Kazatel 8
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Tongan Bible, Revised West Version
1Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje.
1Ko hai ʻoku hangē ko e tangata poto? Pea ko hai ʻoku ne ʻilo ʻae fakamatala ʻo ha meʻa? Ko e meʻa ʻi he poto ʻoku malama mai ʻae mata ʻoe tangata, pea ʻe liliu ai ʻae mālohi ʻa hono mata.
2Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží.
2ʻOku ou enginakiʻi koe ke ke fai ki he fekau ʻae tuʻi, pea ke fai ia koeʻuhi ko e fuakava ʻae ʻOtua.
3Nepospíchej odjíti od tváři jeho, aniž trvej v zpouře; nebo cožť by koli chtěl, učinil by.
3ʻOua naʻa ʻalu atu fakavave ʻi hono ʻao: ʻoua naʻa ke kau ʻi ha meʻa kovi; he ʻoku fai ʻe ia ʻa ʻene faʻiteliha.
4Nebo kde slovo královské, tu i moc jeho, a kdo dí jemu: Co děláš?
4Ko e meʻa ʻoku lea ki ai ʻae tuʻi ʻoku ʻi ai ʻae mālohi: pea ko hai ʻe faʻa pehē kiate ia, “Ko e hā ʻoku ke fai?”
5Kdo ostříhá přikázaní, nezví o ničem zlém. I čas i příčiny zná srdce moudrého.
5Ko ia ʻoku fai ki he fekau ʻe ʻikai ʻilo ʻe ia ha kovi: pea ʻoku ʻiloʻi ʻe he loto ʻoe poto ʻae ʻaho tuʻutuʻumālie pea mo e fakamaau.
6Nebo všeliké předsevzetí má čas a příčiny. Ale i to neštěstí veliké člověka se přídrží,
6¶ Koeʻuhi ʻoku ai ʻae ʻaho mo e fakamaau ʻoe ngāue kotoa pē, ko ia ʻoku mamafa ai ʻae kovi ʻae tangata kiate ia.
7Že neví, co budoucího jest. Nebo jak se stane, kdo mu oznámí?
7He ʻoku ʻikai te ne ʻilo ʻae meʻa ʻe hoko: pea ko hai ʻoku faʻa tala kiate ia pe ʻe hoko afe?
8Není člověka, kterýž by moci měl nad životem, aby zadržel duši, aniž má moc nade dnem smrti; nemá ani braně v tom boji, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného.
8ʻOku ʻikai ha tangata ʻoku maʻu ʻae mālohi ki he laumālie ke ne taʻofi maʻu ki he laumālie; pea ʻoku ʻikai ʻiate ia ha mālohi ʻi he ʻaho ʻoe mate: pea ʻoku ʻikai ha tukuange mei he tau ko ia; pea ʻe ʻikai fakahaofi ʻe he kovi ʻakinautolu kuo nau maheni ai.
9Ve všem tom viděl jsem, přiloživ mysl svou ke všemu tomu, co se děje pod sluncem, že časem panuje člověk nad člověkem k jeho zlému.
9Ko e meʻa ni kotoa pē kuo u mamata ki ai, pea u tuku hoku loto ki he ngāue kotoa pē ʻoku fai ʻi he lalo laʻā: ʻoku ai ʻae ʻaho ʻoku pule ʻae tangata ʻe tokotaha ki he tokotaha ka ʻe kovi ai ia.
10A tehdáž viděl jsem bezbožné pohřbené, že se zase navrátili, ale kteříž z místa svatého odešli, v zapomenutí dáni jsou v městě tom, v kterémž dobře činili. I to také jest marnost.
10¶ Pea naʻaku mamata foki ki he tanu ʻoe angahala, ʻaia naʻe faʻa ʻalu mo haʻu mei he potu ʻoe māʻoniʻoni, pea naʻe ngalo ʻakinautolu ʻi he kolo naʻa nau fai pehē ai: ko e vaʻinga foki eni.
11Nebo že ne i hned ortel dochází pro skutek zlý, protož vroucí jest k tomu srdce synů lidských, aby činili zlé věci.
11Koeʻuhi ʻoku ʻikai fakatoʻotoʻo ʻae fai ʻoe tautea ki he ngāue kovi, ko ia ʻoku tukupau ai ʻae loto ʻoe fānau ʻae tangata ke fai kovi.
12A ačkoli hříšník činí zle na stokrát, a vždy se mu odkládá, já však vím, že dobře bude bojícím se Boha, kteříž se bojí oblíčeje jeho.
12Ka neongo ʻae fai ke liunga teau ʻae kovi ʻae angahala, pea fakatolonga hono ʻaho, ka ʻoku ou ʻilo moʻoni ʻe hoko ʻae lelei kiate kinautolu ʻoku manavahē ki he ʻOtua, ʻakinautolu ʻoku manavahē ʻi hono ʻao.
13S bezbožným pak nedobře se díti bude, aniž se prodlí dnové jeho; minou jako stín, proto že jest bez bázně před oblíčejem Božím.
13Ka ʻe ʻikai ha lelei ki he angahala, pea ʻe ʻikai tolonga maʻuaipē hono ngaahi ʻaho, he ko e ʻata ia: koeʻuhi ʻoku ʻikai te ne manavahē ʻi he ʻao ʻoe ʻOtua.
14Jest marnost, kteráž se děje na zemi: Že bývají spravedliví, jimž se však vede, jako by činili skutky bezbožných; zase bývají bezbožní, kterýmž se však vede, jako by činili skutky spravedlivých. Protož jsem řekl: I to také jest marnost.
14ʻOku ai ʻae vaʻinga ʻoku fai ʻi he māmani: ʻa eni, ʻoku ai ʻae kakai angatonu, ʻoku hoko ʻae meʻa kiate kinautolu ʻo fakatatau ki he ngāue ʻae angahala; pea pehē, ʻoku ai ʻae kakai angahala, ʻoku hoko kiate kinautolu ʻo fakatatau ki he ngāue ʻae māʻoniʻoni: pea naʻaku pehē, ko e vaʻinga foki eni.
15A tak chválil jsem veselí, proto že nic nemá lepšího člověk pod sluncem, jediné aby jedl a pil, a veselil se, a že to pozůstává jemu z práce jeho ve dnech života jeho, kteréž dal jemu Bůh pod sluncem.
15Pea naʻaku toki fakamālō ki he fakafiemālie, koeʻuhi ʻoku ʻikai ha meʻa ʻoku lelei hake ki he tangata ʻi he lalo laʻā, ka ko ʻene kai, mo inu, mo fakafiefia: he ko ia ʻe nofomaʻu mo ia ʻi heʻene ngāue ʻi he ʻaho kotoa pē ʻo ʻene moʻui, ʻaia ʻoku foaki ʻe he ʻOtua kiate ia ʻi he lalo laʻā.
16A ač jsem se vydal srdcem svým na to, abych moudrost vystihnouti mohl, a vyrozuměti bídě, kteráž bývá na zemi, pro kterouž ani ve dne ani v noci nespí,
16¶ ʻI heʻeku tuku hoku loto ke ʻilo ʻae poto, pea mamata ki he ngāue kotoa pē ʻoku fai ʻi he māmani: (he ʻoku ai ʻaia ʻoku ʻikai sio hono mata ki he mohe ʻi he ʻaho pe ʻi he pō:)
17A však viděl jsem při každém skutku Božím, že nemůže člověk vystihnouti skutku dějícího se pod sluncem. O čež pracuje člověk, vyhledati chtěje, ale nenalézá; nýbrž byť i myslil moudrý, že se doví, nebude moci nic najíti.
17Pea naʻaku mamata ki he ngāue kotoa pē ʻae ʻOtua, ʻoku ʻikai faʻa ʻiloʻi ʻe he tangata ʻae ngāue ʻoku fai ʻi he lalo laʻā: he neongo ʻae fai feinga hono kumi ʻe he tangata, ʻe ʻikai te ne ʻilo ia; ko eni foki; naʻa mo e tangata poto ʻoku mahalo te ne ʻiloʻi, ʻe ʻikai faʻa maʻu ia ʻe ia.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.