Skutky apoštolské 13
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bible Mutal (Kosraean)
1Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Èerný, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.
1Oasr kutu mwet palu ac mwet luti in church Antioch — inelos pa Barnabas, Simeon (su pangpang Sroalsroal), Lucius (sie mwet Cyrene), Manaen (su srikyak yorol Governor Herod), ac Saul.
2A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
2Ke elos kulansap nu sin Leum ac lalo, Ngun Mutal fahk nu selos, “Srella Barnabas ac Saul nu sik eltal in oru orekma su nga pangnoltal nu kac.”
3Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
3Elos lalo ac pre, na elos filiya paolos facltal ac supwaltalla.
4A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
4Ke Ngun Mutal supwalla Barnabas ac Saul, eltal som nwe Seleucia, ac kal we lac nu Cyprus.
5A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i Jana k službě.
5Ke eltal sun siti Salamis, eltal fahkak kas lun God in iwen lolngok lun mwet Jew we. John Mark el welultal in kasreltal.
6A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,
6Eltal fahsr sasla fin tuka sac nwe ke eltal sun siti Paphos, ac sun sie mwet susfa pangpang Bar‐Jesus. El sie mwet Jew, ac el sifacna fahk mu el mwet palu se.
7Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, žádal od nich slyšeti slovo Boží.
7El kawuk nu sin governor lun tuka sac su pangpang Sergius Paulus, sie mwet na lalmwetmet. Governor el pangnolma Barnabas ac Saul nu ye mutal, mweyen el ke lohng ke kas lun God.
8Ale protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho,) usiluje odvrátiti vladaře od víry.
8Tusruktu mwet susfa sac (su pangpang Elymas in kas Greek) el lainultal, ac el srike elan kifasulla governor liki moul in lulalfongi uh.
9Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj,
9Na Saul (su pangpang pac Paul) el sessesla ke Ngun Mutal, ac el ngetang suiya mwet susfa sac
10Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?
10ac fahk, “Kom wen nutin Devil! Kom mwet lokoalok lun ma nukewa ma wo uh. Kom nwanala na ke kain kutasrik koluk nukewa, ac pacl nukewa kom srike in ekulla ma pwaye lun God nu ke ma kikiap!
11A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.
11Poun Leum God ac fah putati nu fom ingena. Kom ac fah kunla, ac tia ku in liye kalem lun len uh nwe ke sie pacl God El ac fah pakiya.” In pacl sacna Elymas el pulauk ohk se fahsryak kosrala mutal, ac el forfor suk sie mwet ah in pwanul.
12Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.
12Ke governor el liye ma sikyak inge, na el lulalfongila, ac el arulana lut ke mwe luti ke Leum Jesus.
13A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
13Paul ac mwet ma welul eltal kal som Paphos lac nu Perga, sie siti in acn Pamphylia. John Mark el tuh folokla Perga lac nu Jerusalem.
14Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.
14Eltal som Perga lac nu Antioch in Pisidia, ac ke len Sabbath eltal som nu in iwen lolngok ac muta.
15A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.
15Tukun ritiyuk tari kutu Ma Sap lal Moses ac kutu ma simusla lun mwet palu, mwet kol lun iwen lolngok uh supwala kas nu seltal ac fahk, “Mwet lili, kut lungse kowos in kaskas nu sin mwet uh, fin oasr kas in akkeye lowos nu selos.”
16Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
16Paul el tuyak, sralak paol mwet uh in misla, na el mutawauk in kaskas. El fahk, “Mwet Israel wiuk, oayapa mwet saya nukewa su alu nu sin God: kowos porongeyu!
17Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v rameni vztaženém vyvedl je z ní.
17God lun mwet Israel El tuh sulela mwet matu lasr meet, ac oru tuh elos in sie mutunfacl ke elos tuh moul in mwetsac in facl Egypt. God El tuh usalosla liki acn Egypt ke ku lulap lal,
18A za čas čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
18ac ke yac angngaul, El mutangalos in acn mwesis.
19A zahladiv sedm národů v zemi Kanán, rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
19El kunausla mutunfacl itkosr in facl Canaan, ac sang acn inge tuh in ma lac lun mwet lal. Ma inge nukewa orekla ke inmasrlon yac angfoko lumngaul.
20A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, dával jim soudce až do Samuele proroka.
20“Tukun ma inge, El sang tuh mwet nununku in kololos nwe ke sun pacl lal Samuel, mwet palu.
21A vtom žádali za krále, i dal jim Bůh Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
21Toko, elos siyuk ke sie tokosra, ac God El eisalang Saul, wen natul Kish in sou lal Benjamin, elan tokosra lalos ke lusen yac angngaul.
22A když toho zavrhl, vzbudil jim Davida krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
22Tukun God El sisella Saul, God El akleumyalak David elan tokosra lalos. Pa inge ma God El fahk kacl: ‘Nga konauk lah David, wen natul Jesse, el kain mwet se ma nga insewowo se, su ac oru ma nukewa ma nga lungse elan oru uh.’
23Z jehožto semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,
23Jesus, sin fwilin tulik natul David, pa God El tuh orala in Mwet Lango nu sin mwet Israel uh, oana ke El tuh wulela kac ah.
24Před jehožto příštím kázal Jan křest pokání všemu lidu Izraelskému.
24Meet liki Jesus el mutawauk orekma lal, John el tuh luti nu sin mwet Israel nukewa lah enenu elos in forla liki ma koluk lalos ac baptaisla.
25A když Jan dokonával běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.
25Ac ke apkuran in safla orekma lal John, el tuh fahk nu sin mwet uh, ‘Kowos nunku mu su nga uh? Tia nga pa el su kowos soano uh. A kowos in porongo! El ac tuku tukuk, ac nga kupansuwol in sarukla fahluk lal uh.’
26Muži bratří, synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, vám slovo spasení tohoto posláno jest.
26“Mwet Israel wiuk su fwilin tulik natul Abraham, ac mwet saya nukewa lohm uh su alu nu sin God: pweng ke molela se inge ma nu sesr nukewa!
27Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na každou sobotu čtou, naplnili.
27Tuh mwet ma muta Jerusalem, ac oayapa mwet kol lalos, tiana etu lah el pa Mwet Lango, ac elos tia pac kalem ke kas lun mwet palu ma ritiyuk ke Sabbath nukewa uh. Ne ouinge a elos oru tuh kas lun mwet palu akpwayeiyuk ke elos unilya Jesus.
28A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta prosili.
28Ac elos finne tia konauk kutena sripa fal in anwuki el kac, a elos kwafe sel Pilate elan unilya.
29A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen.
29Ac tukun elos orala ma nukewa su Ma Simusla uh fahk kacl, elos eisya manol liki sakseng, ac fililya in kulyuk uh.
30Bůh pak vzkřísil jej z mrtvých.
30Tusruktu God El akmoulyalak liki misa,
31Kterýžto vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu.
31ac ke len pus, el sikyang nu sin mwet su tuh welul in fufahsryesr lal Galilee me nu Jerusalem. Inge elos mwet loh kacl nu sin mwet Israel.
32A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
32Ac kut tuku in use Pweng Wo ma God El tuh wulela nu sin mwet matu lasr meet ah,
33Jakož i v druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
33ac inge El akpwayei nu sesr su ma natulos, ke El akmoulyalak Jesus. Oana ma simla in Psalm luo uh, su fahk, ‘Kom wen nutik; Misenge nga papala tomom.’
34A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
34Ac pa inge ma God El fahk ke El ac akmoulyalak liki misa uh, tuh elan tia kulawi in kulyuk uh: ‘Nga fah sot nu sum mwe insewowo mutal ac pwaye Su nga tuh wulela kac nu sel David.’
35Protož i v jiném Žalmu dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
35Aok, El oayapa fahk ke sie pac verse ma fahk mu, ‘Kom fah tia lela mwet kulansap oaru lom in kulawi in kulyuk uh.’
36David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,
36Tuh ke pacl David el moul el akfalye ma lungse lun God, na el misa, ac pukpuki el yurin mwet matu lal, ac manol kulawi in kulyuk uh.
37Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.
37Tusruktu el su God El akmoulyauk liki misa, el tia wi kulawi.
38Protož známo vám buď, muži bratří, že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
38Ke ma inge, mwet Israel wiuk, lela in arulana kalem suwos lah nunak munas ke ma koluk su kut fahkak nu suwos uh, ma tuku ke mwet se inge, Jesus.
39A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.
39Kowos in etu pac lah mwet nukewa su lulalfongi in el, elos sukosokla liki ma koluk nukewa su Ma Sap lal Moses uh tia ku in aksukosokyekowosla liki.
40Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno:
40Ke ma inge kowos liyekowosyang tuh kas inge ma fwackyak sin mwet palu fah tia tuku nu fowos:
41Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.
41‘Ngetma, kowos su aksruksrukye God! Kowos in lut ac misa! Tuh ma nga oru misenge ye motowos, Sie ma su kowos ac tia ku in lulalfongi Mwet finne aketeya nu suwos!’”
42A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
42Ke Paul ac Barnabas illa liki iwen lolngok uh, mwet uh kwafe eltal in sifilpa foloko ke Sabbath se tok uh, ac sifilpa akyokye srumunyen ma inge.
43A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
43Tukun mwet uh fahsrelik liki toeni sac, mwet puspis sin mwet Jew ac oayapa mwet saya ma forla ac weang alu lun mwet Jew, elos ukwalla Paul ac Barnabas. Mwet sap uh kaskas nu selos ac akkeyalos elos in oaru na in fungyang nu ke kulang lun God.
44V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.
44Ke Sabbath se tok ah, apkuran mwet nukewa in siti uh tuku in lohng kas lun Leum.
45A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.
45Ke mwet Jew elos liye pusiyen mwet uh elos sokyak na pwaye. Elos sramsram lainul Paul ac sufanul.
46Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme se ku pohanům.
46Ne ouinge a fahkak lal Paul ac Barnabas arulana pulaik liki meet ah, ac eltal fahk: “Kowos pa kut enenu na in fahkak kas lun God nu se oemeet. Tuh ke kowos pilesru ac sifacna nunku mu kowos sufal in eis moul ma pahtpat, kut ac fahsr liki kowos ac som nu yurin mwet pegan uh.
47Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.
47Tuh pa inge ma Leum God El sapkin nu sesr: ‘Nga oakikomi tuh kom in sie kalem se nu sin mwet pegan, Tuh faclu nufon fah ku in moliyukla.’”
48A slyšíce to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo předzřízeno k životu věčnému.
48Ke mwet pegan elos lohng, elos arulana engan ac kaksakin pweng wo lun God; ac elos su solla tari nu ke moul ma pahtpat elos mwet lulalfongila.
49I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině.
49Kas lun Leum uh fahsrelik in acn nukewa in polo acn sac.
50Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
50Tusruktu mwet Jew elos purakak nunak lun mwet kol in siti sac, oayapa mutan kacto sin mwet pegan su wi pac alu nu sin God uh. Elos mutawauk in kalyael Paul ac Barnabas, ac luselosla liki acn selos uh.
51A oni vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.
51Na mwet sap uh osrokla kutkut ke nialos in akkalemye lah elos lain mwet in acn sac, na elos som nu Iconium.
52Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.
52Mwet lulalfongi in Antioch elos arulana sessesla ke engan ac ke Ngun Mutal.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.