2. Korinther 6
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Wir ermahnen aber euch als Mithelfer, daß ihr nicht vergeblich die Gnade Gottes empfanget.
1Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali,
2Denn er spricht: “Ich habe dich in der angenehmen Zeit erhört und habe dir am Tage des Heils geholfen.” Sehet, jetzt ist die angenehme Zeit, jetzt ist der Tag des Heils!
2(Neboť praví Bůh: V čas příhodný uslyšel jsem tě a v den spasení spomohl jsem tobě. Aj, nyníť jest čas příhodný, aj, nyní dnové spasení.)
3Und wir geben niemand irgend ein Ärgernis, auf daß unser Amt nicht verlästert werde;
3Žádného v ničemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše;
4sondern in allen Dingen beweisen wir uns als die Diener Gottes: in großer Geduld, in Trübsalen, in Nöten, in Ängsten,
4Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpělivosti, v utištěních, v nedostatcích, v úzkostech,
5in Schlägen, in Gefängnissen, in Aufruhren, in Arbeit, in Wachen, in Fasten,
5V ranách, v žalářích, v nepokojích, v pracech, v bdění, v postech,
6in Keuschheit, in Erkenntnis, in Langmut, in Freundlichkeit, in dem heiligen Geist, in ungefärbter Liebe,
6V čistotě, v umění, v dlouhočekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné,
7in dem Wort der Wahrheit, in der Kraft Gottes, durch Waffen der Gerechtigkeit zur Rechten und zur Linken,
7V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odění spravedlnosti, napravo i nalevo,
8durch Ehre und Schande, durch böse Gerüchte und gute Gerüchte: als die Verführer, und doch wahrhaftig;
8Skrze slávu i pohanění, skrze zlou i dobrou pověst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní,
9als die Unbekannten, und doch bekannt; als die Sterbenden, und siehe, wir leben; als die Gezüchtigten, und doch nicht ertötet;
9Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní,
10als die Traurigen, aber allezeit fröhlich; als die Armen, aber die doch viele reich machen; als die nichts innehaben, und doch alles haben.
10Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi věcmi vládnouce.
11O ihr Korinther! unser Mund hat sich zu euch aufgetan, unser Herz ist weit.
11Ústa naše otevřína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšířeno jest.
12Ihr habt nicht engen Raum in uns; aber eng ist's in euren Herzen.
12Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich.
13Ich rede mit euch als mit meinen Kindern, daß ihr euch auch also gegen mich stellet und werdet auch weit.
13O takovéžť odplaty žádám od vás, jakožto synům pravím: Rozšiřte se i vy.
14Ziehet nicht am fremden Joch mit den Ungläubigen. Denn was hat die Gerechtigkeit zu schaffen mit der Ungerechtigkeit? Was hat das Licht für Gemeinschaft mit der Finsternis?
14A netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování světla s temnostmi?
15Wie stimmt Christus mit Belial? Oder was für ein Teil hat der Gläubige mit dem Ungläubigen?
15A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věřícímu s nevěřícím?
16Was hat der Tempel Gottes für Gleichheit mit den Götzen? Ihr aber seid der Tempel des lebendigen Gottes; wie denn Gott spricht: “Ich will unter ihnen wohnen und unter ihnen wandeln und will ihr Gott sein, und sie sollen mein Volk sein.
16A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož pověděl Bůh: Že přebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem.
17Darum gehet aus von ihnen und sondert euch ab, spricht der HERR, und rührt kein Unreines an, so will ich euch annehmen
17A protož vyjdětež z prostředku jejich a oddělte se od nich, praví Pán; a nečistého se nedotýkejte, a já přijmu vás.
18und euer Vater sein, und ihr sollt meine Söhne und Töchter sein, spricht der allmächtige HERR.”
18A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.