Izajáš 57
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Spravedlivý hyne, a žádný nepřipouští toho k srdci, a muži pobožní odcházejí, a žádný nerozvažuje toho, že před příchodem zlého vychvácen bývá spravedlivý,
1ʻOku pekia ʻae kakai māʻoniʻoni, ka ʻoku ʻikai tokanga ki ai ʻe ha tangata: pea ʻoku ʻave ʻae kakai lotu moʻoni, ka ʻe ʻikai ʻilo ʻe ha taha ʻoku ʻave ʻae kakai māʻoniʻoni mei he kovi.
2Že dochází pokoje, a odpočívá na ložci svém, kdožkoli chodí v upřímosti své.
2Te ne hū ʻi he fiemālie: te nau mālōlō ʻi honau ngaahi mohenga, ʻakinautolu ʻoku ʻeveʻeva ʻi he angatonu.
3Ale vy přistupte sem, synové kouzedlnice, símě cizoložníka a smilnice.
3“Kae ʻunuʻunu mai ki heni, ʻakimoutolu ʻae ngaahi tama ʻae fefine fiemana, ko e hako ʻoe tonofefine mo e feʻauaki.
4Komu se to s takovou chutí posmíváte? Proti komu rozdíráte ústa, vyplazujete jazyk? Zdaliž nejste synové neřádní, símě postranní?
4ʻOku mou manuki kia hai? ʻOku fakamanga homou ngutu kia hai, pea fakateteʻe ʻae ʻelelo? ʻIkai ko e fānau ʻakimoutolu ʻoe angatuʻu, ko e hako ʻoe loi,
5Kteříž smilníte v hájích pod každým dřevem zeleným, zabíjejíce syny své při potocích, pod vysokými skalami.
5ʻOku fakavela ʻaki ʻakimoutolu ʻae ngaahi tamapua ʻi he lolo ʻakau moʻui kotoa pē, ʻo tāmateʻi ʻae fānau tupu ʻi he ngaahi teleʻa, ʻi he lalo lilifa?
6Mezi hladkými kameny potočními jest díl tvůj. Tiť jsou, ti los tvůj, na něž také vyléváš mokrou obět, obětuješ suchou obět. V těch-liž bych věcech se kochal?
6ʻOku ʻi he ngaahi maka molemole ʻoe vaitafe ʻa ho ʻinasi; ko ia, ʻio, ko ia foki ko ho ʻinasi: ʻio, kuo ke lilingi ki ai ʻae feilaulau inu, kuo ke ʻatu ki ai ʻae feilaulau kai. Pea te u maʻu koā ʻae fiemālie ʻi he ngaahi meʻa ni?
7Na hoře vysoké a vyvýšené stavíš lože své, a tam vstupuješ k obětování oběti.
7Kuo ke ʻai ho mohenga ʻi he moʻunga māʻolunga: ʻio, naʻa ke ʻalu hake ki ai ke fai hoʻo feilaulau.
8Pamětné pak znamení své za dvéře a za veřeje stavíš, když ode mne, odkryvši se, vstupuješ, a rozšiřuješ lože své, činíc je prostrannější víc než pohané; miluješ lože jejich, kdež místo oblíbíš.
8Pea ʻi he tuʻa matapā mo e tuʻa pou kuo ke fokotuʻu hoʻo fakamanatu: he kuo ke liʻaki au mā ha taha kehe, pea kuo ke ʻalu hake, kuo ke fakalahi ho mohenga, pea fai ʻae fuakava mo kinautolu; naʻa ke manako ki honau mohenga ʻi he potu naʻa ke mamata ki ai.
9Chodíš i k králi s olejem, a s mnohými vonnými mastmi svými; posíláš zajisté posly své daleko, a ponižuješ se až do hrobu.
9Pea ne ke ʻalu ki he tuʻi mo e meʻa tākai, pea naʻe fakalahi hoʻo ngaahi meʻa namu kakala, pea fekau ki he mamaʻo hoʻo kau talafekau, pea ne ke fakalieliaʻi koe ʻo aʻu ki heli.
10Pro množství cest svých ustáváš, aniž říkáš: Daremnéť jest to. Nalezla jsi sobě zběř ku pomoci, protož neželíš práce.
10Kuo ke ongosia ʻi hono lahi ʻo ho hala; ka naʻe ʻikai te ke pehē, ‘ʻOku ʻikai ha ʻamanaki:’ kuo ke ʻilo ʻae moʻui ʻa ho nima; ko ia naʻe ʻikai te ke mamahi ai.
11A kohož jsi se děsila a bála, že jsi klamala, a na mne se nerozpomínala, ani připustila k srdci svému? Zdali proto, že jsem já mlčel, a to zdávna, nebojíš se mne?
11“Pea ko hai kuo ke ilifia mo manavahē ki ai koeʻuhi ke ke loi, kae ʻikai te ke manatu kiate au, pe tokanga loto ki ai? ʻIkai kuo u fakalongo pē ʻo fuoloa, pea naʻe ʻikai te ke manavahē kiate au?
12Já tvou spravedlnost oznámím, a skutky tvé, kteřížť nic neprospějí.
12Te u fakahā hoʻo māʻoniʻoni, pea mo hoʻo ngāue; koeʻuhi ʻe ʻikai te nau ʻaonga kiate koe.
13Když křičeti budeš, nechať tě vysvobodí zběř tvá. Ano pak všecky je zanese vítr, a zachvátí marnost, ale kdož doufá ve mne, vládnouti bude zemí, a dědičně obdrží horu svatou mou.
13ʻOka ke ka tangi, tuku ke fakamoʻui koe ʻe hoʻo kakai tokolahi: ka e ʻāvea ʻakinautolu kotoa pē ʻe he matangi; ʻe ʻave ʻakinautolu ʻe he vaʻinga: ka ko ia ʻoku falala kiate au te ne maʻu ʻae fonua, pea nofo ʻi hoku moʻunga tapu;”
14Nebo řečeno bude: Vyrovnejte, vyrovnejte, spravte cestu, odkliďte překážky z cesty lidu mého.
14Pea ʻe pehē ʻe ia, “Mou laku hake, mou laku hake, teuteu ʻae hala, toʻo ʻae tūkiaʻanga mei he hala ʻo hoku kakai.
15Nebo takto dí ten důstojný a vyvýšený, kterýž u věčnosti přebývá, jehož jméno jest Svatý: Na výsosti a v místě svatém bydlím, ano i s tím, kterýž jest skroušeného a poníženého ducha přebývám, obživuje ducha ponížených, obživuje také srdce skroušených.
15He ʻoku pehē ʻe he tokotaha lahi mo māʻolunga ʻaia ʻoku ʻafio ʻi he taʻengata, ko hono huafa ko e Māʻoniʻoni; ʻOku ou nofo ʻi he potu māʻolunga mo māʻoniʻoni, pea ʻiate ia foki ʻoku loto fakatomala mo angavaivai, ke fakamoʻui ʻae loto ʻokinautolu ʻoku fakatomala.
16Nebuduť se zajisté na věky nesnadniti, aniž se budu věčně hněvati, neboť by duch před oblíčejem mým zmizel, i dchnutí, kteréž jsem já učinil.
16Koeʻuhi ʻe ʻikai te u fai maʻuaipē, pea ʻe ʻikai te u houhau maʻuaipē: koeʻuhi ʻe vaivai ʻae laumālie ʻi hoku ʻao, pea mo e ngaahi laumālie kuo u ngaohi.
17Pro nepravost lakomství jeho rozhněval jsem se, a ubil jsem jej; skryl jsem se a rozhněval proto, že odvrátiv se, odšel cestou srdce svého.
17He naʻaku houhau koeʻuhi ko e hia ʻo ʻene manumanu, pea teʻia ia: naʻaku fufū au, pea ne u houhau, pea naʻe ʻalu talangataʻa ia ʻi he hala ʻo hono loto.
18Vidím cesty jeho, a však uzdravím jej; zprovodím jej, a jemu potěšení navrátím, i těm, kteříž kvílí s ním.
18Kuo u vakai ki hono ngaahi hala, pea te u fakamoʻui ia: te u tataki foki ia, pea toe ʻatu ʻae ngaahi fakafiemālie kiate ia mo ʻene kau mamahi.
19Stvořím ovoce rtů, hojný pokoj, dalekému jako blízkému, praví Hospodin, a tak uzdravím jej.
19ʻOku ou fakatupu ʻae fua ʻoe loungutu; Fiemālie, fiemālie kiate ia ʻoku kei mamaʻo, pea kiate ia ʻoku ofi,” ʻoku pehē ʻe Sihova; “pea te u fakamoʻui ia.”
20Bezbožní pak budou jako moře zbouřené, když se spokojiti nemůže, a jehož vody vymítají nečistotu a bláto.
20Ka ʻoku tatau ʻae angakovi mo e tahi hou, ʻoku ʻikai faʻa tokalelei ia, ʻoku laku hake ʻe hono ngaahi peau ʻae pelepela mo e ʻuli.
21Nemajíť žádného pokoje, praví Bůh můj, bezbožní.
21ʻOku pehē ʻe hoku ʻOtua, “ʻOku ʻikai ha fiemālie ki he angahala.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.