Mark 4
World English BibleTranslation
World English Bible
Kralice Bible (1613)
1Again he began to teach by the seaside. A great multitude was gathered to him, so that he entered into a boat in the sea and sat down. All the multitude were on the land by the sea.
1A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
2He taught them many things in parables, and told them in his teaching,
2I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3“Listen! Behold, the farmer went out to sow.
3Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4As he sowed, some seed fell by the road, and the birds came and devoured it.
4I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
5Others fell on the rocky ground, where it had little soil, and immediately it sprang up, because it had no depth of soil.
5A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
6When the sun had risen, it was scorched; and because it had no root, it withered away.
6A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
7Others fell among the thorns, and the thorns grew up and choked it, and it yielded no fruit.
7A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8Others fell into the good ground and yielded fruit, growing up and increasing. Some produced thirty times, some sixty times, and some one hundred times as much.”
8Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9He said, “Whoever has ears to hear, let him hear.”
9I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10When he was alone, those who were around him with the twelve asked him about the parables.
10A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11He said to them, “To you is given the mystery of God’s Kingdom, but to those who are outside, all things are done in parables,
11I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
12that ‘seeing they may see and not perceive, and hearing they may hear and not understand, lest perhaps they should turn again, and their sins should be forgiven them.’”
12Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13He said to them, “Don’t you understand this parable? How will you understand all of the parables?
13I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
14The farmer sows the word.
14Rozsevač, ten slovo rozsívá.
15The ones by the road are the ones where the word is sown; and when they have heard, immediately Satan comes and takes away the word which has been sown in them.
15Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16These in the same way are those who are sown on the rocky places, who, when they have heard the word, immediately receive it with joy.
16A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17They have no root in themselves, but are short-lived. When oppression or persecution arises because of the word, immediately they stumble.
17Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
18Others are those who are sown among the thorns. These are those who have heard the word,
18A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
19and the cares of this age, and the deceitfulness of riches, and the lusts of other things entering in choke the word, and it becomes unfruitful.
19Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá.
20Those which were sown on the good ground are those who hear the word, accept it, and bear fruit, some thirty times, some sixty times, and some one hundred times.”
20Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21He said to them, “Is a lamp brought to be put under a basket or under a bed? Isn’t it put on a stand?
21Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22For there is nothing hidden except that it should be made known, neither was anything made secret but that it should come to light.
22Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
23If any man has ears to hear, let him hear.”
23Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24He said to them, “Take heed what you hear. With whatever measure you measure, it will be measured to you; and more will be given to you who hear.
24I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25For whoever has, to him more will be given; and he who doesn’t have, even that which he has will be taken away from him.”
25Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26He said, “God’s Kingdom is as if a man should cast seed on the earth,
26I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
27and should sleep and rise night and day, and the seed should spring up and grow, though he doesn’t know how.
27A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
28For the earth bears fruit by itself: first the blade, then the ear, then the full grain in the ear.
28Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29But when the fruit is ripe, immediately he puts in the sickle, because the harvest has come.”
29A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
30He said, “How will we liken God’s Kingdom? Or with what parable will we illustrate it?
30I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
31It’s like a grain of mustard seed, which, when it is sown in the earth, though it is less than all the seeds that are on the earth,
31Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32yet when it is sown, grows up and becomes greater than all the herbs, and puts out great branches, so that the birds of the sky can lodge under its shadow.”
32Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33With many such parables he spoke the word to them, as they were able to hear it.
33A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34Without a parable he didn’t speak to them; but privately to his own disciples he explained everything.
34A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
35On that day, when evening had come, he said to them, “Let’s go over to the other side.”
35I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
36Leaving the multitude, they took him with them, even as he was, in the boat. Other small boats were also with him.
36A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37A big wind storm arose, and the waves beat into the boat, so much that the boat was already filled.
37Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
38He himself was in the stern, asleep on the cushion; and they woke him up and asked him, “Teacher, don’t you care that we are dying?”
38A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
39He awoke and rebuked the wind, and said to the sea, “Peace! Be still!” The wind ceased and there was a great calm.
39I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40He said to them, “Why are you so afraid? How is it that you have no faith?”
40I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
41They were greatly afraid and said to one another, “Who then is this, that even the wind and the sea obey him?”
41I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.