Jeremiah 10
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Aw Israel imthung takoh, Angraeng mah thuih ih lok to tahngai oh,
1Slyšte slovo toto, kteréž mluví k vám Hospodin, ó dome Izraelský.
2Angraeng mah hae tiah thuih; Sithaw panoek ai kaminawk ih tuinuen to amtuk o hmah, van ah kaom Sithaw panoek ai kaminawk mah zit o ih, angmathaih doeh zii o hmah.
2Takto praví Hospodin: Cestě pohanů neučte se, aniž se znamení nebeských děste, neboť se jich děsí pohané.
3Kaminawk ih khosakhaih tuinuen loe azom pui ni; kami maeto mah taw ah thing to pakhruk, bantok sak kop kami mah, caka hoiah a khuek moe, krang to a sak,
3Ustanovení zajisté těch národů jsou pouhá marnost. Nebo setna dřevo sekerou v lese, dílo rukou řemeslníka,
4to krang to sui maw, sumkanglung hoiah maw pathoep het; angthuih thaih han ai ah, sumdik hoiah takhing o caeng.
4Stříbrem a zlatem ozdobí je, hřebíky a kladivy utvrzují je, aby se neviklalo.
5To krangnawk loe ungsikung baktiah cak o, lok apae o thai ai; angmah koeh ah caeh thai ai, phawh han angaih. To krangnawk to zii o hmah; nihcae loe kasae hmuen sah o thai ai, kahoih hmuen doeh sah o thai ai.
5Jsou jako palmový špalek tvrdý, ani nemluví; nošeni býti musejí, nebo choditi nemohou. Nebojtež se jich, nebo zle učiniti nemohou, aniž také dobře učiniti mohou.
6Aw Angraeng, nang hoi kanghmong mi doeh om ai; nang loe na lensawk, na hmin loe lensawk moe, thacak.
6Z nichž není žádného tobě podobného, ó Hospodine; veliký jsi, i jméno tvé veliké jest v moci.
7Aw kaminawk boih ih Siangpahrang, nang loe zit han krak, kaminawk boih hoi prae thung boih ah, nang hoi kanghmong palungha kami mi doeh om ai.
7Kdož by se nebál tebe, králi národů? Na tebeť zajisté to sluší, poněvadž mezi všemi mudrci národů, i ve všem království jejich nikdá nebylo podobného tobě.
8Nihcae loe panoekhaih tawn o ai, amthu o boih; nihcae loe tidoeh avang ai thing hoiah sak ih krang mah ni patuk lat.
8A však ze spolka zhlupěli, a blázni jsou; z dřeva učiti se jest pouhá marnost.
9Krang loe thing tok sah kop kami hoi sum daeng thaih kami mah ni ban hoiah sak. Sumkanglung tui pazut ih sabaenawk loe Tarshish hoiah sinh o, sui loe Uphaz hoi ah sinh o; rong kahing hoi kamling hoiah krang to khuk o; to hmuennawk boih loe bantok sah kop kaminawk mah ni sak o.
9Stříbro tažené z zámoří přivážíno bývá, a zlato z Ufaz, dílo řemeslníka a rukou zlatníka; z postavce modrého a šarlatový jest oděv jejich, všecko to jest dílo umělých.
10Toe Angraeng loe Sithaw tangtang ah oh, Anih loe kahing Sithaw, dungzan siangpahrang ah oh; Anih palungphui naah long to anghuenh, prae kaminawk boih mah anih palungphuihaih pauep o thai ai.
10Ale Hospodin jest Bůh pravý, jest Bůh živý a král věčný, před jehož prchlivostí země se třese, aniž mohou snésti národové rozhněvání jeho.
11Nihcae khaeah, Long hoi vannawk sah thai ai sithawnawk loe, hae vannawk tlim ih, long hoiah anghma angtaa o tih, tiah thui paeh, tiah ang naa.
11(Takto říkejte jim: Bohové ti, kteříž nebe ani země neučinili, nechť zahynou z země, a nechť jich není pod nebem.)
12Sithaw loe a thacakhaih hoiah long to sak; palung a hahaih hoiah long hae a caksak moe, a kophaih hoiah van to kakawk ah payuengh boeh.
12Kterýž učinil zemi mocí svou, kterýž utvrdil okršlek světa moudrostí svou, a opatrností svou roztáhl nebesa.
13A lok pathok naah, van ah pop parai tuinawk to oh; long boenghaih hoiah tamai to amzamsak tahang, kho angzosak moe, tangphra doeh a pueksak; hmuenmae suekhaih im hoiah takhi to a songsak.
13Kterýžto když vydává hlas, ječení vod bývá na nebi, a kterýž působí to, aby vystupovaly páry od kraje země, blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých.
14Kaminawk loe amthu o boih moe, panoekhaih tawn o ai; krang sah kaminawk loe krang hoiah azathaih tongh o boeh; a sak o ih krangnawk loe azom pui ni; anghahhaih takhi doeh tawn o ai.
14Tak zhlupěl každý člověk, že nezná toho, že zahanben bývá každý zlatník pro rytinu; nebo slitina jeho jest faleš, a není ducha v nich.
15To krangnawk loe azom pui ni; alinghaih hmuen ah ni oh o; lokcaekhaih ani phak naah loe anghma o boih tih.
15Marnost jsou a dílo podvodů; v čas, v němž je navštívím, zahynou.
16Jakob ih taham loe nihcae hoi anghmong ai; anih loe hmuennawk boih sahkung ah oh, Israel caanawk loe angmah ih qawktoep acaeng ah oh o moe, ahmin loe misatuh Angraeng, tiah oh.
16Neníť podobný těmto díl Jákobův, nebo on jest stvořitel všeho; Izrael tolikéž jest pokolení dědictví toho, jehož jméno jest Hospodin zástupů.
17Misa abuephaih long khaw thungah kaom kami, prae thung hoiah hmuennawk to pakhueng o boih ah.
17Sbeř z země koupi svou, ty kteráž bydlíš v pevnosti této.
18Angraeng mah hae tiah thuih; Khenah, prae thungah kaom kaminawk to vaihi roe ka vah han; misanawk ban ah phak o thai hanah, raihaih ka phaksak han.
18Nebo takto praví Hospodin: Aj, já vyhodím z praku obyvatele země této pojednou, a ssoužím je, aby shledali toto:
19Ahmaa ka caak pongah khosak bing! Kai ih ahmaa loe nung parai; toe ka tong ih raihaih to ka pauep nganga han, tiah ka thuih.
19Běda mně pro setření mé, přebolestná jest rána má, ješto jsem já byl řekl: Jistě tuto nemoc budu moci snésti.
20Kai ih kahni im loe amro boeh; kai ih quinawk doeh apet boih boeh; ka caanawk doeh kai khae hoi tacawt o boih boeh, maeto doeh om o ai boeh; kai ih kalen kahni im to payuengh moe, kai ih imkhaan pakaahaih sak hanah kami maeto doeh om ai boeh.
20Stan můj popléněn jest, a všickni provazové moji potrháni jsou. Synové moji odebrali se ode mne, a není žádného; není žádného, kdo by více rozbíjel stan můj, a roztáhl kortýny mé.
21Tuucaa zaehoikungnawk doeh panoekhaih tawn o ai, Angraeng to pakrong o ai; to pongah khosak hoih o mak ai, anih ih tuunawk loe amhet o phang tih.
21Nebo zhlupěli pastýři, a Hospodina se nedotazovali; protož nevede se jim šťastně, a všecko stádo pastvy jejich rozptýleno jest.
22Khenah, thaisakhaih lok phak boeh, Judah ih vangpuinawk to amrosak boeh moe, tasui ih akhaw ah angcoengsak hanah aluek bang prae hoiah kalen parai atuen to tacawt boeh.
22Aj, pověst jistá přichází, a pohnutí veliké z země půlnoční, aby obrácena byla města Judská v pustinu a v příbytek draků.
23Aw Angraeng, kami hinghaih loe angmah ih na ai ni; a caehhaih khok tangkannawk doeh lam patuek thai ai, tiah ka panoek.
23Vím, Hospodine, že není v moci člověka cesta jeho, aniž jest v moci muže toho, kterýž chodí, aby spravoval krok svůj.
24Angraeng, palungphuihaih hoi na ai ah, toenghaih hoiah mah na thuitaek ah; to tih ai nahaeloe azom pui ah ni ka om tih boeh.
24Kárej mne, Hospodine, však milostivě, ne v hněvě svém, abys nesetřel mne.
25Nang panoek ai, Gentel kaminawk hoi na hmin kawk ai imthung takohnawk nuiah palung na phuihaih to krai ah; nihcae mah Jakob to caak o boih boeh, anih to amro o sak moe, paaeh o boih boeh; a ohhaih ahmuen doeh phraek pae o boih boeh.
25Vylí hněv svůj na ty národy, kteříž tebe neznají, a na rodiny, kteréž jména tvého nevzývají; nebo zžírají Jákoba, a tak zžírají jej, aby jej všeho sežrali, a obydlí jeho v poustku obrátili.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.