Skutky apoštolské 17
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1A prošedše město Amfipolim a Apollonii, přišli do Tessaloniky, kdež byla Židovská škola.
1Tana Amphipolingu ja Apolloniangu matja palkingana, tana Thessalonichingu wokarana wonti, woderi Juda kanaia jaura punga nganana wonti.
2Tedy Pavel podle obyčeje svého všel k nim, a po tři soboty kázal jim z Písem,
2Worderu Paululu milingeru, jeruja nau bakana tanangu wirina wonti, ja tanangunto Sabbat ditji parkulani ngankamalina wonti.
3Otvíraje a předkládaje to, že měl Kristus trpěti a z mrtvých vstáti, a že ten jest Kristus Ježíš, kteréhož já zvěstuji vám.
3Jaurandru nulu tanangu mildiri ngankana wonti, ja kurana wonti, Christus ketjaketjananto ja narindru jiritjinanto, ja Naupini Christus Jesus nganai, ninaia ngato jurangu kaukaubai.
4I uvěřili někteří z nich, a připojili se Pavlovi a Sílovi, i Řeků nábožných veliké množství, i žen znamenitých nemálo.
4Ja palpali tanangundru morlalu ngundrana wonti, ja Paulungu ja Silangu ngokana wonti, ja Griekala Godandru japali marapu, ja kana widla pirna wata ngalje.
5Ale zažženi jsouce závistí Židé pravdě nepovolní, a přivzavše k sobě některé lehkomyslné a zlé lidi, shlukše se, zbouřili město, a útok učinivše na dům Jázonův, hledali jich, aby je vyvedli před lid.
5Juda kana, tana wata morlalu ngundrana wonti, milkirina wonti, ja tana jurborini pirindru materi madlentji palpa patana wonti, ja mapaterina wonti, ja ngura patijiritjibana wonti; ja tana Jason pungani tidnantani terkakana wonti, ja wontjana wonti, tanana kana wolarani wapalkala.
6A nenalezše jich, táhli Jázona a některé bratří k starším města, křičíce: Tito, kteříž všecken svět bouří, ti sem také přišli,
6Tanali tanana wata mankamankanani, tanali Jason ja ngatata palpa nguraia kaparani parumana wonti ja maritjina wonti: „Tanapini, tanali mita maru patijiritjibana warai, bakana ninkida wokarana warai;
7Kteréž přijal Jázon. A ti všickni proti ustanovení císařskému činí, pravíce býti králem jiného, jménem Ježíše.
7Tananapini Jasonili ngamalkai, ja tanali pratjanali mitaia kaparaia jirijiribani jaurani delkiai, ngangau tanana kurai, Kulno nguru Kapara nganai, Jesus.“
8A tak zbouřili obec i starší města, kteříž od nich to slyšeli.
8Tanali kana wolara ja nguraia kapara, tanali jenia matja ngaranani, patijiritjibana wonti.
9Ale oni přijavše dosti učinění od Jázona a jiných, propustili je.
9Ja tanali Jasoningundru ja ngurundru morlalula matja manina, tanali tanana worani patana wonti.
10Bratří pak hned v noci vypustili i Pavla i Sílu do Berie. Kteřížto přišedše tam, vešli do školy Židovské.
10Ngatatajeli nurujeli tinkani Paulus ja Silas Beröangu jinpana wonti, ja pudla naka matja wokarana, pudla Juda kanaia jaura pungani wirina wonti.
11A ti byli udatnější nežli Tessalonitští, kteřížto přijali slovo Boží se vší chtivostí, na každý den rozvažujíce Písma, tak-li by ty věci byly, jakž kázal Pavel.
11Tanalipini morla ngumu ngundrana wonti Thessalonichalani, ngangau tanali jaura manjujeli patana wonti, ja ditji pratjanani Godaia jaurani wontina wonti, tanapini jeruja nganai kara.
12A tak mnozí z nich uvěřili, i Řecké ženy poctivé i mužů nemálo.
12Jeruja marapujeli tanangundru morlalu ngundrana wonti, ja bakana Griekala kana pirna widla ja materi wata ngaljejeli.
13A když zvěděli Židé v Tessalonice, že by i v Berii kázáno bylo slovo Boží od Pavla, přišli také tam, bouříce zástupy.
13Thessalonicha Juda kanali matja ngarana, bakana Beröani Paululu Godaia jaura kaukaubai, tana wokarana wonti, bakana naka kana wolara patijiritjibala.
14Ale hned bratří vypustili Pavla, aby šel jako k moři; Sílas pak a Timoteus zůstali tu.
14Nurujeli ngatatajeli Paulus jinpana wonti, nau panto pirnaia dirkalajelu palkananto; Silas ja Timotheus naka ngamantina wonti.
15Ti pak, kteříž provodili Pavla, dovedli ho až do Atén. A vzavše poručení k Sílovi a k Timoteovi, aby přišli k němu, což nejspíše mohou, šli zase.
15Tana Paulungu jela wapana, tanali nina Athenilu wapalkana wonti, ja tanali jirijiribani jaura matja manina, Silas ja Timotheus nurujeli nunkangu wokarananto, tana tarpina tikana wonti.
16A když Pavel čekal jich v Aténách, rozněcoval se v něm duch jeho, vida to město oddané býti modloslužbě.
16Paulus Atheningu kalkaterinani pudlangu, nau jaola jerkina wonti, ngangau nulu najina wonti, ngurani Goda mudlamalka marapu paranani.
17I rozmlouval s Židy a nábožnými lidmi v škole, ano i na rynku, po všecky dni, s těmi, kteříž se koli nahodili.
17Nulu jaura pungani Juda kanani, ja tanangu Godandru japali, ngankamalina wonti, ja jurborini pirini ditji pratjanani tanangu, tana jerra wokarana wonti.
18Tedy někteří z epikureů a stoických mudráků hádali se s ním. A někteří řekli: I co tento žváč chce povědíti? Jiní pak pravili: Zdá se býti nějakých cizích bohů zvěstovatel. Neb jim o Ježíšovi a o z mrtvých vstání vypravoval.
18Palpali epicuräa ja stoika kana kirieli nunkangunto jatamalina wonti; ja palpa jatana wonti: „Mina naupini jatajatanietja jertapateriai jatala?“ Palpa nguru: „Ngaiani ngundrai, nulia kaukaubanietja Goda pilkindru nganai;“ Ngangau nulu tanangu ngantjani jaura Jesungundru, ja tepi terkakanani, kaukaubana wonti.
19I popadše jej, vedli ho do Areopágu, a řekli jemu: Můžeme-li věděti, jaké jest to učení nové, kteréž vypravuješ?
19Ja tanali nina patana wonti, ja nina Areopagani wapalkana wonti ja jatana wonti: „Ngaiani ngujamananto, mina ngujangujara naupini nganai, ninaia jundru kaukaubai?
20Nebo nové jakési věci vkládáš v uši naše, protož chceme věděti, co by to bylo.
20Ngangau jundru ngaianingu talpani palpa tula wirilkai, ngaiani ngantjai milkila nganala, mina jenia nganai.“
21(Aténští zajisté všickni, i ti, kteříž tu byli hosté, k ničemuž jinému tak hotovi nebyli, než praviti neb slyšeti něco nového.)
21Athenalali, ja tana tidnapalarali, naka ngamanani, wata pilki ngundrana wonti, a‐ai, windri milingeru palpa marra jatala ja ngarala.
22Tedy Pavel, stoje uprostřed Areopágu, řekl: Muži Aténští, vidím vás býti všelijak příliš nábožné lidi.
22Paulus Areopagani terti terkana wonti ja jatana wonti: „Athenala worajai! Ngato najiai, jura pratjanani Goda worangundru japali nganai.
23Nebo procházeje se a spatřuje náboženství vaše, nalezl jsem také oltář, na kterémž napsáno jest: Neznámému Bohu. Protož kteréhož vy ctíte neznajíce, tohoť já zvěstuji vám.
23Ngangau ngani palkingana warai, ja jurani poto kulikiri najina warai, ja ngato Altara kulno mankamankana warai, nunkangu dakani parai: «Nunkangupini Godani, nunkangu ngaiani ko.» Ninapini, ninaia jura bulu ngujamanali wodatarana ngamai, ngato jurangu kaukaubai.
24Bůh ten, kterýž stvořil svět i všecko, což jest na něm, ten jsa Pánem nebe i země, nebydlí v chrámích rukou udělaných,
24Nulupini Godali, Nulia mita maru, ja pratjana mina nunkangu mandrani, pantjimana wonti, Naupini pariwilpaia ja mitaia Kapara nganai, wata pungani ngamai, tana marali wotinala;
25Aniž bývá ctěn lidskýma rukama, jako by něčeho potřeboval, poněvadž on dává všechněm život i dýchání i všecko.
25Kana marali ninaia bakana wata ngamalkai, Nulia minakulno morla ngamalkananto, a‐ai, Nulia muntali pratjanani tepi ja jaola ja warupoto jinkiai.
26A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich,
26Ja Nulia ngankana wonti, kulnuja kumarandru kana wolara mita maruja mudlani ngamananto, ja Nulia miljaru talku ja wondiri ngopera kurana wonti, worderunutana ngamananto.
27Aby hledali Boha, zda by snad makajíce, mohli nalézti jej, ačkoli není daleko od jednoho každého z nás.
27Ngangau tanali Kapara wontinanto, tanali nina karakarananto ja mankamankananto; ngangau Nauja kantji wata worita nganai ngaianangu pratjanani.
28Nebo jím živi jsme, a hýbeme se, i trváme, jakož i někteří z vašich poetů pověděli: Že i rodina jeho jsme.
28Ngangau nunkangupini ngaiana tepiriai ja wirariai ja kantji nganai; worderu bakana jurani kurakuranietja palpa jatanala: «Ngaiana nunkani nguja nganai.»
29Rodina tedy Boží jsouce, nemámeť se domnívati, že by Bůh zlatu neb stříbru neb kamenu, řemeslem anebo důvtipem lidským vyrytému, byl podoben.
29Ngangau ngaiana Godaia nguja nganai, ngaiana wata ngundrananto, Goda jeribaka nganai, marda maraljeni kara, marda buluni kara, mardani kara, mudlani kara, ninaia kana kirila ja mankani matja ngankana.
30Nebo časy této neznámosti přehlídaje Bůh, již nyní zvěstuje lidem všechněm všudy, aby pokání činili,
30Godali koja miljaru wata ngundrai, ja karari Nulia kana warupotuni paruparu jirijiribai madlentjandru karitjinanto;
31Protože uložil den, v kterémžto souditi bude všecken svět v spravedlnosti skrze muže, kteréhož jest k tomu vystavil, slouže k víře o tom všechněm, vzkříšením jeho z mrtvých.
31Ngangau Nulia ditji kulno kurana wonti, nunkangupini Nulia mita maruni kalala jinkila nganai talkulali, kana kulnujeli, ninaia Nulia kurana wonti, ja pratjanani morlalu ngundrana kurai, Nulia ninaia narindru matja jiritjibana.“
32Uslyševše pak o vzkříšení z mrtvých, někteří se posmívali, a někteří řekli: Budeme tě slyšeti o tom po druhé.
32Tanali narindru jiritjini matja ngarana, palpali ngirkibana wonti; palpa jatana wonti: „Ngaiani jidna jendrangundruja nakaldra morla ngarananto.“
33A tak Pavel vyšel z prostředku jejich.
33Jeruja Paulus tanangu tertindru wapana wonti.
34Někteří pak muži, přídržíce se ho, uvěřili, mezi kterýmiž byl i Dionyzius Areopagitský, i žena, jménem Damaris, a jiní s nimi.
34Kana palpa nunkangu wokarana wonti, ja morlalu ngundrana wonti: Tanangundru Areopagitala Dionysius, ja widla kulno, tala nankani Damaris, ja palpa pudlangunto.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.