1 Mojžíšova 21
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
1Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil.
1And the LORD remembered Sarah as He had said, and the LORD did unto Sarah as He had spoken.
2Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.
2And Sarah conceived, and bore Abraham a son in his old age, at the set time of which God had spoken to him.
3A nazval Abraham jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák.
3And Abraham called the name of his son that was born unto him, whom Sarah bore to him, Isaac.
4A obřezal Abraham syna svého Izáka, když byl v osmi dnech, tak jakž mu byl přikázal Bůh.
4And Abraham circumcised his son Isaac when he was eight days old, as God had commanded him.
5Byl pak Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho.
5And Abraham was a hundred years old, when his son Isaac was born unto him.
6I řekla Sára: Radost mi učinil Bůh; kdokoli uslyší, radovati se bude spolu se mnou.
6And Sarah said: 'God hath made laughter for me; every one that heareth will laugh on account of me.'
7A přidala: Kdo by byl řekl Abrahamovi, že bude Sára děti kojiti? A však jsem porodila syna v starosti jeho.
7And she said: 'Who would have said unto Abraham, that Sarah should give children suck? for I have borne him a son in his old age.'
8I rostlo dítě a ostaveno jest. Tedy učinil Abraham veliké hody v ten den, v němž ostaven byl Izák.
8And the child grew, and was weaned. And Abraham made a great feast on the day that Isaac was weaned.
9Viděla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posměvač.
9And Sarah saw the son of Hagar the Egyptian, whom she had borne unto Abraham, making sport.
10I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem.
10Wherefore she said unto Abraham: 'Cast out this bondwoman and her son; for the son of this bondwoman shall not be heir with my son, even with Isaac.'
11Ale Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého.
11And the thing was very grievous in Abraham's sight on account of his son.
12I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.
12And God said unto Abraham: 'Let it not be grievous in thy sight because of the lad, and because of thy bondwoman; in all that Sarah saith unto thee, hearken unto her voice; for in Isaac shall seed be called to thee.
13A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest.
13And also of the son of the bondwoman will I make a nation, because he is thy seed.'
14Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítětem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé.
14And Abraham arose up early in the morning, and took bread and a bottle of water, and gave it unto Hagar, putting it on her shoulder, and the child, and sent her away; and she departed, and strayed in the wilderness of Beer-sheba.
15A když nebylo vody v láhvici, povrhla dítě pod jedním stromem.
15And the water in the bottle was spent, and she cast the child under one of the shrubs.
16A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala.
16And she went, and sat her down over against him a good way off, as it were a bow-shot; for she said: 'Let me not look upon the death of the child.' And she sat over against him, and lifted up her voice, and wept.
17I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť jest, Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest.
17And God heard the voice of the lad; and the angel of God called to Hagar out of heaven, and said unto her: 'What aileth thee, Hagar? fear not; for God hath heard the voice of the lad where he is.
18Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je.
18Arise, lift up the lad, and hold him fast by thy hand; for I will make him a great nation.'
19A otevřel Bůh oči její, aby uzřela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila dítě.
19And God opened her eyes, and she saw a well of water; and she went, and filled the bottle with water, and gave the lad drink.
20A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec.
20And God was with the lad, and he grew; and he dwelt in the wilderness, and became an archer.
21Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské.
21And he dwelt in the wilderness of Paran; and his mother took him a wife out of the land of Egypt.
22Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš.
22And it came to pass at that time, that Abimelech and Phicol the captain of his host spoke unto Abraham, saying: 'God is with thee in all that thou doest.
23Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu.
23Now therefore swear unto me here by God that thou wilt not deal falsely with me, nor with my son, nor with my son's son; but according to the kindness that I have done unto thee, thou shalt do unto me, and to the land wherein thou hast sojourned.'
24I řekl Abraham: A já přisáhnu.
24And Abraham said: 'I will swear.'
25(A přitom domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi.
25And Abraham reproved Abimelech because of the well of water, which Abimelech's servants had violently taken away.
26I řekl Abimelech: Nevím, kdo by učinil takovou věc; a aniž jsi ty mi oznámil, aniž jsem já také co slyšel, až dnes.)
26And Abimelech said: 'I know not who hath done this thing; neither didst thou tell me, neither yet heard I of it, but to-day.'
27Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a vešli oba dva v smlouvu.
27And Abraham took sheep and oxen, and gave them unto Abimelech; and they two made a covenant.
28A postavil Abraham sedm jehnic stáda obzvlášť.
28And Abraham set seven ewe-lambs of the flock by themselves.
29I řekl Abimelech Abrahamovi: K čemu jest těchto sedm jehnic, kteréž jsi postavil obzvlášť?
29And Abimelech said unto Abraham: 'What mean these seven ewe-lambs which thou hast set by themselves?'
30Odpověděl: Že sedm těch jehnic vezmeš z ruky mé, aby mi to bylo na svědectví, že jsem kopal studnici tuto.
30And he said: 'Verily, these seven ewe-lambs shalt thou take of my hand, that it may be a witness unto me, that I have digged this well.'
31Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli.
31Wherefore that place was called Beer-sheba; because there they swore both of them.
32A tak učinili smlouvu v Bersabé. Vstav pak Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, navrátili se do země Filistinské.
32So they made a covenant at Beer-sheba; and Abimelech rose up, and Phicol the captain of his host, and they returned into the land of the Philistines.
33I nasázel stromoví v Bersabé, a vzýval tam jméno Hospodina, Boha silného, věčného.
33And Abraham planted a tamarisk-tree in Beer-sheba, and called there on the name of the LORD, the Everlasting God.
34A bydlil Abraham v zemi Filistinské za mnoho dní.
34And Abraham sojourned in the land of the Philistines many days.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.