2 Samuelova 7
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1I stalo se, že když král seděl v domě svém, a Hospodin jemu dal odpočinutí vůkol přede všemi nepřátely jeho,
1Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻene nofo ʻae tuʻi ʻi hono fale, pea kuo tuku kiate ia ʻe Sihova ʻae mālōlō mei hono ngaahi fili kotoa pē naʻe nofo takatakai;
2Řekl král Nátanovi proroku: Pohleď medle, já bydlím v domě cedrovém, truhla pak Boží přebývá mezi kortýnami.
2Naʻe pehē ʻe he tuʻi kia Natani ko e palōfita, “Vakai eni, ʻoku ou nofo au ʻi ha fale sita, ka ʻoku nofo ʻae puha tapu ʻoe ʻOtua ʻi he loto puipui pe .”
3I dí Nátan králi: Cožkoli jest v srdci tvém, jdi, učiň, nebo Hospodin s tebou jest.
3Pea naʻe pehē ʻe Natani ki he tuʻi, “ʻAlu, ʻo fai ʻaia kotoa pē ʻoku ʻi ho loto he ʻoku ʻiate koe ʻa Sihova.”
4Potom té noci stalo se slovo Hospodinovo k Nátanovi, řkoucí:
4¶ Pea naʻe hoko ʻo pehē ʻi he pō pe ko ia, naʻe ongo mai ʻae folofola ʻa Sihova kia Natani, ʻo pehē.
5Jdi a pověz služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin: Zdaliž ty mi stavěti budeš dům, v kterémž bych přebýval?
5“ʻAlu ʻo tala ki heʻeku tamaioʻeiki ko Tevita, ‘ʻOku pehē ʻe Sihova, He te ke langa ʻe koe kiate au ha fale ke u nofo ai?
6Poněvadž jsem nebydlil v domě od toho dne, jakž jsem vyvedl syny Izraelské z Egypta, až do dne tohoto, ale přecházel jsem s stánkem a příbytkem sem i tam.
6Kae ʻosi kuo ʻikai te u nofo ʻi ha fale talu mei he kuonga naʻaku ʻomi ai ʻae fānau ʻa ʻIsileli mei ʻIsipite, ʻo aʻu mai ki he ʻaho ni, ka kuo u ʻeveʻeva ʻi ha fale tupenu mo ha fale fehikitaki.
7Nadto kudyž jsem koli chodil se všechněmi syny Izraelskými, zdali jsem jedno slovo řekl kterému z soudců Izraelských, kterémuž jsem přikázal pásti lid svůj Izraelský, řka: Proč jste mi neustavěli domu cedrového?
7ʻI he potu kotoa pē kuo u ʻalu ai mo e fānau kotoa pē ʻa ʻIsileli, kuo u lea ʻaki koā ha momoʻi lea ki ha tokotaha ʻoe ngaahi faʻahinga ʻo ʻIsileli, ʻaia naʻaku fekau ke fafangaʻi ʻa hoku kakai ko ʻIsileli, ke pehē, Ko e hā ʻoku ʻikai ai te mou langa hoku fale sita?’
8Protož nyní toto díš služebníku mému Davidovi: Takto praví Hospodin zástupů: Jáť jsem tě vzal z ovčince od stáda, abys byl vývodou lidu mého Izraelského.
8Pea ko ia foki te ke pehē ai ki heʻeku tamaioʻeiki ko Tevita, ʻoku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi tokolahi, ‘Naʻaku hiki mai koe mei he lotoʻā sipi, mei hoʻo muimui ʻi he fanga sipi, ke ke pule ki hoku kakai ko ʻIsileli;
9A býval jsem s tebou všudy, kamž jsi koli se obracel; všecky také nepřátely tvé vyhladil jsem před tváří tvou, a učinil jsem tobě jméno veliké, jako jméno vyvýšených na zemi.
9Pea naʻaku ʻiate koe ʻi he potu kotoa pē naʻa ke ʻalu ki ai, pea kuo u fakaʻauha atu ʻa ho ngaahi fili kotoa pē mei ho ʻao, pea kuo u ngaohi ke ongoongoa lahi ho hingoa, ʻo tatau mo e hingoa ʻoe kau ongoongoa ʻoku ʻi māmani.
10Způsobím tolikéž místo lidu svému Izraelskému, a vštípím jej, a bydliti bude v místě svém a nepohne se více, aniž ho budou více trápiti lidé nešlechetní jako prvé,
10Pea te u tuʻutuʻuni foki ha potu maʻa hoku kakai ʻIsileli, pea te u fokotuʻu ʻakinautolu, ke nau nofo ʻi ha potu ʻoku ʻonautolu pe, pea ʻikai toe hiki; pea ʻe ʻikai toe fakamamahi ʻakinautolu ʻe he fānau ʻoe angakovi, ʻo hangē ko ia ʻi muʻa,
11Hned od toho dne, jakž jsem ustanovil soudce nad lidem svým Izraelským, až jsem teď dal odpočinutí tobě přede všemi nepřátely tvými. Přesto oznamujeť Hospodin, že on sám tobě dům vzdělá.
11Pea hangē ko ia kuo fai talu mei heʻeku fekau ke pule ʻa hoku kakai ʻIsileli ʻe he kau fakamaau; pea kuo u tuku kiate koe ʻae mālōlō mei ho ngaahi fili kotoa pē. Pea ʻoku fakahā mai foki ʻe Sihova te ne fakatupu ho fale ʻoʻou.
12Když se vyplní dnové tvoji, a usneš s otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž vyjde z života tvého, a utvrdím království jeho.
12Pea ʻoka kakato hoʻo ngaahi ʻaho, pea te ke mohe koe fakataha mo hoʻo ngaahi tamai, te u fokotuʻu hake ho hako ki mui ʻiate koe, ʻakinautolu ʻe haʻu mei ho fatu ʻoʻou, pea te u ʻai ke tuʻu mālohi ʻa hono puleʻanga.
13Onť ustaví dům jménu mému, a já utvrdím trůn království jeho až na věky.
13Te ne langa ʻe ia ha fale maʻa hoku hingoa, pea te u fokotuʻu ʻae nofoʻanga fakatuʻi ʻo hono puleʻanga ke taʻengata.
14Já budu jemu otcem, a on mi bude synem. Kterýž když zhřeší, trestati ho budu metlou lidskou a ranami synů lidských.
14Teu ʻiate ia ko e tamai, pea ko hoku foha ia. Kapau te ne fai ha kovi, te u tautea ʻaki ia ʻae meʻa tā ʻae tangata, pea mo e ngaahi tā ʻae fānau ʻae tangata:
15Ale milosrdenství mé nebude odjato od něho, tak jako jsem je odjal od Saule, kteréhož jsem zahnal od tváři tvé.
15Ka ʻe ʻikai mahuʻi ʻa ʻeku ʻaloʻofa meiate ia, ʻo hangē ko ʻeku ʻave ia ʻia Saula, ʻaia naʻaku ʻave ʻeau mei ho ʻao.
16A tak utvrzen bude dům tvůj a království tvé až na věky před tebou, a trůn tvůj bude stálý až na věky.
16Pea ko ho fale, pea mo ho puleʻanga ʻe fokotuʻu ia ʻi ho ʻao ʻo taʻengata; ʻe ʻai ke maʻu ʻo taʻengata ʻa ho nofoʻanga fakatuʻi.
17Vedlé všech slov těchto, a podlé všeho vidění tohoto, tak mluvil Nátan Davidovi.
17Naʻe lea ʻa Natani kia Tevita ʻo fakatatau mo e ngaahi lea ni, pea tatau mo e meʻa hā mai ni.’”
18Tedy všed král David, posadil se před Hospodinem a řekl: Kdo jsem já, Panovníče Hospodine, a jaký jest dům můj, že jsi mne přivedl v ta místa.
18¶ Pea naʻe toki hū atu ʻa Tevita, pea ne nofo ʻi he ʻao ʻo Sihova, pea naʻa ne pehē, “Ko hai au, ʻE Sihova ko e ʻOtua? Pea ko e hā ʻa hoku fale, kuo ke ʻomi ai au ʻo aʻu mai ki he kuonga ni?
19Nýbrž ještěť se to málo vidělo, Panovníče Hospodine, že jsi také mluvil i o domu služebníka svého na dlouhé časy, ješto jest to povaha lidská, Panovníče Hospodine.
19Pea ko e meʻa siʻi foki ia ʻi ho ʻao, ʻE Sihova ko e ʻOtua; he kuo ke folofola foki ki he fale ʻo hoʻo tamaioʻeiki ki he kuonga fuoloa ʻe haʻu. Pea he ko e anga eni ʻoe tangata ʻe Sihova ko e ʻOtua?
20Ale což již více má mluviti David před tebou? Však ty znáš služebníka svého, Panovníče Hospodine.
20Pea ko e hā ha toe lea ʻe faʻa fai ʻe Tevita kiate koe? He ʻoku ke ʻilo ʻe koe, ʻE Sihova ko e ʻOtua, ʻa hoʻo tamaioʻeiki.
21Pro slovo své a podlé srdce svého činíš všecky tyto věci veliké, v známost je uvodě služebníku svému.
21Kuo ke fai ʻae ngaahi meʻa lahi ni, koeʻuhi ko hoʻo folofola, pea ʻo hangē ko ho finangalo ʻoʻou, koeʻuhi ke fakaʻilo ia ki hoʻo tamaioʻeiki.
22(Protož zveleben jsi Hospodine Bože, nebo není tobě rovného, anobrž není žádného Boha kromě tebe), podlé toho všeho, jakž jsme slýchali ušima svýma.
22Ko ia ʻoku ke lahi koe, ʻE Sihova ko e ʻOtua: he ʻoku ʻikai ha tokotaha ʻoku hangē ko koe, pea ʻoku ʻikai ha ʻOtua mo koe, ʻo tatau mo ia kotoa pē kuo fanongo ki ai ʻa homau telinga.
23Kdo tedy jest jako lid tvůj, jako Izrael, který národ na zemi, jehož by Bůh šel, aby jej sobě vykoupil za lid, a dobyl sobě jména, a učinil tobě, ó Izraeli, tyto veliké věci a hrozné v zemi tvé, před oblíčejem lidu svého, kterýž jsi sobě vysvobodil z Egypta, z pohanstva bohů jejich?
23Pea ko fē ia ha puleʻanga pe taha ʻi māmani kuo tatau mo hoʻo kakai, ke hangē ko ʻIsileli, ʻaia naʻe ʻalu atu ʻae ʻOtua ke ne huhuʻi ia ko e kakai maʻana, pea ke fakaongoongolelei foki ia, pea ke fai maʻamoutolu ʻae ngaahi meʻa lahi mo fakamanavahē, koeʻuhi ko ho fonua, pea ʻi he ʻao ʻo hoʻo kakai, ʻaia naʻa ke huhuʻi kiate koe mei ʻIsipite, mo e ngaahi puleʻanga pea mo honau ngaahi ʻotua?
24A vzdělal jsi sobě lid svůj Izraelský, sobě v lid až na věky, a protož, Hospodine, jsi jejich Bohem.
24He kuo ke fakapapau kiate koe ʻa hoʻo kakai ʻIsileli, ko e kakai kiate koe ke taʻengata: pea ko koe ʻe Sihova kuo ke hoko ko honau ʻOtua.
25Nyní tedy, Hospodine Bože, slovo to, jímž jsi se zamluvil služebníku svému a domu jeho, naplniž je až na věky, a učiň tak, jakž jsi mluvil,
25Pea ko eni, ʻe Sihova ko e ʻOtua, ko e lea kuo ke folofolaʻaki ki hoʻo tamaioʻeiki, pea koeʻuhi ko hono fale, fokotuʻu ia ke taʻengata, pea ke fai ʻo hangē ko ia kuo ke folofola ki ai.
26Tak aby zvelebováno bylo jméno tvé až na věky, když se říkati bude: Hospodin zástupů jest Bůh nad Izraelem, a dům služebníka tvého Davida aby byl stálý před oblíčejem tvým.
26Pea tuku ke fakahikihikiʻi ʻa ho huafa ʻo taʻengata, ʻo pehē, Ko Sihova ʻoe ngaahi tokolahi, ko e ʻOtua ia ki ʻIsileli: pea tuku ke fokotuʻumaʻu ʻi ho ʻao ʻae fale ʻo hoʻo tamaioʻeiki ko Tevita.
27Nebo ty, Hospodine zástupů, Bože Izraelský, zjevil jsi mně služebníku svému, řka: Dům ustavím tobě. Protož usoudil služebník tvůj v srdci svém, aby se modlil tobě modlitbou touto.
27He ko koe, ʻE Sihova ʻoe ngaahi tokolahi, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, kuo ke fakahā ki hoʻo tamaioʻeiki, ʻo pehē, Te u langa hake ha fale moʻou: ko ia kuo ngaue ai ʻae loto ʻo hoʻo tamaioʻeiki ke fai ʻae lotu ni kiate koe.
28A tak již, Panovníče Hospodine, ty sám jsi Bůh, a slova tvá jsou pravda, jimiž jsi zaslíbil služebníku svému dobré věci tyto.
28Pea ko eni, ʻE Sihova ko e ʻOtua, ko koe ʻae ʻOtua ko ia, pea ʻoku moʻoni ʻa hoʻo ngaahi folofola, pea kuo ke talaʻofa ʻaki ʻae lelei ni ki hoʻo tamaioʻeiki:
29Již tedy rač požehnati domu služebníka svého, aby trval na věky před oblíčejem tvým. Nebo ty jsi, Hospodine Bože, mluvil, že požehnáním tvým požehnán bude dům služebníka tvého na věky.
29Ko ia tuku ke lelei ia kiate koe ke tāpuaki ʻae fale ʻo hoʻo tamaioʻeiki, koeʻuhi ke tuʻumaʻu ia ʻi ho ʻao ʻo taʻengata: he ko koe, ʻE Sihova ko e ʻOtua, kuo ke folofola ki ai: pea ʻi hoʻo tāpuaki tuku ke tāpuakiʻi ʻae fale ʻo hoʻo tamaioʻeiki ʻo taʻengata.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.