Daniel 3
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Potom Nabuchodonozor král udělav obraz zlatý, jehož výška byla šedesáti loket, šířka pak šesti loket, postavil jej na poli Dura v krajině Babylonské.
1Siangpahrang, Nebuchadnezzar mah dong quitarukto kasang, dong tarukto kawk sui krang to sak moe, Babylon prae thung ih Dura azawn ah a thling.
2I poslal Nabuchodonozor král, aby shromáždili knížata, vývody a vůdce, starší, správce nad poklady, v právích zběhlé, úředníky a všecky, kteříž panovali nad krajinami, aby přišli ku posvěcování obrazu, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
2To pacoengah siangpahrang Nebuchadnezzar mah thling ih krang raenghaih poihkung ah, prae tawnkungnawk, prae taham khohan kaminawk, prae ahap ukkungnawk, poekhaih kahoih paek kaminawk, param ih phoisa pakuem kaminawk, lokcaekkungnawk, katoengah lok khingh kaminawk, prae ahap ukhaih thungah toksah angraengnawk to nawnto patoeh boih.
3Tedy shromáždili se knížata, vývodové a vůdcové, starší, správcové nad poklady, v právích zběhlí, úředníci a všickni, kteříž panovali nad krajinami ku posvěcování obrazu toho, kterýž postavil Nabuchodonozor král, a stáli před obrazem, kterýž postavil Nabuchodonozor.
3To pongah prae tawnkungnawk, prae taham khohan kaminawk, prae ahap ukkugnnawk, poekhaih kahoih paekkugnawk, param ih phoisa pakuem kaminawk, lokcaekkungnawk, lok katoengah khingh kaminawk, prae ahap ukhaih thungah toksah angraengnawk loe siangpahrang Nebuchadnezzar mah thling ih krang raenghaih poihkung ah nawnto amkhueng o; nihcae loe Nebuchadnezzar mah thling ih krang hma ah angdoet o.
4Biřic pak volal ze vší síly: Vám se to praví lidem, národům a jazykům,
4To naah lok taphongkung mah, Aw kaminawk, prae kaminawk hoi lok congca pae kaminawk,
5Jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padněte a klanějte se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
5sae takii, tamoi, katoeng congca hoi atuennawk to na thaih o naah akuep oh loe, siangpahrang Nebuchadnezzar mah thling ih sui krang to bok oh:
6Kdož by pak nepadl a neklaněl se, té hodiny uvržen bude do prostřed peci ohnivé rozpálené.
6mi kawbaktih doeh akuep moe, bok ai kami loe kangqong hmai palai thungah vah roep han, hae loe na pazui o hanah paek ih lok ah oh, tiah tha hoi hangh.
7A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny a všelijaké muziky, padli všickni lidé, národové a jazykové, klanějíce se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
7To pongah sae takii atuen, tamoi tuen, congca katoeng tuen hoi atuennawk to kaminawk boih mah thaih o naah, kaminawk, prae kaminawk hoi lok congca pae kaminawk loe akuep o boih moe, siangpahrang Nebuchadnezzar mah thling ih sui krang to bok o.
8A hned téhož času přistoupili muži Kaldejští, a s křikem žalovali na Židy,
8To naah cakaeh khet kop kaminawk angzoh o moe, Judah kaminawk to kasae net o.
9A mluvíce, řekli Nabuchodonozorovi králi: Králi, na věky buď živ.
9Nihcae mah siangpahrang Nebuchadnezzar khaeah, Aw siangpahrang, na hinglung sawk nasoe!
10Ty králi, vynesls výpověd, aby každý člověk, kterýž by slyšel zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padl a klaněl se obrazu zlatému,
10Aw siangpahrang, kaminawk boih mah sae takii tuen, tamoi tuen, katoeng congca atuen hoi atuennawk thaih o naah, akuep oh loe sui hoi sak ih krang to bok oh:
11A kdož by nepadl a neklaněl se, aby uvržen byl do prostřed peci ohnivé rozpálené.
11akuep hoiah kabok ai kaminawk loe kangqong hmai palai thungah va oh, tiah lokpaekhaih to na sak.
12Našli se pak někteří Židé, kteréž jsi představil krajině Babylonské, totiž Sidrach, Mizach a Abdenágo, kteřížto muži nedbali na tvé, ó králi, nařízení. Bohů tvých nectí, a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, se neklanějí.
12Toe Aw siangpahrang, nang mah Babylon ahap ukkung ah na suek ih thoemto Judah kaminawk Shadrach, Mesach hoi Abed-nego cae loe nang to tiah doeh sah o ai; na sithawnawk to bok o ai, na thling ih sui hoiah sak ih krang doeh bok o ai, tiah a naa.
13Tedy Naduchodonozor v hněvě a v prchlivosti rozkázal přivésti Sidracha, Mizacha a Abdenágo. I přivedeni jsou muži ti před krále.
13Nebuchadnezzar loe palungphui hmai baktiah amngaeh pongah, Shadrach, Meshack hoi Abed-nego cae to kawksak. Kawk pacoengah nihcae to siangpahrang hma ah caeh o haih.
14I mluvil Nabuchodonozor a řekl jim: Zoumyslně-li, Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, bohů mých nectíte, a obrazu zlatému, kterýž jsem postavil, se neklaníte?
14To naah Nebuchadnezzar mah nihcae khaeah, Aw Shadrach, Meshack hoi Abed-nego, ka sithawnawk to na bok o ai moe, ka thling ih sui hoiah sak ih krang doeh na bok o ai tangtang maw? tiah a naa.
15Protož nyní, jste-liž hotovi, abyste hned, jakž uslyšíte zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny, zpívání a všelijaké muziky, padli a klaněli se obrazu tomu, kterýž jsem učinil? Pakli se klaněti nebudete, té hodiny uvrženi budete do prostřed peci ohnivé rozpálené, a který jest ten Bůh, ješto by vás vytrhl z ruky mé?
15Vaihi sae takii tuen, tamoi tuen, congca katoeng tuen hoi atuennawk na thaih o naah, ka thling ih krang to akuep hoiah na bok o nahaeloe hoi tih; toe na bok o ai nahaeloe nangcae loe kangqong hmai palai thungah vah roep ah om tih; to naah kawbaktih Sithaw mah maw ka ban thung hoiah na loih o sak tih? tiah a naa.
16Odpověděli Sidrach, Mizach a Abdenágo, a řekli králi: My se nestaráme o to, ó Nabuchodonozoře, co bychom měli odpovědíti tobě.
16Shadrach, Meshach hoi Abed-nego cae mah siangpahrang khaeah, Aw Nebuchadnezzar, hae hmuen pongah na lok kang pathim o mak ai.
17Nebo aj, buďto že Bůh, jehož my ctíme, (kterýž mocen jest vytrhnouti nás z peci ohnivé rozpálené, a tak z ruky tvé, ó králi), vytrhne nás.
17Aw siangpahrang, a tok ka sak pae o ih Sithaw mah loe kangqong hmai palai thung hoiah kaicae ang loihsak thaih, anih mah kaicae hae na ban thung hoiah loihsak tih.
18Buď že nevytrhne, známo buď tobě, ó králi, žeť bohů tvých ctíti a obrazu zlatému, kterýž jsi postavil, klaněti se nebudeme.
18Toe aw siangpahrang, anih mah to tiah na loih o sak ai langlacadoeh na sithawnawk to ka bok o mak ai, na thling ih sui hoiah sak ih krang doeh ka bok o mak ai, tiah panoeksak han ka koeh o, tiah a naa o.
19Tedy Nabuchodonozor naplněn jsa prchlivostí, tak že oblíčej tváři jeho se proměnil proti Sidrachovi, Mizachovi a Abdenágovi, a odpovídaje, rozkázal rozpáliti pec sedmkrát více, než obyčej měli ji rozpalovati.
19To naah Nebuchadnezzar loe Shadrach, Meshach hoi Abed-nego nuiah palungphui moe, nihcae nuiah mikhmai set; to pongah hmai kangqong rumram pongah alet sarihto hmai amngaehsak hanah lok a paek.
20A mužům silným, kteříž byli mezi rytíři jeho, rozkázal, aby svížíce Sidracha, Mizacha a Abdenágo, uvrhli do peci ohnivé rozpálené.
20Angmah ih thacak koek misatuh kaminawk khaeah, Shadrach, Meshach hoi Abed-nego cae to taoengh moe, hmai kamngaeh thungah vah hanah lokpaek.
21Tedy svázali muže ty v pláštích jejich, v košilkách jejich, i v kloboucích jejich a v oděvu jejich, a uvrhli je do prostřed peci ohnivé rozpálené.
21To pongah nihcae loe angmacae ih laihaw kasawk, canghnawh kasawk, lumuek, kalah khukbuennawk hoi nawnto taoengh o moe, kangqong hmai kamngaeh thungah vah o.
22Že pak rozkaz královský náhlý byl, a pec velmi rozpálená, z té příčiny muže ty, kteříž uvrhli Sidracha, Mizacha a Abdenágo, zadusil plamen ohně.
22Siangpahrang mah paek ih lok loe rang moe, hmai kamngaeh loe bet hmoek pongah Shadrach, Meshach hoi Abed-nego hmai thungah va misatuh kaminawk to hmai palai mah kangh boih.
23Ale ti tři muži, Sidrach, Mizach a Abdenágo, padli do prostřed peci ohnivé rozpálené svázaní.
23Hae kami Shadrach, Meshach hoi Abed-nego thumtonawk loe kacakah taoengh o moe, kangqong hmai kamngaeh thungah a nuih o.
24Tedy Nabuchodonozor král zděsil se, a vstal s chvátáním, a promluviv, řekl hejtmanům svým: Zdaliž jsme neuvrhli tří mužů do prostřed peci svázaných? Odpověděli a řekli králi: Pravda jest, králi.
24To naah Nebuchadnezzar loe dawnrai pongah karangah angthawk tahang, anih poekhaih paek kaminawk khaeah, kami thumtonawk to qui hoi kacakah taoengh moe, kangqong hmai thungah a vah o na ai maw? tiah a naa.
25On pak odpovídaje, řekl: Aj, vidím čtyři muže rozvázané, procházející se u prostřed ohně, a není žádného porušení při nich, a čtvrtý na pohledění podobný jest synu Božímu.
25Anih mah, Khenah! Qui hoi taoeng ai hmai mah doeh kangh ai ah hmai kangqong thungah amkae, kami palito ka hnuk; palito haih kami loe Sithaw Capa baktiah oh, tiah a naa.
26A přistoupiv Nabuchodonozor k čelisti peci ohnivé rozpálené, mluvil a řekl: Sidrachu, Mizachu a Abdenágo, služebníci Boha nejvyššího, vyjděte a poďte sem. I vyšli Sidrach, Mizach a Abdenágo z prostředku ohně.
26To pacoengah Nebuchadnezzar loe kangqong hmai kamngaeh taengah caeh moe, Sharach, Meshach hoi Abed-nego, kasang koek Sithaw ih tamnanawk, angzo oh, haeah angzo oh lai ah! tiah a naa. To pongah Sharach, Meshah hoi Abed-nego cae loe hmai palai thung hoiah angzoh o.
27Shromáždivše se pak knížata, vývodové a vůdcové a hejtmané královští, hleděli na ty muže, an žádné moci neměl oheň při tělích jejich, ani vlas hlavy jejich nepřiškvrkl, ani plášťové jejich se nezměnili, aniž co ohněm páchli.
27Prae tawnkungnawk, prae taham khohnan kaminawk, siangpahrang poekhaih paekkugnawk nawnto angpop o moe, hmai mah kang thai ai kami thumtonawk to a khet o; nihcae lu nui ih sam maeto mataeng doeh kangh ai, khukbuennawk doeh hmai mah kangh ai khue na ai ah, hmai hmui tetta mataeng doeh om ai.
28I mluvil Nabuchodonozor a řekl: Požehnaný Bůh jejich, totiž Sidrachův, Mizachův a Abdenágův, kterýž poslal anděla svého, a vytrhl služebníky své, kteříž doufali v něho, až i rozkazu královského neuposlechli, ale těla svá vydali, aby nesloužili a neklaněli se žádnému bohu, kromě Bohu svému.
28To naah Nebuchadnezzar mah, Shadrach, Meshach hoi Abed-nego ih Sithaw loe tahamhoihaih om nasoe; anih mah a tamnanawk loihsak hanah van kami to patoeh. Nihcae loe angmacae ih Sithaw to tang o pongah, ka paek ih lok to aek o moe, angmacae ih Sithaw khue to a bok o; kalah sithaw to bok moe, anih ih tok to sak pae o pongah loe, duekhaih to a qoih o lat.
29A protož toto já přikazuji, aby každý ze všelikého lidu, národu a jazyku, kdož by koli co rouhavého řekl proti Bohu Sidrachovu, Mizachovu a Abdenágovu, na kusy rozsekán byl, a dům jeho v záchod obrácen, proto že není Boha jiného, kterýž by mohl vytrhovati, jako tento.
29Hae tiah loihsak thaih Sithaw kalah om ai pongah, kaminawk, prae kaminawk hoi lok congca apae mi kawbaktih doeh Sharach, Meshach hoi Abed-nego ih Sithaw kasae thui kami loe, ahap ahap ah takroek moe, a imnawk doeh angpop sut anghnoeng baktiah ka suek han, tiah lok takroekhaih ka sak boeh, tiah a naa.
30Tedy zvelebil zase král Sidracha, Mizacha a Abdenága v krajině Babylonské.
30To pacoengah siangpahrang mah Sharach, Meshach hoi Abed-nego hanah Babylon prae ahap ukhaih hmuensang to a paek.
31Nabuchodonozor král všechněm lidem, národům i jazykům, kteříž bydlí na vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď.
no verse 31 in this text
32Znamení a divy, kteréž učinil při mně Bůh nejvyšší, vidělo mi se za slušné, abych vypravoval.
no verse 32 in this text
33Znamení jeho jak veliká jsou, a divové jeho jak mocní jsou, království jeho království věčné, a panování jeho od národu do pronárodu.
no verse 33 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.