Skutky apoštolské 13
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
1Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Èerný, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.
1Antiochiani mili wolarani Propheta ja ngujangujara jinkinietja nganana wonti, Barnabas ja Simeon, nina tanali dikai Niger, ja Lucius Kyrenala, ja Manaen kapakaparaia Herodini kalu kulno, ja Saulus.
2A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
2Tana Kaparani mili ngamana ja milja ngamana, Jaola kulikiri jatana wonti: „Barnabas ja Saulus ngakangu tjirimalkanau nunkangupini ngankanani, nunkanaia ngato pudlana karkana warai.“
3Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
3Ngadani tana milja ngamana wonti ja ngatjina wonti, ja tanali pudlangu mara kuraterina wonti, ja pudlana jinpana wonti.
4A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
4Ja Jaolali kulikirieli pudlana matja jinpana, pudla Seleuciaia ngarina wonti, ja nakandru Cypernia pararana wonti.
5A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.
5Ja pudla Salamingu matja wokarana, pudlana Godaia jaura Juda kanaia jaura pungani kaukaubana wonti; ja pudlali bakana mili Johannes ngamalkana wonti.
6A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,
6Pudlali watiwati paruparu Paphojelu matja palkingana, pudlali kana kulno mankamankana wonti, nau kunki ja jedikantji propheta ja Juda kana nganana wonti, tala nunkani Barjesus.
7Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal od nich slyšeti slovo Boží.
7Nau Sergius Paulungu nganana wonti, nau mitaia kapakapara ja kana kiri nganana wonti. Nulupini Barnabas ja Saulus karkana wonti, ja ngantjana wonti Godaia jaura ngarala.
8Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho,) usiluje odvrátiti vladaře od víry.
8Pudlangu tjakakana wonti kunki Elimas, — jeruja nunkani tala matja karitjimalkana — ja wontina wonti kapakapara morlalu ngundranandru karitjimalkala.
9Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj,
9Saululu, nina tanali dikai Paulus, Jaolali kulikiri manamirieli nina ngurutalpana najina wonti,
10Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?
10Ja jatana wonti: „Jidni kutjia ngatamura madlentjaia kirieli ja jeljujeljujeli pratjanali manamiri, talkulaia pratjanaia tula, jundru wata mudala nganai Kaparaia palto talku karitjimalkala?
11A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.
11Ja mai, Kaparaia mara jinkangu wokarai, ja jidni butjurila nganai, ja ditji pirna wata najila nganai miljaru kulnuwirdi.“ Nurujeli nunkangu prantjalku ja ngalpurali walpana wonti, ja nau wirarina wonti ja kana wontina wonti, tanali nina marali wiralkananto.
12Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.
12Kapakaparali jenia najina mina pantjina warai, nulu morlalu ngundrana wonti ja Kaparaia ngujangujarandru pirna ngaruparana wonti.
13A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
13Paulus, ja tana nunkangunto, Paphongundru matja pararana, tana Pergingu Pamphyliani wokarana wonti; Johannes pudlangundru puntina wonti, ja Jerusalemia tikana wonti.
14Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.
14Pudla Pergendru palkana wonti, ja Antiochiani Pisidiani wokarana wonti, ja pudla Sabbat ditjini jaura pungani wirina wonti, ja ngamana ngarina wonti.
15A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.
15Tanali jirijiribani jaura ja Propheta matja warapana, jaura pungaia kaparali pudlangu jinpana wonti ja jatana wonti: „Ngatata ngantjalu, judla kurukurubani jaura kulno kana wolarani ngamalkanani, jatalumai!“
16Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
16Paulus terkakala tarana wonti, ja marali malka jinkina wonti ja jatana wonti: „Jura Israel kana, ja jura Godangundru japali nganana, ngaranimai!
17Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.
17Tananipini Israel kana wolaraia Godali ngaperi worana ngaianani kalkalkana wonti; ja Nulia kana wolara miri ngankana wonti, tana Egypta mitani tula ngananala, ja tanana nguna terkanali nakandru dunkalkana wonti.
18A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
18Ja kildawoldra pota mandrumandru marapratjana Nulia tanana dantjudantjumalkana wonti ja ngamalkana wonti.
19A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
19Ja Nulia Canaan mitani kana wolara mara wora ja mandru matja palipalimana, Nulia tanangu tanani mita wontjani malkali puntibijiribana wonti.
20A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.
20Ja kilpawoldrawirdi 450 ngadani, Nulia tanangu kalala kuranietja jinkina wonti Samuel Prophetangulu.
21A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
21Ngadani tana mitaia kapara ngatjina wonti, ja Godali tanangu Saul jinkina wonti, Kisani ngatamura, kana kulno Benjamin wittandru kilpawoldrawirdi pota mandrumandru marapratjana.
22A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
22Ja Nulia nina matja worana, Nulia tanangu David mitaia kapara jiritjibana wonti, nunkangundru Nulia tinkari ngankana wonti ja jatana wonti: «Ngato David Jessaini ngatamura mankamankana warai, kana kulno ngakangu ngarani, nulu ngakani jertapaterina pratjana ngankala nganai.»
23Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,
23Nunkangupini ngatamurandru Godali Israel kanani Jesus Kulkanipirna jiritjibana wonti, worderu Nulia talpadakana wonti;
24Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.
24Nunkangupini wokarani ngopera Johannes Israel kana wolarani madlentjandru karitjinaia multibanila kaukaubana wonti.
25A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.
25Johannili ngankana nunkani matja mudana, nau jatana wonti: Worana jura ngana ngundrai, ngani Nau wata nganai, a‐ai, mai, Nau ngakangu ngadani wokarai, nunkangu ngani wata talku nganai tidnaputa nunkani tidnandru dukarala. (Dakani jaura Jesu tepi terkakani ditji parkulani.)
26Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
26Ngatata ngantjalu! Jura Abrahamani marduja ngatamura, ja tana jurangundru Godandru japali nganai, jurangu ninapini kulkani jaura matja jinpana.
27Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
27Ngangau Jerusalemalali ja tanani kaparali, ngangau tanali ninaia wata ngujamana wonti, Prophetaia jaura, Sabbat ditji pratjanani warapanani, manamiri ngankana wonti, ngangau tanali nunkangu kalala kurana wonti.
28A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili.
28Ja tanali wata naria madlentji nunkangu mankamankana wonti, a‐ai, windri tanali Pilatungu ngatjina wonti, ninaia nari ngankala.
29A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen.
29Ja tanali pratjana, mina nunkangundru dakanala paranani, mudana wonti, tanali ninaia pitandru ngarilkana wonti, ja narikutuni kurana wonti;
30Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.
30Ja Godali ninaia narindru jiritjibana wonti.
31Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu.
31Ja Nauja ditji marapu tanangu wondraterina wonti, tana nunkangu jela Galilaiandru Jerusalemia tarana wonti, ja tana karari nunkani tinkari ngankanietja nganai kana wolarani.
32A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
32Ja ngaiani jurangu ninapini talpadakani jaura kaukaubai, tana ngaperi worangu matja pantjina, ninapini Godali ngaianangu, tanani ngatamurani, morlalu kurana wonti, ngangau Nulia Jesus jiritjibana wonti.
33Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
33Worderu bakana Psalma mandrulani dakanala parai: «Jidni ngakani Ngatamura nganai, karari ngato jidna kantji patana warai.»
34A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
34Nulia ninaia narindru jiritjibana wonti, Nauja wata morla puapuarinani karitjina tikananto, nunkangundru Nulia jeruja jatana wonti: «Ngato jurangu Davidani murla morlalu jinkila nganai.»
35Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
35Jendrangundruja Nauja bakana piri kulnuni jatai: «Jundru wata manuni kurala nganai, jinkani Kulikiri puapuarinani najinanto.»
36David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,
36Ngangau Davidali, nunkani miljarani Godaia jertapaterinani matja pankina, palina wonti, ja tanali nina nunkani ngaperi worangu kurana wonti, ja nulu puapuarinani najina wonti.
37Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.
37Nulia, ninaia Godali jiritjibana wonti, wata puapuarinani najina wonti.
38Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
38Jeruja jura ngujamananto, ngatata ngantjalu, nunkangundru jurangu madlentji kalingani kaukaubala nganai.
39A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.
39Ja nunkangu pratjanandru, nunkangundru jura ngandandarina wonti Mosini jirijiribani jaurani talku pantjila, nunkangu talku pantjiai, warle nunkangu morlalu ngundrai.
40Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno:
40Ngamalkaterianau, wata jenia jurangu wokarananto, mina Propheta jatana wonti:
41Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.
41«Najianau jura ngirkibanietja, ja ngaruparanau ja panila pantjiau; ngangau ngato ngankana kulno jurani ditjini ngankai; jura wata morlalu ngundrala nganai, kulnujeli jenia jurangu kaukaubanani.»“
42A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
42Pudla Juda kana jaura pungandru matja dunkana, kana kojeli pudlangu ngatjina wonti, pudlali Sabbat ditji kul nuni tananapini jaura tanangu kaukaubananto.
43A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
43Jaura punga matja mudana, Juda kana ja Juda kana kamaneli marapu Paulungu ja Barnabangu karipaterina wonti, ja pudlali tanangu kaukaubana wonti, ja tanana kurukurubana wonti, tana Godaia murlani wonki ngamananto.
44V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.
44Sabbat ditji kulnuni ngampu nguraia kana pratjana mapaterina wonti Godaia jaura ngarala.
45A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.
45Juda kanali kana marapu matja najina, tana milkirinali manamiri pantjina wonti, ja nunkangupini tjakakana wonti, mina Paulus jatana wonti, ja ngirkibana wonti.
46Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům.
46Paulus ja Barnabas manubaku terkana wonti ja jatana wonti: „Jurangu morlalu ngopera Godaia jaura jatananto; ngangau jura ninaia tertabai, ja jura munta wata talku ngundrateriai tepi nguralia, mai, ngali kana koni karitjila nganai.
47Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.
47Ngangau jeruja Kaparali ngaianingu jirijiribana wonti: «Ngato jidna kana koja praitji terkibana wonti, jidni Kulkanipirna nganananto mita wondirajelu.»“
48A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému.
48Kana kojeli jenia matja ngarana, tana mankina wonti, ja Kaparaia jaura jurakokana wonti, ja morlalu ngundrana wonti jeruntjali tanangundru Nulia tepi nguralia kalkalkana wonti.
49I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině.
49Kaparaia jaura munamarurina wonti nunkangupini mitani paruparu.
50Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
50Juda kanali widla kana pirna, Godangundru japali, ja nguraia kapara tirijiritjibana wonti, ja Paulungu ja Barnabangu tirikaripaterina patijiritjibana wonti, ja pudlana tanani wondirandru narrana wonti.
51A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.
51Pudlali puturu pudlani tidnaputandru matja kantikantina, pudla Ikoniungu wokarana wonti.
52Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.
52Mili mankinali ja Jaolali kulikirieli manamiri pantjina wonti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.