2 Letopisu 18
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1I měl Jozafat bohatství a slávu velmi velikou, a spříznil se s Achabem.
1Pea ko eni naʻe lahi ʻaupito ʻae koloa mo e nāunau ʻa Sihosafate, pea naʻe hoko ia ʻo kau taha mo ʻEhapi.
2Přijel pak po letech k Achabovi do Samaří, a nabil Achab ovcí a volů hojně pro něj a pro lid, kterýž byl s ním, a namlouval ho, aby táhl do Rámot Galád.
2Pea hili ʻae ngaahi taʻu naʻe ʻalu hifo ia kia ʻEhapi ki Samēlia. Pea naʻe tāmateʻi ʻe ʻEhapi ʻae fanga sipi mo e fanga pulu ʻo lahi ʻaupito, ko hono tali, pea maʻae kakai naʻe ʻiate ia, ʻo ne fakalotoʻi ia ke ʻalu hake mo ia ki Lemoti-Kiliati.
3Nebo řekl Achab král Izraelský Jozafatovi králi Judskému: Potáhneš-li se mnou do Rámot Galád? Odpověděl jemu: Jakž jsem já, tak jsi ty, jako lid tvůj, tak lid můj, a s tebouť budu v tom boji.
3Pea pehē ʻe ʻEhapi ko e tuʻi ʻo ʻIsileli kia Sihosafate ko e tuʻi ʻo Siuta, “Te ke fie ʻalu mo au ki Lemoti-Kiliati?” Pea naʻe pehē ʻe ia kiate ia, “ʻOku ou loto fakataha mo koe, pea ʻoku tatau hoku kakai mo hoʻo kakai: pea te mau ʻiate koe ʻi he tau.”
4Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se medle dnes na slovo Hospodinovo.
4¶ Pea naʻe pehē ʻe Sihosafate ki he tuʻi ʻo ʻIsileli, “ʻOku ou kole kiate koe, ke ke fehuʻi ʻi he folofola ʻa Sihova he ʻaho ni.”
5I shromáždil král Izraelský proroků svých čtyři sta mužů, a řekl jim: Máme-li jeti do Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Bůh v ruku královu.
5Ko ia naʻe tānaki ʻo fakataha ai ʻe he tuʻi ʻo ʻIsileli mei he kau palōfita ʻae kau tangata ʻe toko fāngeau, ʻo ne pehē kiate kinautolu, “Te mau ʻalu ki Lemoti-Kiliati ki he tau, pe te u taʻofi?” Pea naʻa nau pehē, “ʻAlu hake: he koeʻuhi ʻe tuku mai ia ʻe he ʻOtua ki he nima ʻoe tuʻi.”
6Tedy řekl Jozafat: Což již není zde proroka Hospodinova žádného, abychom se ho zeptali?
6Ka naʻe pehē ʻe Sihosafate, “ʻOku ʻikai ʻi heni ha palōfita ʻa Sihova ʻoku toe, koeʻuhi ke tau fehuʻi ai kiate ia?”
7Odpověděl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bys se mohl poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi nikdy nic dobrého neprorokuje, ale vždycky zlé. Ten jest Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král.
7Pea naʻe pehē ʻe he tuʻi ʻo ʻIsileli kia Sihosafate, “ʻOku kei toe ʻae tangata ʻe tokotaha, ʻaia ke tau fehuʻi ai kia Sihova: ka ʻoku ou fehiʻa kiate ia: he ʻoku ʻikai siʻi fakahā ʻe ia ha lelei kiate au, ka ko e kovi maʻuaipē: ko Mikaia ia ko e foha ʻo Imila.” Pea naʻe pehē ʻe Sihosafate, “Ke ʻoua naʻa lea pehē ʻe he tuʻi.”
8Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova.
8Pea naʻe ui ʻe he tuʻi ʻo ʻIsileli ki heʻene tangata talifekau, ʻo ne pehē, ʻAlu ʻo ʻomi ke vave ʻa Mikaia ko e foha ʻo Imila.
9(Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský seděli jeden každý na stolici své, odíni jsouce rouchem. Seděli pak v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi.
9Pea ko e tuʻi ʻo ʻIsileli, mo Sihosafate ko e tuʻi ʻo Siuta naʻa na nofo taki taha ʻi hono nofoʻa fakatuʻi kuo teunga ʻaki hona pulupulu, pea na nonofo ʻi he malaʻe ʻi he hūʻanga ki he matapā ʻo Samēlia: pea naʻe kikite ʻe he kau palōfita kotoa pē ʻi hona ʻao.
10Kdežto Sedechiáš syn Kenanův udělal sobě byl i rohy železné, a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž jich nepohubíš.
10Pea naʻe ngaohi ʻe Setikia ko e foha ʻo Kinana ʻae ongo nifo ukamea maʻana, ʻo ne pehē, ʻOku pehē ʻe Sihova, “Te ke tekeʻi ʻa Silia ʻaki ʻae meʻa ni ʻo fai ai pe ke nau ʻauha.”
11Tak podobně všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.)
11Pea naʻe kikite pehē pe ʻae kau palōfita kotoa pē, ʻo pehē, “ʻAlu hake ki Lemoti-Kiliati, pea ke monūʻia: koeʻuhi ʻe tuku mai ia ʻe Sihova ki he nima ʻoe tuʻi.”
12V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, řeči proroků těch jednostejné jsou a dobré před králem. Medle, buď řeč tvá, jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci.
12Pea naʻe lea ʻae tangata fekau ʻaia naʻe ʻalu ke ui ʻa Mikaia, ʻo ne pehē kiate ia, “Vakai, ko e ngaahi lea ʻae kau palōfita ʻoku fakahā pe ʻae lelei ki he tuʻi: ko ia, ʻoku ou kole kiate koe, tuku ke pehē pe hoʻo lea, ke hangē ha taha ʻokinautolu, pea ke lea lelei koe.”
13Jemuž řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že cožkoli vyřkne Bůh můj, to mluviti budu.
13Pea naʻe pehē ʻe Mikaia, “ʻI he moʻui ʻa Sihova, ko ia ʻoku tala kiate au ʻe hoku ʻOtua, ko ia pe te u lea ʻaki.”
14A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti proti Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? Kterýž řekl: Táhněte a šťastněť se vám povede, i budou dáni v ruku vaši.
14Pea ʻi heʻene hoko ia ki he tuʻi, naʻe pehē ʻe he tuʻi kiate ia, “Te mau ʻalu ki Lemoti-Kiliati ke tau, pe te u taʻofi?” Pea pehē ʻe ia, “Mou ʻalu hake, mo monūʻia, pea ʻe tuku mai ʻakinautolu kotoa pē ki homou nima.”
15Ještě řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu?
15Pea pehē ʻe he tuʻi kiate ia, “ʻE liunga fiha ʻeku fakafuakavaʻi koe ke ʻoua naʻa ke lea ki ha meʻa ka ke tala ʻae moʻoni kiate au ʻi he huafa ʻo Sihova?”
16Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji.
16Pea toki pehē ʻe ia, “Naʻaku mamata ki ʻIsileli kotoa pē naʻe movetevete ʻi he ngaahi moʻunga, ʻo hangē ko e fanga sipi ʻoku ʻikai hanau tauhi: pea pehē ʻe Sihova, ‘Ko kinautolu ni, ʻoku ʻikai hanau ʻeiki: ko ia, tuku ke nau liu mai taki taha ki hono fale ʻi he fiemālie.’”
17I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati nic dobrého, ale zlé?
17Pea pehē ʻe he tuʻi ʻo ʻIsileli kia Sihosafate, “ʻIkai naʻaku tala kiate koe ʻe ʻikai te ne tala ha lelei kiate au, ka ko e kovi pe?”
18Řekl dále: Protož slyšte slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na trůnu svém, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.
18Pea toe pehē ʻe ia, “Ko ia fanongo ki he folofola ʻa Sihova: Naʻaku mamata kia Sihova ʻoku nofo ʻi hono ʻafioʻanga, pea naʻe tuʻu ʻae kakai kotoa pē ʻoe langi ʻi hono nima toʻomataʻu mo hono toʻohema.
19I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba krále Izraelského, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné,
19Pea naʻe pehē ʻe Sihova, ‘Ko hai ʻe faʻa fakalotoʻi ʻa ʻEhapi ko e tuʻi ʻo ʻIsileli, koeʻuhi ke ʻalu hake ia ʻo tō ʻi Lemoti-Kiliati? Pea naʻe lea ʻe he tokotaha ʻo pehē, ʻe pehē pe ia, pea lea ʻe he taha kehe ʻo pehē, ʻe pehē na ia.
20Tožť vyšel duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem?
20Pea naʻe toki haʻu kituʻa ʻae laumālie ʻe taha, pea tuʻu ia ʻi he ʻao ʻo Sihova, ʻo ne pehē, ‘Te u fakalotoʻi ia.’ Pea pehē ʻe Sihova, ‘ʻAki ʻae hā?’
21Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; jdiž a učiň tak.
21Pea pehē ʻe ia, ‘Te u ʻalu atu, pea u hoko ko e laumālie loi ʻi he ngutu ʻo ʻene kau palōfita kotoa pē.’ Pea naʻe pehē ʻe Sihova, ‘Te ke faʻa fakalotoʻi ia, pea ke lavaʻi ia foki: ʻalu atu, pea ke fai ia.’”
22Protož aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě.
22Pea ko eni, “Vakai, kuo tuku ʻe Sihova ʻae laumālie loi ʻi he ngutu ʻo ho kau palōfita ni, pea kuo folofola ʻa Sihova ʻaki ʻae kovi kiate koe.”
23Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal políček Micheášovi a řekl: Kterouž jest cestou odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?
23Pea naʻe ʻunuʻunu ʻo ofi ʻa Setikia ko e foha ʻo Kinana, ʻo ne taaʻi ʻa Mikaia ʻi he kouʻahe, ʻo ne pehē, “Ko e fē ʻae hala naʻe fou ai ʻae Laumālie ʻo Sihova meiate au ke lea kiate koe?”
24Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl.
24Pea naʻe pehē ʻe Mikaia, “Vakai, te ke mamata ʻi he ʻaho ko ia ʻaia te ke hū ai ki he loki ʻi loto ke fufū koe.”
25I řekl král Izraelský: Jměte Micheáše, a doveďte ho k Amonovi hejtmanu města, a k Joasovi synu královu.
25Pea pehē ai ʻe he tuʻi ʻo ʻIsileli, “Mou puke ʻa Mikaia, pea toe ʻave ia kia ʻAmoni ko e pule ʻoe kolo, pea kia Soasi ko e foha ʻoe tuʻi:
26A díte: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji.
26pea ke pehē, ‘ʻOku pehē mai ʻae tuʻi, Fakahū ʻae siana ni ki he fale fakapōpula, pea fafanga ia ʻaki ʻae mā ʻoe mamahi mo e vai ʻoe mamahi, ʻo aʻu ki heʻeku liu mai ʻi he fiemālie.’”
27Ale Micháš řekl: Jestliže se ty navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil Hospodin skrze mne. Přesto řekl: Slyštež to všickni lidé.
27Pea naʻe pehē ʻe Mikaia, “Kapau te ke liu mai moʻoni ʻi he fiemālie, pea tā naʻe ʻikai folofola ʻa Sihova ʻiate au.” Pea naʻe pehē ʻe ia, “ʻAe kakai kotoa pē, mou tokanga.”
28A tak táhl král Izraelský a Jozafat král Judský proti Rámot Galád.
28¶ Ko ia, naʻe ʻalu hake ki Lemoti-Kiliati ʻae tuʻi ʻo ʻIsileli mo Sihosafate ko e tuʻi ʻo Siuta.
29I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský, a jeli k bitvě.
29Pea pehē ʻe he tuʻi ʻo ʻIsileli kia Sihosafate, “Te u fakapuli au, pea u ʻalu ki he tau: ka ke ʻai ʻe koe ʻa ho ngaahi pulupulu teunga.” Ko ia naʻe fakapuli ia ʻe he tuʻi ʻo ʻIsileli; pea naʻa na ō ki he tau.
30Král pak Syrský přikázal byl hejtmanům nad vozy svými, řka: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému.
30Pea ko eni naʻe ʻosi hono fekau ʻe he tuʻi ʻo Silia ki he ngaahi ʻeiki pule ʻo ʻene ngaahi saliote ʻaia naʻe ʻiate ia, ʻo pehē, “ʻOua naʻa mou tau ki he siʻi pe ki he lahi, ka ki he tuʻi pe ʻo ʻIsileli.”
31I stalo se, když hejtmané nad vozy uzřeli Jozafata, řekli: Král Izraelský jest. Takž se obrátili proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat, a Hospodin spomohl jemu, a odvrátil je Bůh od něho.
31Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi he mamata ʻae kau ʻeiki pule ʻoe ngaahi saliote kia Sihosafate, naʻa nau pehē, “Ko e tuʻi ia ʻo ʻIsileli.” Ko ia naʻa nau tuʻu takatakai ʻiate ia ke tau: ka naʻe tangi kalanga ʻa Sihosafate, pea naʻe tokoni ia ʻe Sihova: pea naʻe fakalotoʻi ʻakinautolu ʻe he ʻOtua ke nau ʻalu ʻiate ia.
32Nebo uzřevše hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho.
32He naʻe hoko ʻo pehē, ʻi he mamata ʻe he houʻeiki pule ʻoe ngaahi saliote ʻo ʻilo ʻoku ʻikai ko e tuʻi ia ʻo ʻIsileli, naʻa nau foki ki mui mei he tuli kiate ia.
33Muž pak střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi: Obrať se, a vyvez mne z vojska; nebo jsem nemocen.
33Pea ko e tangata ʻe taha naʻe teke ʻae kau fana ʻo fana noa pe, pea naʻe tau ia ki he tuʻi ʻo ʻIsileli ʻi he vahaʻa ʻoe hokoʻanga ʻoe kofu tau: ko ia naʻa ne pehē ai ki heʻene tangata saliote, “Tafoki ho nima, koeʻuhi ke ke ʻave au kituʻa mei he tau he kuo u lavea.”
34I rozmohla se bitva v ten den. Král pak Izraelský stál na voze proti Syrským až do večera, i umřel v západ slunce.
34Pea naʻe tupu mālohi ʻae tau ʻi he ʻaho ko ia: ka naʻe poupou hake ia ʻe he tuʻi ʻo ʻIsileli ʻi heʻene saliote ʻo tauʻi ʻae kakai Silia ʻo aʻu ki he efiafi, pea naʻe pekia ia ʻo feʻunga mo e ʻalu hifo ʻae laʻā.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.