Jeremiah 49
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Ammon kaminawk kawng pongah, Angraeng mah hae tiah thuih; Israel loe capa tawn ai maw? Qawktoepkung tawn ai ah maw a oh? To tih nahaeloe tipongah nihcae ih siangpahrang mah Gad acaeng to qawk ah lak moe, anih ih kaminawk vangpui thungah khosak o loe?
1Proti Ammonitským. Takto praví Hospodin: Což nemá žádných synů Izrael? Což dědice žádného nemá? Proč dědičně opanoval král jejich Gádu, a lid jeho v městech tohoto bydlí?
2To pongah khenah, Ammon kaminawk ohhaih Rabbah ah misa angtukhaih lok thaihaih atue to pha tih; to ahmuen loe tapop cuu ih ahmuen kamro ah om ueloe, a canunawk to hmai hoiah thlaek o tih, tiah Angraeng Sithaw mah thuih; to naah Ammon mah toep han koi hmuen to Israel mah toep tih boeh, tiah Angraeng mah thuih.
2Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že způsobím, aby slyšáno bylo proti Rabba Ammonitských troubení válečné, a aby bylo obráceno v hromadu rumu, a jiná města jeho ohněm vypálena. I opanuje Izrael ty, kteříž jej byli opanovali, praví Hospodin.
3Aw Heshbon hang ah, Ai loe amro boeh! Nangcae Rabbah canunawk, kazii to angzaeng oh; qah oh loe sipae taengah ahnuk ahmaa cawn oh, nihcae ih siangpahrang loe angmah ih qaimanawk, angraengnawk hoi nawnto misong ah caeh tih boeh.
3Kvěl Ezebon, když popléněno bude Hai, křičte, ó dcery Rabba, přepašte se žíněmi, plačte, a běžte přes ploty; nebo král váš do zajetí půjde, kněží jeho i knížata jeho spolu.
4Kai tuk hanah mi maw angzo tih, tiah kathui, a tawnh o ih hmuenmae oephaih hoiah hnukbang ah amlaem canunawk, tipongah athii longhaih ah kaom azawn to nam oek o haih loe?
4Což se chlubíš údolími, když oplývá údolí tvé, ó dcero zpurná, kteráž doufáš v pokladech svých, říkajíc: Kdo by táhl na mne?
5Khenah, na nuiah tasoehhaih phaksak hanah, na taengah kaom kaminawk to kang patoeh han, tiah misatuh kaminawk ih Angraeng mah thuih; nangcae to na haek o boih tih, mi mah doeh kamhet kaminawk to tacuu let mak ai.
5Aj, já uvedu na tebe strach, praví Panovník Hospodin zástupů, ze všeho vůkolí tvého, jímž rozehnáni budete všickni, a nebude žádného, kdo by shromáždil toulající se.
6To pacoengah ni, Ammon kaminawk to misong thung hoiah ka zaeh let han, tiah Angraeng mah thuih.
6A však potom zase přivedu zajaté Ammonitské, dí Hospodin.
7Edom kawng pongah, misatuh kaminawk ih Angraeng Sithaw mah hae tiah thuih; Teman ah palunghahaih om ai boeh maw? Palungha kaminawk mah paek ih poekhaih loe anghmat boeh maw?
7Proti Idumejským. Takto praví Hospodin zástupů: Což není více moudrosti v Teman? Zahynula rada od rozumných? Zmařena moudrost jejich?
8Nangcae Dedan ah kaom kaminawk, hnuk angqoi oh, cawn oh loe, kathuk ahmuen ah anghawk oh; Esau thuitaekhaih ni, amrohaih to na nuiah ka phaksak han.
8Utíkejte, obraťe se, a hluboko se schovejte, obyvatelé Dedan; nebo bídu uvedu na Ezau v čas navštívení jeho.
9Misurthaih pakhrik kaminawk mah athaih pakhrik han ih nangcae khaeah angzoh o naah, misurthaih pakhrik boih ai ah zetta anghmat o sak na ai maw? Paquk hanah aqum ah kamqu angzoh naah doeh a koeh ih hmuen khue na ai maw paquk?
9Kdyby ti, kteříž zbírají víno, přišli na tebe, zdaž by nepozůstavili paběrků? Pakli zloději v noci, zdaž by škodili více nad potřebu svou?
10Toe Esau ih khukbuen to ka khram pae han; anih anghawkhaih ahmuen to kam tuengsak han, anih loe anghawk thai mak ai; a caanawk, angmah ih nawkamyanawk hoi a imtaeng kaminawk to amro o ueloe, angmah to doeh anghmaa angtaa tih.
10Ale já obnažím Ezau, zodkrývám skrýše jeho, tak že se nebude moci ukryti. Pohubenoť bude símě jeho i bratří jeho i sousedé jeho, tak že nebude naprosto, kdo by řekl:
11Amno ampa tawn ai nawktanawk to caehtaak ah; nihcae to ka khetzawn han; nangcae khae kaom lamhmainawk mah kai hae oep o nasoe.
11Zanech sirotků svých, já živiti je budu, a vdov svých mně se dověřte.
12Angraeng mah hae tiah thuih; Khenah, boengloeng naek han krah ai kaminawk mah mataeng doeh palung ka phuihaih boengloeng to nae o nahaeloe, nangcae loe danpaek ai ah na om o tih maw? Danpaek ai ah na loih o mak ai, palung ka phuihaih boengloeng to na nae o tangtang tih.
12Takto zajisté praví Hospodin: Aj, ti, kteříž nemají žádného práva píti kalichu tohoto, předce pijí, ty pak sám abys toho naprosto prázen byl? Nebudeš prázen, ale jistotně píti budeš.
13Bozrah prae loe amrohaih, kasaethuihaih, pong suthaih hoi tangoenghaih ah om tih; vangpuinawk doeh dungzan khoek to amro poe hanah, lokkamhaih to ka sak boeh, tiah Angraeng mah thuih.
13Nebo skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že pustinou, útržkou, pouští a prokletím bude Bozra, a všecka města jeho budou pouští věčnou.
14Angraeng hanghaih lok to ka thaih boeh; Nawnto angpop oh, Edom tuk hanah angzo oh loe misatuk hanah angthawk oh! tiah a thuih.
14Pověst slyšel jsem od Hospodina, že posel k národům poslán jest: Shromažďte se, a táhněte proti němu; nuže, vstaňte k boji.
15Khenah, nang loe Sithaw panoek ai kaminawk salakah kathoeng kae acaeng kami hoi kami mah patoek ih kami ah kang ohsak han.
15Nebo aj, způsobím to, abys byl za nejšpatnějšího mezi národy, v nevážnosti mezi lidmi.
16Thlung salakah kaom kaminawk hoi maesang ah kaom kaminawk, zit kaom khosakhaih hoi palung thung ih nam oek o haih mah, ang ling o boeh; tahmu baktiah sang parai ah tabu na boh o langlacadoeh, to ahmuen hoiah kang pakhrak o tathuk han, tiah Angraeng mah thuih.
16To, že jsi hrozný, zklamá tě, i pýcha srdce tvého, ó ty, kterýž bydlíš v rozsedlinách skalních, kterýž se držíš vysokých pahrbků. Bys pak vysoko udělal hnízdo své jako orlice, i odtud tě strhnu, dí Hospodin.
17Edom loe amrohaih ah om tih; anih taengah caeh kaminawk boih dawnrai o tih; a tongh ih raihaihnawk boih pongah minawk mah kasae thui o tih.
17I bude země Idumejská pustinou. Každý, kdož půjde skrze ni, užasne se, a diviti se bude nade všemi ranami jejími;
18Anih loe Sodom hoi Gomorrah, a taeng ih kamro vangpuinawk baktiah oh pongah, to ah kami om mak ai, mi kawbaktih doeh a thungah om mak ai, tiah Angraeng mah thuih.
18Jako podvrácení Sodomy a Gomory a sousedů jejich, praví Hospodin. Neosadí se tam žádný, aniž bydliti bude v ní syn člověka.
19Khenah, kaipui mah rawkcak pakronghaih ahmuen ah phak hanah, Jordan vapui ih taw thung hoiah angzoh baktih toengah, misa angzoh naah, kaimah Edom to a ohhaih ahmuen hoiah ka cawnsak ving han; Edom nuiah suek han qoih ih kami loe mi aa? Kai baktih mi maw kaom? Mi mah maw kai han atue khaek pae thai tih? Kawbaktih tuutoep kami maw ka hmaa ah angdoe thaih? tiah a thuih.
19Aj, jako lev vystupuje i více než zdutí Jordána proti příbytku Nejsilnějšího, a však v okamžení zaženu jej z této země, a toho, kterýž jest vyvolený, ustanovím nad ní. Nebo kdo jest mně rovný? A kdo mi složí rok? A kdo jest ten pastýř, kterýž by se postavil proti mně?
20To pongah Angraeng mah Edom tuk han atimhaih hoi Teman ah kaom kaminawk tuk han poekhaih to tahngai oh; anih mah thacak ai tuucaa to la pae ving ueloe, nihcae ohhaih ahmuen to amrosak tih.
20Protož slyšte radu Hospodinovu, kterouž zavřel o Idumejských, a to, což myslil proti obyvatelům Temanským: Zajisté žeť je vyvlekou nejmenší tohoto stáda, zajisté že je popléní i příbytky jejich.
21Nihcae amtimhaih atuen pongah long hae tasoeh tih; nihcae qahhaih lok loe tuipui kathim khoek to amthang tih.
21Od hřmotu pádu jejich třásti se bude ta země, hlas a křik jejich slyšán bude u moře Rudého.
22Khenah, anih loe angzo tanghang tih, tahmu baktiah azawk ueloe, Bozrah vangpui nuiah pakhraeh payueng tih; to naah Edom kaminawk ih palungthin loe nawkta tapen nathuem ih nongpata poekhaih palungthin baktiah om tih.
22Aj, jako orlice přitáhne a přiletí, a roztáhne křídla svá na Bozru, i bude srdce silných Idumejských v ten den podobné srdci ženy svírající se.
23Damaska kawng pongah, Harmath hoi Arpad loe tamthang kasae to thaih hoi moe, azathaih tongh hoi boeh; tuipui khoek to palungsethaih to oh pongah, monghaih om thai ai.
23Proti Damašku. Zastydí se Emat i Arfad, nebo novinu zlou uslyší, a užasnou se, tak že se i moře zkormoutí, aniž se bude moci upokojiti.
24Damaska loe thaboeng sut moe, cawnh ving hanah angqoi boeh; anih loe tasoehhaih hoiah oh; anih loe nongpata caa oh nathuem ih kana panoek baktiah, patanghaih hoi palungsethaih mah naeh.
24Oslábne Damašek, obrátí se k utíkání, a hrůza podejme jej, svírání a bolesti zachvátí jej jako rodičku.
25Canghnii ah kang hoehaih vangpui hoi pakoehhaih vangpui doeh anghmat mak ai!
25Ale řkou: Jakž by nemělo ostáti město slovoutné, město radosti mé?
26To pongah anih ih thendoengnawk loe angmacae ih loklam ah amtimh o tih, misatuh kaminawk doeh to niah dueh o boih tih, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
26Protož padnou mládenci jeho na ulicích jeho, a všickni muži bojovní vypléněni budou v ten den, dí Hospodin zástupů.
27Damaska vangpui sipae to hmai hoiah ka thlaek han, to naah Ben-Hadad ohhaih ahmuen to hmai mah kang boih tih, tiah a thuih.
27A zanítím oheň ve zdi Damašské, kterýž do konce zkazí paláce Benadadovy.
28Kedar hoi Babylon siangpahrang Nebuchadnezzar mah naeh ih Hazor siangpahrang ukhaih prae kawng pongah, Angraeng mah hae tiah thuih; Angthawk oh, Kedar ah caeh oh tahang ah loe, ni angzae bang ih kaminawk to hum ah.
28Proti Cedar a královstvím Azor, kteráž pohubiti má Nabuchodonozor král Babylonský. Takto praví Hospodin: Vstaňte, táhněte proti Cedar, a vypleňte národy východní.
29Nihcae ih kahni imnawk, tuunawk, angmacae im pakaahaih kahninawk, laomnawk hoi tahnongsawk hrangnawk boih, angmacae hanah la o boih tih; ahmuen kruekah zithaih to oh! tiah kaminawk mah nihcae to hang o thui tih.
29Stany jejich i stáda jejich vezmou, kortýny jejich se vším nádobím jejich, i velbloudy jejich poberou sobě, a volati budou na ně: Strach jest vůkol.
30Aw Hazor ah kaom kaminawk, Ahmuen kangthla ah cawn oh! Kathuk ahmuen ah om oh, tiah Angraeng mah thuih; Babylon siangpahrang Nebuchadnezzar mah nang hum han pacaenghaih lok to thuih boeh.
30Utecte, rozprchněte se rychle, skrejte se hluboce, obyvatelé Azor, dí Hospodin, neboť Nabuchodonozor král Babylonský složil proti vám radu, a vymyslil proti vám chytrost.
31Angthawk oh, mawnhaih om ai acaeng, khongkha hoi thok takraenghaih om ai, angmabueng khosah kami ohhaih ahmuen ah caeh oh! tiah Angraeng mah thuih.
31Vstaňte, táhněte proti národu upokojenému, kterýž sedí bezpečně, praví Hospodin. Nemá ani vrat ani závory, a samotní bydlejí.
32Anih ih tahnongsawk hrangnawk to lomh pae o ueloe, a tawnh o ih tahnongsawk hrangnawk hoi maitawnawk doeh lomh pae o tih; angthla koek taki taket ah kaom kaminawk to takhi ah ka haeh phaeng han; ahmuen kruek hoiah nihcae amrohaih to ka phaksak han, tiah Angraeng mah thuih.
32Budou zajisté velbloudi jejich v loupež, a množství dobytků jejich v kořist, a rozptýlím na všeliký vítr ty, kteříž i v nejzadnějších koutech bydlejí, a ze všech stran uvedu bídu na ně, dí Hospodin.
33Hazor prae loe tasuinawk paqaihhaih ahmuen ah angcoeng ueloe, dungzan ah pong rup tih boeh; mi doeh to ahmuen ah om mak ai, a thungah kami mi doeh om mak ai, tiah Angraeng Sithaw mah thuih.
33I bude Azor příbytkem draků, pustinou až na věky; neosadí se tam žádný, aniž bude bydleti v něm syn člověka.
34Judah siangpahrang Zedekiah angraeng ah oh tangsuek naah, Elam kawng pongah tahmaa Jeremiah khaeah angzo, Angraeng ih lok loe,
34Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti Elamitským, na počátku kralování Sedechiáše krále Judského, řkoucí:
35misatuh kaminawk ih Angraeng Sithaw mah, Khenah, Elam thacak koekhaih, kalii to ka khaeh pae han, tiah thuih.
35Takto praví Hospodin zástupů: Aj, já polámi lučiště Elamitských, největší sílu jejich.
36Van ahmuen palito bang hoiah takhi palito Elam nuiah kang zoh haih moe, takhi palitonawk thungah nihcae to ka haeh phaeng han; Elam mah misong ah caeh ai ih prae maeto doeh om mak ai.
36Uvedu zajisté na Elamitské čtyři větry ode čtyř stran světa, a rozptýlím je na všecky ty větry, tak že nebude národu, do něhož by se nedostal někdo z vyhnaných Elamitských.
37Elam kaminawk to angmacae misanawk hmaa hoi nihcae hinghaih pakrong kaminawk hmaa ah tasoehhaih ka tongsak moe, kanung parai palung ka phuihaih hoi amrohaih to nihcae nuiah ka phaksak han; nihcae ka hum boih ai karoek to nihcae hnukah sumsen hoiah ka patom han, tiah Angraeng mah thuih:
37A předěsím Elamitské před nepřátely jejich a před těmi, kteříž hledají bezživotí jejich. Uvedu, pravím, na ně zlé, prchlivost hněvu svého, dí Hospodin, a budu posílati za nimi meč, dokudž jim konce neučiním.
38Elam ah kaimah ih angraeng tangkhang to ka pahnut moe, anih ih siangpahrang hoi angraengnawk to ka hum han, tiah Angraeng mah thuih.
38I postavím stolici svou mezi Elamitskými, a vypléním odtud krále i knížata, praví Hospodin.
39Toe hmabangah loe misong thungah kaom Elam kaminawk to ka hoih let han, tiah Angraeng mah thuih.
39A však stane se v posledních dnech, že zase přivedu zajaté Elamitské, dí Hospodin.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.