Toksahkungnawk 7
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Kalen koek qaima mah, nihcae mah zae nethaih loe tangtang maw? tiah a dueng.
1Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak?
2Anih mah, Nawkamyanawk hoi kam panawk, ka lok hae tahngai oh; aicae ampa Abraham loe Haran ah om ai vop, Mesopotamia ah a oh naah, Sithaw lensawkhaih anih khaeah amtueng,
2A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran.
3Sithaw mah anih khaeah, Na prae hoi nangmah ih acaeng to caehtaak ah loe, kang patuek han ih prae ah cae ah, tiah a naa.
3A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě.
4To pongah anih mah Khaldia prae to caehtaak moe, Haran ah khosak: ampa duek naah ni vaihi na oh o haih prae ah Sithaw mah caehsak vop.
4Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte.
5Sithaw mah anih to qawk paek ai, khok cawhhaih kakhawt ahmuen mataeng doeh paek ai: Abraham loe caa sah ai vop, toe anih hoi anih atiinawk mah prae to qawk ah toep o tih, tiah Sithaw mah lokkamhaih to paek.
5A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice.
6Sithaw mah hae tiah lokthuih pae, Nang ih atiinawk loe minawk prae ah angvin ah om o tih; minawk mah nihcae to misong ah patoh o ueloe, saning cumvai palito thung pacaekthlaekhaih tong o tih.
6Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let.
7Toe nihcae misong ah patoh prae to lok ka caek han, to pacoengah nihcae tacawt o ueloe, hae ahmuen ah Kai na bok o tih, tiah Sithaw mah thuih.
7Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě.
8To pacoengah Anih mah tangzat hin aah han lokmaihaih to Abraham khaeah paek: Abraham mah Isak to sak moe, ni tazetto naah tangzat hin to aah pae; Isak mah Jakob to sak, Jakob ih caanawk loe acaeng hatlai hnettonawk ih ampanawk ah oh o.
8I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob
9Acaeng ampanawk mah Joseph to ut o pongah, Izip prae ah zawh o: toe Sithaw loe anih hoi nawnto oh,
9A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním,
10to pongah raihaih congca thung hoiah anih to pahlong, Izip prae siangpahrang, Faro hma ah palunghahaih hoi mikcuk naakrak ah khosak thaihaih to Joseph khaeah paek; to pongah Faro mah Izip prae hoi anih ih imthung takoh boih ukkung ah suek.
10A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým.
11To naah Izip prae hoi Kanaan prae thung boih ah takaang thoh, paroeai raihaih oh pongah, aicae ampanawk loe caaknaek khawt ah hnu o ai.
11Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
12Izip prae ah cang oh mang ti, tiah Jakob mah thaih naah, anih mah aicae ampanawk to hmaloe koekah patoeh.
12A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve.
13Vai hnetto caeh o naah Joseph mah angmah ih nawkamyanawk khaeah anih loe mi maw, tito taphong pae; to pacoeng na hoi loe Faro mah Joseph imthung takohnawk to panoek boeh.
13A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi.
14To pacoengah Joseph mah ampa Jakob hoi angmah ih nawkamyanak boih angmah khaeah angzoh o hanah, kami patoeh moe, kawksak, caanawk loe sangqum boih ah qui sarih, pangato phak o.
14Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti.
15To pongah Jakob loe Izip prae ah caeh tathuk, anih hoi aicae ampanawk loe to prae ah duek o,
15I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
16qok to Sekem ah angzoh o haih moe, Abraham mah Sekem ah Hamor caanawk khaeah phoisa hoi qan ih taprong ah aphum o.
16I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
17Toe Sithaw mah Abraham khaeah lokkamhaih atue phak tom naah loe, Izip prae ah,
17Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě,
18Joseph panoek ai, siangpahrang kalah tacawt karoek to, kami paroeai pung o.
18Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa.
19To siangpahrang loe aicae kaminawk to aling moe, nihcae hingsak han ai, a caa nawktanawk doeh vah o sut hanah, aicae ampanawk to pacaekthlaek.
19Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali.
20To nathuem ah Mosi to tapen, anih loe kranghoih parai, ampa im ah khrah thumto khue ni pacah vop:
20V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého.
21anih to taw ah vah o sut, Faro canu mah anih to lak moe, a capa tang baktiah a khetzawn.
21A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna.
22Mosi loe Izip kaminawk ih thoemhaih to amtuk boih, lokthuih thaihaih hoi sakthaihaih tha a tawnh.
22I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích.
23Mosi saning quipalito akoep naah loe, angmah ih nawkamya Israel kaminawk khaeah paqaih hanah a poek.
23A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské.
24Angmah acaeng maeto loe sakpazaehaih tidoeh om ai ah pacaekthlaek o, tiah anih mah hnuk naah, to kami to anih mah angsak haih, pacaekthlaek ih angmah acaeng kami ih lu lak pae hanah, Izip kami to a hum.
24A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského.
25Sithaw mah anih ih ban patohhaih rang hoiah nihcae to loihsak, tiah angmacae kaminawk mah panoek o thai tih mue, tiah Mosi mah poek; toe nihcae mah panoek pae o thai ai.
25Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli.
26Khawnbangah loe kangpanh kami hnik khaeah a caeh, nihnik angdaehsak han a koeh pongah, Nanghnik loe, nawkamya ah ni na oh hoi; tipongah maeto hoi maeto nang panh hoi loe? tiah a naa.
26Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek?
27Toe ampui nuiah kasae sah kami mah Mosi to nuih moe, Mi mah maw kaihnik ukkung hoi lokcaekkung ah ang suek?
27Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi?
28Zangduem ah Izip kami na hum baktih toengah, kai doeh hum han na koeh vop maw? tiah a naa.
28Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského?
29To lok to Mosi mah thaih naah, cawnh moe, Midian prae ah angvin ah khosak; toah caa hnetto a sak.
29I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny.
30Saning quipalito laemh pacoengah, Angraeng ih van kami mah praezaek Sinai mae ah, kabuk thing thung ih kangqong hmaipalai thung hoiah Mosi to amtueng thuih.
30A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři.
31Mosi mah to tiah kangqong hmai to hnuk naah, dawnrai pongah khet hanah a taengah caeh, to naah Angraeng ih lok to a thaih,
31A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně:
32Kai loe nam panawk ih Sithaw, Abraham Sithaw, Isak Sithaw, Jakob Sithaw ah ka oh, tiah a naa. Mosi loe tasoeh takuenhaih hoiah oh moe, khen ngam ai.
32Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti.
33Angraeng mah anih khaeah, Nang doethaih ahmuen loe kaciim ah oh pongah, na khokpanai to angkhring ah:
33I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest.
34Izip prae ah kaom Kai ih kaminawk patangkhanghaih to Ka hnuk boeh; nihcae hanghaih lok Ka thaih pongah, nihcae loihsak hanah kang zoh tathuk boeh. Vaihi angzo ah, Izip prae ah kang patoeh han, tiah a naa.
34Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta.
35Hae Mosi mataeng doeh nihcae mah pahnawt o; mi mah maw nang hae ukkung hoi lokcaekkung ah ang suek? tiah a naa o, toe anih loe kabuk thing thung hoi kamtueng Van kami ih ban rang hoiah Sithaw mah nihcae ukkung hoi pahlongkung ah patoeh.
35Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři.
36Izip prae, tuipui kathim hoi praezaek ah, saning quipalito thung dawnrai hmuen hoi angmathaih hmuennawk to amtuengsak, to pacoengah nihcae to Izip prae thung hoiah a zaeh.
36A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let.
37Mosi mah Israel caanawk khaeah, Na Angraeng Sithaw mah nangmacae thung hoiah, kai baktih tahmaa maeto tacawtsak tih, anih ih lok to na tahngai o han oh, tiah a naa.
37Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte.
38Mosi loe praezaek ah kaminawk nawnto amkhuengsak moe, Sinai mae ah van kami hoiah lok apaeh, aicae ampanawk hoi nawnto a oh; Anih mah aicae khae paek hanah thuih ih hinghaih lok to talawk.
38Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal.
39Toe ampanawk mah lok to tahngai pae o ai, anih to pahnawt o, nihcae loe Izip prae ah amlaem let hanah poekhaih tawnh o.
39Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
40Izip prae hoi aicae zaehoikung Mosi loe kawbangmaw oh boeh, tito a panoek o ai pongah, Aaron khaeah, Kaicae hma ah caeh hanah sithawnawk to na sah paeh, tiah a naa o.
40Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.
41To naah maitaw caa krang to a sak o moe, krang khaeah hmuen tathlanghaih to a sak o, angmacae ban hoi sak o ih hmuen nuiah a nawm o.
41I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých.
42To pongah van ah kaom hmuennawk to bok o hanah, Sithaw mah nihcae to angqoi taak ving; tahmaanawk ih cabu thungah, Aw Israel kaminawk, saning quipalito thung praezaek ah moi na boh o moe, kai khaeah angbawnhaih na sak o vai maw?
42I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský?
43Ue, Molek bokhaih im to lak moe, na bok o hanah, nangmacae ih sithaw Rephah cakaeh hoi krangnawk to na sak o: to pongah nangcae to Babylon yaeh ah kang hoih han.
43Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon.
44Sithaw mah kahni im to Mosi khaeah patuek, anih mah hnuk ih krang baktih toengah sak hanah, anih khaeah thuih pae boeh, aicae ampanawk loe praezaek ah hnukung kahni im to a tawnh o.
44Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
45Aicae ampanawk mah kahni im to lak o, Joshua hoi nawnto Gentelnawk prae thungah a caeh o naah to kahni im to a sin o, Sithaw mah Gentelnawk to David dung karoek to aicae ampanawk hma hoiah a haek pae;
45Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
46David loe Sithaw koehhaih baktiah khosak pongah, Jakob ih Sithaw ohhaih ahmuen to hnuk hanah a hnik.
46Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu.
47Toe Solomon mah ni Anih hanah im to sak pae.
47Šalomoun pak udělal jemu dům.
48Toe Kasang Koek ah kaom Sithaw loe kami mah ban hoi sak ih im ah om ai.
48Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok:
49Van loe kang hnukhaih angraeng tangkhang ah oh moe, long loe ka khok koenghaih ah oh: Angraeng mah, kawbaktih im maw nang sak pae o han? To tih ai boeh loe kang hakhaih ahmuen loe kawbaktih ahmuen maw?
49Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?
50Hae hmuennawk boih loe Ka ban hoiah sak ih hmuen ah na ai maw oh o? tiah thuih.
50Zdaliž ruka má všeho toho neučinila?
51Nangcae palung thah kami, palung hoi naa tangzat hin aat ai kaminawk! Nangcae loe nam panawk mah sak o ih hmuen baktih toengah ni na sak o; Kacai Muithla to vaihi hoi vaihi na pahnawt o.
51Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy.
52Nam panawk mah pacaekthlaek ai ih tahmaa mi maw kaom? Thuihcoek ih angzo han koi katoeng Kami doeh nihcae mah hum o; anih to vaihi nang phat o taak pongah, kami hum kami ah na oh o boeh:
52Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste.
53van kaminawk rang hoiah kaalok to na hak o, toe na pazui o ai, tiah a naa.
53Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho.
54To lok to nihcae mah thaih o naah, palung tapok duih khoek to palungphui o moe, Stephen to haa kaek o thuih.
54Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho.
55Toe Stephen loe Kacai Muithla hoiah koi, van bangah a khet tahang naah, Sithaw lensawkhaih hoi Sithaw bantang bangah kangdoe Jesu to a hnuk.
55On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží.
56Stephen mah, Khenah! Vannawk loe amongh moe, Sithaw bantang bangah kangdoe Kami Capa to ka hnuk, tiah a naa.
56I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží.
57Nihcae loe angmacae ih naa to tamuep o moe, tha hoi a hangh o pacoengah, Stephen khaeah nawnto cawnh o;
57A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj.
58anih to avang tasa bangah cae o haih moe, thlung hoiah vah o maat: to naah hnukung ah kaom kaminawk loe angmacae ih khukbuen to thendoeng maeto ih khokkung ah a suek o, to kami ih ahmin loe Saul.
58A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
59Nihcae mah Stephen thlung hoiah vah o naah, Stephen mah Sithaw ih ahmin to palawk, Angraeng Jesu, ka pakhra hae talawk ah, tiah lawk a thuih.
59I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého.
60To pacoengah anih loe khokkhu cangkrawn moe, Angraeng, nihcae zaehaih to pathok hmah, tiah tha hoiah a hang. Hae lok a thuih pacoengah loe, a iih boeh.
60A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.