2 Letopisu 18
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1I měl Jozafat bohatství a slávu velmi velikou, a spříznil se s Achabem.
1Jehosaphat loe paroeai angraenghaih hoi pakoehhaih ah oh; anih loe zu lakhaih rang hoiah Ahab hoi angdaehhaih to sak.
2Přijel pak po letech k Achabovi do Samaří, a nabil Achab ovcí a volů hojně pro něj a pro lid, kterýž byl s ním, a namlouval ho, aby táhl do Rámot Galád.
2Saning nazetto maw oh pacoengah, Ahab khae paqaih hanah Samaria ah a caeh tathuk. Ahab mah Jehosaphat hoi anih ih kaminawk hanah, paroeai tuu hoi maitawnawk to boh pae moe, anih hoi nawnto Ramoth-Gilead tuk hanah pacae.
3Nebo řekl Achab král Izraelský Jozafatovi králi Judskému: Potáhneš-li se mnou do Rámot Galád? Odpověděl jemu: Jakž jsem já, tak jsi ty, jako lid tvůj, tak lid můj, a s tebouť budu v tom boji.
3Israel siangpahrang Ahab mah Judah siangpahrang Jehosaphat khaeah, Ramoth-Gilead to nang tuk haih han maw? tiah a naa. Jehosaphat mah kai doeh nang ni; Kai ih kaminawk doeh nang ih kami ah ni oh o; nang hoi nawnto misa kang tuk pae o han, tiah a naa.
4Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se medle dnes na slovo Hospodinovo.
4Jehosaphat mah Israel siangpahrang khaeah, Vaihniah Angraeng khaeah lokdueng hmaloe ah, tiah a naa.
5I shromáždil král Izraelský proroků svých čtyři sta mužů, a řekl jim: Máme-li jeti do Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Bůh v ruku královu.
5To pongah Israel siangpahrang mah, tahmaa cumvai palito kawk moe, nihcae khaeah, Ramoth-Gilead tuk hanah a caeh o han maw, a caeh o mak ai? tiah a naa. Nihcae mah, Caeh oh, Sithaw mah to vangpui to na ban ah paek tih, tiah a naa o.
6Tedy řekl Jozafat: Což již není zde proroka Hospodinova žádného, abychom se ho zeptali?
6Toe Jehosaphat mah, lok a dueng o hanah, hae ah Angraeng ih tahmaa mi doeh om ai maw? tiah a naa.
7Odpověděl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bys se mohl poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi nikdy nic dobrého neprorokuje, ale vždycky zlé. Ten jest Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král.
7Israel siangpahrang mah Jehosaphat khaeah, Aicae mah lokdueng hanah Angraeng ih kami maeto oh vop, toe anih loe kai kawng kahoih vaito doeh thui ai, ka sethaih khue to a thuih pongah, anih to ka hnukma; anih loe Imlah capa Mikaiah, tiah a naa. To naah Jehosaphat mah, Siangpahrang loe to tiah lok apaeh han om ai, tiah a naa.
8Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova.
8To pongah Israel siangpahrang mah angmah ih angraeng maeto kawk moe, Imlah capa Mikaiah to karangah kawk ah, tiah lokpaek.
9(Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský seděli jeden každý na stolici své, odíni jsouce rouchem. Seděli pak v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi.
9Israel siangpahrang hoi Judah siangpahrang Jehosaphat loe, siangpahrang khukbuen to angkhuk hoi moe, Samaria vangpui akunhaih khongkha taeng ih, kakong ahmuen ah angraeng tangkhang nuiah anghnut hoi; to naah tahmaanawk boih mah nihnik hmaa ah lokthuih pae o.
10Kdežto Sedechiáš syn Kenanův udělal sobě byl i rohy železné, a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž jich nepohubíš.
10Kenaanah capa Zedekiah mah sum hoi sak ih taki to lak moe, Angraeng mah, Syria prae nam rosak ai karoek to, hae taki hoiah na daeng tih, tiah a thuih, tiah a naa.
11Tak podobně všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.)
11Kalah tahmaanawk boih mah doeh to tiah thuih o toeng; Ramoth-Gilead to tuh ah, na pazawk tih; Angraeng mah siangpahrang ban ah paek tih, tiah a naa o.
12V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, řeči proroků těch jednostejné jsou a dobré před králem. Medle, buď řeč tvá, jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci.
12Mikaiah khaeah kacaeh laicaeh mah anih khaeah, Khenah, siangpahrang mah pazawk tih hmang, tiah tahmaanawk boih mah kanghmong lok to thuih o; nihcae mah thuih ih lok baktih toengah lok to thui ah, tahngai kahoih ah lok na thuih nahaeloe hoi tih, tiah a naa.
13Jemuž řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že cožkoli vyřkne Bůh můj, to mluviti budu.
13Toe Mikaiah mah, Angraeng loe hing pongah, ka Sithaw mah thuih ih lok khue ni ka thuih han, tiah a naa.
14A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti proti Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? Kterýž řekl: Táhněte a šťastněť se vám povede, i budou dáni v ruku vaši.
14Anih siangpahrang hmaa ah phak naah, siangpahrang mah anih khaeah, Mikaiah, Ramoth-Gilead tuk hanah a caeh o han maw, a caeh o mak ai? tiah lok a dueng. Anih mah, Caeh oh loe, pazawk oh; nihcae to na ban ah paek tih, tiah a naa.
15Ještě řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu?
15Siangpahrang mah anih khaeah, Kamsoem lok khue ai ah loe, Angraeng ih ahmin hoiah kai khaeah kamsoem ai lok to thui hmah, tiah vai nazetto maw lokkamhaih kang saksak boeh? tiah a naa.
16Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji.
16Mikaiah mah, Toepkung tawn ai mae nuiah kamhet tuu caa baktiah kamhet phang Israel kaminawk to ka hnuk; Angraeng mah, Hae kaminawk loe angraeng tawn o ai pongah, kaminawk loe angmacae im ah amlaem o boih nasoe, tiah thuih, tiah a naa.
17I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati nic dobrého, ale zlé?
17Israel siangpahrang mah Jehosaphat khaeah, Kai kawng kahoih vaito doeh thui ai; kasae ngai ni a thuih, tiah kang thuih boeh na ai maw? tiah a naa.
18Řekl dále: Protož slyšte slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na trůnu svém, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.
18Mikaiah mah, To pongah Angraeng ih lok hae tahngai ah; Anih loe angmah ih angraeng tangkhang nuiah anghnut, anih ih banqoi bantang bangah anghnu van kaminawk to ka hnuk, tiah a thuih pae let.
19I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba krále Izraelského, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné,
19Angraeng mah, Israel siangpahrang Ahab mah Ramah-Gilead to tuk moe, sung hanah mi mah maw zoek thai tih? tiah a thuih. To naah maeto mah hmuen maeto kawng to thuih moe, kalah maeto mah kalah hmuen maeto kawng to thuih.
20Tožť vyšel duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem?
20To nathuem ah muithla maeto angzoh, Angraeng hmaa ah angdoet moe, Anih to kai mah ka zoek han, tiah a naa. Angraeng mah anih khaeah, Kawbangmaw na zoek han loe? tiah dueng naah,
21Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; jdiž a učiň tak.
21anih mah, Ka caeh moe, siangpahrang ih tahmaanawk pakha ah amsawnlok kathui muithla baktiah ka oh pae han, tiah a naa. Angraeng mah, Nang mah na zoek thai tih; caeh loe, na thuih ih lok baktih toengah sah ah, tiah a naa.
22Protož aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě.
22To pongah khenah, Angraeng mah vaihi amsawnlok kathui muithla to hae tahmaanawk ih pakha ah suek pae boeh; Angraeng mah nang amro thai hanah lokthuih boeh, tiah a naa.
23Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal políček Micheášovi a řekl: Kterouž jest cestou odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?
23To pacoengah Kenaanah capa Zedekiah mah, caeh moe, Mikaiah to mikhmai ah tabaeng; Angraeng ih Muithla mah nang khae lokthuih hanah, naa bang ih loklam hoiah maw kai khae hoiah tacawt? tiah a naa.
24Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl.
24Mikaiah mah, Khenah, anghawk hanah imthung ah na caeh niah na panoek tih, tiah a naa.
25I řekl král Izraelský: Jměte Micheáše, a doveďte ho k Amonovi hejtmanu města, a k Joasovi synu královu.
25Israel siangpahrang mah, Mikaiah to la oh loe, vangpui ukkung, Amon hoi siangpahrang capa Joash khaeah thak oh, tiah a naa.
26A díte: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji.
26Siangpahrang mah, Hae kami hae thongim pakhrah oh, kamong ah kam laem let ai karoek to pacaekthlaek hanah, takaw hoi tui khue ai ah loe, tidoeh paek o hmah, tiah a thuih, tiah thuih paeh, tiah lok a paek.
27Ale Micháš řekl: Jestliže se ty navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil Hospodin skrze mne. Přesto řekl: Slyštež to všickni lidé.
27Mikaiah mah, Kamongah nam laem o let tangtang nahaeloe, Angraeng mah kai khaeah lokthui ai ah ni om tih. Kaminawk boih, ka lok hae panoek oh, tiah a naa.
28A tak táhl král Izraelský a Jozafat král Judský proti Rámot Galád.
28To pongah Israel siangpahrang hoi Judah siangpahrang Jehosaphat loe Ramoth-Gilead ah caeh hoi tahang.
29I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský, a jeli k bitvě.
29Israel siangpahrang mah Jehosaphat khaeah, Kai loe kami kalah ah angsak moe, misa ka tuk han; toe nang loe siangpahrang khukbuen to angkhuk ah loe, om ah, tiah a naa. To pongah Israel siangpahrang loe kami kalah baktiah angsak moe, misatuk hanah nawnto a caeh hoi.
30Král pak Syrský přikázal byl hejtmanům nad vozy svými, řka: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému.
30To naah Syria siangpahrang mah, Angmah ih hrangleeng angthueng hoi misatuh angraeng khaeah, Israel siangpahrang khue ai ah loe, kathoeng doeh kalen doeh kalah kaminawk to tuh o hmah, tiah a naa.
31I stalo se, když hejtmané nad vozy uzřeli Jozafata, řekli: Král Izraelský jest. Takž se obrátili proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat, a Hospodin spomohl jemu, a odvrátil je Bůh od něho.
31Hrangleeng hoi misatuh angraengnawk mah, Jehosaphat to hnuk o naah, Anih loe Israel siangpahrang mue, tiah poek o. To pongah anih tuk hanah takui o; toe Jehosaphat hang naah, Angraeng mah anih to abomh, Sithaw mah to kaminawk to loklam kalah bangah caehsak king.
32Nebo uzřevše hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho.
32Hrangleeng hoi misatuh angraengnawk mah anih loe Israel siangpahrang na ai ni, tiah panoek o naah, anih to patom ai ah amlaem o let.
33Muž pak střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi: Obrať se, a vyvez mne z vojska; nebo jsem nemocen.
33Kami maeto loe palaa to aphongh moe, a kah rumram, to naah Israel siangpahrang ih sum aphaw salakah cop; to naah anih mah angmah ih hrangleeng mongh kami khaeah, Kai loe ahmaa ka caak boeh pongah, angqoi ah loe misa angtukhaih ahmuen hoiah kai amlaem haih lai ah, tiah a naa.
34I rozmohla se bitva v ten den. Král pak Izraelský stál na voze proti Syrským až do večera, i umřel v západ slunce.
34To na niah paroeai misa angtuk o; Israel siangpahrang loe hrangleeng nuiah angthueng moe, duembang khoek to Syria kaminawk to tuk; anih loe niduem tom naah duek.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.