1 Mojžíšova 29
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1Tedy Jákob vstav, odšel do země východní.
1To pacoengah Jakob loe kholong a caeh moe, ni angyae bang kaminawk ohhaih ahmuen to phak.
2A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký byl navrchu studnice.
2Anih mah khet naah, lawk thungah tuikhaw maeto a hnuk; tuunawk loe to ih tuikhaw taengah ahmuen thumto ah tabok o; to ih tuikhaw thung ih tui to tuunawk han naek o sak; to ah tuikhaw kraenghaih kalen parai thlung kangphaek maeto oh.
3Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a teprv odvalovali kámen ten od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen na vrch studnice, na místo jeho.
3Tuutoep kaminawk to ah oh o naah, tuikhaw kraenghaih kalen parai thlung kangphaek to takhoe o moe, tuunawk to tui naek o sak; to pacoengah tuikhaw to thlung hoiah kraeng o let.
4Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli: Jsme z Cháran.
4Jakob mah tuutoep kaminawk khaeah, Nawkamyanawk naa hoiah maw nang zoh o? tiah lok a dueng. Nihcae mah, Haran hoiah kang zoh o, tiah pathim pae o.
5I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe.
5Nihcae khaeah, Nahor ih capa Laban to na panoek o maw? tiah a naa. Nihcae mah, Ka panoek o bae, tiah a naa o.
6I dí opět k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel dcera jeho tamto jde s dobytkem.
6To pacoengah Jakob mah nihcae khaeah, Anih loe ngantui hmang maw? tiah a naa. Nihcae mah, Ngan a tui bae; khenah, a canu Rachel loe tuunawk hoi nawnto angzoh, tiah a naa o.
7Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste.
7Anih mah, Khenah, niduem ai vop; tuunawk huih han atue pha ai vop; tuunawk to tui nae o sak ah loe, rawkcak pacah o rae khae, tiah a naa.
8A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce.
8Nihcae mah, Ka hui o mak ai vop; tuunawk to acuu boih moe, tuikhaw kraenghaih kalen parai thlung kangphaek takhoe pacoeng, tuunawk tui ka paek o ai karoek to ka caeh o thai mak ai, tiah a naa o.
9Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo.
9Nihcae hoi lok apaeh li naah, Rachel loe ampa ih tuunawk to huih moe, angzoh; anih loe tuutoep kami ah oh.
10Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.
10Jakob mah amno ih tangqoi Laban canu Rachel hoi amno ih thangqoi Laban ih tuunawk to hnuk naah, caeh moe, tuikhaw kraenghaih kalen parai thlung kangphaek to takhoe pae, amno ih thangqoi Laban ih tuunawk to tui a naeksak.
11A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal.
11Jakob mah Rachel to mok moe, tha hoi qah.
12Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému.
12Jakob mah Rachel khaeah anih loe ampa ih nawkamya ah oh moe, Rebekah ih capa ah ohhaih kawng to a thuih pae; to pongah Rachel loe cawnh moe, ampa khaeah thuih pae.
13I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech.
13Laban mah a tanuh ih capa Jakob kawng to thaih naah, anih tongh hanah karangah cawnh; takop moe, a mok pacoengah, angmah im ah a caeh haih. Jakob mah im ah phak naah, kangcoeng tangcae hmuennawk kawng to a thuih pae.
14Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc.
14Laban mah anih khaeah, Nang loe ka thii ka ngan ah ni na oh, tiah a naa. Anih loe khrah to thung Laban khaeah oh.
15Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá?
15Laban mah Jakob khaeah, Kai ih nawkamya ah na oh pongah, kai han tih tok doeh nang sah pae mak ai maw? Na toksakhaih atho to na thui ah, tiah a naa.
16(Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel.
16Laban loe canu hnetto tawnh; canu kacoeh ahmin loe Leah, canu kanawk ih ahmin loe Rachel.
17Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři.
17Leah loe mik hoih parai ai; toe Rachel loe kranghoih moe, palung han koiah oh.
18I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší.
18Jakob loe Rachel to koeh moe, Nang han saning sarihto thung tok kang sak pae han, na canu kanawk Rachel to na paek ah, tiah a naa.
19Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou.
19Laban mah anih to minawk kalah han ka paek pongah loe, nang han kang paek to hoih kue, tiah a naa. Kai khaeah mah om poe ah, tiah a naa.
20Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni.
20To pongah Rachel hak hanah saning sarihto thung tok a sak; toe Rachel to koeh pongah setta thung atue kalaem baktiah a poek.
21Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní.
21To pacoengah Jakob mah Laban khaeah, Ka zu na paek lai ah, ka toksakhaih atue doeh khawt boeh, anih hoi nawnto iih han ka koeh boeh, tiah a naa.
22Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody.
22To pongah Laban mah to ahmuen ih kaminawk boih to kok moe, buh raenghaih a sak pae.
23U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní.
23Toe niduem naah loe a canu Leah to zaeh moe, Jakob khaeah a caeh haih; anih to Jakob mah iih haih.
24Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici.
24Laban mah a tamna Zilpah to a canu Leah khenzawnkung ah paek.
25A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal?
25Khenah, khawnbang khawnthaw ah loe, Leah ah oh pae ving; to pongah Jakob mah Laban khaeah, Tipongah hae tiah nang sak loe? Rachel han ah ni tok kang sak pae; tipongah kai nang ling loe? tiah a naa.
26Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená.
26Laban mah, Kaicae prae ah loe, Canu kacoeh sava sah ai naah, kanawk sava sah sai ai.
27Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných.
27Zu lakhaih ni sarihto boeng rae nasoe; to pacoengah saning sarihto toksah let ah, to naah canu kanawk doeh kang paek han, tiah a naa.
28I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku.
28Jakob loe to tiah toksak hanah oh let; Leah hoi ni sarihto thung oh hoi pacoengah, Laban mah a canu Rachel to zu ah paek.
29Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici.
29Laban mah a tamna nongpata Billah to, a canu Rachel khenzawnkung tamna ah paek.
30Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných.
30Jakob mah Rachel to iih haih; anih mah Leah pongah Rachel to palung kue; to pacoengah Laban hanah saning sarihto thung toksak pae let.
31Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné.
31Jakob mah Leah hnukma, tito Angraeng mah hnuk naah, anih ih caa im to paongh pae, toe Rachel loe caa kaak.
32Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj.
32Leah loe zokpomh moe, capa maeto sak; kai patangkhanghaih Angraeng mah hnuk boeh, vaihi loe ka sava mah na palung tih boeh, tiah a poek pongah, a capa to Reuben, tiah ahmin phui.
33I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon.
33Anih loe zokpomh let moe, capa maeto sak; kai hnukmahaih to Angraeng mah ang panoek pae pongah, hae capa doeh ang paek let, tiah a thuih; to pongah Simeon, tiah ahmin sak.
34A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví.
34Anih loe zokpomh let moe, capa maeto sak; ka sava hanah capa thumto ka sak pae boeh pongah, anih loe kai khaeah ni akap tih boeh, tiah a thuih. To pongah Levi, tiah ahmin sak.
35I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.
35Anih loe zokpomh let moe, capa maeto sak, to naah vaihi loe Angraeng to ka pakoeh han boeh, tiah a thuih; to pongah Judah, tiah ahmin sak. To pacoeng loe anih caa sah ai boeh.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.