Židům 12
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Protož i my, takový oblak svědků vůkol majíce, odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého nám boje,
1Ko ia, ko e meʻa ʻi he kāpui ʻakitautolu ʻe he ʻao ʻoe kau fakamoʻoni tokolahi pehē, ke tau siʻaki foki ʻae meʻa mamafa kotoa pē, mo e angahala ʻoku tau moʻuangofua ki ai, pea tau feleleʻi ʻi he fakakukafi ʻae fakapuepue kuo tofi ʻi hotau ʻao.
2Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýžto místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího.
2ʻO sio pe kia Sisu ko e kamataʻanga mo e ngataʻanga ʻoe tui; ʻaia ne ne kātaki ʻae pekia ʻi he ʻakau, mo ne taʻetokanga ki he fakamā, ko e meʻa ʻi he fiefia naʻe tuku ʻi hono ʻao, pea kuo nofo eni ʻi he nima toʻomataʻu ʻoe ʻafioʻanga ʻoe ʻOtua.
3A považte, kteraký jest ten, jenž snášel od hříšníků taková proti sobě odmlouvání, abyste neustávali, v myslech vašich hynouce.
3Ke mou tokangaʻi ia naʻa ne kātaki ʻae angatuʻu pehē mei he kau angahala kiate ia, telia naʻa mou fiu mo vaivai ʻi homou loto.
4Ještě jste se až do krve nezprotivili, proti hříchu bojujíce.
4ʻOku teʻeki ai ke mou fekuki ʻo aʻu ki he mate, ʻi he fekuki mo e angahala.
5A což jste zapomenuli na napomenutí, kteréž k vám jako k synům mluví: Synu můj, nepohrdej kázní Páně, aniž sobě stýskej, když od něho trestán býváš?
5Pea kuo ngalo ʻiate kimoutolu ʻae akonaki ʻaia ʻoku pehē kiate kimoutolu, ʻo hangē ko e fānau, “Hoku foha, ʻoua naʻa ke taʻetokangaʻi ʻae tautea mei he ʻEiki, pe vaivai ʻi heʻene valokiʻi koe:
6Nebo kohož miluje Pán, tohoť tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá.
6He ko ia ʻoku ʻofa ki ai ʻae ʻEiki ʻoku ne tautea, pea ʻoku ne teʻia ʻae foha kotoa pē ʻoku ne maʻu.”
7Jestliže kázeň snášíte, Bůh se vám podává jakožto synům. Nebo který jest syn, jehož by netrestal otec?
7Kapau te mou kātaki ʻae tautea, pea ʻoku fai ai ʻe he ʻOtua kiate kimoutolu ʻo taau mo e ngaahi foha; he ko e foha fē ia ʻaia ʻoku ʻikai ke tauteʻi ʻe he tamai?
8Pakli jste bez kázně, kteréžto všickni synové účastni jsou, tedy jste cizoložňata, a ne synové.
8Pea kapau ʻoku ʻikai tautea ʻakimoutolu, ʻaia ʻoku totofu ai kotoa pē, pea ta ko e tupu feʻauaki ʻakimoutolu, pea ʻoku ʻikai moʻoni ko e ngaahi foha.
9Ano tělesné otce naše měli jsme, kteříž nás trestali, a měli jsme je u vážnosti; i zdaliž nemáme mnohem více poddáni býti Otci duchů, abychom živi byli?
9Kaeʻumaʻā naʻe tautea ʻakitautolu ʻe he ngaahi tamai ʻo hotau sino, pea tau fakaʻapaʻapa ki ai: ʻe ʻikai lahi muʻa ʻetau fakavaivai ki he Tamai ʻoe ngaahi laumālie, pea moʻui?
10A onino zajisté po nemnohé dny, jakž se jim vidělo, trestali, ale tento v věcech přeužitečných, totiž k tomu, abychom došli účastnosti svatosti jeho.
10He ko e moʻoni naʻa nau tautea ʻo faʻiteliha pe ʻakinautolu ʻi he ʻaho siʻi pe; ka ʻoku fai ʻe ia ke ʻaonga, ke tau kau ai ʻi heʻene māʻoniʻoni.
11Každé pak trestání, když přítomné jest, nezdá se býti potěšené, ale smutné, než potomť rozkošné ovoce spravedlnosti přináší těm, kteříž by v něm pocvičeni byli.
11Ko eni, ʻoku ʻikai ha fiefia lolotonga ha tautea, ka ko e mamahi: hili ange ia ʻoku tupu ʻae fua fakamelino ʻoe māʻoniʻoni kiate kinautolu kuo akonekina ai.
12Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen posilňte,
12Ko ia ke poupou hake ʻae nima kuo tāupe, mo e foʻi tui ʻoku vaivai;
13A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.
13Pea ngaohi ʻae ʻaluʻanga totonu ki homou vaʻe, telia naʻa fakahēʻi ʻaia ʻoku pipiki; kae fakamoʻui muʻa ia.
14Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána,
14Tuli ke mou melino mo e kakai kotoa pē, pea ki he māʻoniʻoni, ʻaia ka ʻikai maʻu, ʻe ʻikai mamata ʻe ha tangata ʻe tokotaha ki he ʻEiki:
15Prohlédajíce k tomu bedlivě, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí;
15ʻO vakavakai lahi telia naʻa tomui ha taha ʻi he ʻaloʻofa ʻae ʻOtua; telia naʻa ai ha aka kona ʻe tupu pea fakamamahiʻi ai ʻakimoutolu , pea ʻuliʻi ai ʻae tokolahi;
16Aby někdo nebyl smilník, aneb ohyzdný, jako Ezau, kterýžto za jednu krmi prodal prvorozenství své.
16Telia naʻa ai ha taha feʻauaki pe ha manuki ʻoe meʻa tapu, ʻo hangē ko ʻIsoa, ʻaia naʻa ne fakatau hono lelei ʻoe ʻuluaki foha ʻaki ʻae meʻakai pe taha.
17Víte zajisté, že potom, chtěje dědičně dosáhnouti požehnání, pohrdnut jest. Nebo nenalezl místa ku pokání, ač ho koli s pláčem hledal.
17He ʻoku mou ʻilo ʻi he hili ia, pea ne fiemaʻu ʻae tāpuaki, naʻe tekeʻi ia: he naʻe ʻikai te ne ʻilo ke liliu ʻaki hono loto, neongo ʻa ʻene kumi ia ʻi he feinga mo e loʻimata.
18Nebo nepřistoupili jste k hmotné hoře a k hořícímu ohni, a k vichru, a k mrákotě, a k bouři,
18He ʻoku ʻikai ke mou hoko ni ki he moʻunga ʻe faʻa alasi, ʻaia ne vela ʻaki ʻae afi, pea ki he ʻuliʻuli, mo e fakapoʻuli, mo e afā,
19A zvuku trouby a k hlasu slov, kterýžto hlas kdož slyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno.
19Pea mo e pā mai ʻoe meʻa lea mo e ongo ʻoe ngaahi lea; ʻaia naʻe kole ai ʻakinautolu naʻe fanongo ke ʻoua naʻa toe leaʻaki kiate kinautolu:
20(Nebo nemohli snésti toho, což bylo praveno: A kdyby se i hovado dotklo hory, budeť ukamenováno, aneb šípem postřeleno.
20(He naʻe ʻikai te nau faʻa tali ʻaia naʻe fekau mai, “Pea naʻa mo e manu kapau ʻe lave ki he moʻunga, ʻe tolongaki ia ʻaki ʻae maka, pe hokaʻi ke ʻasi ʻaki ʻae foʻi tao:”
21A tak hrozné bylo to, což viděli, že i Mojžíš řekl: Lekl jsem se, až se třesu.)
21Pea ko hono fakailifia fau ʻoe meʻa naʻe hā mai, naʻe pehē ai ʻe Mōsese, “ʻOku ou mātuʻaki manavahē, mo tetetete:”)
22Ale přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů,
22Ka kuo mou hoko ni ki he moʻunga ko Saione, ki he kolo ʻoe ʻOtua moʻui, ki he Selūsalema mei he langi, pea ki he fakataha ʻoe kau ʻāngelo tokolahi taʻefaʻalaua.
23K veřejnému shromáždění a k církvi prvorozených, kteříž zapsáni jsou v nebesích, a k Bohu soudci všech, a k duchům spravedlivých dokonalých,
23Ki he fakatahaʻanga lahi, pea ko e siasi ʻoe tangata angatonu kuo fakahaohaoa,
24A k prostředníku Nového Zákona Ježíšovi, a ku pokropení krví, lépe mluvící nežli Abelova.
24Pea kia Sisu ko e fakalaloa ʻoe fuakava foʻou, pea ki he taʻataʻa ʻoku luluku, ʻaia ʻoku leaʻaki ʻae ngaahi meʻa lelei lahi ʻi he toto ʻo ʻEpeli.
25Viztež, abyste neodpírali mluvícím. Nebo poněvadž onino neušli pomsty, kteříž odpírali tomu, jenž na zemi na místě Božím mluvil, čím více my, jestliže tím, kterýž s nebe mluví k nám, pohrdneme?
25Vakai ke ʻoua naʻa mou taʻetokangaʻi ia ʻoku folofola. He kapau naʻe ʻikai hao ʻakinautolu naʻe taʻetokangaʻi ia naʻe lea ʻi māmani, ʻe fēfeeʻi ʻakitautolu, ʻo kapau te tau tafoki meiate ia ʻoku mei he langi?
26Jehožto hlas tehdáž byl zemí pohnul, nyní pak propověděl, řka: Ještěť já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem.
26ʻAia naʻe lulululu ʻa māmani ʻe hono leʻo ʻi he kuonga ko ia: ka kuo talaʻofa eni, ʻo pehē, “Ko e toe taha teu lulululu kae ʻikai ngata ki māmani pe, ka ko e langi foki.”
27A to, že dí: Ještě jednou, světle ukazuje pohnutelných věcí přenesení, jakožto rukama učiněných, aby zůstávaly ty, jenž jsou nepohnutelné.
27Pea ko e pehē, “Ko e toe taha,” ko e fakahā ʻoe hiki ʻoe ngaahi meʻa ko ia kuo luluʻi, ʻo taau mo e ngaahi meʻa kuo ngaohi, koeʻuhi ke tuʻumaʻu pe ʻae ngaahi meʻa ʻoku ʻikai faʻa luluʻi.
28Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí.
28Ko ia ʻi heʻetau maʻu ʻae puleʻanga, ʻe ʻikai faʻa luluʻi, ke tau kuku maʻu mo e ʻofa, ʻaia ke tau tauhi ʻaki ʻae ʻOtua ke ʻaonga, ʻi he fakaʻapaʻapa mo e manavahē:
29Neboť Bůh náš jest oheň spalující.
29He ko e afi fakaʻauha ʻa hotau ʻOtua.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.