Izajáš 40
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Potěšujte, potěšujte lidu mého, dí Bůh váš.
1ʻOku pehē ʻe homou ʻOtua, “Mou fakafiemālieʻi, mou fakafiemālieʻi ʻa hoku kakai.
2Mluvte k srdci Jeruzaléma, a ohlašujte jemu, že se již doplnil čas uložený jeho, že jest odpuštěna nepravost jeho, a že vzal z ruky Hospodinovy dvojnásobně za všecky hříchy své.
2“Lea fakafiemālie ki Selūsalema, pea kalanga kiate ia, kuo ngata ʻene tau, kuo fakamolemole ʻene hia: he kuo fai ʻae totongi ke liunga ua kiate ia mei he nima ʻo Sihova ʻi heʻene hia kotoa pē.”
3Hlas volajícího: Připravtež na poušti cestu Hospodinovu, přímou učiňte na pustině stezku Boha našeho.
3¶ Ko e leʻo ʻo ia ʻoku kalanga ʻi he toafa, “Teuteu ʻae hala ʻo Sihova, fakatonutonu ʻae hala lahi ʻi he toafa maʻa hotau ʻOtua.”
4Každé údolí ať jest vyvýšeno, a všeliká hora i pahrbek ať jest snížen; což jest křivého, ať jest přímé, a místa nerovná ať jsou rovinou.
4ʻE hakeakiʻi ʻae ngaahi luo kotoa pē, pea ʻe holoki ʻae ngaahi moʻunga meʻe tafungofunga kotoa pē: pea ʻe fakatonutonu ʻae pikopiko, pea ʻe fakatokalelei ʻae ngaahi potu ʻoku tokakovi:
5Nebo se zjeví sláva Hospodinova, a uzří všeliké tělo spolu, že ústa Hospodinova mluvila.
5Pea ʻe fakahā ʻae nāunau ʻo Sihova, pea ʻe mamata ki ai ʻae kakai kotoa pē: he kuo folofola pehē ʻae fofonga ʻo Sihova.”
6Hlas řkoucího: Volej. I řekl: Co mám volati? To, že všeliké tělo jest tráva, a všeliká vzácnost jeho jako květ polní.
6Naʻe pehē ʻe he leʻo, “Kalanga.” Pea naʻa ne pehē, “Ko e hā te u kalanga ʻaki?” “Ko e mohuku ʻae kakano kotoa pē, pea ko e nāunau kotoa pē ʻo ia ʻoku tatau mo e fisi ʻoe ngoue.
7Usychá tráva, květ prší, jakž vítr Hospodinův povane na něj. V pravděť jsou lidé ta tráva.
7ʻOku fakaʻaʻau ke mōmoa ʻae mohuku, ʻoku mae ʻae fisiʻiʻakau: koeʻuhi ʻoku angi ki ai ʻae matangi ʻa Sihova: tā ko e moʻoni ko e mohuku ʻae kakai.
8Usychá tráva, květ prší, ale slovo Boha našeho zůstává na věky.
8ʻOku fakaʻaʻau ke mōmoa ʻae mohuku, ʻoku mae ʻae fisiʻiʻakau: ka e tolonga ʻo taʻengata ʻae folofola ʻa hotau ʻOtua.”
9Na horu vysokou vystup sobě, Sione, zvěstovateli věcí potěšených, povyš mocně hlasu svého, Jeruzaléme, zvěstovateli věcí potěšených, povyš, aniž se boj. Rci městům Judským: Aj, Bůh váš.
9¶ ʻA koe, ʻoku ʻomi ʻae ongoongolelei ki Saione, ʻalu hake koe ki he moʻunga māʻolunga; ʻa koe, ʻoku ʻomi ʻae ongoongolelei ki Selūsalema, hiki hake ho leʻo ʻi he mālohi; hiki hake ia ʻoua ʻe manavahē; ke ke pehē ki he ngaahi kolo ʻo Siuta, “Vakai ki homou ʻOtua!”
10Aj, Panovník Hospodin proti silnému přijde, a rámě jeho panovati bude nad ním; aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.
10Vakai, ʻe hāʻele mai ʻae ʻEiki ko Sihova ʻi he mālohi, pea ʻe pule hono nima moʻona: vakai, ʻoku ʻiate ia hono totongi, pea ʻoku ʻi hono ʻao ʻa ʻene ngāue.
11Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede.
11Te ne fafanga ʻene fanga sipi ʻo hangē ko e tauhi: te ne tānaki ʻae fanga lami ʻaki hono nima, pea fua ʻakinautolu ʻi hono fatafata, pea tataki fakafiemālie ʻakinautolu ʻoku feitama.
12Kdo změřil hrstí svou vody, a nebesa pídí rozměřil? A kdo změřil měrou prach země, a zvážil na váze hory, a pahrbky na závaží?
12Ko hai kuo ne fua ʻae ngaahi vai ʻi hono ʻaofi nima, pea fuofua ʻae langi ʻaki ʻae hanga, pea fakakātoa ʻae efuefu ʻoe fonua ʻi he meʻa fuofua, pea kuo fakamamafa ʻae ngaahi moʻunga ʻi he meʻa fakamamafa, pea mo e ngaahi tafungofunga ʻi he meʻa fakatatau?
13Kdo vystihl ducha Hospodinova, a rádcím jeho byl, že by mu oznámil?
13Ko hai kuo ne fakahinohino ʻae Laumālie ʻo Sihova, pea hoko ko ʻene akonaki ke fakahinohino ia?
14S kým se radil, že by mu přidal srozumění, a naučil jej stezce soudu, a vyučil jej umění, a cestu všelijaké rozumnosti jemu v známost uvedl?
14Ko hai naʻa na fakakaukau mo ia, koeʻuhi ke ne fakapotoʻi ia, pe ako kiate ia ʻi he hala ʻoe fakamaau, pe ko hai naʻa ne akonakiʻi ia ʻi he ʻilo, pea fakahā kiate ia ʻae hala ʻoe ʻiloʻilo?
15Aj, národové jako krůpě od okova, a jako prášek na vážkách se počítají, ostrovy jako nejmenší věc zachvacuje.
15Vakai, ʻoku tatau ʻae ngaahi puleʻanga mo e tulutā ʻoe ipu vai, pea ʻoku lau ia ʻo hangē ko e efuefu iiki ʻoe meʻa fakatatau: vakai, ʻoku ne toʻo hake ʻae ngaahi motu ʻo hangē ko e meʻa siʻi ʻaupito.
16Ani Libán nepostačil by k zanícení ohně, a živočichové jeho nepostačili by k zápalné oběti.
16Pea ʻoku siʻi ʻa Lepanoni ke tutu, pea ʻoku siʻi ʻae fanga manu ʻi ai ki ha feilaulau tutu.
17Všickni národové jsou jako nic před ním, za nic a za marnost pokládají se u něho.
17ʻOku hangē ko e meʻa noa pe ʻae ngaahi puleʻanga kotoa pē ʻi hono ʻao; pea ʻoku lau ia kiate ia ko e siʻi hifo ʻi he meʻa noa pe, mo e vaʻinga.
18K komu tedy připodobníte Boha silného? A jaké podobenství přirovnáte jemu?
18Pea te mou fakatatau kia hai ʻae ʻOtua? Pe ko e hā ha fakatātā te mou fakatatau kiate ia?
19Jakžkoli rytinu líčí řemeslník, a zlatník zlatem ji potahuje, a řetízky stříbrné k ní slévá;
19ʻOku haka ʻe he tangata tufunga ha tamapua, pea ko e tufunga koula ʻoku ʻufiʻufi ia ʻaki ʻae koula, pea ʻoku ne ngaohi ʻae kahoa fihifihi ʻaki ʻae siliva
20A ten, kterýž pro chudobu nemá co obětovati, dřevo, kteréž by nepráchnivělo, vybírá, a řemeslníka umělého sobě hledá k přistrojení rytiny, aby se nepohnula.
20Ko ia ʻoku lahi ʻene masiva pea ʻoku ʻikai haʻane feilaulau, ʻoku ne fili ha ʻakau ʻe ʻikai popo; ʻoku ne kumi kiate ia ha tufunga poto ke fokotuʻu ha tamapua kuo tā ʻaia ʻe ʻikai ueʻi.
21Zdaliž nevíte? Zdaliž neslýcháte? Zdaliž se vám nezvěstuje od počátku? Zdaliž nesrozumíváte z základů země?
21Kuo taʻeʻilo ʻekimoutolu? Naʻe ʻikai te mou fanongo? ʻIkai kuo fakahā kiate kimoutolu mei he kamataʻanga? ʻIkai kuo mou ʻilo talu mei he ʻai ʻae tuʻunga ʻo māmani?
22Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání,
22Ko ia ia ʻoku ʻafio ʻi he takatakai ʻo māmani, pea ko e kakai ʻoku nofo ai ʻoku tatau kiate ia mo e fanga heʻe; ko ia ia ʻoku ne fofola ʻae ngaahi langi ʻo hangē ko e puipui, pea folahi ia ʻo hangē ko e fale fehikitaki ke nofo ai:
23Onť přivodí knížata na nic, soudce zemské jako nic rozptyluje,
23Ko ia ʻoku ne fakahifo ki lalo ʻae houʻeiki ke ʻikai; ʻoku ne ngaohi ʻae kau fakamaau ʻoe fonua ko e vaʻinga.
24Tak že nebývají štípeni ani sáti, aniž kořene pouští do země pařez jejich. Nebo jakž jen zavane na ně, hned usychají, a vicher jako plevu zanáší je.
24ʻIo, ʻe ʻikai tō ʻakinautolu; ʻio, ʻe ʻikai tūtuuʻi ʻakinautolu: ʻio, ʻe ʻikai aka ʻi he kelekele honau tefito: pea te ne ifi kiate kinautolu, pea te nau mae, pea ʻe ʻave ʻakinautolu ʻe he ʻahiohio ʻo hangē ko e veve.
25K komu tedy připodobníte mne, abych podobný byl jemu, praví Svatý?
25“ʻOku pehē ʻe he tokotaha māʻoniʻoni, Pea te mou fakatatau au kia hai, pe te u tatau mo hai?
26Pozdvihněte zhůru očí svých, a vizte, kdo to stvořil? Kdo vyvodí v počtu vojsko jejich, a všeho toho zejména povolává? Vedlé množství síly a veliké moci ani jedno z nich nehyne.
26Hiki hake homou mata ki ʻolunga, pea vakai pe ko hai kuo ne fakatupu ʻae ngaahi meʻa ni, ʻaia ʻoku ne lau mo taki kituʻa honau tokolahi; ʻoku ne ui ʻakinautolu kotoa pē ʻi honau hingoa ʻi he lahi ʻo hono māfimafi, koeʻuhi ʻoku mālohi ia ʻi he māfimafi, ʻoku ʻikai ha taha ʻoku taʻehāmai.
27Pročež tedy říkáš, Jákobe, a mluvíš, Izraeli: Skrytať jest cesta má před Hospodinem, a pře má před Boha mého nepřichází?
27Ko e hā ʻoku ke pehē, ʻe Sēkope, pea ke pehē, ʻE ʻIsileli, “Kuo fufū hoku hala meia Sihova, pea kuo taʻetokanga ʻa hoku ʻOtua ki hoku fakamaau?”
28Zdaliž nevíš, zdaž jsi neslýchal, že Bůh věčný Hospodin, kterýž stvořil končiny země, neustává ani zemdlívá, a že vystižena býti nemůže moudrost jeho?
28¶ “ʻIkai naʻa ke ʻilo? ʻIkai naʻa ke fanongo, ko Sihova ko e ʻOtua taʻengata ia, ko e Tupuʻanga ʻoe ngaahi ngataʻanga ʻo māmani, ʻoku ʻikai pongia ia, pea ʻoku ʻikai vaivai? ʻOku taʻefaʻaʻiloʻi ʻa ʻene ʻilo.
29On dává ustalému sílu, a tomu, ješto žádné síly nemá, moci hojně udílí.
29ʻOku ne foaki ʻae mālohi ki he vaivai; pea kiate kinautolu ʻoku ʻikai haʻanau mālohi ʻoku ne fakatupu ʻae mālohi.
30Ustává a umdlévá mládež, a mládenci těžce klesají,
30ʻIo ʻe pongia ʻae fānau tupu pea vaivai, pea ʻe hinga ʻaupito mo e kau talavou:
31Ale ti, jenž očekávají na Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se peřím jako orlice; běží, a však neumdlévají, chodí, a neustávají.
31Ka ko kinautolu ʻoku tatali kia Sihova ʻe fakafoʻou honau mālohi; te nau puna hake ʻaki ʻae kapakau ʻo hangē ko e fanga ʻikale; te nau lele ka e ʻikai vaivai; pea te nau ʻeveʻeva, kā ʻe ʻikai pongia.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.