4 Mojžíšova 35
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1I mluvil Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu, řka:
1And the Lord spoke these things also to Moses in the plains of Moab by the Jordan, over against Jericho:
2Přikaž synům Izraelským, ať dadí Levítům z dědictví, kterýmž vládnouti budou, města k bydlení, i podměstí měst vůkol nich,
2Command the children of Israel that they give to the Levites out of their possessions,
3Aby měli města k bydlení, podměstí pak jejich pro dobytky jejich, i pro statky jejich, a pro všecka hovada jejich.
3Cities to dwell in, and their suburbs round about: that they may abide in the towns, and the suburbs may be for their cattle and beasts:
4Podměstí pak měst, kteráž dáte Levítům, vzdálí budou ode zdi městské na tisíc loktů zevnitř vůkol.
4Which suburbs shall reach from the walls of the cities outward, a thousand paces on every side:
5Protož vyměříte vně za každým městem na východ slunce dva tisíce loktů, na poledne též dva tisíce loktů, také na západ dva tisíce loktů, i na půlnoci dva tisíce loktů, tak aby bylo město v prostředku. Ta bude míra podměstí měst jejich.
5Toward the east shall be two thousand cubits: and toward the south in like manner shall be two thousand cubits: toward the sea also, which looketh to the west, shall be the same extent: and the north side shall be bounded with the like limits. And the cities shall be in the midst, and the suburbs without.
6Z těch pak měst, kteráž dáte Levítům, oddělíte šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by někoho zabil; a k těm přidáte jim ještě čtyřidceti dvě města.
6And among the cities, which you shall give to the Levites, six shall be separated for refuge to fugitives, that he who hath shed blood may flee to them: and besides these there shall be other forty-two cities,
7I bude všech měst, kteráž dáte Levítům, čtyřidceti osm měst i s podměstími jejich.
7That is, in all forty-eight with their suburbs.
8Těch pak měst, kteráž dáte z vládařství synů Izraelských, od těch, kteříž více mají, více vezmete, a od těch, kteříž méně mají, méně vezmete; jedno každé pokolení vedlé velikosti dědictví, jímž vládnouti budou, dá z měst svých Levítům.
8And of these cities which shall be given out of the possessions of the children of Israel, from them that have more, more shall be taken: and from them that have less, fewer. Each shall give towns to the Levites according to the extent of their inheritance.
9I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
9The Lord said to Moses:
10Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,
10Speak to the children of Israel, and thou shalt say to them: When you shall have passed over the Jordan into the land of Chanaan,
11Vybéřete sobě města, a ta města budete míti k utíkání, aby tam utekl ten, kterýž by někoho zabil z nedopatření.
11Determine what cities shall be for the refuge of fugitives, who have shed blood against their will.
12A budou vám ta města k útočišti před přítelem, aby neumřel ten, kdož zabil, dokudž by se nepostavil před shromážděním k soudu.
12And when the fugitive shall be in them, the kinsman of him that is slain may not have power to kill him, until he stand before the multitude, and his cause be judged.
13Z těch tedy měst, kteráž dáte, šest měst k útočišti míti budete.
13And of those cities, that are separated for the refuge of fugitives,
14Tři města dáte před Jordánem, též tři města dáte v zemi Kananejské; i budou města útočiště.
14Three shall be beyond the Jordan, and three in the land of Chanaan,
15Synům Izraelským i příchozímu, i podruhu mezi nimi bude těch šest měst k útočišti, aby tam utekl, kdož by koli ranil někoho z nedopatření.
15As well for the children of Israel as for strangers and sojourners, that he may flee to them, who hath shed blood against his will.
16Jestliže by pak železem ranil někoho, tak až by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
16If any man strike with iron, and he die that was struck: he shall be guilty of murder, and he himself shall die.
17Pakli by hodě kamenem, jímž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
17If he throw a stone, and he that is struck die: he shall be punished in the same manner.
18Pakli by hodě dřevem, kterýmž by mohl zabiti, udeřil někoho, tak že by umřel, vražedlník jest; smrtí umře vražedlník takový.
18If he that is struck with wood die: he shall be revenged by the blood of him that struck him.
19Přítel zabitého zabije vražedlníka toho; kdyžkoli ho dostane, on sám zabije ho.
19The kinsman of him that was slain, shall kill the murderer: as soon as he apprehendeth him, he shall kill him.
20Aneb jestliže by z nenávisti strčil někým, aneb shodil by něco na něho z úkladu, tak že by od toho umřel;
20If through hatred any one push a man, or fling any thing at him with ill design:
21Aneb jestliže by z nepřátelství rukou udeřil někoho, tak že by umřel: smrtí umře bitec ten, vražedlník jest; přítel zabitého zabije vražedlníka toho, jakž ho nejprv dostane.
21Or being his enemy, strike; him with his hand, and he die: the striker shall be guilty of murder: the kinsman of him that was slain as soon as he findeth him, shall kill him.
22Jestliže by pak náhodou a ne z nepřátelství strčil někým, aneb shodil by na něho nějakou věc bez úkladu;
22But if by chance medley, and without hatred,
23Aneb jaký koli kámen, od něhož by umříti mohl, shodil by na něj z nedopatření, tak že by umřel, nebyv s ním v nepřátelství, ani nehledaje zlého jeho:
23And enmity, he do any of these things,
24Tedy souditi bude shromáždění mezi bitcem a mezi přítelem zabitého vedlé soudů těchto.
24And this be proved in the hearing of the people, and the cause be debated between him that struck, and the next of kin:
25A vysvobodí shromáždění vražedlníka toho z rukou přítele zabitého, a káže se jemu navrátiti shromáždění k městu útočiště jeho, do něhož utekl; i bude bydliti v něm, dokudž neumře kněz nejvyšší, kterýž pomazán jest olejem svatým.
25The innocent shall be delivered from the hand of the revenger, and shall be brought back by sentence into the city, to which he had fled, and he shall abide there until the death of the high priest, that is anointed with the holy oil.
26Jestliže by pak ten, kterýž zabil člověka, vyšel z mezí města útočiště svého, do něhož utekl,
26If the murderer be found without the limits of the cities that are appointed for the banished,
27A přítel zabitého našel by jej vně, an přešel meze města útočiště svého, a zabil by přítel zabitého vražedlníka toho, nebude vinen krví.
27And be struck by him that is the avenger of blood: he shall not be guilty that killed him.
28Nebo v městě útočiště svého bydliti má, dokudž by neumřel kněz nejvyšší. Když by pak umřel kněz nejvyšší, navrátí se vražedlník do země vládařství svého.
28For the fugitive ought to have stayed in the city until the death of the high priest: and after he is dead, then shall the manslayer return to his own country.
29A bude vám toto za ustanovení soudné v pronárodech vašich, ve všech příbytcích vašich.
29These things shall be perpetual, and for an ordinance in all your dwellings.
30Kdož by koli měl na smrt vydati někoho, podlé vyznání svědků sáhne na vražedlníka; ale jeden svědek nebude moci svědčiti proti někomu na smrt.
30The murderer shall be punished by witnesses: none shall be condemned upon the evidence of one man.
31Nevezmete pak výplaty za člověka vražedlníka, kterýž, jsa nešlechetný, jest smrti hoden, než smrtí ať umře.
31You shall not take money of him that is guilty of blood, but he shall die forthwith.
32Aniž také vezmete výplaty od toho, kterýž utekl do města útočiště svého, aby se navrátil k bydlení do země své, prvé než by umřel kněz,
32The banished and fugitives before the death of the high priest may by no means return into their own cities.
33Abyste nepoškvrnili země, v níž jste. Nebo krev taková poškvrnila by země, aniž také země očištěna býti může od krve, kteráž jest vylita na ní, jediné krví toho, kterýž vylil ji.
33Defile not the land of your habitation, which is stained with the blood of the innocent: neither can it otherwise be expiated, but by his blood that hath shed the blood of another.
34Protož nepoškvrňujte země, v kteréž bydlíte, kdežto já přebývám; nebo já Hospodin přebývám u prostřed synů Izraelských.
34And thus shall your possession he cleansed, myself abiding with you. For I am the Lord that dwell among the children of Israel.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.