Romans 14
Berean Standard BibleTranslation
Berean Standard Bible
Kralice Bible (1613)
1Accept him whose faith is weak, without passing judgment on his opinions.
1Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách.
2For one person has faith to eat all things, while another, who is weak, eats only vegetables.
2Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu.
3The one who eats everything must not belittle the one who does not, and the one who does not eat everything must not judge the one who does, for God has accepted him.
3Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej.
4Who are you to judge someone else’s servant? To his own master he stands or falls. And he will stand, for the Lord is able to make him stand.
4Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej.
5One person regards a certain day above the others, while someone else considers every day alike. Each one should be fully convinced in his own mind.
5Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.
6He who observes a special day does so to the Lord; he who eats does so to the Lord, for he gives thanks to God; and he who abstains does so to the Lord and gives thanks to God.
6Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.
7For none of us lives to himself alone, and none of us dies to himself alone.
7Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.
8If we live, we live to the Lord, and if we die, we die to the Lord. So whether we live or die, we belong to the Lord.
8Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme.
9For this reason Christ died and returned to life, that He might be the Lord of both the dead and the living.
9Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval.
10Why, then, do you judge your brother? Or why do you belittle your brother? For we will all stand before God’s judgment seat.
10Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou.
11It is written: “As surely as I live, says the Lord, every knee will bow before Me; every tongue will confess to God.”
11Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha.
12So then, each of us will give an account of himself to God.
12A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu.
13Therefore let us stop judging one another. Instead, make up your mind not to put any stumbling block or obstacle in your brother’s way.
13Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru.
14I am convinced and fully persuaded in the Lord Jesus that nothing is unclean in itself. But if anyone regards something as unclean, then for him it is unclean.
14Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest.
15If your brother is distressed by what you eat, you are no longer acting in love. Do not by your eating destroy your brother, for whom Christ died.
15Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel.
16Do not allow what you consider good, then, to be spoken of as evil.
16Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše.
17For the kingdom of God is not a matter of eating and drinking, but of righteousness, peace, and joy in the Holy Spirit.
17Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém.
18For whoever serves Christ in this way is pleasing to God and approved by men.
18Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný.
19So then, let us pursue what leads to peace and to mutual edification.
19Protož následujme toho, což by sloužilo ku pokoji a k vzdělání vespolek.
20Do not destroy the work of God for the sake of food. All food is clean, but it is wrong for a man to let his eating be a stumbling block.
20Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením.
21It is better not to eat meat or drink wine or to do anything to cause your brother to stumble.
21Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá.
22Keep your belief about such matters between yourself and God. Blessed is the one who does not condemn himself by what he approves.
22Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje.
23But the one who has doubts is condemned if he eats, because his eating is not from faith; and everything that is not from faith is sin.
23Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.