2 Letopisu 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
1Královna pak z Sáby uslyševši pověst o Šalomounovi, přijela do Jeruzaléma, aby zkusila Šalomouna v pohádkách, s vojskem velmi velikým a s velbloudy, na nichž přinesla vonných věcí, a zlata velmi mnoho i kamení drahého. Přišla tedy k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.
1And when the queen of Sheba heard of the fame of Solomon, she came to prove Solomon with hard questions at Jerusalem, with a very great train, and camels that bore spices and gold in abundance, and precious stones; and when she was come to Solomon, she spoke with him of all that was in her heart.
2Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před Šalomounem, nač by jí neodpověděl.
2And Solomon told her all her questions; and there was not any thing hid from Solomon which he told her not.
3Protož uzřevši královna z Sáby moudrost Šalomounovu, a dům, kterýž byl ustavěl,
3And when the queen of Sheba had seen the wisdom of Solomon, and the house that he had built,
4I pokrmy stolu jeho, též sedání a stávání služebníků jeho přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho a oděv jejich, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu: zděsila se náramně,
4and the food of his table, and the sitting of his servants, and the attendance of his ministers, and their apparel; his cupbearers also, and their apparel; and his ascent by which he went up into the house of the LORD; there was no more spirit in her.
5A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své o věcech tvých a o moudrosti tvé.
5And she said to the king: 'It was a true report that I heard in mine own land of thine acts, and of thy wisdom.
6Však jsem nechtěla věřiti řečem jejich, až jsem přijela a uzřela očima svýma, a aj, není mi praveno ani polovice o velikosti moudrosti tvé. Převýšil jsi pověst tu, kterouž jsem slyšela.
6Howbeit I believed not their words, until I came, and mine eyes had seen it; and, behold, the half of the greatness of thy wisdom was not told me; thou exceedest the fame that I heard.
7Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji tito, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.
7Happy are thy men, and happy are these thy servants, that stand continually before thee, and hear thy wisdom.
8Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici své, abys byl králem na místě Hospodina Boha tvého. Proto že miluje Bůh tvůj Izraele, aby jej utvrdil na věky, ustanovil tě nad nimi králem, abys činil soud a spravedlnost.
8Blessed be the LORD thy God, who delighted in thee, to set thee on His throne, to be king for the LORD thy God; because thy God loved Israel, to establish them for ever, therefore made He thee king over them, to do justice and righteousness.'
9I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy přivezeno takových vonných věcí, jakéž darovala královna z Sáby Šalomounovi.
9And she gave the king a hundred and twenty talents of gold, and spices in great abundance, and precious stones; neither was there any such spice as the queen of Sheba gave to king Solomon.
10K tomu také i služebníci Chíramovi, a služebníci Šalomounovi, kteříž byli přivezli zlata z Ofir, přivezli dříví algumim a kamení drahého.
10And the servants also of Huram, and the servants of Solomon that brought gold from Ophir, brought sandal-wood and precious stones.
11I nadělal král z toho dříví algumim stupňů k domu Hospodinovu i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž kdy prvé vídány takové věci v zemi Judské.
11And the king made of the sandal-wood paths for the house of the LORD, and for the king's house, and harps and psalteries for the singers; and there were none such seen before in the land of Judah.
12Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, kromě toho, což byla přinesla k králi. Potom se navrátila a odjela do země své, ona i služebníci její.
12And king Solomon gave to the queen of Sheba all her desire, whatsoever she asked, beside that which she had brought unto the king. So she turned, and went to her own land, she and her servants.
13Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte a šest centnéřů zlata,
13Now the weight of gold that came to Solomon in one year was six hundred and threescore and six talents of gold;
14Kromě toho, což kupci a prodavači přinášeli, a všickni králové Arabští. A vývodové té země přiváželi zlato a stříbro Šalomounovi.
14beside that which the traffickers and merchants brought; and all the kings of Arabia and the governors of the country brought gold and silver to Solomon.
15A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého; šest set lotů zlata taženého dával na každý štít.
15And king Solomon made two hundred targets of beaten gold: six hundred shekels of beaten gold went to one target;
16A tři sta pavéz z zlata taženého; tři sta lotů zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.
16three hundred shields of beaten gold also: three hundred shekels of gold went to one shield; and the king put them in the house of the forest of Lebanon.
17Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem čistým.
17Moreover the king made a great throne of ivory, and overlaid it with pure gold.
18A bylo šest stupňů k té stolici, a podnože té stolice také byly z zlata, držící se stolice, ano i spolehadla rukám s obou stran, tu kdež se sedalo, a dva lvové stáli u spolehadel.
18And there were six steps to the throne, with a footstool of gold, which were fastened to the throne, and arms on either side by the place of the seat, and two lions standing beside the arms.
19Dvanácte též lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic uděláno takového v žádném království.
19And twelve lions stood there on the one side and on the other upon the six steps; there was not the like made in any kingdom.
20Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo z stříbra, aniž ho sobě co vážili za dnů Šalomounových.
20And all king Solomon's drinking-vessels were of gold, and all the vessels of the house of the forest of Lebanon were of pure gold; silver was nothing accounted of in the days of Solomon.
21Nebo měl král lodí, kteréž přecházely přes moře s služebníky Chíramovými. Jednou ve třech letech vracovaly se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové a opice a pávy.
21For the king had ships that went to Tarshish with the servants of Huram; once every three years came the ships of Tarshish, bringing gold, and silver, ivory, and apes, and peacocks.
22I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.
22So king Solomon exceeded all the kings of the earth in riches and wisdom.
23Pročež všickni králové země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.
23And all the kings of the earth sought the presence of Solomon, to hear his wisdom, which God had put in his heart.
24Z nichž jeden každý přinášeli také dar svůj, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, každého roku,
24And they brought every man his present, vessels of silver, and vessels of gold, and raiment, armour, and spices, horses, and mules, a rate year by year.
25Tak že měl Šalomoun čtyři tisíce stájí koní a vozů, a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů a při králi v Jeruzalémě.
25And Solomon had four thousand stalls for horses and chariots, and twelve thousand horsemen, that he bestowed in the chariot cities, and with the king at Jerusalem.
26I panoval nade všemi králi od řeky Eufrates až k zemi Filistinské, a až k končinám Egyptským.
26And he ruled over all the kings from the River even unto the land of the Philistines, and to the border of Egypt.
27A složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
27And the king made silver to be in Jerusalem as stones, and cedars made he to be as the sycamore-trees that are in the Lowland, for abundance.
28Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta i ze všech zemí.
28And they brought horses for Solomon out of Egypt, and out of all lands.
29Jiné pak věci Šalomounovy, první i poslední, vypsány jsou v knize Nátana proroka, a v proroctví Achiáše Silonského, a u viděních Jaaddy proroka o Jeroboámovi synu Nebatovu.
29Now the rest of the acts of Solomon, first and last, are they not written in the words of Nathan the prophet, and in the prophecy of Ahijah the Shilonite, and in the visions of Jedo the seer concerning Jeroboam the son of Nebat?
30A kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem čtyřidceti let.
30And Solomon reigned in Jerusalem over all Israel forty years.
31I usnul Šalomoun s otci svými, a pochovali jej v městě Davida otce jeho. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.
31And Solomon slept with his fathers; they buried him in the city of David his father; and Rehoboam his son reigned in his stead.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.