Toksahkungnawk 19
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Apollo Korin vangpui ah oh naah, Pawl loe aluek bang prae hoiah Efisa vangpui ah angzoh: toah thoemto hnukbang kaminawk to a hnuk,
1I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
2to naah nihcae khaeah, Na tang o pacoengah Kacai Muithla na hnuk o boeh maw? tiah a dueng; to naah nihcae mah, Kacai Muithla oh, tito ka thaih o vai ai, tiah pathim pae o.
2Řekl k nim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba, aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
3Anih mah nihcae khaeah, to tih nahaeloe kawbaktih tuinuemhaih maw na hnuk o? tiah a naa. Nihcae mah, Johan tuinuemhaih, tiah a naa o.
3On pak řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
4Pawl mah, Johan tuinuemhaih loe dawnpakhuem tuinuemhaih ni, anih mah loe angmah hnukah angzo han koi kami to ni tang o hanah kaminawk khaeah thuih pae, to angzo han koi kami loe Jesu Kri thuih koehhaih ih ni, tiah a naa.
4I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
5Nihcae mah to lok to thaih o naah, Jesu Kri ih ahmin hoiah tuinuem o.
5Kteříž pak toho uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
6Pawl mah nihcae nuiah ban koeng pae naah, nihcae nuiah Kacai Muithla to angzoh; to naah nihcae mah kalah loknawk to apaeh o moe, lok to taphong o.
6A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.
7Nihcae loe sungqum boih ah kami hatlai hnetto oh o.
7A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
8Pawl loe sineko thungah caeh moe, khrah thumto thung misahoihaih hoiah lokthuih, kaminawk Sithaw ukhaih prae ah paqoi thai hanah lok a thuih pae.
8Tedy Pavel všed do školy, směle a svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se a uče o království Božím.
9Toe thoemto kaminawk loe palung thah o parai moe, a thuih ih lok to tang pae o ai, hae baktih Sithaw bokhaih loklam loe hoih ai, tiah kaminawk khaeah thuih pae o pongah, Pawl mah nihcae to caehtaak ving, hnukbang kaminawk hoi ampraek o pacoengah, Tyrana ca amtukhaih im ah nithokkruek ca to patuk.
9A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázání čině v škole nějakého Tyranna.
10To tiah saning hnetto thung tok a sak, to pongah Asia prae ah kaom Judahnawk hoi Griknawk boih mah Angraeng Jesu ih lok to thaih o.
10A to se dálo za dvě létě, takže všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
11Sithaw mah Pawl patohhaih rang hoiah dawnrai hmuennawk to sak:
11A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
12Pawl mah patoh ih pavawh hoi kaeng ah angzaeng ih kahni mataeng doeh ngantui ai kaminawk khaeah sinh pae o naah, to pavawh sui kaminawk boih ngantui o moe, kasae muithlanawk doeh nihcae thung hoiah tacawt o.
12Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
13To naah taqawk haek thaih, Judahnawk mah, Angraeng Jesu ih ahmin hoiah kasae muithlanawk to haek hanah taqawk mah naeh ih kaminawk khaeah caeh o moe, Kami takoh thung hoi tacawt hanah Pawl mah taphong ih Angraeng Jesu ih ahmin hoiah lok kang paek, tiah a naa o.
13Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
14Kalen koek qaima, Judah kami, Sceva ih capa taruktonawk mah to tiah sak o.
14A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.
15Kasae muithla mah, Jesu loe ka panoek, Pawl doeh ka panoek; toe nangcae loe mi aa? tiah a naa.
15Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
16To naah kasae muithla tawn kami mah nihcae to hmang, nihcae to apanh moe, pazawk; nihcae loe ahmaa cak o moe, to im hoiah bangkrai ah cawnh o ving.
16A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho.
17To hmuen kawng to Efisa vangpui ah kaom Judahnawk hoi Griknawk mah thaih o naah, nihcae loe zit o moe, Angraeng Jesu ih ahmin to pakoeh o.
17A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I oslaveno jest jméno Pána Ježíše.
18Pop parai tang caanawk angzoh o moe, a sak o ih hmuen kawng to taphong o.
18Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
19Miklet kop kaminawk loe angmacae ih cabunawk to sinh o cuu moe, kaminawk hma ah hmai hoiah qoeng o: to cabu atho to nihcae mah pakoep o naah, sum phoisa sing pangato phak.
19Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy o těch věcech, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.
20To tiah Sithaw lok to qoeng moe, pung tahang.
20Tak jest mocně rostlo slovo Páně a zmocňovalo se.
21To tiah hmuennawk oh pacoengah, Pawl loe Macedonia prae hoiah Akaia prae ah caeh poe moe, Jerusalem ah ka caeh pacoengah, Rom vangpui ah ka caeh han, tiah poekhaih a tawnh.
21A když se to všecko dokonalo, uložil Pavel v duchu svém, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
22Anih bomkung, Timote hoi Erasta to Macedonia prae ah patoeh, angmah loe Asia prae ah nawnetta thung cam vop.
22I poslav dva z těch, jenž mu přisluhovali, do Macedonie, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
23To nathuem ah bokhaih bang hoi kasaeng paroeai lokpunghaih to oh.
23Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
24Demetria, tiah ahmin kaom sum daeng kami maeto loe, Diana bokhaih im to sak pongah phoisa paroeai a hnuk;
24Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné modly Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
25anih loe toksah ampuinawk hoi taqawk bokhaih im sah kaminawk to kawk moe, Ampuinawk, aicae loe hae tok a sak o haih hoiah paroeai amekhaih a hnuk o, tito na panoek o.
25Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl jim: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
26Hae kami Pawl mah Efisa vangpui khue ai, Asia prae boih ah kami ban hoiah sak ih sithaw loe Sithaw tangtang na ai ni, tiah paroeai kaminawk to pacuek moe, loklam amkhraengsak boih boeh, tito na hnuk o moe, na thaih o boeh:
26A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství lidu, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
27to pongah kaminawk mah aicae ih tok hae kasae thui o tih, tiah doeh sah o mak ai boeh; lensawk Diana sithaw amno ih tempul doeh kaminawk mah khen o pasae ueloe, phrae o tih boeh; Asia prae boih hoi long pum mah bok o ih sithaw amno hoi sithaw lensawkhaih doeh anghmaa tih boeh, tiah a naa.
27A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti naší přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kteroužto všecka Azia i všecken světa okršlek ctí.
28To lok to nihcae mah thaih o naah, nihcae palungphui o moe, Efisa vangpui ih Diana hae len koek, tiah hang o.
28To uslyšavše a naplněni jsouce hněvem, zkřikli řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
29Vangpui loe lok angaekhaih hoiah koi: poek amhonghaih hoiah hnawhhaih imthung ah nawnto caeh o moe, Pawl hoi nawnto kholong kacaeh, Macedonia kami ah kaom, Kaia hoi Aristarka to naeh o.
29I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
30Pawl loe kaminawk salakah akun han koeh, toe hnukbang kaminawk mah pakaa pae o.
30Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
31Asia prae thungah kaom Pawl ih ampuinawk, thoemto angraengnawk mah doeh hnawhhaih imthung ah caeh han ai ah lokpat pae o.
31Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili ho, aby se nedával do toho hluku.
32Toah kaom kaminawk loe poek anghmang o sut moe, maeto hoi maeto mah thuih ih lok lah boih pongah, paroeai kaminawk loe tipongah maw hae ah nawnto amkhueng o, tito panoek o ai.
32A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč jsou se sběhli.
33Alexander to pop parai kaminawk salak hoiah a zaeh o, Judahnawk mah anih to hmabang ah tanawt o. Alexander mah rangpuinawk khaeah lokthuih koeh pongah, ban hoi angmathaih to paek.
33Z zástupu pak někteří Alexandra nějakého táhli k mluvení, kteréhož i Židé k tomu nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
34Toe nihcae mah anih loe Judah kami ni, tiah panoek o naah loe, kaminawk boih mah lok maeto hoiah, Efisa kaminawk ih Diana hae len koek, tiah atue hnetto thung hang o.
34Ale jakž poznali, že jest Žid, ihned se stal jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
35Avang thung ih ca tarik kami mah rangpui kaminawk to kamongah ohsak pacoeng ah, nangcae Efisa kaminawk, Efisa vangpui thungah kaom kaminawk loe Jupiter hoi kakrah tathuk kalen sawk Diana sithaw ih krang bok kami ah na oh o, tito panoek ai kami om tih maw?
35A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlému obrazu?
36Hae lok hae mi mah doeh aek thai mak ai, to pongah kawbaktih hmuen doeh tha patohhaih hoi sah ai ah, na oh o duem han oh, tiah a naa.
36A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili a nic kvapně nečinili.
37Hae kami hnik loe tempul ih hmuen paqu kami na ai ni, nangcae ih sithaw amno doeh kasae thui hoi ai to mah, haeah nang hoih o.
37Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádce ani ruhači bohyně vaší.
38Demetria hoi sum daeng angmah ih ampuinawk mah kaminawk nuiah palungphuihaih tawn o nahaeloe, lokcaekhaih ahmuen to oh: lokcaekkung doeh oh, toah maeto hoi maeto mikhmai kangtong ah lok a thuih o han oh.
38Jestliže pak Demetrius a ti, kteříž jsou s ním řemeslníci, mají s kým jakou při, však bývá obecný soud, a jsou k tomu konšelé. Nechať jedni druhé viní.
39To pacoengah kalah hmuen kawng lokdueng han na koeh o nahaeloe, daan baktiah sak ih amkhuenghaih ahmuen ah lok to dueng han oh.
39Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.
40Aicae pongah maw vaihniah kaom lokpunghaih hae oh moeng, tiah kho a poek o han oh, hae tiah rangpui angcuuhaih ahmuen ah thuih han koi lokpui parai maeto doeh om ai, tiah a naa.
40Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto sběhli. A to pověděv, rozpustil lid.
41Anih mah to tiah lokthuih pacoengah, rangpui angcuuhaih to a boengsak.
no verse 41 in this text
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.