vai ai.
11Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají.
11Siangpahrang mah dueng ih lok loe karai parai hmuen ah oh, taksa ah kaom ai sithawnawk khue mah ai ah loe, mi mah doeh siangpahrang hma ah thui thai mak ai, tiah a naa o.
12Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské.
12To lok to anih mah thaih naah siangpahrang loe paroeai palungphui moe, Babylon prae thungah kaom palungha kaminawk hum boih hanah lok a paek.
13A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli.
13Palungha kaminawk hum hanah lok takroek boeh pongah, nihcae mah Daniel hoi anih ih ampuinawk doeh hum hanah pakrong o.
14Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské.
14Babylon prae thung ih palungha kaminawk hum han kacaeh, siangpahrang toepkung misatuh angraeng Ariok to Daniel mah palunghahaih hoiah lokdueng;
15A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi.
15anih mah Ariok khaeah siangpahrang toepkung misatuh angraeng, tipongah siangpahrang mah karangah lokpaekhaih to sak loe? tiah a naa. To naah Ariok mah Daniel khaeah, Kangcoeng tangcae hmuen kawng to thuih pae.
16Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi.
16To naah Daniel mah siangpahrang khaeah caeh moe, anih ih amang leh pae hanah atue to hnik.
17A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým,
17To pacoengah Daniel loe angmah im ah amlaem moe, to tiah kaom hmuen to ampuinawk ah kaom Hananiah, Mishael hoi Azariah khae ah thuih pae:
18Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými.
18Daniel hoi anih ih ampuinawk mah Babylon prae thung ih palungha kaminawk hoi nawnto hum han ai ah, hae panoek thai ai ih hmuen pongah van Sithaw khaeah tahmen hnikhaih lawkthui o si, tiah a naa.
19I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému.
19Aqum ah loe panoek thai ai ih hmuen hnuksakhaih to Daniel khaeah amtueng pae. To naah Daniel mah van Sithaw to pakoeh.
20Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest.
20Daniel mah, palunghahaih hoi thacakhaih loe anih ih ni: Sithaw ih ahmin loe dungzan hoi dungzan khoek to pakoehaih om nasoe:
21A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum.
21Anih mah ni atue hoi khotuenawk to paqoi; siangpahrangnawk to takhoe moe, siangpahrangnawk to a suek; palungha kami khaeah palunghahaih to a paek moe, panoek thaihaih tawn kaminawk khaeah panoekhaih to a paek:
22On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá.
22Anih mah ni kathuk hoi kanghawk hmuennawk to amtuengsak; aanghaih loe anih thungah oh pongah, vinghaih thungah kaom hmuen to anih mah panoek.
23Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám.
23Aw kam panawk ih Sithaw, na nuiah anghoehaih ka tawnh, nang kang pakoeh; palunghahaih hoi thacakhaih to nang paek, nang khaeah kang hnik o ih hmuen to vaihi nang panoeksak boeh; siangpahrang mah hnik ih hmuen to kaicae khaeah nam tuengsak boeh, tiah lawkthuih.
24A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím.
24To pongah Daniel loe siangphrang mah Babylon prae thung ih palungha kaminawk hum han lokpaek ih Ariok taengah caeh moe, anih khaeah, Babylon prae ih palungha kaminawk to hum hmah; siangpahrang hma ah kai hae na hoi ah, kai mah siangpahrang ih amang to ka leh pae han, tiah a naa.
25Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí.
25Ariok mah Daniel to siangpahrang khaeah karangah caeh haih, anih khaeah, Judah prae hoi misong ah hoih ih kaminawk thungah siangpahrang ih amang leh thaih kami maeto ka hnuk boeh, tiah a naa.
26Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho?
26Siangpahrang mah, Belteshazzar, tiah kawk ih Daniel khaeah, Ka hnuk ih amang to nang leh pae thaih han maw? tiah a naa.
27Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti.
27Daniel mah, siangpahrang hma ah, Siangpahrang mah dueng ih panoek karai hmuen loe palungha kaminawk, cakaeh khet kop kaminawk, miklet kop kaminawk hoi banpadae khet kop kaminawk mah thui o thai mak ai;
28Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest:
28toe hmuen kanghawk thuikung Sithaw loe van ah oh; anih mah hmabang ah kaom han koi hmuen to Nebuchadnezzar siangpahrang khaeah amtuengsak boeh. Na maang ih, iihkhun nuiah nang songh naah na hnuk ih hmuen loe hae tiah oh;
29Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest.
29Aw siangpahrang, nang khaeah, iihkhun nuiah na oh naah hmabang angzo han koi poekhaih to na palung thungah angzoh, hmuen kanghawk amtuengsakkung mah hmabang angzo han koi hmuen to nang khaeah panoeksak boeh.
30Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl.
30Kai loe minawk kalah pong palungha kue pongah hae kanghawk hmuen hae kai khaeah amtueng ai, siangpahrang ih amang to panoek moe, palung thung hoi na poek ih hmuen na panoek thai han ih ni, Sithaw mah kai khaeah amtuengsak.
31Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný.
31Aw siangpahrang, Na khet naah paroeai kalen krang to na hnuk. Hae paroeai kalen kampha krang loe paroeai hoih moe, na hma ah angdoet; amtuenghaih dan loe paroeai zit thoh.
32Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,
32To krang ih lu loe kaciim sui ah oh, saoek hoi ban tampawk loe sum kanglung ah oh moe, zok hoi phaih loe sum kamling ah oh,
33Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny.
33a khok loe sum, khokpadae loe sum ahap long ahap ah oh.
34Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.
34Na khet li naah, kami ban hoi pakhoih ai ih thlung maeto mah sum hoi long kangbaeh krang ih khok to vah pongah, khok loe koih o phaeng.
35A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi.
35To naah sum, long, sum kamling, sum kanglung hoi kaciim suinawk loe nawnto koih o boih moe, nipui tue cang atit ih tavai baktiah oh o; hnuk han om ai ah takhi mah hmuh phaeng; krang va phaeng kalen parai thlung loe mae pui ah angcoeng moe, long ah koi boih.
36Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi:
36Na mang loe hae tiah oh; vaihi siangpahrang hma ah amang thuikoehhaih to kang thuih pae o han.
37Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu.
37Aw siangpahrang, Nang loe siangpahrangnawk ih siangpahrang ah na oh; van Sithaw mah prae ukhaih, toksak thaihaih, thacakhaih hoi lensawkhaih to nang hanah ang paek.
38A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.
38Kami caanawk ohhaih ahmuen kruekah, anih mah moinawk hoi van ih tavaanawk boih na ban ah paek boeh, nihcae boih ukkung ah nang to ang suek. Kaciim sui hoi sak ih lu loe nang thuikoehhaih ih ni.
39Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi.
39Nang pacoengah nang pong ka hnaem kue, siangpahrang ukhaih prae kalah maeto om tih; to pacoengah thumto haih sum kamling ukhaih prae, tiah kaom, kalah siangpahrang ukhaih prae mah long nui to uk boih tih.
40Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko.
40Palito haih thacak siangpahrang ukhaih prae loe sum kamtak baktiah om tih; sum mah loe kalah hmuennawk to koihsak moe, hmuen boih to pazawk; sum mah hmuennawk boih koihsak baktih toengah, anih mah kalah hmuennawk to koisak ueloe, pacaekthlaek tih.
41Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou.
41Na hnuk ih krang ih khokpadae hoi khokpazungnawk loe sum ahap long ahap ah oh baktih toengah, to siangpahrang ukhaih prae loe angkom thai mak ai; toe na hnuk ih krang loe sum hoi long angbaeh baktih toengah, prae thungah sum thacakhaih to om tih.
42Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné.
42Na hnuk ih sum hoi long angbaeh khokpazungnawk baktih toengah, prae loe ahap thacak ueloe, ahap koi tih.
43A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou.
43Na hnuk ih sum hoi long angbaeh baktih toengah, nihcae loe acaeng kalah kaminawk hoi angbaeh o tih; toe sum hoi long angbet thai ai baktih toengah, nihcae loe maeto hoi maeto poek amhong o mak ai.
44Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky,
44To siangpahrangnawk ih atue thuem ah, natuek naah doeh amro thai ai siangpahrang ukhaih prae to van Sithaw mah phasak tih; to ukhaih prae loe minawk kalah khaeah caehtaak mak ai, siangpahrang ukhaih praenawk to amrosak boih ueloe, boenghaih phasak tih; toe anih ih prae loe dungzan khoek to cak tih.
45Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho.
45Na hnuk ih kami ban hoi sak ih na ai ah mae thung hoi lak ih thlung mah, koi phaeng ah vah ih sum, sum kamling, long, kaciim sui hoi sum kanglungnawk loe, lensawk Sithaw mah hmabang ah kaom han koi hmuen siangpahrang khaeah amtuengsak ih ni; amang loe palung uihcom han om ai, amang lehhaih loe tangtang ah oh, tiah a naa.
46Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu.
46To naah Nebuchadnezzar loe a hma ah akuep moe, Daniel to bok, anih khaeah hmuihoih to thlaek moe, hmuenpaekhaih sak hanah lok a paek.
47A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto.
47Siangpahrang mah Daniel khaeah, Na Sithaw loe sithawnawk ih Sithaw, siangpahrangnawk ih Angraeng, kanghawk hmuen amtuengsak Sithaw ah oh tangtang pongah, hae panoek ai ih hmuen hae nang thuih thaih, tiah a naa.
48Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými.
48Siangpahrang mah Daniel hanah kalen tok to paek, pop parai tangqum doeh a paek; anih to Babylon prae ahap ukkung ah suek moe, Babylon palungha kaminawk boih ukkung ah doeh a suek.
49Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.
49To pacoengah Daniel mah hnik ih baktih toengah siangpahrang mah, Shadrach, Meshach hoi Abed-nego cae doeh Babylon prae ahap ukkung ah suek; toe Daniel loe siangpahrang ohhaih im ah toksak.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.