2 Letopisu 32
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Po těch věcech a stálém nařízení jejich, přitáh Senacherib král Assyrský, vtrhl do Judstva, a položil se proti městům hrazeným, a uložil jich zdobývati sobě.
1Pea hili ʻae ngaahi meʻa ni, mo hono fakatuʻumaʻu ʻo ia, naʻe haʻu ʻa Senakalipe ko e tuʻi ʻo ʻAsilia, pea hoko ki Siuta, pea naʻe fakanofo ʻene tau ki he ngaahi kolotau, pea mahalo ʻe ia te ne maʻu ʻakinautolu maʻana.
2Vida pak Ezechiáš, že přitáhl Senacherib, a že tvář jeho obrácena jest k boji proti Jeruzalému,
2Pea ʻi he mamata ʻa Hesekaia kuo haʻu ʻa Senakalipe, pea kuo loto ia ke tauʻi ʻa Selūsalema,
3Uradil se s knížaty a rytíři svými, aby zasypali vody studnic, kteréž byly vně za městem. I pomáhali jemu.
3Naʻe fakakaukau ai ia mo hono houʻeiki mo ʻene kau tangata mālohi ke punusia ʻae vai ʻoe ngaahi matavai ʻaia naʻe ʻituʻa ʻi he kolo: pea naʻa nau tokoni kiate ia.
4Nebo shromáždilo se lidu množství, a zasypali všecky studnice i potok rozvodňující se u prostřed země, řkouce: Proč přijdouce králové Assyrští, mají najíti vody tak mnoho?
4Ko ia naʻe fakakātoa ai ʻae kakai tokolahi, ʻonau punusia ʻae ngaahi matavai kotoa pē, mo e vaitafe ʻaia naʻe tafe ʻi loto fonua, ʻonau pehē, Koeʻumaʻā ʻae haʻu ʻae ngaahi tuʻi ʻo ʻAsilia, ʻonau maʻu ʻae vai lahi?
5A posiliv se, vystavěl všecku zed zbořenou, a zopravoval věže, a vně zed druhou. Upevnil i Mello města Davidova, k tomu také nadělal braně velmi mnoho i pavéz.
5Pea naʻa ne fakamālohi ia, pea naʻa ne langa ʻae ʻā maka kotoa pē naʻe holoki hifo, pea fokotuʻu hake ʻae ngaahi fale māʻolunga, mo e ʻā maka ʻe taha ʻi tuaʻā, ʻo ne teuteuʻi ʻa Milo ʻi he Kolo ʻo Tevita, pea naʻa ne ngaohi ʻae ngaahi tao mo e ngaahi pā ke lahi ʻaupito.
6Zřídil též hejtmany válečné nad lidem, a shromáždil je k sobě do ulice u brány městské, a mluvil jim přívětivě, řka:
6Pea naʻa ne fakanofo ʻae kau ʻeikitau ki he kakai, ʻo ne tānaki ʻo fakataha ʻakinautolu kiate ia ʻi he hala ʻoe matapā ʻoe kolo, ʻo ne lea lelei kiate kinautolu, ʻo pehē,
7Posilňte se a zmužile sobě počínejte, nebojte se, ani strachujte tváři krále Assyrského, ani všeho množství, kteréž jest s ním; nebo větší jest s námi, než s ním.
7Ke mou mālohi mo lototoʻa, “ʻOua naʻa manavahē pe puputuʻu koeʻuhi ko e tuʻi ʻo ʻAsilia, pe ki he fuʻu tokolahi kotoa pē ʻoku ʻiate ia: he ʻoku ʻiate kitautolu ʻae tokolahi hake ʻiate kinautolu ʻoku ʻiate ia:
8S nímť jest rámě člověka, s námi pak jest Hospodin Bůh náš, ku pomoci naší a k bojování za nás. I zpolehl lid na slova Ezechiáše krále Judského.
8ʻOku ʻiate ia ʻae nima fakakakano ka ʻoku ʻiate kitautolu ʻa Sihova ko hotau ʻOtua ke tokoni ʻakitautolu, pea ke fai ʻetau ngaahi tau.” Pea naʻe fiemālie ʻae kakai ʻi he ngaahi lea ʻa Hesekaia ko e tuʻi ʻo Siuta.
9Potom poslal Senacherib král Assyrský služebníky své do Jeruzaléma, (sám pak ležel u Lachis, a všecko království jeho bylo s ním), k Ezechiášovi králi Judskému, i ke všemu lidu Judskému, kterýž byl v Jeruzalémě, řka:
9¶ Hili ʻae meʻa ni naʻe fekau ʻe Senakalipe ʻene kau tamaioʻeiki ki Selūsalema (ka naʻe nofo pe ia ʻo tauʻi ʻa Lakisi mo ʻene mālohi kotoa pē naʻe ʻiate ia) kia Hesekaia ko e tuʻi ʻo Siuta, pea ki he kakai Siuta kotoa pē naʻe ʻi Selūsalema, ʻo pehē,
10Takto praví Senacherib král Assyrský: V čem vy doufáte, že zůstáváte v ohradě v Jeruzalémě?
10“ʻOku pehē mai ʻe Senakalipe ko e tuʻi ʻo ʻAsilia, Ko e hā ia ʻoku mou faʻaki ki ai, ʻoku mou tali ai ʻi he kolotau ʻo Selūsalema?
11Zdaliž Ezechiáš nenavodí vás, aby vás zmořil hladem a žízní, pravě: Hospodin Bůh náš vytrhne nás z ruky krále Assyrského?
11ʻIkai kuo fakahehemaʻi ʻakimoutolu ʻe Hesekaia ke tukuange ʻakimoutolu ke mou mate ʻi he fiekaia mo e fieinu, ʻo pehē, Ko Sihova ko hotau ʻOtua te ne fakamoʻui ʻakitautolu mei he nima ʻoe tuʻi ʻo ʻAsilia?
12Zdaliž jest sám Ezechiáš nepobořil výsostí jeho a oltářů jeho, a přikázal Judovi a obyvatelům Jeruzalémským, řka: Před jedním oltářem klaněti se budete, a na něm kaditi.
12ʻIkai kuo holoki hifo ʻe he Hesekaia ko ia, hono ngaahi potu māʻolunga mo ʻene ngaahi feilaulauʻanga, pea ne fekau ki Siuta mo Selūsalema, ʻo pehē, Te mou hū ʻi he muʻa feilaulauʻanga pe taha, pea tutu ki ai ʻae meʻa namu kakala.
13Nevíte-liž, co jsem učinil já i otcové moji všechněm národům zemí? Zdaliž jak mohli bohové národů a zemí vytrhnouti země své z ruky mé?
13ʻOku ʻikai te mou ʻilo ʻaia kuo u fai ʻeau pea mo ia naʻe fai ʻe heʻeku ngaahi tamai ki he kakai kotoa pē ʻoe ngaahi fonua kehe? he naʻe mafai fakasiʻisiʻi ʻe he ngaahi ʻotua ʻoe ngaahi puleʻanga ʻoe ngaahi fonua ko ia ke fakamoʻui honau ngaahi fonua mei hoku nima?
14Kdo byl mezi všemi bohy národů těch, kteréž jsou vyplénili otcové moji, kterýž by mohl vytrhnouti lid svůj z ruky mé? Aby pak mohl Bůh váš vytrhnouti vás z ruky mé?
14Ko hai ia ʻi he ngaahi ʻotua ʻoe ngaahi puleʻanga ko ia naʻe fakaʻauha ʻaupito ʻe heʻeku ngaahi tamai, naʻe mafai ʻe ia ke fakamoʻui hono kakai mei hoku nima, koeʻuhi ke pehē ʻe mafai ʻe homou ʻOtua ke fakamoʻui ʻakimoutolu mei hoku nima?
15Protož tedy nechť vás nesvodí Ezechiáš, ani vás namlouvá, aniž mu věřte. Kdyžtě nemohl žádný bůh všech národů a království vytrhnouti lidu svého z ruky mé, jako i z ruky otců mých, nadtoť ovšem bohové vaši nevytrhnou vás z ruky mé.
15Pea ko eni ʻoua naʻa mou tuku ʻa Hesekaia ke ne kākaaʻi ʻakimoutolu, pe ke fakalotoʻi ʻakimoutolu ʻo pehē ni, pea ʻoua foki naʻa mou tui kiate ia: he naʻe ʻikai ha ʻotua ʻo ha kakai pe ha puleʻanga naʻe mafai ke fakamoʻui hono kakai mei hoku nima, pea mei he nima ʻo ʻeku ngaahi tamai: kae muʻa hake eni ʻae taʻemafai ʻo homou ʻOtua ke fakamoʻui ʻakimoutolu mei hoku nima?”
16Přes to ještě mluvili služebníci jeho i proti Hospodinu Bohu, i proti Ezechiášovi služebníku jeho.
16Pea naʻe lea kovi lahi hake ʻe heʻene kau tamaioʻeiki kia Sihova ko e ʻOtua, pea ki heʻene tamaioʻeiki ko Hesekaia.
17Psal také listy, rouhaje se Hospodinu Bohu Izraelskému, a mluvě proti němu, řka: Jakož bohové národů zemských nevytrhli lidu svého z ruky mé, tak nevytrhne Bůh Ezechiášův lidu svého z ruky mé.
17Pea naʻe tohi ʻe ia ʻae ngaahi tohi ke kape kia Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, pea ke talakoviʻi ia, ʻo pehē, “Naʻe ʻikai faʻa fai ʻe he ngaahi ʻotua ʻoe kakai ʻoe ngaahi fonua ke fakamoʻui honau kakai mei hoku nima, pea ʻe pehē, ʻe ʻikai mafai ʻe he ʻOtua ʻo Hesekaia ke fakamoʻui hono kakai mei hoku nima.”
18Křičeli pak hlasem velikým Židovsky proti lidu Jeruzalémskému, kterýž byl na zdi, aby strach na ně pustili a předěsili je, aby tak vzali město.
18Pea naʻa nau toki kalanga ʻi he leʻo lahi ʻi he lea fakaSiu ki he kakai ʻo Selūsalema naʻe ʻi he funga ʻā, ke fakamanavahēʻi ʻakinautolu, pea ke fakamamahiʻi ʻakinautolu: koeʻuhi ke nau lavaʻi ʻae kolo.
19A tak mluvili o Bohu Jeruzalémském, jako o jiných bozích národů země, dílu rukou lidských.
19Pea naʻa nau lea kovi ki he ʻOtua ʻo Selūsalema, ʻo hangē ko ʻenau lau ki he ngaahi ʻotua ʻoe kakai ʻo māmani, ʻaia ʻoku ngaohi ʻe he nima ʻoe tangata.
20Tedy modlil se Ezechiáš král, a Izaiáš prorok syn Amosův z příčiny té, a volali k nebi.
20Pea ko e meʻa ko ia naʻe lotu ai mo tangi ki langi ʻa Hesekaia ko e tuʻi mo e palōfita ko ʻIsaia ko e foha ʻo ʻAmosi.
21I poslal Hospodin anděla, kterýž vyhladil každého udatného i vývodu i kníže v vojště krále Assyrského, tak že se s hanbou velikou navrátil do země své. A když všel do chrámu boha svého, ti, kteříž vyšli z života jeho, zamordovali ho tam mečem.
21¶ Pea naʻe fekau ʻe Sihova ʻae ʻāngelo, ʻaia naʻa ne taaʻi ʻae kau tangata toʻa mālohi kotoa pē, mo e kau taki tau mo e houʻeiki pule ʻi he ʻapitanga ʻoe tuʻi ʻo ʻAsilia. Ko ia naʻe toe ʻalu ai ia ʻo mata mā ki hono fonua. Pea ʻi heʻene hoko ki he fale ʻo hono ʻotua naʻe tāmateʻi ia ʻaki ʻae heletā, ʻekinautolu naʻe tupu mei hono fatu ʻoʻona.
22A tak vysvobodil Hospodin Ezechiáše a obyvatele Jeruzalémské z ruky Senacheriba krále Assyrského, a z ruky všech, a provázel je všudy vůkol.
22Naʻe pehē pe hono fakamoʻui ʻe Sihova ʻa Hesekaia mo e kakai ʻo Selūsalema mei he nima ʻo Senakalipe ko e tuʻi ʻo ʻAsilia, pea mei he nima ʻoe kakai kotoa pē, pea naʻa ne fakahinohinoʻi ʻakinautolu ʻi he potu kotoa pē.
23Tedy mnozí přinášeli oběti Hospodinu do Jeruzaléma, ano i dary drahé Ezechiášovi králi Judskému, tak že potom vznešen jest u všech národů.
23Pea naʻe ʻomi ʻe he tokolahi ʻae ngaahi meʻa foaki kia Sihova ki Selūsalema, mo e ngaahi meʻaʻofa kia Hesekaia ko e tuʻi ʻo Siuta: pea talu mei ai naʻe fakahikihiki ia ʻi he ʻao ʻoe ngaahi puleʻanga kotoa pē.
24V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti, i modlil se Hospodinu. Kterýž promluvil k němu, a ukázal mu zázrak.
24¶ Pea ʻi he ngaahi ʻaho ko ia naʻe mahaki ʻa Hesekaia ʻo teitei mate: pea naʻe lotu ia kia Sihova: pea naʻe folofola ia ki ai, pea naʻe tuku kiate ia ʻae fakaʻilonga.
25Ale Ezechiáš nebyl vděčen dobrodiní sobě učiněného, nebo pozdvihlo se srdce jeho. Pročež povstala proti němu prchlivost, i proti Judovi a Jeruzalému.
25Ka naʻe ʻikai ke fai ʻe Hesekaia ʻo fakatatau ki he lelei naʻe fai kiate ia: he naʻe fakahikihiki hono loto: ko ia naʻe ʻai ʻae houhau kiate ia, pea ki Siuta mo Selūsalema.
26Ale když se pokořil Ezechiáš pro to pozdvižení srdce svého i s obyvateli Jeruzalémskými, nepřišla na ně prchlivost Hospodinova za dnů Ezechiášových.
26Ka naʻe fakavaivai ia ʻe Hesekaia koeʻuhi ko e fielahi ʻo hono loto, ko ia mo e kakai ʻo Selūsalema, ko ia naʻe ʻikai tō ai ʻae houhau ʻa Sihova kiate kinautolu ʻi he ngaahi ʻaho ʻo Hesekaia.
27Měl pak Ezechiáš bohatství a slávu velmi velikou; nebo nashromáždil sobě pokladů stříbra a zlata i kamení drahého a vonných věcí, i pavéz i všelijakých klénotů.
27¶ Pea naʻe maʻu ʻe Hesekaia ʻae koloa lahi ʻaupito mo e ongoongolelei lahi: pea naʻa ne ngaohi moʻona ʻae ngaahi fale faʻoʻanga siliva, pea ki he koula, mo e ngaahi maka koloa mahuʻinga, pea ki he ngaahi meʻa nanamu, pea ki he ngaahi pā, pea ki he ngaahi meʻa teunga lelei kehekehe kotoa pē:
28A měl špižírny pro úrody obilí, mstu, oleje, i stáje pro všeliká hovada a chlévy pro dobytek.
28Mo e ngaahi feleoko foki ki hono tupu ʻoe uite, mo e uaine, mo e lolo: mo e ngaahi tuʻuʻanga ki he fanga manu kehekehe kotoa pē, mo e ngaahi lotoʻā ki he ngaahi fanga manu siʻi.
29Města také zdělal sobě, a měl bravů a skotů množství; nebo Bůh dal jemu zboží náramně veliké.
29Pea naʻa ne ngaohi maʻana ʻae ngaahi kolo, mo e ngaahi fanga manu siʻi, mo e ngaahi fanga manu lahi: he naʻe foaki kiate ia ʻe he ʻOtua ʻae ngaahi meʻa lahi.
30Tentýž Ezechiáš zasypal tok vody Gihonu hořejší, a přímo vedl jej dolů k západní straně města Davidova, a šťastně se vedlo Ezechiášovi ve všech skutcích jeho.
30Ko e Hesekaia ni foki naʻa ne tāpuni ʻae tafeʻanga vai ʻi ʻolunga ʻi Kihoni, ʻo ne ʻomi totonu ia ʻi he potu lulunga ʻoe Kolo ʻo Tevita. Pea naʻe monūʻia ʻa Hesekaia ʻi heʻene ngāue kotoa pē.
31Toliko při poselství knížat Babylonských poslaných k němu, aby se vyptali na zázrak, kterýž se byl stal v zemi, opustil ho Bůh, aby ho zkusil, aby známé bylo všecko, co bylo v srdci jeho.
31¶ Ka ko e meʻa ʻi he ngāue ʻae kau tangata fekau mei he houʻeiki ʻo Papilone, ʻaia naʻa nau fekau kiate ia ke fehuʻi kiate ia ʻi he meʻa mana naʻe fai ʻi he fonua, naʻe fakatukutukuʻi ia ʻe he ʻOtua, ke ʻahiʻahiʻi ia, koeʻuhi ke ne ʻilo ai ʻaia kotoa pē naʻe ʻi hono loto.
32Jiné pak věci Ezechiášovy i pobožnost jeho zapsány jsou v proroctví Izaiáše proroka syna Amosova, a v knize o králích Judských a Izraelských.
32¶ Pea ko eni, ko hono toe ʻoe ngāue ʻa Hesekaia, mo ʻene angalelei, vakai, kuo tohi ia ʻi he tohi kikite ʻae palōfita ko ʻIsaia, ko e foha ʻo ʻAmosi, pea ʻi he tohi ʻoe ngaahi tuʻi ʻo Siuta mo ʻIsileli.
33I usnul Ezechiáš s otci svými, a pochovali jej výše nad hroby potomků Davidových, a učinili jemu poctivost při smrti jeho všecken Juda i obyvatelé Jeruzalémští. A kraloval Manasses syn jeho místo něho.
33Pea naʻe mohe ʻa Hesekaia mo ʻene ngaahi tamai, pea nau tanu ia ʻi he fungani fonualoto ʻoe ngaahi foha ʻo Tevita: pea naʻe fai fakaʻapaʻapa kiate ia ʻa Siuta kotoa pē mo e kakai kotoa pē ʻo Selūsalema ʻi heʻene pekia. Pea naʻe fetongi ia ʻi he pule ʻe hono foha ko Manase.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.