Jeremiah 18
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Jeremiah khaeah angzo Angraeng ih lok loe hae tiah oh;
1Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:
2angthawk ah loe, laom sahkung im ah caeh tathuk ah, to ah ka lok to kang thaisak han, tiah ang naa.
2Vstaň a sejdi do domu hrnčířova, a tam způsobím to, abys slyšel slova má.
3To pongah laom sahkung im ah ka caeh tathuk, laom sah kami mah sak ih tok to ka hnuk.
3I sešel jsem do domu hrnčířova, a aj, on dělal dílo na kruzích.
4Amlai long hoiah a sak ih long laom loe, laom sah kami ih ban ah koih pae ving, to pongah anih mah hae tiah ka sak nahaeloe hoih tih, tiah a poek ih baktih toengah anih mah kalah laom to sak let.
4Když se pak zkazila nádoba v ruce hrnčířově, kterouž on dělal z hliny, tehdy zase udělal z ní nádobu jinou, jakouž se dobře líbilo hrnčíři udělati.
5To naah Angraeng ih lok kai khaeah angzoh,
5I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
6Aw Israel imthung takoh, hae laom sah kami baktiah nangcae to ka sah thai mak ai maw? tiah Angraeng mah thuih. Khenah, Aw Israel imthung takoh, laom sah kami ih ban ah amlai long oh baktih toengah, nangcae doeh ka ban ah ni na oh o.
6Zdaliž jako hrnčíř tento nemohl bych nakládati s vámi, ó dome Izraelský? dí Hospodin. Aj, jakož hlina v ruce hrnčíře, tak jste vy v ruce mé, ó dome Izraelský.
7Kawbaktih atue ah doeh prae maeto maw, siangpahrang ukkhaih prae maw aphong ving moe, amtimsak pacoengah, amrosak hanah ka thuih naah,
7Mluvil-li bych proti národu a proti království, že je v okamžení vypléním a zkazím, i vyhubím,
8acoehaih ka paek ih prae kaminawk mah a sak o ih kasae hmuen hoiah amlaem o let nahaeloe, nihcae nuiah sak han ka poek ih amrohaih to ka zuh let han.
8Však odvrátil-li by se národ ten od nešlechetnosti své, proti němuž bych mluvil: i já litoval bych toho zlého, kteréž jsem myslil učiniti jemu.
9Kalah atue ah, prae maeto maw, siangpahrang ukhaih prae maw ka sak moe, kang doetsak han, tiah ka thuih,
9Zase mluvil-li bych o národu a o království, že je v okamžení vzdělám a vštípím,
10toe prae mah ka mikhnuk ah sethaih to sah moe, ka lok tahngai ai nahaeloe, nihcae atho ohhaih ka sak pae han, tiah ka thuih ih lok to ka zuh let han.
10Však činil-li by, což zlého jest před očima mýma, neposlouchaje hlasu mého: i já litoval bych dobrodiní toho, kteréž bych řekl učiniti jemu.
11To pongah khenah, vaihi Angraeng mah, nang hanah sethaih ka sak moe, nang hanah misa ah ohhaih ahmuen to ka suek boeh; to pongah kami boih kasae sakhaih loklam hoiah amlaem oh, na caeh o haih loklam hoiah na sak o ih hmuennawk to pakhrai oh, tiah Judah kaminawk hoi Jerusalem ah kaom kaminawk khaeah thui paeh, tiah ang naa.
11Protož nyní rci mužům Judským i obyvatelům Jeruzalémským, řka: Takto praví Hospodin: Aj, já strojím na vás zlou věc, a obrátím na vás pohromu; navraťtež se již jeden každý od cesty své zlé, a polepšte cest svých i předsevzetí svých.
12Toe nihcae mah, Oep han koi om ai; kaicae loe kaimacae poekhaih baktiah ni ka caeh o han, kasae poekhaih palung mah thuih ih lok baktiah ni kami boih mah ka sak o han, tiah thuih o.
12Kteřížto řekli: To nic, nebo za myšlénkami svými půjdeme, a jeden každý zdání srdce svého nešlechetného vykonávati budeme.
13To pongah Angraeng mah, Kacuem Israel tangla mah panuet thok hmuen to sak boeh. To baktih kahoih ai hmuennawk to na thaih o vaih maw? tiah Sithaw panoek ai kaminawk khaeah vaihi dueng o noek ah.
13Protož takto praví Hospodin: Vyptejte se nyní mezi pohany, slýchal-li kdo takové věci? Mrzkosti veliké dopustila se panna Izraelská.
14Lebanon mae nui ih dantui loe amkaw vai maw? Kangthla ahmuen hoiah kalong angqai parai tuinawk loe kang o tih maw?
14Zdaliž kdo pohrdá čerstvou vodou Libánskou z skály? Zdaž pohrdají vodami studenými odjinud běžícími?
15Toe kai ih kaminawk mah loe kai to pahnet o, tidoeh athum ai sakcop ih krangnawk khaeah hmuihoih to a thlaek o, krangnawk mah nihcae to canghnii ah pazui o ih loklam kangquem ah caeh haih moe, amthaeksak, kahoih loklam ah caehsak ai, tuk ai ih kasae loklam ah ni a caehsak.
15Lid pak můj zapomenuvše se na mne, kadí marnosti. Nebo k úrazu je přivodí na cestách jejich, na stezkách starobylých, chodíce stezkami cesty neprotřené,
16To tiah nihcae mah angmacae ih prae to amro o sak moe, minawk mah kasae thuihaih ah oh poe; to lam taengah kacaeh kaminawk loe dawnrai o moe, lu haek o.
16Tak abych musil obrátiti zemi jejich v poušť na odivu věčnou; každý, kdož by šel skrze ni, aby se užasl, a pokynul hlavou svou.
17Ni angyae bang ih takhi baktiah, nihcae to misanawk hmaa ah kam hetsak han; raihaih a tongh o na niah, nihcae han mikhmai patuek ai ah, ka hnukbang ih kaeng to ka patuek lat han, tiah thuih.
17Větrem východním rozptýlím je před nepřítelem; hřbetem a ne tváří pohledím na ně v čas bídy jejich.
18To naah nihcae mah, Sithaw lok patuk qaimanawk, poekhaih kahoih paek palungha kaminawk hoi lok taphong tahmaanawk a tawnh o boeh pongah, Angzo oh, Jeremiah hae hum hanah pacaeng o si. Angzo oh, Jeremiah to zaehaih net o si, a thuih ih loknawk doeh tahngai pae o hma si, tiah thuih o.
18I řekli: Poďte a vymyslme proti Jeremiášovi nějakou chytrost; neboť nezhyne zákon od kněze, ani rada od moudrého, ani slovo od proroka. Poďte a zarazme jej jazykem, a nemějme pozoru na žádná slova jeho.
19Aw Angraeng, tahngai ah, kai zaehaih net kaminawk ih lok to tahngai ah.
19Pozoruj mne, Hospodine, a slyš hlas těch, kteříž se vadí se mnou.
20Kahoih hmuen to kasae hmuen hoiah na pathok han maw? Nihcae loe ka hinghaih aphum hanah tangqom takaeh o boeh. Nihcae hoihhaih kawng to thuih moe, nihcae khae hoi palung na phuihaih paqoi let hanah, na hmaa ah kang doet, tito panoek ah.
20Zdaliž má odplacováno býti za dobré zlým, že mi jámu kopají? Rozpomeň se, že jsem se postavoval před oblíčejem tvým, abych se přimlouval k jejich dobrému, a odvrátil prchlivost tvou od nich.
21Toe nihcae to sumsen hoiah athii longsak ah loe, a caanawk to khokhahaih tongsak ah; a caanawk duek o pongah, nihcae ih zu loe lamhmai ah om o nasoe; saning coeh kaminawk to hum o nasoe loe, thendoengnawk to misatukhaih ahmuen ah sumsen hoiah hum o nasoe.
21Protož dopusť na syny jejich hlad, a způsob to, ať jsou násilně zmordování mečem, a nechť jsou ženy jejich osiřelé a ovdovělé, a muži jejich ať jsou ukrutně zmordováni, a mládenci jejich zbiti mečem v boji.
22Nihcae tuk hanah misa na kawk naah, nihcae imthung hoiah hanghaih lok to angthaih nasoe; nihcae loe kai kraksak hanah tangqom takaeh o, ka khok aman hanah thaang ang patung pae o.
22Nechť jest slýchati křik z domů jejich, když přivedeš na ně vojsko náhle. Nebo vykopali jámu, aby popadli mne, a osídla polékli nohám mým;
23Toe, Angraeng, nihcae mah kai hum han thuih ih loknawk to na panoek; nihcae zaehaih to tahmen hmah, na mikhnuk ah nihcae zaehaih to takhoe pae hmah, na hmaa ah nihcae to va o nasoe loe, palung na phuihaih atue phak naah, nihcae to lokcaek ah.
23Ješto ty, Hospodine, povědom jsi vší rady jejich o mém usmrcení. Nebuď milostiv nepravosti jejich, a hříchu jejich před tváří svou neshlazuj, ale nechť jsou k úrazu dostrčeni před oblíčejem tvým, a v čas prchlivosti své s nimi zacházej.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.