Skutky apoštolské 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1Když jsme se pak plavili, rozloučivše se s nimi, přímým během přijeli jsme do Koum, a druhý den do Ródu, a odtud do Patary.
1Jendranguta ngaiana pararanani, ja ngaiana tanangundru matja delkiterina, ngaiana nururingana Kosuni wokarana wonti, ja ditji kulnuni Rhoduni, ja nakandru Patarani.
2I nalezše tu lodí, kteráž měla plouti do Fenicen, a vstoupivše na ni, plavili jsme se.
2Ja ngaiana bota kulno matja mankamankana, nau Phönicieni pararanani, ngaiana nunkangu wirina wonti ja tirimalkana wonti.
3A když se nám počal ukazovati Cyprus, nechavše ho na levé straně, plavili jsme se do Syrie, a připlavili jsme se do Týru; nebo tu měli složiti náklad z lodí.
3Ngaiana Cypern matja najina, ngaiana nina worangantjujeli worarana wonti ja Syriankaria pararana wonti ja Tyrungu banbana wonti; ngangau naka botali poto nunkani worajiribananto.
4A nalezše tu učedlníky, pobyli jsme tam za sedm dní, kteřížto pravili Pavlovi skrze Ducha svatého, aby nechodil do Jeruzaléma.
4Ja ngaiana mili matja mankamankana, ngaiana ditji mara wora ja mandru naka ngamana wonti; ja tanalipini Paulungu Jaolali kulikirieli jatana wonti, nau wata Jerusalemia tarananto.
5A když jsme my vyplnili ty dni, vyšedše, brali jsme se pryč, a sprovodili nás všickni s ženami i s dětmi až za město. A poklekše na kolena na břehu, pomodlili jsme se.
5Ngaiana tananapini ditji naka matja ngamana, ngaiana dunkana wonti ja palkana wonti, ja tana pratjana widlani ja kupani jela ngaianangunto ngura tidnantaia wapana wonti, ja ngaiana dirkalani pantjaterkana ngarina wonti ja ngatjina wonti.
6A když jsme se vespolek rozžehnali, vstoupili jsme na lodí, a oni se vrátili domů.
6Ja ngaiana matja danidanilkijiribamalina, ngaiana botani wirina wonti, ja tana pungaia tikana kurana wonti.
7My pak přeplavivše se od Týru, dostali jsme se až do Ptolemaidy, a pozdravivše tu bratří, pobyli jsme u nich jeden den.
7Ngaiana palkana matja mudana, ngaiana Tyrundru Ptolomaiungu wokarana wonti, ja ngatatani mandurini jaura jinkina wonti, ja ditji kulno tanangu jela ngamana wonti.
8A nazejtří vyšedše Pavel a my, jenž jsme s ním byli, přišli jsme do Cesaree, a všedše do domu Filipa evangelisty, (kterýž byl jeden z oněch sedmi,) pobyli jsme u něho.
8Ditji kulnuni ngaiana dunkana kurana wonti, ja Casareangu wokarana wonti; ja ngaiana Philippuni ngantjani jaura kaukaubanietjaia pungani wokarana wonti, nau mara wora ja mandrundru kulno nganana wonti, ja nunkangunto ngamana wonti.
9A ten měl čtyři dcery panny, prorokyně.
9Nulupini ngatamura mankara mandru ja mandru ngamalkana wonti, tana mankara mantaka nganana wonti, tana talpadakana wonti.
10A když jsme tu pobyli za drahně dní, přišel prorok nějaký z Judstva, jménem Agabus.
10Ngaiana ditji palpa naka matja ngamana, Propheta kulno Judaiandru ngarina wonti, tala nunkani Agabus.
11Ten když k nám přišel, vzal pás Pavlův, a svázav sobě ruce i nohy, řekl: Totoť praví Duch svatý: Muže toho, jehož jest pás tento, tak sváží Židé v Jeruzalémě a vydadí v ruce pohanům.
11Nau ngaianangu wokarana wonti, ja Pauluni dala mantamanta patana wonti, ja munta mara ja tidna workamantraterina wonti, ja jatana wonti: „Jeruja Jaola kulikiri jatai: Ninaia materi, nunkangu naupini dala mantamanta nganai, ninaia Juda kana jeruja workamandrala nganai Jerusalemingu, ja ninaia kana koja marani ngulkujeli jinkila nganai.“
12A jakž jsme to uslyšeli, prosili jsme ho i my i ti, kteříž byli v tom místě, aby nechodil do Jeruzaléma.
12Ngaiana jenia matja ngarana, ngaiani ja bakana tanapini ngurala nunkangu ngatjina wonti, nau wata Jerusalemia tarananto.
13Tedy odpověděl Pavel: I co činíte, plačíce a trápíce srdce mé? Však já netoliko svázán býti, ale i umříti hotov jsem v Jeruzalémě pro jméno Pána Ježíše.
13Paululu kalabana wonti: „Mina jura ngankai, ngangau jura jindrai ja ngana ngara wokaribai? Ngani matja ngankingaterina jinkiterila, wata windri workamantranani, a‐ai, bakana palinani Jerusalemingu Kaparaia Jesuni talandru.“
14A když nechtěl povoliti, dali jsme tomu pokoj, řkouce: Staň se vůle Páně.
14Ngangau nau milingeru tintjaterinani, ngaiani ngapurina wonti ja jatana wonti: „Kaparaia jertapaterina pantjiatimai!“
15Po těch pak dnech připravivše se, brali jsme se do Jeruzaléma.
15Tanangupini ditjini ngadani ngaiana judujudu pratjana ngankingana wonti ja Jerusalemia tarana wonti.
16A šli s námi i učedlníci někteří z Cesaree, vedouce s sebou nějakého Mnázona z Cypru, starého učedlníka, u něhož bychom hospodu měli.
16Ngaianangu jela bakana mili palpa Cäsareandru wapana wonti, ja tanali ngaianana materi kulnuni, tala nunkani Mnason Cyperndru, wapalkana wonti, nau mili pinaru nganana wonti, nunkangu ngaiana tidnapalara ngamananto.
17A když jsme přišli do Jeruzaléma, vděčně nás přijali bratří.
17Ngaiana Jerusalemingu matja wokarana, ngatatajeli ngaianana mankinali patana wonti.
18Druhého pak dne všel Pavel s námi k Jakubovi, a tu se byli všickni starší sešli.
18Ditji kulnuni Paulus ngaianangu jela Jakobungu wirina wonti, ja pinaru wora nakanika mapaterina wonti.
19Jichžto pozdraviv, vypravoval jim všecko, což Bůh skrze službu jeho činil mezi pohany.
19Ja nulu tanangu mandurini jaura matja jinkina, nau tidna warapaterina wonti mina Godali kana koni ngankana warai nunkani ngamalkijiribanilali.
20A oni slyšavše to, velebili Pána, a řekli jemu: Vidíš, bratře, kterak jest mnoho tisíců Židů věřících, a ti všickni jsou horliví milovníci Zákona.
20Tanali jenia matja ngarana, tanali Kapara jurakokana wonti, ja tanali nunkangu jatana wonti: „Jundru najiai, ngatatajai! worderuntja 1000 Juda kanali morlalu ngundrala wapaia; ja tana pratjana manabakapirna nganai jirijiribani jauraia.
21Ale o toběť mají zprávu, že bys ty vedl od Zákona Mojžíšova všecky ty Židy, kteříž jsou mezi pohany, pravě, že nemají obřezovati synů svých, ani zachovávati obyčejů Zákona.
21Tanali kaukaubani jaura jinkangundru ngarana warai, jundru Juda kana pratjanani, tana kana koni terti ngamai, ngujangujara jinkiai, tanali Mose worarananto, ja jatai: Tanali tanani kupa wata karuwali ngankananto, bakana wata mangini warula jeribaka wirarinanto.
22Což tedy činiti? Musíť zajisté shromážděno býti všecko množství, neboť uslyší o tobě, že jsi přišel.
22Mina karari? Kana wolara kantji jurborinanto, ngangau tanali ngarala nganai jidni matja wokarana.
23Učiniž tedy toto, cožť povíme: Mámeť tu čtyři muže, kteříž mají slib na sobě.
23Jenia ngankamai, mina ngaiani jinkangu jatai. Ngaianingu terti materi mandru ja mandru nganai, tanali talpadakani tanangu ngamalkai;
24Ty přijma k sobě, posvěť se s nimi, i náklad učiň s nimi, aby oholili hlavy své. A takť zvědí všickni, že to, což slyšeli o tobě, nic není, ale že i sám ty chodíš, ostříhaje Zákona.
24Tananapini jinkangu maniau, jinkangu jela kulirkananto, ja kalala tanangundru jinkiau, tanali para wokaribananto; ja pratjanali najila nganai, jenia baku nganai, mina tanali jinkangundru kaukaubana warai, a‐ai, jidni bakana jirijiribani jauraia ngamalkijiribanietja ngamai.
25Z strany pak těch, kteříž z pohanů uvěřili, my jsme psali, usoudivše, aby tohoto ničeho nešetřili, toliko aby se varovali modlám obětovaného, a krve, a udáveného, a smilstva.
25Tana kana koni morlalu ngundrala wapaia, ngaiani jirijiribani jaura jinpana wonti, ja morlalu kurana wonti, tana ngamalkaterinanto muramura poto ngumu jinkinandru ja kumarandru ja ngurlini ngantindru ja palakantjindru.“
26Tedy Pavel, přijav k sobě ty muže, na druhý den posvětiv se s nimi, všel do chrámu, a vypravoval o vyplnění dní toho posvěcení, až i obětována jest obět za jednoho každého z nich.
26Ngadani Paululu tanana materi nunkangu manina wonti, ja ditji kulnuni tanali nina tanangu jela matja kulirkana, nau Godaia pungani wirina wonti ja wondrana wonti, tanali kulikiri ngankani ditji morlalu ngamalkana warai, tanali tanangu pratjanandru poto ngumu jinkinantulu.
27A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce,
27Tanali ditji mara wora ja mandru ngampu mudanani, Juda kanali Asiandru nina Godaia pungani najinani, tanali kana wolara patijiritjibana wonti, ja nunkangu mara kurana wonti,
28Křičíce: Muži Izraelští, pomozte! Totoť jest ten člověk, kterýž proti lidu i Zákonu i místu tomuto všecky všudy učí, a k tomu i pohany uvedl do chrámu, a poskvrnil svatého tohoto místa.
28Ja maritjina wonti: „Jura Israel materi worajai, marangokanau! Naupini nau kana nganai, nulia kana wolarani ja jirijiribani jaurani ja nunkangupini pirini paruparu pratjanani delkini ngujangujara jinkiai; ja nulia bakana Grieka kana Godaia pungani wirilkana warai, ja ninapini piri kulikiri murumuru ngankana warai.“
29Nebo byli viděli prve Trofima Efezského s ním v městě, kteréhož domnívali se, že by Pavel do chrámu uvedl.
29Ngangau tanali ngopera Trophimus Ephesala nunkangu jela ngurani najila wiri ja ngundrala wiri, Paululu nina Godaia pungani wirilkana warai.
30Takž se zbouřilo všecko město, a sběhli se lidé, a uchopivše Pavla, táhli jej ven z chrámu. A hned zavříny jsou dveře.
30Ja ngurala warupoto patijiritjina wonti, ja kana wolara jurborina wonti; ja tanali Paulus patana wonti, ja nina Godaia pungandru parumana tarana wonti, ja nurujeli tanali mana nguru ngankana wonti.
31A když jej chtěli zamordovati, povědíno hejtmanu vojska, že se bouří všecken Jeruzalém.
31Tanali wontina wonti nina nari ngankala; naupini kaukaubani jaura juljaia kaparani tarana wonti, Jerusalemala warupoto patijiritjina warai.
32Kterýžto hned pojav s sebou žoldnéře a setníky, přiběhl na ně. A oni uzřevše hejtmana a žoldnéře, přestali bíti Pavla.
32Nulu nurujeli julja worana ja kapakapara manina wonti, ja tanangu mindrina ngarina wonti. Tanali julja kapara ja julja wolara matja najina, tanali mudana wonti Paulus nandrala.
33Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil.
33Ngadani juljaia kapara karakararina wonti ja jirijiribana wonti nina patananto, ja jirijiribana wonti nina kanjangari mandrujeli workamandrala; ja nulu jakalkana wonti worana nauja nganai, ja mina nulia ngankana warai.
34V zástupu pak jedni tak, jiní jinak křičeli. A nemoha nic jistého zvěděti pro hluk, rozkázal jej vésti do vojska.
34Kana wolarandru palpa jeruja maritjina wonti ja palpa jeruja. Ngangau nau ngandandarina wonti jaura morlalu ngujamala maritjinandru, nulu jirijiribana wonti, nina julja wolaraia pirini taralkala.
35A když přišel k stupňům, nahodilo se, že nesen byl od žoldnéřů pro násilé lidu.
35Nau tidnaia katinani matja wokarana, juljali nina mandrananto kana wolaraia ngurulandru.
36Nebo šlo za ním množství lidu, křičíce: Zahlaď jej!
36Ngangau kana wolara karipaterina wonti ja maritjina wonti: „Ninaia teribau!“
37A když měl již uveden býti do vojska Pavel, řekl hejtmanu: Mohu-li co promluviti k tobě? Kterýž řekl: Umíš Řecky?
37Ja tanali Paulus juljaia pirini wirilkanani, nau juljaia kaparani jatana wonti: „Jundru ngakangu manuni kurai jinkangu palpa jatala?“ Nau jatana wonti: „Jundru Grieka jaura ngujamai?
38Nejsi-liž ty ten Egyptský, kterýž jsi před těmito dny byl bouřku učinil, a vyvedls na poušť čtyři tisíce lotrů?
38Jidni wata naupini Egyptala ngani, nulu kalkani patijiritjibani ngankana paraia, ja tanana kana 4000 nari nandranietja pitarani dunkalkana paraia?“
39I řekl Pavel: Jáť jsem člověk Žid Tarsenský, neposledního města Cilické země obyvatel; protož prosím tebe, dopusť mi promluviti k lidu.
39Paulus jatana wonti: „Ngani Juda kana nganai, Tarsusala, Ciliciani ngura wata wakawakaia kana, ngato jinkangu ngatjiai, ngakangu manuni kurau kana wolarani kaukaubala.“
40A když mu on dopustil, Pavel stoje na stupních, pokynul rukou na lid. A když se veliké mlčení stalo, mluvil k nim Židovsky, řka:
40Nulu nunkangu matja manuni kurana warai, Paulus tidnaia katinani terkakana wonti, ja kana wolarani malka jinkina wonti; ja matja dalpura pantjinani, nulu tanangu Juda kana talini kaukaubana wonti ja jatana wonti:
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.