2 Letopisu 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Královna pak z Sáby uslyševši pověst o Šalomounovi, přijela do Jeruzaléma, aby zkusila Šalomouna v pohádkách, s vojskem velmi velikým a s velbloudy, na nichž přinesla vonných věcí, a zlata velmi mnoho i kamení drahého. Přišla tedy k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.
1Siangpahrang nongpata Sheba mah Solomon singpahrang ahmin amthanghaih to thaih naah, karai parai lokduenghaih hoi anih to tanoek hanah, hmuihoih hmuennawk, kapop parai suinawk, atho kana thlungnawk phawhhaih kaengkuu hrangnawk hoi a hnukbang kaminawk hoiah nawnto angzoh o; Solomon khaeah angzoh o moe, palung thung kaom a poekhaih to thuih pae.
2Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před Šalomounem, nač by jí neodpověděl.
2Anih mah dueng ih loknawk boih Solomon mah pathim pae; Solomon mah pathim thai ai ih karai parai hmuen tidoeh om ai.
3Protož uzřevši královna z Sáby moudrost Šalomounovu, a dům, kterýž byl ustavěl,
3Sheba siangpahrang nongpata mah Solomon palunghahaih hoiah sak ih siangpahrang im to hnuk moe,
4I pokrmy stolu jeho, též sedání a stávání služebníků jeho přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho a oděv jejich, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu: zděsila se náramně,
4caboi nui ih caaknaek, anih ih tamnanawk khosakhaih dan, a toksah kaminawk khosakhaih hoi khuekbuennawk, boengloeng sin kaminawk hoi nihcae ih khukbuennawk, Angraeng ih im ah angbawnhaih sak hanah hmuen tathlanghaihnawk to a hnuk naah dawnrai.
5A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své o věcech tvých a o moudrosti tvé.
5Siangpahrang khaeah, Ka prae hoi ka thaih ih na sakthaih ih hmuen hoi palung na hahaihnawk loe oh tangtang;
6Však jsem nechtěla věřiti řečem jejich, až jsem přijela a uzřela očima svýma, a aj, není mi praveno ani polovice o velikosti moudrosti tvé. Převýšil jsi pověst tu, kterouž jsem slyšela.
6nihcae mah thuih ih loknawk to kaimah khaeh kang zoh moe, ka mik hoiah hnu ai karoek to ka tang ai; khenah, palung na hahaih ahap mataeng doeh kai khaeah na thui o ai vop; nang loe ka thaih ih ahmin amthanghaih pongah doeh amtlai kue.
7Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji tito, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.
7Anghak ai ah na hmaa ah angdoe, na palunghahaih lok tahngai, na tamnanawk hoi nang ih kaminawk loe tahamhoih o!
8Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici své, abys byl králem na místě Hospodina Boha tvého. Proto že miluje Bůh tvůj Izraele, aby jej utvrdil na věky, ustanovil tě nad nimi králem, abys činil soud a spravedlnost.
8Nangmah ih Angraeng Sithaw hanah siangpahrang ah oh moe, angmah ih angraeng tangkhang pongah anghnutsak hanah, na nuiah anghoehaih katawn, na Angraeng Sithaw loe tahamhoihaih om nasoe; na Sithaw loe Israel kaminawk to palung moe, toenghaih hoi katoeng ah lokcaek thai hanah, nihcae ukkung siangpahrang ah ang suek boeh, tiah a naa.
9I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy přivezeno takových vonných věcí, jakéž darovala královna z Sáby Šalomounovi.
9Siangpahrang nongpata Sheba mah siangpahrang hanah sui talent cumvaito pacoeng, pumphaeto, kapop parai hmuihoih hmuennawk hoi atho kana thlungnawk to paek; siangpahrang nongpata Sheba mah Solomon siangpahrang han paek ih hmuihoih baktiah kahoih kalah hmuihoih om vai ai vop.
10K tomu také i služebníci Chíramovi, a služebníci Šalomounovi, kteříž byli přivezli zlata z Ofir, přivezli dříví algumim a kamení drahého.
10Ophir vangpui hoi sui kaphaw Huram ih tamnanawk hoi Solomon ih tamnanawk loe, algum thing hoi atho kana thlungnawk doeh phawh o.
11I nadělal král z toho dříví algumim stupňů k domu Hospodinovu i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž kdy prvé vídány takové věci v zemi Judské.
11Siangpahrang mah algum thing hoiah Angraeng im ih thlak, siangpahrang im ih thlak, laasah kaminawk hanah katoeng hoi palaeng ah aput moe, aah ih katoengnawk doeh sak; canghniah to baktih hmuen Judah prae ah om vai ai vop.
12Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, kromě toho, což byla přinesla k králi. Potom se navrátila a odjela do země své, ona i služebníci její.
12Siangpahrang nongpata Sheba mah paek ih tangqum pong kamtlai ah, Solomon siangpahrang mah siangpahrang nongpata Sheba mah koeh ih hmuen hoi hnik ih hmuennawk boih to paek. To pacoeng ah siangpahrang nongpata hoi anih ih tamnawnawk loe angmah prae ah nawnto amlaem o.
13Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte a šest centnéřů zlata,
13Saning kruek Solomon khaeah akun sui loe kazit talent cumvai taruk, quitaruk, tarukto oh.
14Kromě toho, což kupci a prodavači přinášeli, a všickni králové Arabští. A vývodové té země přiváželi zlato a stříbro Šalomounovi.
14To khue ai hmuenmae zaw kaminawk, hmuenmae athlaeng kaminawk, Arab prae ih siangpahrangnawk hoi prae ukkung angraengnawk mah doeh sui hoi sumkanglungnawk to Solomon hanah sinh pae o bae vop.
15A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého; šest set lotů zlata taženého dával na každý štít.
15Solomon siangpahrang mah caki hoi daengh ih sui hoiah aphaw cumvai hnetto sak, aphaw maeto naah sui shekel cumvai tarukto akunh.
16A tři sta pavéz z zlata taženého; tři sta lotů zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.
16Aphaw cumvai thumto loe sui hoiah sak, aphaw maeto naah sui shekel cumvai thumto akunh; siangpahrang mah to hmuennawk to Lebanon tu thung ih thing hoiah sak ih siangpahrang im ah suek.
17Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem čistým.
17To pacoengah siangpahrang mah tasaino hoi angraeng tangkhang to sak moe, kaciim suitui hoiah pazut.
18A bylo šest stupňů k té stolici, a podnože té stolice také byly z zlata, držící se stolice, ano i spolehadla rukám s obou stran, tu kdež se sedalo, a dva lvové stáli u spolehadel.
18Angraeng tangkhang dawhhaih thlak sarihto oh moe, angraeng tangkhang ah paeh ih sui hoi sak ih khok koenghaih doeh oh; anghnuthaih hae bang hoi ho bangah ban koenghaih oh moe, a taengah angdoe kaipui hnetto oh.
19Dvanácte též lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic uděláno takového v žádném království.
19Hae bang hoi ho bang ih thlak tarukto pongah kaipui hatlai hnetto oh. To baktih angraeng tangkhang loe kalah siangpahrang ukhaih prae ah sah o vai ai vop.
20Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo z stříbra, aniž ho sobě co vážili za dnů Šalomounových.
20Solomon siangpahrang ih laom sabaenawk boih loe sui hoiah sak, Lebanon tu thung ih thing hoiah sak ih siangpahrang im ah patoh ih laom sabaenawk boih doeh sui hoiah ni sak; Solomon dung ah sumkanglung loe atho om ai pongah, kawbaktih hmuen doeh sumkanglung hoiah sah o ai.
21Nebo měl král lodí, kteréž přecházely přes moře s služebníky Chíramovými. Jednou ve třech letech vracovaly se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové a opice a pávy.
21Siangpahrang ih palongpuinawk loe Huram ih tamnanawk hoi nawnto Tashi vangpui bangah caeh o; Tarshi palongpuinawk loe saning thumto naah vaito amlaem o; palongpui hoiah sui, sumkanglung, tasai no, kalaih taqawknawk hoi tawtaaw tavaanawk to phawh o.
22I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.
22Solomon loe long nuiah kaom siangpahrangnawk boih pongah angraeng moe, palungha kue.
23Pročež všickni králové země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.
23Sithaw mah Solomon palung thungah suek pae ih palunghahaih lok to tahngaih hanah, long nui ah kaom siangpahrangnawk boih, a hmaa ah angzoh o.
24Z nichž jeden každý přinášeli také dar svůj, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, každého roku,
24Anih khaeah angzo kami boih mah, tangqum ah sui, sumkanglung hoi sak ih laom sabaenawk, khukbuennawk, misatukhaih hmuenmaenawk, hmuihoih hmuennawk, hrangnawk hoi mule hrangnawk to saning kruek paek o.
25Tak že měl Šalomoun čtyři tisíce stájí koní a vozů, a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů a při králi v Jeruzalémě.
25Solomon mah hrang hoi hrangleeng suekhaih ahmuen sang palito tawnh, vangpui hoi a ohhaih Jerusalem vangpui ah suek ih hrang lakok hoi hrang angthueng kami sang hatlaihnetto doeh a tawnh.
26I panoval nade všemi králi od řeky Eufrates až k zemi Filistinské, a až k končinám Egyptským.
26Anih mah vapui hoiah amtong moe, Philistin prae hoi Izip prae ramri khoek to siangpahrangnawk to uk.
27A složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
27Siangpahrang mah uk nathuem ah, sumkanglung loe Jerusalem ah thlung baktiah ni oh, Sidar thing doeh azawn ah kamprawk thaiba thing baktiah pop.
28Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta i ze všech zemí.
28Izip prae hoi kalah prae thung boih ih hrangnawk to Solomon khaeah hoih pae o.
29Jiné pak věci Šalomounovy, první i poslední, vypsány jsou v knize Nátana proroka, a v proroctví Achiáše Silonského, a u viděních Jaaddy proroka o Jeroboámovi synu Nebatovu.
29Solomon hing thung sak ih hmuennawk loe, amtonghaih hoi boeng khoek to, tahmaa Nathan ih cabu, Shilo acaeng Ahijah ih cabu, Nebat capa Jeroboam kawng tarik tahmaa Iddo ih cabu thungah tarik o na ai maw?
30A kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem čtyřidceti let.
30Solomon mah Jerusalem hoi Israel kaminawk to saning quipalito thung uk.
31I usnul Šalomoun s otci svými, a pochovali jej v městě Davida otce jeho. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.
31To pacoengah ampanawk khaeah anghak moe, ampa David vangpui ah aphum o; anih zuengah a capa Rehoboam mah prae to uk.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.