Ezechiel 37
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Byla nade mnou ruka Hospodinova, a vyvedl mne Hospodin v duchu, a postavil mne u prostřed údolí, kteréž bylo plné kostí.
1Naʻe ʻiate au ʻae nima ʻo Sihova, pea ne ʻave au ʻi he laumālie ʻo Sihova, pea naʻe tuku hifo au ʻi he loto teleʻa naʻe fonu ʻi he ngaahi hui,
2I provedl mne skrze ně vůkol a vůkol, a aj, bylo jich velmi mnoho v tom údolí, a aj, byly velmi suché.
2Pea ne puleʻi au ke u ʻalu fakatakamilo ai; pea vakai, naʻe lahi ʻaupito ia ʻi he ʻataʻatā ʻoe teleʻa; pea vakai naʻe mōmoa ʻaupito.
3I řekl mi: Synu člověčí, mohly-li by ožiti kosti tyto? I řekl jsem: Panovníče Hospodine, ty víš.
3Pea naʻa ne pehē kiate au, “Foha ʻoe tangata, ʻe faʻa moʻui ʻae ngaahi hui ni? Pea naʻaku pehēange, ʻE Sihova ko e ʻOtua, ko koe pe ʻoku ke ʻafioʻi.
4V tom řekl mi: Prorokuj o těch kostech a rci jim: Kosti suché, slyšte slovo Hospodinovo.
4Pea ne toe pehē kiate au, “Kikite ki he ngaahi hui ni, pea ke pehē ki ai, ʻE ngaahi hui mōmoa, fanongo mai ki he folofola ʻa Sihova.
5Toto praví Panovník Hospodin kostem těmto: Aj, já uvedu do vás ducha, abyste ožily.
5ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua ki he ngaahi hui ni; Vakai, te u ngaohi ʻae mānava ke hū kiate kimoutolu, pea te mou moʻui:
6A dám na vás žily, a učiním, že zroste na vás maso, a otáhnu vás koží; dám, pravím, do vás ducha, abyste ožily, i zvíte, že já jsem Hospodin.
6Pea te u kofuʻaki kimoutolu ʻae uoua, pea te u fakatupu ʻae kakano kiate kimoutolu, mo ʻufiʻufi ʻaki kimoutolu ʻae kili, pea ʻai mo e mānava kiate kimoutolu, pea te mou moʻui; pea te mou ʻilo ko Sihova au.”
7Tedy prorokoval jsem tak, jakž mi rozkázáno bylo. I stal se zvuk, když jsem já prorokoval, a aj, hřmot, když se přibližovaly kosti jedna k druhé.
7Ko ia naʻaku kikite ʻo hangē ko ia naʻe fakahā mai: pea ʻi heʻeku kei lea, naʻe ʻi ai ʻae ʻuʻulu, pea vakai naʻe ngaue, pea fehokotaki ʻae ngaahi hui pea taki taha ki hono hui pe ʻoʻona,
8I viděl jsem, a aj, žily a maso na nich se ukázalo, i koží potaženy byly po vrchu, ale ducha žádného nebylo v nich.
8Pea ʻi heʻeku sio, vakai ne tupu mai ki ai ʻae uoua pea mo e kakano, pea ne ʻufiʻufi ʻaki kotoa pē ʻae kili: ka naʻe teʻeki ai ha mānava kiate kinautolu.
9I řekl mi: Prorokuj k duchu, prorokuj, synu člověčí, a rci duchu: Takto praví Panovník Hospodin: Ode čtyř větrů přiď, duchu, a věj na tyto zmordované, ať oživou.
9Pea naʻa ne toki pehē mai kiate au, “Kikite ki he matangi, kikite, foha ʻoe tangata, pea ke pehē ki he matangi, ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua; ʻae mānava ē! Haʻu mei he feituʻu matangi ʻe fā, pea mānava hifo ki he kau mate na, koeʻuhi ke nau moʻui.
10Tedy prorokoval jsem, jakž mi rozkázal. I všel do nich duch, a ožili, a postavili se na nohách svých, zástup velmi veliký.
10Ko ia naʻaku kikite ʻo hangē ko ia naʻe fekau mai, pea naʻe hoko mai ʻae mānava kiate kinautolu, pea naʻa nau moʻui, mo tuʻu ki ʻolunga ʻi honau vaʻe, ko e fuʻu kau tau tokolahi ʻaupito.
11I řekl mi: Synu člověčí, kosti tyto jsou všecken dům Izraelský. Aj, říkají: Uschly kosti naše, a zhynula čáka naše, jižť jest po nás.
11Pea naʻa ne toki pehē mai kiate au, “Foha ʻoe tangata, ko e ngaahi hui na ko e fale kotoa ia ʻo ʻIsileli: vakai, ʻoku nau pehē, Kuo mōmoa hotau hui, pea kuo mole ʻetau ʻamanaki, pea kuo tuʻusi ke motu ʻakitautolu.
12Protož prorokuj a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj, a uvedu vás do země Izraelské.
12Ko ia te ke kikite, pea ke lea kiate kinautolu, ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua; Vakai, ʻE hoku kakai, te u fakaava homou ngaahi faʻitoka, pea te u pule ke mou toetuʻu mei homou ngaahi faʻitoka, pea ʻe ʻomi ʻakimoutolu ki he fonua ʻo ʻIsileli.
13I zvíte, že já jsem Hospodin, když otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj.
13Pea te mou ʻilo ko Sihova au, ʻo kau ka fakaava homou ngaahi faʻitoka, ʻE hoku kakai, pea ʻe ʻohake ʻakimoutolu mei homou tanuʻanga,
14A dám Ducha svého do vás, abyste ožili, a osadím vás v zemi vaší, i zvíte, že já Hospodin mluvím i činím, dí Hospodin.
14Pea ʻe ʻai hoku laumālie kiate kimoutolu, pea te mou moʻui, pea te u tuku ʻakimoutolu ki homou fonua ʻomoutolu: te mou toki ʻilo ai ko au ko Sihova ne u lea ki ai pea kuo u fai: ʻoku pehē ʻe Sihova.”
15Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
15¶ Naʻe toe hoko mai ʻae folofola ʻa Sihova kiate au, ʻo pehē,
16Ty pak synu člověčí, vezmi sobě dřevo jedno, a napiš na něm: Judovi, a synům Izraelským, tovaryšům jeho. Zatím vezma dřevo druhé, napiš na něm: Jozefovi dřevo Efraimovo, a všechněm synům Izraelským, tovaryšům jeho.
16“Ko eni foki, ʻa koe foha ʻoe tangata, toʻo kiate koe ha vaʻa ʻakau, pea ke tohi ki ai, ‘Kia Siuta, mo e fānau ʻa ʻIsileli ko ʻene ngaahi kaumeʻa:’ pea ke toʻo ʻae vaʻa ʻakau kehe ʻe taha, pea tohi ki ai, ‘Kia Siosefa, ko e vaʻa ʻakau ʻa ʻIfalemi, mo e fale kotoa ʻo ʻIsileli ko ʻene ngaahi kaumeʻa:’
17I spojž je sobě jedno k druhému v jedno dřevo, aby byla jako jedno v ruce tvé.
17Pea ke hoko fakataha ia ko e vaʻa ʻakau pe taha; pea ʻe hoko ia ʻo taha pe ʻi ho nima.
18A když mluviti budou k tobě synové lidu tvého, řkouce: Což nám neoznámíš, co ty věci znamenají:
18Pea ka lea mai kiate koe ʻae fānau ʻa hoʻo kakai, ʻo pehē, ʻE ʻikai te ke fakahā mai pe ko e hā hono ʻuhinga ʻo hoʻo pehē na?
19Mluv k nim: Takto praví panovník Hospodin: Aj, já vezmu dřevo Jozefovo, kteréž jest v ruce Efraimově, a pokolení Izraelských, tovaryšů jeho, a přiložím je s ním k dřevu Judovu, a učiním je dřevem jedním, i budou jedno v ruce mé.
19Lea koe kiate kinautolu, ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua; Vakai te u toʻo ʻae vaʻa ʻakau ʻa Siosefa, ʻaia ʻoku ʻi he nima ʻo ʻIfalemi, pea mo e ngaahi faʻahinga ʻo ʻIsileli ko ʻene ngaahi kaumeʻa, pea te u ʻai ke fakataha ʻakinautolu mo ia, ʻio, ʻae vaʻa ʻakau ʻa Siuta, ke hoko ʻakinaua ko e vaʻa ʻakau pe taha, pea te na taha pe ʻi hoku nima.
20A když budou ta dřeva, na kterýchž jsi psal, v ruce tvé před očima jejich,
20Pea ko e ongo vaʻa ʻakau ʻaia naʻa ke tohi ki ai, ʻe ʻi ho nima ia ʻi honau ʻao.”
21Tedy mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vezmu syny Izraelské z prostřed národů těch, kamž odešli, a shromáždě je odevšad, uvedu je do země jejich.
21¶ Pea ke lea kiate kinautolu, “ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua; Vakai, te u toʻo ʻae fānau ʻa ʻIsileli mei he lotolotonga ʻoe hiteni, ʻaia kuo nau ʻalu ki ai, pea te u tānaki ʻakinautolu mei he potu kotoa pē pea ʻe ʻomi ʻakinautolu ki honau fonua ʻonautolu.
22A učiním je, aby byli národem jedním v té zemi na horách Izraelských, a král jeden bude nad nimi nade všemi králem. A nebudou více dva národové, aniž se již více děliti budou na dvoje království.
22Pea te u ngaohi ʻakinautolu ko e puleʻanga pe taha ʻi he fonua, ʻi he ngaahi moʻunga ʻo ʻIsileli; pea ko e tuʻi pe tokotaha ʻe tuʻi kiate kinautolu kotoa pē; pea ʻe ʻikai kei ua ʻa honau puleʻanga, pea ʻe ʻikai ʻaupito kei vahe kehekehe ʻakinautolu ko e puleʻanga ʻe ua:
23Aniž se budou poškvrňovati více ukydanými bohy svými, a ohavnostmi svými, ani jakými přestoupeními svými, i vysvobodím je ze všech obydlí jejich, v nichž hřešili, a očistím je. I budou mým lidem, a já budu jejich Bohem.
23Pea ʻe ʻikai te nau toe fakaʻuliʻi ʻaki ʻakinautolu ha ngaahi tamapua, pe ko ʻenau ngaahi meʻa fakalielia, pe ko ʻenau ngaahi angahala: ka te u fakamoʻui ʻakinautolu mei honau ngaahi nofoʻanga, ʻaia kuo nau fai angahala ai, pea ʻe fakamaʻa ʻakinautolu: ʻe pehē pe ʻa ʻenau hoko ko hoku kakai, pea te u hoko ko honau ʻOtua au.
24A služebník můj David bude králem nad nimi, a pastýře jednoho všickni míti budou, aby v soudech mých chodili, a ustanovení mých ostříhali, i činili je.
24Pea ʻe tuʻi kiate kinautolu ʻa ʻeku tamaioʻeiki ko Tevita; pea ʻe ai ʻae tauhi pe taha kiate kinautolu kotoa pē: te nau ʻeveʻeva foki ʻi heʻeku ngaahi tuʻutuʻuni, mo tokanga ki heʻeku ngaahi fekau, ke fai ki ai.
25I budou bydliti v té zemi, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi, v níž bydlili otcové vaši. Budou, pravím, v ní bydliti oni i synové jejich, i synové synů jejich až na věky, a David služebník můj knížetem jejich bude na věky.
25Pea te nau nofo ʻi he fonua, ʻaia kuo u foaki ki heʻeku tamaioʻeiki ko Sēkope, ʻaia naʻe nofo ai ʻa hoʻomou ngaahi tamai; pea te nau nofo ʻi ai, ʻio, ʻakinautolu, mo ʻenau fānau, mo e hako ʻo ʻenau fānau ʻo taʻengata; pea ko ʻeku tamaioʻeiki ko Tevita, ʻe pule ia kiate kinautolu ʻo taʻengata.
26Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje; smlouva věčná bude s nimi. A rozsadím je, i rozmnožím je, a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky.
26Te u fai foki ha fuakava fakamelino mo kinautolu; ko e fuakava ia mo kinautolu ke taʻengata; pea te u fakanofo ʻakinautolu, mo fakatokolahiʻi ʻakinautolu, pea te u fokotuʻu ʻa hoku fale tapu ʻi honau lotolotonga ke lauikuonga.
27Bude i příbytek můj mezi nimi, a budu jejich Bohem, a oni budou lidem mým.
27ʻE ʻiate kinautolu foki ʻa hoku fale fehikitaki: ʻio, te u ʻi ai ko honau ʻOtua au, pea ko hoku kakai ʻakinautolu.
28I zvědí národové, že jsem já Hospodin, jenž posvěcuji Izraele, když bude svatyně má u prostřed nich na věky.
28Pea ʻe ʻilo ʻe he hiteni, ko au ko Sihova, ʻoku ou fakamāʻoniʻoniʻi ʻa ʻIsileli, ʻo kau ka tuku ʻa hoku fale tapu ʻi honau lotolotonga, ke lauikuonga.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.