Matthæungundru 12
Testamenta Marra (Dieri New Testament)Translation
Testamenta Marra (Dieri New Testament)
Kralice Bible (1613)
1Jendranguta Jesus Sabbat ditjini buka maruni palkingana wonti, ja mili nunkani mauali nganana wonti ja wonina wonti, buka tandra wokaribala ja tajila.
1V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
2Pharisaiali jenia najina, tana nunkangu jatana wonti: „Mai, milieli jinkanali ngankai, jenia wata talku nganai Sabbat ditjini.“
2Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.
3Nau tanangu jatana wonti; „Jura wata warapanala, mina Davidali ngankana wonti jendranguta, nau mauali nganana wonti ja tana nunkangunto?
3On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4Worderu nau Godaia pungani wirina wonti ja wondrani buka tajina wonti, tanana tajila nunkangu ja tanangu nunkangunto wata manuni kuranala, a‐ai, windri Priestani?
4Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
5Jura wata warapanala jirijiribani jaurani, worderu Sabbat ditjini Priestali Godaia pungani Sabbat wokaribai, ja madlentji pani nganai?
5Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu?
6Ngani jurangu jatai: «Ninkida Kulno nganai, Nauja morla pirna nganai Godaia pungani.»
6Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám.
7Jura ngujamanani mina jenia wondrai: «Ngato ngantjai kalumiltjamiltjarina ja wata poto ngumu,» jura tanangu, madlentji panini, wata kalala dikanani.
7Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.
8Ngangau Kanaia Ngatamura bakana Sabbat ditjia Kapara nganai.“
8Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.
9Ja Nau nakandru wapana wonti ja jaura pungani tananani wokarana wirina wonti.
9A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.
10Ja mai, naka kana kulno nganana wonti, nau mara muja nganana wonti. Ja tanali nina jakalkana wonti ja jatana wonti: „Jenia talku nganai, Sabbat ditjini tepi ngankala?“ Ngangau tana nunkangundru ngulkuterkananto.
10A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.
11Nau tanangu jatana wonti: „Worana kana jurangundru nganai, nulia tjipi kulno ngamalkai, nau Sabbat ditjini kutuni purinani, nulia nina wata patala nganai ja dukarala nganai?
11On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?
12Worderu morla pirna kana nganai tjipini? Jeruja bakana talku nganai Sabbat ditjini ngumu ngankala.“
12A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.
13Ngadani Nau nunkangupini kanani jatana wonti: „Mara ngutateriau!“ ja nau ngutaterina wonti, ja mara tepi pantjina wonti nguruni jeribaka.
13Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá.
14Pharisaia dunkana wonti ja ngankamalina wonti, worderu nina nandrala.
14Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
15Ja Jesujeli jenia matja ngujamana, Nau nakandru puntina wonti, ja kana wolara marapu nunkangu karipaterina wonti, ja Nulu tanana pratjana tepi ngankana wonti.
15A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
16Ja Nulu tanana daudauana wonti, tanali nina wata tinkari ngankananto.
16A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
17Ngangau morlalu pantjinanto, mina Jesaiasali Prophetali kaukaubana wonti, nau jatana wonti:
17Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
18„Mai, Ngatamura ngakani, ninaia ngato kalkalkana wonti, ja Ngantjanipirna ngakani, worangu ngani mungara manju nganai; Ngato Jaola ngakani nunkangu kurala nganai, ja Nulia kana wolarani kalala kaukaubala nganai.
18Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
19Nulia wata jatamalila nganai ja maritjila nganai, ja tanali ngaiala nunkani wata paltuni ngarala nganai.
19Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
20Wokarini kalanka Nulia wata kantji wokaribala nganai, ja praitji, ngampu palina, Nulia wata kantji palimala nganai, Nulia kalala jinkinantulu kalalu ngankanaia.
20Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
21Ja kana wolarali talani nunkanani wolkareli kalkala nganai.“
21A ve jménu jeho národové doufati budou.
22Jendranguta tanali nunkangu kana kulno kutjinto wapalkana wonti, nau butju ja ngapu nganana wonti; ja Nulu nina tepi ngankana wonti, jeruja ngapula ja butjula jatana wonti ja najina wonti.
22Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.
23Ja kana wolara ngaruparana wonti ja jatana wonti: „Wata Naupini Davidani ngatamura nganai?“
23I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?
24Pharisaiali jenia matja ngarana, tana jatana wonti: „Nulupini kutji windri Beelsebub, kutjia kaparali dunkalkai.“
24Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.
25Jesujeli ngundrana tanani matja ngujamana, Nau tanangu jatana wonti: „Milila pratjana, munta piltjaru ngankaterinani, pitaru jeribaka pantjila nganai, ja ngura ja punga pratjana, munta piltjaru ngankaterinani, wata terkala nganai.
25Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
26Ja kutjieli kutji dunkalkanani, nau munta piltjaru ngankateriai; worderu milila nunkani terkananto?
26A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
27Ja ngato Beelsebubieli kutji dunkalkanani, waninali ngatamurajeli juranali tanana dunkalkai? Jendrania tana kalala kuranietja jurani nganala nganai.
27A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
28Ngato Godaia Jaolali kutji dunkalkanani, jeruja morlalu Godaia milila jurangu wokarana warai.
28Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.
29Worderu kara kana kulno kana ngurunguruja pungani wirinanto poto nunkani watawatali manila, nulu wata ngopera kana ngurunguru dupudupu ngankanani? Ja ngadani nulu pungani pratjana watawatali manila nganai.
29Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?
30Worana wata ngakangunto nganai, nau tula ngakani nganai; ja warle wata ngakangunto kampai, nulu piltjaru ngankai.“
30Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
31Jendrania ngani jurangu jatai: „Madlentji ja ngirkibani jaura pratjana Godali kanani kalingala nganai; windri Jaola ngirkibana Nulia wata kalingala nganai.
31Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.
32Ja warle jaura madlentji jatanani Kanaia Ngatamurani, nunkangu Nulia kalingala nganai; warle jaura madlentji jatanani Jaola kulikirini, nunkangu Nulia wata kalingala nganai, wata nunkangupini mitani ja bakana wata ngadani.
32A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím.
33Pita nindri ngumu kuranau, ja tandra nunkani ngumu; pita nindri madlentji kuranau, ja tandra nunkani madlentji; ngangau tandrani jura pita nindri ngujamai.
33A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
34Wiparu kupa worajai! Worderu jura ngumu jatananto jura madlentji ngananani? Ngangau ngara manamirindru mana jatai.
34Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
35Kana ngumujeli ngara ngumundru ngumula dunkalkai; kana madlentjali ngara madlentjandru madlentji dunkalkai.
35Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
36Ngani jurangu jatai: «Jaura baku pratjanandru, tanana kana jatala nganai, tanali kalabananto kalala ditjini.
36Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
37Ngangau jinkani jaurandru Nulia jidna talku dikala nganai, ja jinkani jaurandru Nulia jinkangu kalala jinkila nganai.»“
37Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.
38Jendranguta jaura jinkinietja ja Pharisaia palpali nunkangu kalabana wonti ja jatana wonti: „Ngujangujara jinkinietjajai, ngaiani ngantjai malka jinkangundru najila.“
38Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
39Nulu kalabana wonti ja tanangu jatana wonti: „Nguja madlentjali ja palakantjieli malka wontiai, ja tanali wata malka manila nganai, windri Prophetaia Jonani malka.
39On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.
40Ngangau worderu Jonas paru pirna mandrani ditji parkulu ja tinka parkulu nganana wonti, jeruja bakana Kanaia Ngatamura mita mandrani ditji parkulu ja tinka parkulu nganala nganai.
40Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
41Ninive kana terkakala nganai kalala ditjini nunkangupini ngujani jela ja tanangu ngulkuterkala nganai, ngangau tana madlentjandru karitjina wonti Jonani ngujangujarandru; ja mai, ninkida morla pirna nganai Jonangu.
41Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.
42Mitaia kapara widla kunankarindru terkakala nganai kalala ditjini nunkangupini ngujani jela ja tanangu ngulkuterkala nganai; ngangau nani mitaia wondirandru wokarana wonti, Salomoni kiri ngarala; ja mai, ninkida morla pirna nganai Salomongu.
42Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.
43Kutji murumuru kanandru matja dunkana, nau pitarani palkingai, wontina ngara ngamala, ja wata mankamankai.
43Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:
44Ngadani nau jatai: «Ngani tikala nganai pungaia ngakanaia, woderindru ngani matja dunkana.» Ja nau wokarana, nulu nina mankamankai kala, ja matja darpana, ja tjirkatjirkana.
44Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
45Ngadani nau palkai, ja nulu wapalkai kutji mara wora ja mandru, morla madlentji nunkangu, ja tana wiriai naka ngamala; ja ngadani naupini kana morla madlentji pantjila nganai ngoperalani. Jeruja bakana nunkangupini nguja madlentjani pantjila nganai.“
45Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.
46Nulu kana wolarani kaukaubanani, mai, ngandri nunkani ja ngatata nunkani palarani terkana wonti ja jertapaterina wonti nunkangu ngankamalila.
46A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
47Kulno nunkangu jatana wonti: „Mai, ngandri jinkani ja ngatata jinkani palarani terkala wapaia ja jertapaterila wapaia jinkangu ngankamalila.“
47I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
48Nulu kalabana wonti ja jatana wonti nunkangu, nau jenia jatanani: „Worana ngandri ngakani ja warletana ngatata ngakani?“
48On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
49Ja Nulu nguna warpina wonti milini nunkanani ja jatana wonti: „Najianau, ngandri ngakani ja ngatata ngakani!“
49A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.
50„Ngangau warle Ngaperaia ngakanaia pariwilpalaia jertapaterina ngankai, naupini ngatata ngakani ja kaku ngakani ja ngandri ngakani nganai.“
50Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.