Toksahkungnawk 27
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Italy prae ah palong hoi caeh han kam sak o pacoengah, Pawl hoi thongkrah thoemto kaminawk to, Augusta ih misatuh cumvaito ukkung, Julia khaeah aap o.
1A když bylo již usouzeno, abychom my se plavili do Vlach, poručen jest i Pavel i někteří jiní vězňové setníku, jménem Juliovi, kterýž byl nad houfem Augustovým.
2Adramyttium palongpui to kang thueng o moe, Asia prae tuipui taengah kaom avangnawk ah caeh han ka poek o; Aristarka, tiah ahmin kaom Macedonoia prae, Thessalonika vangpui ih kami maeto doeh kaicae hoi nawnto oh.
2Tedy všedše na lodí Adramyttenskou, abychom se plavili podle krajin Azie, pustili jsme se na moře. A byl s námi Aristarchus Macedonský z Tessaloniky.
3Khawnbangah loe Sidon vangpui ah kang hak o. Angaihaih hmuennawk sakthaih hanah, Julia mah Pawl to angmah ih ampuinawk khaeah caehsak.
3Druhý pak den připlavili jsme se k Sidonu. A tu Julius přívětivě se maje ku Pavlovi, dopustil mu, aby jda k přátelům, u nich měl pohodlí.
4To ahmuen hoiah kam sak o, takhi song pongah Cyprus prae aloih bang hoiah ka caeh o.
4A berouce se odtud, plavili jsme se podle Cypru, protože byl vítr odporný nám.
5Cilicia hoi Pamphylia tuipui to ka poeng o moe, Lycia prae Myra vangpui ah kang hak o.
5A tak přeplavivše se přes moře Cilické a Pamfylické, přišli jsme do města Myry, kteréž jest v krajině, jenž slove Lycia.
6To vangpui ah misatuh cumvaito ukkung mah Italy prae ah kacaeh Alexandria palongpui to hnuk, to palongpui to kang thueng o roep.
6A tu našed setník bárku Alexandrinskou, kteráž měla plouti do Vlach, uvedl nás na ni.
7Ni nazetto thung maw amzaita hoi ka caeh o pacoengah, paroeai raihaih hoiah Cnidus to ka phak o, takhi mah pakaa han ai ah, Salmone vangpui zaeh ah kaom Krete prae bangah ka caeh o;
7A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili a sotva připlouli proti Gnidum, a vítr nám bránil přiblížiti se k zemi, i podjeli jsme Krétu podle Salmóny.
8Paroeai raihaih hoiah to ahmuen to ka poeng o moe, Lasea vangpui taengah kaom Fair, tiah ahmin kaom palongpui anghakhaih ahmuen to ka phak o.
8A sotva ji pomíjeti mohše, přijeli jsme na jedno místo, kteréž slove Pěkný břeh, od kteréhožto nedaleko bylo město Lasea.
9Ni paroeai ka patoh o boeh moe, buhzahhaih atue doeh boeng boeh, toe palongpui hoi kholong caeh han zit thoh, tiah Pawl mah panoek naah, nihcae khaeah,
9Když pak drahný čas přešel, a již bylo nebezpečné plavení, (neb již byl i půst pominul,) napomínal jich Pavel,
10Nawkamyanawk, Vaihi tuilam hoi kholong a caeh o hanah paroeai zit thoh, palongpui amro moe, hmuenmaenawk anghmat han ih khue ai, aimacae hinghaih khoek to raihaih paek tih, tiah poekhaih paek.
10Řka k nim: Muži, vidím, že s velikým ublížením a s mnohou škodou netoliko nákladu a lodí, ale i životů našich toto plavení bude.
11Toe misatuh cumvaito ukkung loe Pawl mah thuih ih lok pongah, palong mongh kami hoi palong tawnkung mah thuih ih lok to tahngaih lat.
11Ale setník více věřil správci lodí a marináři, nežli tomu, co Pavel pravil.
12Siktue thung to palong anghakhaih ahmuen ah oh han hoih ai pongah, kapop kaminawk mah loe caeh poe han a koeh o, Phoenix to phak moe, toah siktue thung oh han a koeh o; to palongpui anghakhaih ahmuen loe Krete prae thungah oh, niduem aluek bang hoi niduem aloih bangah anghae.
12A když nebylo tu příhodného přístavu, kdež by pobyli přes zimu, mnozí tak radili, aby se předce pustili odtud, zda by jak mohli, přijedouce do Fenicen, přes zimu tu pobýti na břehu Kréty, kterýž leží k větru nešpornímu a k větru více než západnímu.
13Aloih bang ih takhi amzaita hoi song naah loe, a koeh o ih baktiah om tih hmang, tiah poekhaih a tawnh o pongah, palongpui paehhaih qui to a khramh o moe, Krete tuipui taeng hoiah a caeh o.
13A když počal vítr víti od poledne, majíce za to, že se budou umíněnou cestou držeti, i nahodilo se jim, že jeli blízko Kréty.
14Akra ai ah Euroclydon, tiah kawk ih takhisae to songh.
14Po neveliké pak chvíli zdvihl se proti nim vítr bouřlivý půlnoční, kterýž slove Euroklydon.
15Takhi kaham mah palongpui to hmuh pongah, hmabang ah ka caeh o thai ai boeh; to naah palongpui to ka prawt o sut moe, angmah koeh baktiah takhi mah hmuh.
15A když lodí zachvácena byla a nemohla odolati proti větru, pustivše ji po větru, tak jsme se vezli.
16Klauda, tiah kawk ih tui mah takui ih prae ah ka cawnh o, palong tetta amro ving han ai ah rai parai ah ka caeh o:
16A přiběhše pod jeden ostrov neveliký, kterýž slove Klauda, sotva jsme mohli obdržeti člun u bárky.
17to palong ta to palongpui nuiah azuh o tahang moe, palongpui nuiah kacakah qui hoi a paeh o; savuet nuiah angtang moeng tih, tiah zit o pongah, payang ih kahni to a khramh o ving, to pongah ni takhi mah palong to koeh thaithue hmuh.
17Kterýžto zdvihše, pomoci užívali, podpásavše bárku; a bojíce se, aby neuhodili na místo nebezpečné, spustivše člun, tak se plavili.
18Takhi sae hoi tuiphu tha oh hmoek pongah, khawnbangah loe palongpui anghoep kue hanah kazit hmuennawk to a vah o.
18A když bouře vichrová námi velmi zmítala, na druhý den, což bylo v lodí nákladů, metali ven.
19Ni thumto naah loe kaimacae ban hoi roe palongpui thung ih hmuennawk to ka vah o.
19A třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama vyházeli jsme.
20Ni paroeai thung ni hoi cakaehnawk to amtueng ai, takhi sae song aep aep pongah ka loih o tih, tiah poekhaih roe om ai boeh.
20A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní, a bouře vždy větší nastávala, již byla všecka naděje o vysvobození našem odjata.
21Buh caa ai ah ni nazetto maw ka oh o pacoengah, Pawl mah nihcae hma ah angdoet moe, Nawkamyanawk, ka lok na tahngaih o moe, tui mah takui ih Krete prae hoiah a caeh o ai nahaeloe, hae baktih patangkhanghaih hoi raihaih hae a tongh o mak ai.
21A když jsme již byli hladem velmi ztrápeni, tedy stoje Pavel uprostřed nich, řekl: Měli jste zajisté, ó muži, uposlechnouce mne, nehýbati se od Kréty, a tak uvarovati se nebezpečenství tohoto a škody
22Toe vaihi loe kamongah om oh: palongpui khue ni amro tih, kami hinghaih loe amro mak ai.
22A i nyní vás napomínám, abyste dobré mysli byli; neboť nezahyne žádný z vás, kromě bárky samé.
23Cangduem qum ah, kai tawnkung, a tok ka sak pae ih, Sithaw ih van kami kai khaeah amtueng moe,
23Nebo této noci ukázal mi se anděl Boha toho, jehož já jsem a kterémuž sloužím,
24Pawl, zii hmah; Caesar hma ah na hoi o tih: khenah, nang hoi nawnto palongpui thungah kholong caeh kaminawk to Sithaw mah nang hanah paek boih boeh, tiah ang naa.
24Řka: Neboj se, Pavle, před císařem máš státi, a aj, dalť jest tobě Bůh všecky, kteříž se plaví s tebou.
25To pongah nawkamyanawk, poek nawmhaih hoiah om oh: kai khaeah ang thuih ih lok baktih toengah om tih, tiah Sithaw tanghaih ka tawnh, tiah a naa.
25Protož buďte dobré mysli, muži; neboť já věřím Bohu, žeť se tak stane, jakž jest mi mluveno.
26Kawbangah doeh tui mah takui ih prae maeto ah loe palongpui hae angtang zoezah tih, tiah a naa.
26Mámeť se pak dostati na nějaký ostrov.
27Ni hatlai palito qum ka phak o moe, Andria tuipui thungah ka caeh o, qum taning ah palong mongh kaminawk mah prae maeto phak tom boeh, tiah a poek o;
27A když již byla čtrnáctá noc, a my se plavili po moři Adriatickém, okolo půlnoci, domnívali se plavci, že by se jim okazovala krajina nějaká.
28tui to a tah o naah lam pumphae to thuk: nawnetta a caeh o moe, tah o let naah loe lam hatlai pangato thuk.
28Kteřížto spustivše do vody olovnici, nalezli hlubokost dvadcíti loktů; a odjevše odtud maličko, opět spustivše olovnici, nalezli hlubokost patnácti loktů.
29Thlung daeng moeng tih, tiah a zit o pongah, taai khok baktih kaom sum kazit palito tui thungah pakhrak o moe, lawkthuihaih hoiah khodai to a zing o.
29A bojíce se, aby na místa skalnatá neuhodili, spustivše z bárky čtyři kotve, žádali, aby den byl.
30Palongpui mongh kaminawk loe palongpui to caehtaak hanah, palongpui hma ah a caeh o, sum kazit tui thungah pakhrah kami baktiah angsak o moe, palongpui nui ih palong tetta to tuipui thungah pakhrak o tathuk, to tiah a sak o li naah,
30Chtěli pak marináři utéci z bárky, pustivše člun do moře, pod zámyslem, jako by chtěli od předku lodí kotve roztahovati,
31Pawl mah misatuh cumvaito ukkung hoi misatuh kaminawk khaeah, Hae kaminawk palongpui thungah om o ai nahaeloe, na loih o thai mak ai boeh, tiah a naa.
31I řekl Pavel setníkovi a žoldnéřům: Nezůstanou-li tito na lodí, vy nebudete moci zachováni býti.
32To pacoengah misatuh kaminawk mah palong paehhaih qui to aah o moe, palong to tui thungah pakhrak o.
32Tedy žoldnéři utínali provazy u člunu, a pustili jej, aby pryč plynul.
33Khodai tom naah loe, Pawl mah nihcae boih buhcaak o hanah thuih pae, Vaihni loe buhcaa ai ah na oh o haih ni hatlai palito phak boeh.
33A když již dnělo, napomínal Pavel všech, aby pojedli, řka: Již jest tomu dnes čtrnáctý den, jakž očekávajíce, trváte lační, nic nejedouce.
34To pongah buhcaa o lai ah: ngan na tui o thai hanah buh to caa oh: nangcae lu nui ih sam maeto mataeng doeh angmuen mak ai, tiah a naa.
34Protož prosím vás, abyste pojedli pro zachování vašeho zdraví; neb žádného z vás vlas s hlavy nespadne.
35Lok a thuih pacoengah, takaw to a lak moe, nihcae boih hma ah Sithaw khaeah lawkthuih; to pacoengah takaw to a aeh moe, a caak.
35A to pověděv, vezma chléb, díky vzdával Bohu přede všemi, a rozlomiv, počal jísti.
36To naah nihcae mah poeknawmhaih hoiah takaw to caak o boih.
36A tak potěšeni byvše všickni, pojedli i oni.
37Palongpui thungah angthueng kaminawk loe sangqum boih ah cumvai hnet, quisarih, tarukto ka oh o.
37Bylo pak nás všech osob na lodí dvě stě sedmdesáte a šest.
38Buhcaak boep o pacoengah palongpui anghoep kue hanah, cangni to tuipui thungah a vah o.
38A nasyceni jsouce pokrmem, oblehčovali bárku, vysýpajíce pšenici do moře.
39Khodai naah loe nihcae mah saoeng to hnuk o, toe to ahmuen to panoek o ai; palongpui anghakhaih ahmuen to hnuk o naah, angcoeng thai nahaeloe toah palongpui anghaksak han poekhaih a tawnh o.
39A když byl den, nemohli země viděti, než okřídlí nějaké znamenali, ano má břeh, k němuž myslili, kdyby jak mohli přistáti s lodí.
40Takhi mah palong to tuicing bangah thaak hanah, nihcae mah taai khok baktih kaom sum kazit to tuipui thungah pakhrak o moe, palong thoekhaih ahmuen ah paeh ih quinawk to khramh o pacoengah, payang ih kahni doeh a khramh o.
40A vytáhše kotvy, pustili se po moři, rozpustivše také provazy pravidl; a zdvihše plachtu k větru, táhli se k břehu.
41Tuipui angqumhaih ahmuen phak naah loe, palongpui mah long to daeng; palongpui tahmawh to savuet pongah angtang caeng, to pongah palongpui loe caeh thai ai boeh, kaham tuiphu tha mah palongpui ahnuk bang to amrosak.
41Ale když trefili na to místo, kdež se dvoje moře schází, tu se zastavila lodí. A přední konec lodí uváznutý stál, nehýbaje se, zadní pak konec lámal se násilím vln.
42To naah thongkrah kaminawk mah tui alaek o ueloe, cawn o ving moeng tih, tiah misatuh kaminawk mah poek o pongah, nihcae to hum hanah a poek o.
42Tedy žoldnéři radili setníkovi, aby vězně zmordovali, aby jim některý vyplyna, neutekl.
43Toe misatuh cumvaito ukkung mah loe Pawl to pahlong hanah koeh, to pongah nihcae poekhaih to anih mah pakaa pae; tui alaek thaih kami loe palongpui thung hoi tuipui thungah lungpung o moe, tuicing bangah alaek o hanah anih mah lokpaek:
43Ale setník chtěje zachovati Pavla, nedal toho učiniti. I rozkázal těm, kteříž mohli plynouti, aby se pustili nejprv do moře a vyplynuli na zem,
44kanghmat thoemto kaminawk khaeah, palongpui nuiah om oh, tiah a naa, thoemto kaminawk khaeah loe kamro palong thingphaek nuiah oh o hanah lok a paek. Hnukkhuem ah, nihcae loe loih o moe, tuicing bangah phak o boih.
44Jiní pak aby na dskách plynuli a někteří na těch kusích lodí. I takž se stalo, že všickni zdraví vyšli na zemi.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.