Jeremiah 32
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Judah siangpahrang Zedekiah angraenghaih saning hato haih, Nebuchadnezzar angraenghaih saning hathlai tazetto naah, Jeremiah khaeah Angraeng ih lok to angzoh.
1Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina léta desátého Sedechiáše krále Judského, kterýžto rok jest osmnáctý Nabuchodonozorův.
2To nathuem ah Babylon siangpahrang ih misatuh kaminawk mah Jerusalem to takui o, tahmaa Jeremiah loe Judah siangpahrang im thungah, paung o.
2(Bylo pak tehdáž vojsko krále Babylonského oblehlo Jeruzalém, a Jeremiáš prorok byl zavřín v síni stráže, kteráž byla v domě krále Judského.
3Angraeng mah thuisak ih lok to tahmaa Jeremiah mah kaminawk boih khaeah thuih pae pongah, Judah siangpahrang Zedekiah mah anih to thongim thungah paung; siangpahrang Zedekiah mah tahmaa Jeremiah khaeah, Tipongah hae vangpui hae Babylon siangpahrang ban ah ka paek han, anih mah hae vangpui hae laa tih,
3Nebo dal jej byl vsaditi Sedechiáš král Judský, řka: Proč ty prorokuješ, právě: Takto praví Hospodin: Aj, já dám město toto v ruku krále Babylonského, aby je vzal.
4Judah siangpahrang Zedekiah loe, Khaldian kaminawk ih ban thung hoiah loih mak ai, Babylon siangpahrang ban ah paek tih, nihnik loe mikhmai kangtong ah lokthui hoi ueloe, mik hoi angkhen hoi tih;
4Sedechiáš také král Judský neznikne ruky Kaldejských, ale jistotně vydán bude v ruku krále Babylonského, a budou mluviti ústa jeho s ústy jeho, a oči jeho uzří oči jeho.
5anih mah Zedekiah to Babylon ah hoi tih, anih ka khen ai karoek to Zedekaih loe to ahmuen ah om tih: Khaldian kaminawk hoi misa nang tuh hoi tih, toe na pazawk mak ai, tiah Angraeng mah thuih, tiah na thuih loe? tiah a naa.
5Nýbrž do Babylona zavede Sedechiáše, aby tam byl, až ho navštívím, dí Hospodin. Poněvadž bojujete s Kaldejskými, nepovede se vám šťastně.)
6To naah Jeremiah mah, Angraeng ih lok kai khaeah angzoh,
6Tehdy řekl Jeremiáš: Stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
7Khenah, nam pa ih amnawk Shallum ih capa Hanamel to nang khaeah angzo ueloe, Anathoth ah kaom kai ih lawk hmuen to qan ah, nang loe anghnai koek acaeng ah na oh pongah, na qan thaih, tiah na thui tih, tiah ang naa.
7Aj, Chanameel syn Salluma, strýce tvého, jde k tobě, aťby řekl: Kup sobě dvůr můj, kterýž jest v Anatot; nebo tobě právem příbuznosti náleží koupiti jej.
8Angraeng mah thuih ih lok baktih toengah, ampa kanawk ih capa Hanamel loe angraeng imthung ih thongim toep kaminawk ohhaih ahmuen ah kai khaeah angzoh, Benjamin prae, Anathoth ih ka lawk to qan ah; nang loe qawktoep thaihaih, akrang thaihaih na tawnh, nangmah hanah qan ah, tiah ang naa. To naah hae loe Angraeng ih lok ni, tiah ka panoek pongah;
8Když pak přišel ke mně Chanameel syn strýce mého, podlé slova Hospodinova, do síně stráže, a řekl ke mně: Kup medle dvůr můj, kterýž jest v Anatot, jenž jest v zemi Beniaminově; nebo tvůj jest právem dědičným, a právem příbuznosti, kupiž jej sobě: tedy porozuměv, že jest to slovo Hospodinovo,
9Anathoth ah kaom kam pa kanawk ih capa Hanamel ih lawk to ka qanh, anih hanah phoisa shekel hathlai sarihto ka noek pae.
9I koupil jsem od Chanameele syna strýce svého ten dvůr, kterýž jest v Anatot, a odvážil jsem jemu peněz sedmnácte lotů stříbra.
10Ka qan ih hmuen nuiah ahmin ka tarik, angmathaih ka sak, hnukung kaminawk to ka kawk moe, tangka to tahhaih hoiah ka noek pae.
10A zapsav to do cedule, zapečetil jsem, a osvědčil jsem svědky, odváživ peníze na váze.
11Hmuen qanhaih caqam to ka lak moe, sakzong ih atawk baktih toengah, catui daeng ih caqam hoi catui daeng ai ih caqam kawpi to ka lak hmaek,
11Potom vzal jsem, podlé přikázaní a ustanovení, cedule té koupě zapečetěnou i otevřenou,
12to pacoengah kam pa kanawk ih capa Hanamel, hmuen qan naah hnukung ah kaom kaminawk, angraeng imthung ih thongim toep kami ohhaih ahmuen ah anghnu Judah kaminawk boih mik hnukah, Mahseiah capa Neriah capa Baruk khaeah ka paek.
12A dal jsem ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, synu Maaseiášovu, před očima Chanameele strýce svého, a před očima svědků, kteříž se podepsali v ceduli té koupě, před očima všech Judských, kteříž se byli posadili v síni stráže.
13Nihcae hmaa ah Baruk khaeah,
13A přikázal jsem Báruchovi před očima jejich, řka:
14misatuh kaminawk ih Angraeng, Israel Sithaw mah, Hmuen qan panoekhaih ah kaom hae caqam, caqamnawk hae la ah loe, catui daeng ih caqam hoi catui daeng ai ih caqam to la hmaek ah; saning kasawk kaan hanah, long laom thungah suem ah, tiah ang naa, tiah ka thuih pae.
14Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Vezmi cedule tyto, tuto ceduli té koupě, jakož zapečetěnou, tak ceduli otevřenou tuto, a vlož je do nádoby hliněné, aby trvaly za mnohá léta.
15Kaminawk mah hae prae ah im lawk hoi misur takhanawk to qan o let tih, tiah misatuh kaminawk ih Angraeng, Israel Sithaw mah thuih, tiah ang naa.
15Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť kupováni budou domové, a rolí, i vinice v zemi této.
16Neriah capa Baruk khaeah hmuen qanhaih caqam ka paek pacoengah, Angraeng khaeah lawk ka thuih,
16Potom modlil jsem se Hospodinu, když jsem dal ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, řka:
17Aw, Angraeng Sithaw! Khenah, na thacakhaih hoiah ban na payangh moe, long hoi van to na sak, na sak thai ai ih hmuen tidoeh om ai;
17Ach, Panovníče Hospodine, aj, ty jsi učinil nebe i zemi mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým, nemůžeť skryta býti před tebou žádná věc.
18nang loe asing asang kaminawk khaeah amlunghaih to nam tuengsak, toe ampanawk zaehaih doeh a caanawk lu nuiah na kraksak; nang loe lensawk, thacak Sithaw ah na oh, na hmin loe misatuh kaminawk ih Angraeng, tiah oh.
18Èiníš milosrdenství nad tisíci, a odplacíš za nepravost otců do lůna synů jejich po nich, Bůh veliký, silný, mocný, jehož jméno Hospodin zástupů,
19Na poekhaih loe thuk, na sak ih hmuennawk doeh lensawk; kami boih a caehhaih loklam hoi a sak ih hmuennawk baktih toengah pathok hanah, kaminawk caehhaih loklamnawk to na khet parui boih;
19Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho.
20Izip prae ah angmathaih hoi dawnrai hmuen to na sak, vaihni ni khoek to, Israel prae thung hoi kalah kaminawk salakah na sak vop moe, vaihni ni khoek to na hmin amthanghaih to oh poe vop.
20Kterýž jsi činil divy a zázraky v zemi Egyptské až do tohoto dne, jakož v Izraelovi tak mezi jinými lidmi, a dobyls sobě jména, jakéž jest po dnešní den.
21Angmathaih, dawnraihaih, na ban thacakhaih, na ban payuenghaih, zit kaom thacakhaih hoiah ni nangmah ih Israel kaminawk to Izip prae thung hoiah na zaehhoih.
21Nebo vyvedl jsi lid svůj Izraelský z země Egyptské v divích a v zázracích, a rukou silnou, a ramenem vztaženým, a v strachu velikém,
22Kam panawk khaeah paek han, tiah ka sak ih lokkamhaih baktih toengah, khoitui hoi tahnutui longhaih, hae prae hae nihcae hanah na paek;
22A dals jim zemi tuto, kterouž jsi přisáhl dáti otcům jejich, zemi oplývající mlékem a strdí.
23nihcae mah akun o moe, toep o; toe na lok tahngai o ai; na patuk ih kaalok doeh pazui o ai; sak han na paek ih hmuen maeto doeh sah o ai; to pongah kahoih ai hmuennawk boih nihcae nuiah na phaksak boeh.
23Ale že všedše do ní, a dědičně ujavše ji, neposlouchali hlasu tvého, a v zákoně tvém nechodili, všeho, což jsi koli přikázal jim činiti, nečinili, protož způsobils to, aby je potkalo všecko toto zlé.
24Khenah, vangpui lak hanah nihcae loe misa abuephaih long khaw thung hoiah angzoh o boeh; sumsen, khokhahaih, kasae nathaih hoiah misa to tuk o pongah, vangpui loe Khaldian kaminawk ban ah paek boeh; na thuih ih lok baktiah vaihi phak boeh.
24Aj, střelci přitáhli na město, aby je vzali, a město skrze meč a hlad a mor dáno jest v ruku Kaldejských, bojujících proti němu; a tak, což jsi koli promluvil, děje se, jakž to sám vidíš.
25Aw Angraeng Sithaw, Khaldian kaminawk ban ah vangpui to ka paek cadoeh, phoisa hoiah lawk to qan ah loe, hnukungnawk to kawk ah, tiah nang thuih, tiah a naa.
25Ty pak pravíš mi, Panovníče Hospodine: Zjednej sobě dvůr tento za peníze, a osvědč to svědky, ano již město toto dáno jest v ruku Kaldejských.
26To pacoengah Angraeng ih lok Jeremiah khaeah angzoh,
26I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:
27khenah, Kai loe kaminawk boih ih Angraeng Sithaw ah ka oh; Ka sak thai ai ih hmuen oh maw?
27Aj, já jsem Hospodin Bůh všelikého těla, zdaliž přede mnou může býti skryta která věc?
28Angraeng mah, Khenah, hae vangpui loe khaldian kaminawk ban ah, Babylon siangpahrang Nebuchadnezzar ban ah ka paek, anih mah la tih boeh, tiah thuih.
28Protož takto praví Hospodin: Aj, já dávám toto město v ruku Kaldejských a v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, aby je vzal.
29Hae vangpui katuh, Khaldian kaminawk to angzo o ueloe, hae vangpui hae hmai hoiah thlaek o tih; kai palungphuisak hanah, imphu ah Baal hanah hmuihoih to thlaek o moe, kalah sithawnawk mah naek hanah tui kraih pae o ih imnawk to hmai mah kang boih tih.
29A vejdouce Kaldejští, kteříž bojují proti městu tomuto, zapálí ohněm toto město, a vypálí je, i domy ty, na jejichž střechách kadívali Bálovi, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne hněvali.
30Israel hoi Judah kaminawk loe nawkta nathuem hoi boeh ni ka hmaa ah kahoih ai hmuen to a sak o; angmacae ban hoi sak o ih hmuen hoiah kai palung ang phui o sak, tiah Angraeng mah thuih.
30Nebo synové Izraelští a synové Judští od dětinství svého jen toliko činí to, což jest zlého před očima mýma; synové, pravím, Izraelští jen toliko hněvají mne dílem rukou svých, dí Hospodin.
31Hae vangpui loe sak tangsuek na hoi vaihni ni khoek to kai palungphuisak vangpui hoi kanung parai palungpuisak vangpui ah oh pongah, ka mik hnukhaih ahmuen hoiah ka pathuih ving han,
31Toto zajisté město od toho dne, jakž je vystavěli, až do tohoto dne k hněvu mému a prchlivosti mé popouzí mne, tak že je sklidím od tváři své,
32Israel hoi Judah kaminawk ih siangpahrangnawk, ukkung angraengnawk, qaimanawk, tahmaanawk, Judah kaminawk, Jerusalem ah kaom kaminawk loe a sak o ih kahoih ai hmuennawk boih hoiah kai palung ang phui o sak.
32Pro všelikou nešlechetnost synů Izraelských a synů Judských, kterouž páchali, aby mne k hněvu popouzeli, oni, králové jejich, knížata jejich, kněží jejich i proroci jejich, jakož muži Judští, tak obyvatelé Jeruzalémští,
33Kai khaeah angqoi o ai, kai to hnuk ang qoi o taak ving, khawnthaw ah kang thawk moe, nihcae to ka patuk, toe nihcae mah ka thuitaekhaih lok to tahngai o ai.
33Obracejíce se ke mně hřbetem, a ne tváří. A když je učím, ráno přivstávaje, a to ustavičně, však nikoli neposlouchají, aby přijímali naučení.
34Ka hmin hoi kawk ih im to amhnongsak hanah, panuet kaom hmuennawk to a suek o boeh.
34Nadto nastavěli ohavností svých v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého, aby jej zanečistili.
35A capanawk hoi a canunawk to Molek sithaw khaeah hmai angbawnhaih ah tathlang hanah, Hinnom capa ih azawn ah kaom, Baal hmuensang to a sak o; Judah kaminawk to zaesak moe, hae baktih panuet thok hmuen to sak hanah nihcae khaeah ka thui pae ai, poek doeh ka poek ai.
35Nastavěli, pravím, výsostí Bálovi, kteréž jsou v údolí Benhinnom, aby vodili syny své a dcery své Molochovi, ješto jsem jim toho nepřikázal, aniž vstoupilo na srdce mé, aby páchati měli tu ohavnost, a Judu k hřešení přivodili.
36Toe sumsen, khokhahaih, kasae nathaih mah, Babylon siangpahrang ban ah paek tih, tiah na thuih o ih, hae vangpui kawng pongah, Israel Angraeng Sithaw mah hae tiah thuih;
36A nyní z příčiny té takto dí Hospodin. Bůh Izraelský, o městě tomto, o kterémž vy říkáte: Dánoť jest v ruku krále Babylonského skrze meč a hlad a mor:
37Khenah, palung ka phui moe, palungphui parai pongah, ka haek ih prae thung boih hoiah nihcae to ka tacuu let han; nihcae to hae ahmuen ah ka hoih let moe, kamongah ka ohsak let han.
37Aj, já shromáždím je ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal v hněvě svém, a v rozpálení svém, i v prchlivosti veliké, a přivedu je zase na toto místo, a způsobím to, aby bydlili bezpečně.
38Nihcae loe kai ih kami ah om o tih, kai doeh nihcae ih Sithaw ah ka oh han.
38I budou lidem mým, a já budu jejich Bohem.
39Nihcae ih caa khosak hoih o moe, kai ang zit o poe hanah, maeto ah amhonghaih palungthin to ka paek han.
39Dám zajisté jim srdce jedno a cestu jednu, aby se mne báli po všecky dny, tak aby jim dobře bylo i synům jejich po nich.
40Nihcae hoi dungzan lokmaihaih ka sak moe, nihcae nuiah kahoih hmuen sakhaih to ka toengh sut mak ai; kai khae hoi tacawt o han ai ah, nihcae khaeah kai zithaih palungthin to ka suek han.
40A učiním s nimi smlouvu věčnou, že se neodvrátím od nich, abych jim neměl dobře činiti; nadto bázeň svou dám v srdce jejich, aby neodstupovali ode mne.
41Ue, nihcae han kahoih hmuen sakhaih pongah kang hoe, ka palungthin boih, ka hinghaih boih hoiah nihcae to hae prae ah kang doetsak han.
41I veseliti se budu z nich, dobře jim čině, když je štípím v zemi této pevně, celým srdcem svým a vší duší svou.
42Angraeng mah hae tiah thuih; hae kaminawk nuiah kalen parai raihaih ka phaksak baktih toengah, nihcae khaeah ka paek ih lokkamhaih to kang coengsak han.
42Nebo takto praví Hospodin: Jakož jsem uvedl všecko toto zlé veliké na lid tento, tak uvedu na ně všecko to dobré, o němž jim mluvím.
43Kami om ai, moi kasan doeh om ai ah pong sut boeh; Khaldian prae kaminawk ban ah paek ving boeh, tiah na thuih o ih hae prae thungah lawknawk to na qan o let vop tih.
43Tehdáž kupováno bude pole v zemi této, o níž vy říkáte: Pustá jest, tak že není v ní žádného člověka ani hovada, dánať jest v ruku Kaldejských.
44Benjamin prae thungah maw, Jerusalem taengah maw, Judah vangpuinawk thungah maw, mae nui ih vangpuinawk thungah maw, azawn ih vangpuinawk thungah maw, aloih bang ih vangpuinawk ah maw, kaminawk mah tangka hoi lawk qanhaih hoi qanhaih caqam to la o ueloe, catui daenghaihnawk to sah o vop tih; misong ah ohhaih hoiah nihcae to kam laemsak let han, tiah Angraeng mah thuih.
44Pole za peníze kupovati budou, a zapisovati do cedulí, a zpečetíce, svědky osvědčovati v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma v městech Judských, jakož v městech, kteráž jsou při horách, tak v městech na rovinách, a v městech poledních, když zase přivedu zajaté jejich, dí Hospodin.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.