2 Samuelova 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1I stalo se potom, že sobě najednal Absolon vozů a koní a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.
1Pea hili eni naʻe hoko ʻo pehē, naʻe teuteu ʻe ʻApisalomi ʻae ngaahi saliote maʻana mo e fanga hoosi, pea mo e kau tangata ʻe toko nimangofulu ke lele muʻomuʻa ʻiate ia.
2A vstávaje ráno Absolon, stával u cesty při bráně, a každého muže, kterýž, maje při, šel k králi pro rozsouzení, povolával Absolon, říkaje: Z kterého jsi ty města? A když mu odpověděl: Z toho a z toho pokolení Izraelského jest služebník tvůj,
2Pea naʻe faʻa tuʻu hake hengihengi ʻa ʻApisalomi, ʻo ne tuʻu ʻi he hūʻanga ʻoe matapā ʻoe kolo: pea ka ai ha tokotaha kuo ai haʻane meʻa ke fakamaauʻi, pea haʻu ia ki he tuʻi ke fai hono fakamaauʻi, pehē, ne ui mai ia ʻe ʻApisalomi kiate ia, mo ne pehē, “Ko e kolo fē ia ʻoku ke haʻu mei ai?” Pea naʻa ne pehē, “Ko hoʻo tamaioʻeiki ko e tokotaha mei he ngaahi faʻahinga ʻo ʻIsileli.”
3Řekl jemu Absolon: Hle, tvá pře výborná jest a pravá, ale kdo by tě vyslyšel, není žádného u krále.
3Pea naʻe pehē ʻe ʻApisalomi kiate ia, “Vakai, kuo lelei mo totonu ʻa hoʻo ngaahi meʻa; ka ʻoku ʻikai ha taha mei he tuʻi ke fanongo kiate koe.”
4Říkal také Absolon: Ó kdyby mne kdo ustanovil soudcím v zemi této, aby ke mně chodil každý, kdož by měl nesnáz a při, a dopomáhal bych jemu k spravedlnosti.
4Naʻe pehē foki ʻe ʻApisalomi, “Taumaiā kuo fakanofo au ke fakamaau ʻi he fonua, koeʻuhi ke haʻu kiate au ʻae tangata kotoa pē ʻoku ai haʻane meʻa ke ʻekeʻi pe fakamaauʻi, pea te u fai angatonu ʻeau kiate ia!”
5Ano i když někdo přicházel, klaněje se jemu, vztáhl ruku svou, a uchopě ho, políbil jej.
5Pea naʻe pehē, ʻi heʻene haʻu ʻo ofi ha tokotaha kiate ia ke fai ʻene fakaʻapaʻapa kiate ia, naʻa ne faʻa mafao atu hono nima, ke faʻofua ki ai mo ʻuma kiate ia.
6Èiníval pak Absolon tím způsobem všemu Izraelovi, kterýž pro rozsudek přicházel k králi; a tak obracel k sobě Absolon srdce mužů Izraelských.
6Pea naʻe fai pehē ʻe ʻApisalomi ki he kakai ʻIsileli kotoa pē ʻaia naʻe haʻu ki he tuʻi ke fakamaauʻi: pea naʻe pehē pe ʻae kaihaʻasi ʻe ʻApisalomi ʻae loto ʻoe kau tangata ʻo ʻIsileli.
7Stalo se také po čtyřidcíti letech, že řekl Absolon k králi: Nechť jdu, prosím, a splním slib svůj v Hebronu, který jsem učinil Hospodinu.
7¶ Pea naʻe hoko ʻo pehē ʻi heʻene hili mai ʻae taʻu ʻe fāngofulu, naʻe lea ʻa ʻApisalomi ki he tuʻi, ʻo pehē , “ʻOku ou kole ke ke tuku au ke u ʻalu ʻo fai ʻa ʻeku fuakava, ʻaia kuo u fuakava kia Sihova, ʻi Hepeloni.
8Nebo byl učinil slib služebník tvůj, když jsem bydlil v Gessur v Syrii, řka: Jestliže mne zase kdy přivede Hospodin do Jeruzaléma, tedy službu jemu učiním.
8He naʻe fai ʻe hoʻo tamaioʻeiki ha fuakava lolotonga ʻa ʻeku nofo ʻi Kesuli ʻi Silia, ʻo pehē, ‘Kapau ʻe toe ʻomi moʻoni au ki Selūsalema, te u toki tauhi ai kia Sihova.’”
9Jemuž řekl král: Jdi u pokoji. Kterýžto vstav, odšel do Hebronu.
9Pea naʻe pehē ʻe he tuʻi kiate ia, “Ke ke ʻalu ʻi he fiemālie.” Pea naʻa ne tuʻu hake ai, mo ne ʻalu ki Hepeloni.
10I poslal Absolon špehéře do všech pokolení Izraelských, aby řekli: Když uslyšíte zvuk trouby, rcete: Kralujeť Absolon v Hebronu.
10¶ Ka naʻe fekau atu ʻe ʻApisalomi ʻae kau mataki ki he faʻahinga kotoa pē ʻo ʻIsileli, ʻo ne pehē, “Ka mou ka fanongo leva ki he leʻo ʻoe meʻalea, te mou toki pehē, ‘Kuo pule ʻa ʻApisalomi ʻi Hepeloni.’”
11S Absolonem pak šlo dvě stě mužů z Jeruzaléma pozvaných, ale šli v upřímnosti své, aniž co o tom věděli.
11Pea naʻe ʻalu fakataha mo ʻApisalomi mei Selūsalema ʻae kau tangata ʻe toko uangeau naʻe fili; pea naʻa nau ʻalu fakafaai noa ʻakinautolu, pea naʻe ʻikai tenau ʻilo ha meʻa.
12Poslal také Absolon pro Achitofele Gilonského, rádce Davidova, aby přišel z města svého Gilo, když měl obětovati oběti. I stalo se spiknutí veliké, nebo lidu ustavičně přibývalo Absolonovi.
12Pea naʻe fekau ʻe ʻApisalomi kia ʻAhitofeli ko e tangata Kilo, ko e taha ʻi he kau mātuʻa ʻo Tevita, ke haʻu mei hono kolo ko Kilo, lolotonga ʻa ʻene fai ʻae ngaahi feilaulau. Pea naʻe tuʻu kaukaua ʻae fakaaoao; he naʻe tupu ke tokolahi maʻuaipē ʻae kakai naʻe kau mo ʻApisalomi.
13V tom přišel posel k Davidovi, řka: Srdce Izraelských obrátilo se po Absolonovi.
13¶ Pea naʻe haʻu ʻae talafekau kia Tevita, ʻo ne pehē, “Kuo muimui ʻae loto ʻoe kau tangata ʻo ʻIsileli kia ʻApisalomi.”
14Tedy řekl David všechněm služebníkům svým, kteříž byli s ním v Jeruzalémě: Vstaňte a utecme, sic jinak nemohli bychom ujíti tváři Absolonovy. Pospěšte, ať odejdeme, aby se neuspíšil, a nezastihl nás, a neuvalil na nás zlého a nepohubil města ostrostí meče.
14Pea naʻe pehē ʻe Tevita ki heʻene kau tamaioʻeiki kotoa pē naʻe ʻiate ia ʻi Selūsalema, “Tuʻu hake, pea ke tau hola; he ka ʻikai pea ʻe ʻikai te tau hao meia ʻApisalomi: fakatoʻotoʻo ke tau ʻalu, telia naʻa ne hoko fakafokifā mai, pea ne ʻomi ʻae kovi kiate kitautolu, pea ne teʻia ʻae kolo ʻaki ʻae mata ʻoe heletā.”
15I řekli služebníci královští králi: Což by koli zvolil pán náš král, teď jsme služebníci tvoji.
15Pea naʻe pehē ki he tuʻi ʻe he kau tamaioʻeiki ʻoe tuʻi, “Vakai, ko hoʻo tamaioʻeiki kimautolu ʻi he meʻa kotoa pē ʻaia te ke fekau mai.”
16A tak vyšel král se vší svou čeledí pěšky; toliko zanechal král desíti ženin, aby doma hlídaly.
16Pea naʻe ʻalu atu ʻae tuʻi, pea naʻe muimui kiate ia ʻa ʻene kaunga nofoʻanga kotoa pē. Pea naʻe tuku ʻe he tuʻi ʻae kau fefine ʻe toko hongofulu, ko e sinifu, ke nau tauhi ʻae fale.
17Když pak vyšel král a všecken lid pěšky, postavili se na jednom místě zdaleka.
17Pea naʻe ʻalu atu ʻae tuʻi, pea muimui ʻiate ia ʻae kakai kotoa pē, ki ha potu ʻaia naʻe mamaʻo atu, ʻo nofo ʻi ai.
18I šli všickni služebníci při něm; též všickni Cheretejští a všickni Peletejští, i všickni Gittejští, šest set mužů, kteříž přišli pěšky z Gát, šli před králem.
18Pea naʻe ʻalu atu mo ia ʻa ʻene kau tamaioʻeiki; pea naʻe ʻalu ʻo muʻomuʻa ʻi he tuʻi ʻae kakai Keliti, mo e kakai Peleti, pea mo e kakai Kati, ko e kau tangata ʻe toko onongeau ʻaia naʻe muimui kiate ia mei Kati.
19Tedy řekl král k Ittai Gittejskému: Proč ty také jdeš s námi? Navrať se a zůstaň při králi; nebo cizozemec jsi, kterýž se tudíž zase odbéřeš k místu svému.
19Pea naʻe pehē ai ʻe he tuʻi kia Itei ko e tangata Kati, “Ko e hā ʻoku ke haʻu ai koe mo kimautolu? Toe foki ki hoʻo potu, pea nofo mo e tuʻi: he ko e muli koe, pea ko e ʻāunofo pe foki.
20Nedávnos přišel, a již bych dnes tebou pohnouti měl, abys s námi chodil? Jáť zajisté půjdu, kdež mi se nahodí. Navratiž se a zprovoď zase bratří své, a budiž s tebou milosrdenství a pravda.
20Hangē pe naʻa ke haʻu ʻaneafi, pea ʻe lelei koā ʻa ʻeku ʻave koe he ʻaho ni ke hē fano pe mo kimautolu? Koeʻuhi te u ʻalu au ko ʻeku fai faʻiteliha pe, ka ke tafoki koe, pea toe ʻave ho kāinga, pea ke ʻiate koe ʻae ʻaloʻofa mo e moʻoni.”
21Odpovídaje pak Ittai králi, řekl: Živť jest Hospodin a živť jest pán můj král, že na kterémkoli místě bude pán můj král, buď mrtev aneb živ, tuť bude i služebník tvůj.
21Pea naʻe pehēange ʻe Itei ki he tuʻi, “ʻOku moʻui ʻa Sihova, pea hangē ʻoku moʻui ʻa hoku ʻeiki ko e tuʻi, ʻi he potu moʻoni ko ia ʻe ʻi ai ʻa hoku ʻeiki ko e tuʻi, ʻi he mate pe ʻi he moʻui, ʻi he potu pe ko ia ʻe ʻi ai ʻa hoʻo tamaioʻeiki.”
22I řekl David k Ittai: Podiž a přejdi. I přešel Ittai Gittejský a všickni muži jeho, i všecky dítky, kteréž byly s ním.
22Pea naʻe pehē ʻe Tevita kia Itei, “ʻAlu pea ke mole atu.” Pea naʻe aʻa atu ʻa Itei ko e tangata Kati, pea mo ʻene kakai kotoa pē, pea mo ʻene fānau iiki kotoa pē naʻe ʻalu mo ia.
23Tedy plakala všecka země hlasem velikým, i všecken lid přecházející. A tak přešel král potok Cedron; i všecken lid přešel proti cestě vedoucí na poušť.
23Pea naʻe tangi ʻae fonua kotoa pē ʻaki ʻae leʻo lahi, pea naʻe aʻa atu ʻae kakai kotoa pē: naʻe aʻa atu foki ʻae tuʻi ʻi he vaitafe ko Kitiloni, pea naʻe ʻalu atu ʻae kakai kotoa pē, ʻo hanga ki he hala ki he toafa.
24A aj, byl také Sádoch a všickni Levítové s ním, nesouce truhlu smlouvy Boží; i postavili truhlu Boží. Šel pak i Abiatar, a stál, dokudž všecken ten lid nepřešel z města.
24¶ Pea vakai, ko Satoki foki, pea mo e kau Livai kotoa pē naʻe ʻiate ia, naʻa nau fua ʻae puha ʻoe fuakava ʻae ʻOtua: pea naʻa nau tuku hifo ʻae puha tapu ʻae ʻOtua; pea naʻe ʻalu hake ʻa ʻApiata kaeʻoua ke ʻosi ʻae ʻalu atu ʻae kakai kotoa pē mei he kolo.
25I řekl král Sádochovi: Dones zase truhlu Boží do města. Jestližeť najdu milost před očima Hospodinovýma, přivedeť mne zase, a ukážeť mi ji i příbytek svůj.
25Pea naʻe pehē ʻe he tuʻi kia Satoki, “Toe ʻave ʻae puha tapu ʻae ʻOtua ki he kolo: kapau ʻe ʻofeina au ʻi he ʻao ʻo Sihova, te ne toe ʻomi au, ʻo ne fakahā ia kiate au pea mo hono fale nofoʻanga:
26Pakliť řekne takto: Nelíbíš mi se, aj, teď jsem, nechť mi učiní, což se mu dobrého vidí.
26Pea kapau te ne pehē mai, ‘ʻOku ʻikai te u ʻilo ha fiemālie ʻiate koe; vakai, ko au eni, tuku ke ne fai kiate au ʻo hangē ko ia ʻoku lelei kiate ia.’”
27Řekl ještě král Sádochovi knězi: Zdaliž ty nejsi vidoucí? Navratiž se do města u pokoji, Achimaas pak syn tvůj, a Jonata syn Abiatarův, dva synové vaši, budou s vámi.
27Naʻe pehē foki ʻe he tuʻi kia Satoki ko e taulaʻeiki, “ʻIkai ko e tangata kikite koe? Foki atu ki he kolo ʻi he fiemālie, ʻa koe mo ho ongo foha ʻe toko ua, ʻa ʻAhimasi ko ho foha ʻoʻou, pea mo Sonatane ko e foha ʻo ʻApiata.
28Hle, já pobudu na rovinách pouště, dokudž nepřijde poselství od vás, skrze něž by mi oznámeno bylo.
28Vakai, te u nofo tatali pe au ʻi he potu tafangafanga ʻoe toafa, kaeʻoua ke ʻomi ha lea meiate kimoutolu ke fakamatala kiate au.”
29A tak donesl zase Sádoch a Abiatar truhlu Boží do Jeruzaléma, a zůstali tam.
29Ko ia naʻe toe ʻave ai ʻae puha tapu ʻae ʻOtua ki Selūsalema ʻe Satoki pea mo ʻApiata, pea naʻa na tatali ʻo nofo ʻi ai.
30Ale David šel vzhůru k vrchu hory Olivetské, vstupuje a pláče, maje přikrytou hlavu svou; šel pak bos. Všecken také lid, kterýž byl s ním, přikryl jeden každý hlavu svou, a šli, ustavičně plačíce.
30¶ Pea naʻe fofonga hake ʻe Tevita ʻi he hakeʻanga ʻo ʻOlive, pea naʻa ne tangi pe mo ʻalu hake, pea naʻe pūlou ʻa hono ʻulu pea naʻa ne ʻalu kuo telefua pe ʻa hono vaʻe: pea ko e kakai fulipē naʻe ʻiate ia, naʻe pūlou taki taha ʻe he tangata ʻa hono ʻulu, pea naʻa nau ʻalu hake, pea naʻa nau ʻalu hake pe mo e fai ʻae tangi.
31Tedy povědíno Davidovi, že Achitofel jest s těmi, kteříž se spikli s Absolonem. I řekl David: Zruš, prosím, ó Hospodine, radu Achitofelovu.
31Pea naʻe tala ʻe he tokotaha kia Tevita, ʻo pehē, Kuo kau ʻa ʻAhitofeli ki he kau fakaaoao ʻoku ʻia ʻApisalomi. Pea naʻe pehē ʻe Tevita, “ʻE Sihova, ʻoku ou kole kiate koe, ke ke liliu ke vale ʻae fakakaukau ʻa ʻAhitofeli.”
32I stalo se, jakž přišel David na vrch hory, aby se tam pomodlil Bohu, aj, potkal se s ním Chusai Architský, maje roztržené roucho své a hlavu prstí posypanou.
32¶ Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻene hoko hake ʻa Tevita ki he tumutumu ʻoe moʻunga , ʻaia naʻa ne lotu ai ki he ʻOtua, vakai, naʻe fakafetaulaki mai kiate ia ʻa Husai ko e tangata ʻAliki, kuo mahaehae hono kofutuʻa, pea pani ʻaki ʻae kelekele ʻa hono ʻulu:
33I řekl jemu David: Půjdeš-li se mnou, budeš mi břemenem.
33ʻAia naʻe pehē ki ai ʻe Tevita, “Kapau te ta ō mo au, te ke hoko ko e fakamāfasia kiate au:
34Pakli se navrátíš do města a díš k Absolonovi: Služebníkem tvým budu, ó králi, služebníkem zajisté otce tvého byl jsem již zdávna, již pak budu služebníkem tvým, tedy zrušíš radu Achitofelovu.
34Ka ka ke ka toe ʻalu ki he kolo, pea ke pehē kia ʻApisalomi, ʻE Tuʻi, te u hoko au ko hoʻo tamaioʻeiki; naʻaku tauhi ki hoʻo tamai ʻo aʻu mai ki he kuonga ni, pea ko eni te u tauhi kiate koe: pea ko e meʻa ia te ke faʻa veuveuki ai ʻae fakakaukau ʻa ʻAhitofeli.
35Však tam budou s tebou Sádoch a Abiatar kněží. Protož cožkoli uslyšíš z domu králova, oznámíš Sádochovi a Abaitarovi kněžím.
35Pea ʻikai ʻe ʻi ai mo koe ʻa Satoki pea mo ʻApiata ko e ongo taulaʻeiki? Pea ko ia ʻe pehē pe, ko ia kotoa pē te ke fanongo ki ai mei he fale ʻoe tuʻi, te ke fakahā ia kia Satoki pea mo ʻApiata ko e ongo taulaʻeiki.
36Aj, tam s nimi jsou dva synové jejich, Achimaas Sádochův a Jonata Abiatarův, po nichž mi vzkážete, což byste koli uslyšeli.
36Pea vakai, ʻoku ʻiate kinaua hona ongo foha ʻe toko ua, ʻa ʻAhimasi ko e foha ʻo Satoki, pea mo Sonatane ko e foha ʻo ʻApiata; pea te ke ʻomi ʻiate kinaua ʻae tala ʻoe meʻa kotoa pē ʻaia te ke faʻa fanongo ki ai.”
37Šel tedy Chusai, přítel Davidův do města; Absolon také přijel do Jeruzaléma.
37Ko ia naʻe ʻalu ai ki he kolo ʻa Husai ko e kāinga ʻo Tevita, pea naʻe hoko mai ʻa ʻApisalomi ki Selūsalema.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.