Matthæungundru 20
Testamenta Marra (Dieri New Testament)Translation
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
Kralice Bible (1613)
1Pariwilpaia milila kana kulno jeribaka nganai, nau pungaia kapara nganai; nau tankubana wapana wonti, ngankanietja karkala wain maruja nunkanaia.
1Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.
2Ja tana talpadakijiribamalina warai mardatandra kulnuja ditji kulnuni, nulu tanana jinpana wonti wain maruja nunkanaia.
2Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
3Ja nau wapana wonti takubana ditji mirini, ja nulu najina wonti kana nguru baku terkanani jinkimalini pirini,
3A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
4Ja nau tanangu jatana wonti: „Bakana jura wapanau wain maruja, ja mina talku nganai, ngato jurangu jinkila nganai.“
4I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám.
5Ja tana wapana wonti. Nakaldra nau wapana wonti toda ja ditji kunarkuni ja bakana jeruja ngankana wonti.
5A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.
6Ditji ngaltingaltini nau wapana wonti, ja kana nguru nulu mankamankana wonti baku terkanani, ja nau tanangu jatana wonti: „Minandru jura ninkida ditjiwirdi baku terkai?“
6Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?
7Tana nunkangu jatana wonti: „Wata kana kulnujeli ngaianina karkana warai.“ Nau tanangu jatana wonti: „Bakana jura wapanau wain maruja, ja mina talku nganala nganai, jura manila nganai.“
7Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.
8Ja matja kalkauranina wain maruja kapara najinajibanietjani nunkanani jatana wonti: „Ngankanietja karkamai, ja tanangu kalala jinkiau, ja woniau ngadanietjandru ngoperaetjajelu.“
8Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.
9Ja tana ditji ngaltingaltila wokarana wonti, ja tanali mardatandra kulno manina wonti.
9A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.
10Ja ngoperaetja matja wokarana, tanali ngundrana wonti morla manila, ja bakana tanali mardatandra kulno manina wonti.
10Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.
11Tanali nina manina, tana pungaia kaparani kalakalarina wonti,
11A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce:
12Ja jatana wonti: „Tanalipini ngadaetjali windri ditji kulno ngankana warai, ja jundru tanana ngaianingu jeribaka ngankana warai, ngaiani ditjiwirdi pirna ngankana warai ja woldrali ketjaketjana warai.“
12Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.
13Nulu kalabana wonti ja tanangundru kulnuni jatana wonti: „Kamaneliai, ngato jinkangu wata tjikatjika ngankai; wata ngaldra talpadakijiribamalina warai mardatandra kulnuja?
13On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.
14Patamai pilki jinkani ja wapamai! Ngani jertapateriai nunkangupini ngadanietjani kalala jinkila jinkangu jeribaka.
14Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.
15Wata ngakangu talku nganai, potuni ngakanani ngankala worderu ngato ngantjai? Jidni milki madlentji, ngangau ngani ngumu nganai?
15Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Èili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?
16Jeruja ngadala ngopera ja ngoperali ngadaia nganala nganai; ngangau marapu matja karkana, ja windri ngalje kalkalkana.“
16Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
17Ja Jesus Jerusalemia tarana, Nulu mili marapratjana ja mandru tjirimalkana wonti ja paltuni tanangu jatana wonti:
17A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim:
18„Mai, ngaiana Jerusalemia tarala wapaia, ja tanali Kanaia Ngatamura Priesta pirnani ja jaura jinkinietjani ngulkujeli jinkila nganai, ja tanali ninaia naria kurala nganai.
18Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.
19Ja tanali ninaia kana koni ngulkujeli jinkila nganai, ninaia ngirkibala ja nandrala ja kunarkuni katibala; ja ditjini parkulani Nauja nakaldra jiritjila nganai.“ (Ngantjani‐jaura Jakobuni ditjini.)
19A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.
20Ngadani Zebedäuni ngatamuraia ngandri ngatananto nunkangu wokarana wonti ja pantjaterkana ngarina wonti ja nunkangu ngatjina wonti minakulnuja.
20Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho.
21Nau nankangu jatana wonti: „Mina jundru ngantjai?“ Nani nunkangu jatana wonti: „Jatau, pudlapini ngatani ngakani kulno ngunarani ja kulno worangantjuni mililani jinkanani ngamananto.“
21Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém.
22Jesujeli kalabana wonti ja jatana wonti: „Judla wata milkila, mina judla ngatjiai. Judla ngurunguru nganai, nunkangupini kokundru tapala, nunkangundru ngato tapananto; ja nina multibanila manila kara, nina multibanila ngato maninanto?“ Pudla nunkangu jatana wonti: „Kauna, ngali ngurunguru nganai.“
22Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
23Ja Nau pudlangu jatana wonti: „Koko ngakani judla morlalu tapala nganai, ja nina multibanila, nina ngato maninanto, judla manila nganai; ja ngamana ngunarani ngakanani ja worangantjuni ngakanani jinkila, wata poto ngakani nganai, a‐ai, windri tanangu, worangu Ngaperali ngakanali ngankingana wonti.“
23Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.
24Ja mili marapratjanali jenia matja ngarana, tana junkarina wonti neji marani.
24A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry.
25Jesujeli tanana karkana wonti ja jatana wonti: „Jura milkila, kana wolaraia kaparali tanangu jirijiribai, ja kana pirnali tanana jupai.
25Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
26Jeruja wata jurangu nganaiatimai, a‐ai, warle jurangundru ngantjai pirna pantjila, nau mili jurani nganaiatimai,
26Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.
27Ja warle jurangundru ngantjai ngoperala nganala, nau mili jurani nganaiatimai.
27A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník;
28Worderu Kanaia Ngatamura wata wokarana warai mili ngamalkala, a‐ai, mili nganala, ja tepi nunkani jinkiterila kalala marapuja.“
28Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.
29Ja tana Jericho ngurandru puntina, nunkangu kana wolara pirna karipaterina wonti.
29A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.
30Ja mai, kana butju mandru paltuni ngamana wonti, pudlali matja ngarana, Jesus wiringanani, pudla maritjina wonti ja jatana wonti: „Kaparajai, Davidani ngatamurajai, ngalingu kalumiltjamiltjariamai!“
30A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
31Kana wolarali pudlana daudauana wonti, pudla ngapurinanto; ja pudla morla parparali maritjina wonti ja jatana wonti: „Kaparajai, Davidani ngatamurajai, ngalingu kalumiltjamiltjariamai!“
31Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
32Ja Jesus banbana wonti, ja Nulu pudlana karkana wonti ja jatana wonti: „Mina judla ngantjai, ngato judlangu ngankananto?“
32I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?
33Pudla nunkangu jatana wonti: „Kaparajai, ngali milki piririnanto.“
33Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.
34Jesus pudlangu kalumiltjamiltjarina wonti, ja Nulu pudlana milki karakarana wonti, ja nurujeli pudlali milkieli nakaldra najina wonti, ja pudla nunkangu karipaterina wonti.
34I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.