1 Samuelova 17
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
1I sebrali Filistinští vojska svá k boji, a shromáždili se u Socho, kteréž jest Judovo, a položili se mezi Socho a Azeka na pomezí Dammim.
1To naah Philistin kaminawk loe misatuk hanah, Judah prae Sokoh vangpui ah amkhueng o; Sokoh hoi Azekah vangpui salak ih Ephes-Dammim ah ataihaih im to a sak o.
2Ale Saul a muži Izraelští sebravše se, položili se v údolí Elah, a sšikovali se k bitvě proti Filistinským.
2Saul hoi Israel kaminawk doeh nawnto amkhueng o toeng moe, Elah azawn ah atai o pacoengah, Philistin kaminawk hoi angtuk hanah angphaeng o.
3I stáli Filistinští na hoře s strany jedné, a Izraelští stáli na hoře s strany druhé, a údolí bylo mezi nimi.
3Philistinnawk loe ho bang ih mae ah oh o, Israel kaminawk doeh hae bang ih mae ah oh o, nihcae salakah azawn to oh.
4I vyšel muž bojovník z vojska Filistinského, Goliáš jménem, z Gát, zvýší šesti loket a dlani.
4Philistin kaminawk ataihaih ahmuen ah Gath acaeng Goliah, tiah ahmin kaom kami to oh; anih loe dong tarukto pacoeng kar to sang.
5Lebka pak ocelivá na hlavě jeho, a v pancíř brněný byl oblečen, kterýžto pancíř vážil pět tisíc lotů oceli.
5Anih loe sumkamling lumuek to angmuek moe, shekel sang pangato kazit sumkamling misa angvaenghaih aphaw to angkhuk.
6Též plechovice ocelivé byly na nohách jeho, a pavéza ocelivá mezi rameny jeho.
6A khok to sumkamling hoiah padap moe, a hnukbang ah sumkamling tayae to avak.
7A dřevo u kopí jeho jako vratidlo tkadlcovské, železo pak ostré kopí jeho vážilo šest set lotů železa; a ten, kterýž nosil braň jeho, šel před ním.
7Anih ih tayae haa loe caham haa baktiah ah noet; anih ih tayae loe shekel cumvai tarukto azit; anih ih aphaw sinkung loe anih hmaa ah caeh.
8I postavil se, a volal na vojska Izraelská, řka k nim: Nač jste to vyšli, vojensky se sšikovavše? Zdaliž já nejsem Filistinský, a vy služebníci Saulovi? Vybeřte z sebe muže, kterýž by sstoupil ke mně.
8Goliath loe angdoet moe, Israel misatuh angraengnawk khaeah, Tipongah misatuk hanah nang zoh o loe? Kai loe Philistin kami ah ka oh, nangcae loe Saul ih tamna ah na ai maw na oh o? Kai hoi angtuk hanah kami maeto qoi oh, anih to kai khaeah angzo o sak tathuk ah.
9Jestližeť mi bude moci odolati a zabije mne, tedy budeme služebníci vaši; pakliť já přemohu jej a zabiji ho, budete vy služebníci naši, a sloužiti budete nám.
9Anih mah kai tuh thaih moe, na hum nahaeloe, nangcae ih tamna ah ka oh o han; toe anih to ka pazawk moe, ka hum nahaeloe, nangcae doeh kaicae ih tamna ah om oh loe, kaicae ih tok to sah oh, tiah a naa.
10Pravil také ten Filistinský: Já jsem dnes zhaněl vojska Izraelská. Vydejtež mi muže, abychom se bili spolu.
10Philistin kami mah, Vaihniah Israel misatuh angraengnawk hoi angtuk hanah ka kawk, kami maeto mah na patoeh oh, anih hoiah kang tuk hoi han, tiah a naa.
11A když uslyšel Saul i všecken Izrael slova Filistinského taková, ulekli se a báli se velmi.
11Philistin kami ih lok to Saul hoi Israel kaminawk mah thaih o naah, palungboeng o moe, a zit o.
12David pak ten syn muže Efratejského z Betléma Judova, (jehož jméno Izai, kterýž měl osm synů, a již se byl sstaral za dnů Saule, přiblíživ se k lidem sešlým.
12Judah prae Bethlehem vangpui ah kaom, Ephrathah kami David ampa Jesse loe, capa tazetto sak; anih ih saningcoeh capa thumtonawk loe Saul ih misatuh kami ah oh o.
13Tři také synové Izai starší šedše, táhli na vojnu s Saulem. Jména těch tří synů jeho, kteříž byli šli k boji: Eliáb prvorozený, a druhý po něm Abinadab, třetí pak Samma.
13Jesse capa kacoeh thumtonawk loe misa angtukhaih ahmuen ah Saul hnukah bang o; misatuk naah kacaeh anih capa thumtonawk loe, a calu Eliab, hnetto haih capa Abinadab hoi thumto haih capa Shammah cae hae ni.
14Ale David byl nejmladší. A tak ti tři synové starší odešli s Saulem).
14David loe capa asoi ah oh; a capa kacoeh thumtonawk loe Saul hnukah bang o.
15David tedy odšel od Saule a navrátil se, aby pásl stádo otce svého v Betlémě.
15Toe David loe Saul khae hoi Bethlehem ah ampa ih tuu toep hanah caeh.
16I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní.
16Philistin kami mah ni quipalito thung, aduem akhawn tacawt moe, hang thuih.
17Tedy řekl Izai Davidovi synu svému: Vezmi i hned pro bratří své efi pražmy této a deset chlebů těchto, a běž do vojska k bratřím svým.
17Jesse mah a caa David khaeah, Hae ah kaom daengh tangcae cang Ephah maeto hoi takaw kae hato sinh loe, namyanawk ataihaih ahmuen ah karangah thak paeh.
18A deset syřečků mladých těchto doneseš hejtmanu, a navštívě bratří své, pozdravíš jich, a základ jejich vyzdvihneš.
18Maitaw tahnutui kamkhawk hato doeh misatuh sangto ukkung angraeng hanah sin paeh; namyanawk ngantui o maw, tiah khenah loe, nihcae ngantui o, tiah amtuenghaih hmuen maeto na sin ah.
19Saul pak i oni, i všickni muži Izraelští byli v údolí Elah, bojujíce proti Filistinským.
19Namyanawk hoi Israel kaminawk loe, Saul khaeah oh o boih moe, Elah azawn ah Philistinawk tuk hanah atai o, tiah a naa.
20A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném, vzal to a šel, jakž mu byl přikázal Izai. I přišel až k šancům, a aj, vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě.
20David loe khawnthaw ah angthawk moe, angmah ih tuunawk to tuutoep kami maeto khaeah aap, Jesse mah thuih ih lok baktih toengah, hmuenmaenawk to lak pacoengah, a caeh. Anih loe misatuh kaminawk misatuk han hang o li naah phak.
21I sšikovali se Izraelští, ano i Filistinští, vojsko proti vojsku.
21Israel misatuh kaminawk hoi Philistin misatuh kaminawk loe maeto hoi maeto misa angtuk hanah amsak o.
22Protož David zanechav břemene, kteréž s sebe složil u strážného při břemeních, běžel do vojska; a když přišel, tázal se bratří svých, jak se mají.
22David loe angmah ih hmuennawk to hmuenmae pakuemkung khaeah caehtaak, misa angtukhaih ahmuen ah a cawnh moe, amyanawk to ban sinh.
23A když on s nimi mluvil, aj, muž bojovník jménem Goliáš, Filistinský z Gát, vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé; což slyšel i David.
23Nihcae hoi lokthuih o li naah, khenah, Gath ah kaom Philistin kaminawk thungah thacak koek, Goliath, tiah ahmin kaom kami loe Philistin misatuh kaminawk hmaa ah tacawt moe, a thuih zong ih lok baktih toengah, kami hnaphaih hoiah hangh let bae; anih hanghaih lok to David mah thaih.
24Všickni pak muži Izraelští, jakž uzřeli toho muže, utíkali před tváří jeho, a báli se náramně.
24Israel kaminawk mah to kami to hnuk o naah, paroeai zit o moe, cawnh o taak boih.
25I mluvili Izraelští mezi sebou: Viděli-li jste toho muže, kterýž vyšel? Nebo aby pohanění uvedl na Izraele, vyšel. Kdož by ho zabil, zbohatí ho král bohatstvím velikým, a dceru svou dá jemu, i dům otce jeho osvobodí v Izraeli.
25Israel kaminawk mah, Hmaa bangah angzo hae kami hae na hnuk o maw? Israel kaminawk hnaphnaehaih hoiah ni angzoh; anih hum thaih kami loe siangpahrang mah pop parai tangqum to paek tih; a canu doeh zu ah paek ueloe, ampa ih imthung takoh boih doeh Israel prae thungah tamut conghaih loisak tih, tiah a naa o.
26I mluvil David mužům, kteříž stáli u něho, a řekl: Co bude dáno muži tomu, kterýž by zabil toho Filistinského a odjal pohanění od Izraele? Nebo kdo jest Filistinský neobřezaný ten, že pohanění uvodí na vojsko Boha živého?
26To naah David mah anih taengah angdoe kaminawk khaeah, Aicae Israel kaminawk hnaphnae hae Philistin kami hum kami loe timaw hnu tih? Kahing Sithaw ih misatuh kaminawk hnaphnae, tangyat hin aat ai hae Philistin kami loe mi aa? tiah a naa.
27Odpověděl jemu lid v táž slova, řka: To bude dáno muži, kterýž by ho zabil.
27To naah kaminawk mah anih khaeah, Anih hum thaih kami loe, to tiah sah pae tih, tiah a naa o.
28A uslyšev Eliáb, bratr jeho nejstarší, že mluví s těmi muži, rozhněval se Eliáb velmi na Davida, a řekl: Proč jsi sem přišel? A komus nechal kolikasi těch ovec na poušti? Známť já pýchu tvou a zlost srdce tvého, žes přišel dívati se bitvě.
28David loe kaminawk hoiah lok apaeh, tiah amya kacoeh koek Eliab mah hnuk naah, David nuiah palungphui moe, anih khaeah, Tih sak hanah hae ah nang zoh loe? Zetta kaom tuu to mi khaeah maw na caeh taak? Nam oekhaih hoi poeksethaih to ka panoek; misatuk khet hanih ni hae ah nang zoh tathuk, tiah a naa.
29I řekl David: Což jsem pak učinil? Zdaž mi nebylo poručeno?
29David mah, Timaw ka sak pazae moeng boeh? Vaihi lok ka thui thai mak ai maw? tiah a naa.
30Tedy šel od něho k jinému, jehož se tázal jako i prvé. I odpověděl jemu lid tak jako i prvé.
30To pacoengah kami maeto khaeah angqoi moe, to hmuen kawng to a thui let bae; to ih kaminawk mah a thuih pae tangcae lok to a thuih pae o let.
31A tak roznesla se slova, kteráž mluvil David, a oznámili je Saulovi. Kterýžto povolal ho.
31David mah thuih ih lok to nihcae mah thaih o naah, Saul khaeah thuih pae o; to pongah Saul mah anih to kawksak.
32I řekl David Saulovi: Nechť se neleká srdce člověka pro něho; služebník tvůj půjde a bude se bíti s Filistinským tímto.
32David mah Saul khaeah, Mi kawbaktih doeh hae Philistin kami pongah palugboeng hmah nasoe; na tamna kai ka caeh moe, anih to ka tuk han, tiah a naa.
33Ale Saul řekl Davidovi: Nebudeš moci jíti proti Filistinskému tomu, abys se potýkal s ním; nebo mládenček jsi, on pak jest muž bojovný od mladosti své.
33Saul mah David khaeah, To Philistin kami tuk hanah na caeh thai tang mak ai; nang loe saning na nawk vop; anih loe nawkta nathuem hoi kamtong misatuh zong kami ah oh boeh, tiah a naa.
34Odpověděl David Saulovi: Služebník tvůj pastýřem byl stáda otce svého, a když přicházel lev aneb nedvěd, a bral dobytče z stáda,
34Toe David mah Saul khaeah, Na tamna kai loe pa ih tuu to ka toep pae; to naah kaipui hoi taqomnawk angzoh o moe, tuu takha thung ih tuunawk to kaek o naah,
35Já dostihal jsem ho a bil jsem jej, a vydíral jsem je z hrdla jeho. Pakli se na mne obořil, tedy ujma ho za čelist, bil jsem jej, až jsem ho i zabil.
35a hnukah ka patom moe, ka hum pacoengah pakha thung ih tuu to ka pahlong; kai ang hmang naah, a sam ah ka naeh moe, ka boh pacoengah, ka hum.
36I lva i nedvěda zabil služebník tvůj; budeť tedy Filistinský neobřezanec ten jako který z nich, nebo zhaněl vojska Boha živého.
36Na tamna kai loe kaipui doeh, taqom doeh ka hum boeh; hae tangyat hin aat ai Philistin kami doeh, kahing Sithaw ih misatuh kaminawk to a hnaphnae pongah, to tiah ni om toeng tih.
37Řekl také David: Hospodin, kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci nedvěda, onť mne vytrhne z ruky Filistinského tohoto. Tedy řekl Saul Davidovi: Jdi, a Hospodin budiž s tebou.
37Kaipui hoi taqom ban thung hoiah kai pahlongkung, Angraeng loe Philistin kaminawk ban thung hoiah doeh na pahlong let tih, tiah a naa. Saul mah David khaeah, To tiah nahaeloe, Caeh ah, na taengah Angraeng om nasoe, tiah a naa.
38I dal Saul obléci Davida v šaty své, a vstavil lebku ocelivou na hlavu jeho, a oblékl ho v pancíř.
38To pacoengah Saul mah David to angmah ih misa angvaenghaih aphaw to angkhuksak; misatukhaih khok padaphaih to abuensak moe, sumkamling lumuek to angmueksak.
39Připásal také David meč jeho na ty šaty jeho, a chtěl jíti, ale že tomu nezvykl, protož řekl David Saulovi: Nemohuť v tom jíti, nebo jsem nepřivykl. I složil to David s sebe.
39David loe a khukbuen nuiah sumsen to pathlet; caeh han tha pathok, toe to baktih hmuennawk to angkhuk vai ai pongah hnaep ai. David mah Saul khaeah, Kang khuk zong ai pongah, ka caeh thai ai, tiah a naa. To pongah David mah aphaw to angkhring ving.
40A vzav hůl svou do ruky své, vybral sobě pět kamenů hladkých z potoku, a vložil je do mošničky pastýřské, kterouž měl, totiž do pytlíku, a prak svůj v ruce nesl, a přiblížil se k Filistinskému.
40A ban ah cunghet to sinh, vacong ih palang thlung pangato a khuih moe, tuu toep naah avak ih pasah thungah pacaeng; a ban ah ngazai to sinh moe, Philistin kami to a hmaang.
41Bral se také i Filistinský, jda a přibližuje se k Davidovi, a muž ten, kterýž nesl braň jeho, šel před ním.
41To naah Philistin kami loe David khaeah anghnai aep aep, Philistin kami ih aphaw phawkung to anih hmaa ah a caehsak.
42A když pohleděl Filistinský a uzřel Davida, pohrdal jím, proto že byl mládenček, a ryšavý, a krásného vzezření.
42Philistin kami mah khet naah, David ih ngan loe amling hup moe, kranghoih, nawkta ah a hnuk pongah, anih to patoek.
43I řekl Filistinský Davidovi: Což jsem pes, že jdeš proti mně s holí? A zlořečil Filistinský Davidovi skrze bohy své.
43David khaeah, Kai loe ui ah maw nang poek moe, cunghet hoiah nang hmaang loe? tiah a naa. Philistin kami mah David to angmah ih sithaw hmin hoiah tangoeng.
44Řekl také Filistinský Davidovi: Poď ke mně, a dámť tělo tvé ptákům nebeským a šelmám zemským.
44Anih mah David khaeah, Hae ah angzo ah, na ngan to van ih tavanawk hoi taw ih moinawk khaeah ka paek han, tiah a naa.
45Odpověděl David Filistinskému: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Izraelských, kterémuž jsi ty utrhal.
45David mah Philistin kami khaeah, Kai tuk hanah sumsen, tayae, aphaw hoiah nang zoh; toe kai loe na patoek ih misatuh kaminawk ih Angraeng, Israel misatuh kaminawk ih Sithaw hmin hoiah ni nang tuk hanah kang zoh.
46Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou, a zabiji tě, a setnu hlavu tvou s tebe, a vydám těla vojska Filistinského dnes ptákům nebeským a šelmám zemským, a pozná všecka země, žeť jest Bůh v Izraeli.
46Vaihniah Angraeng mah nang hae ka ban ah paek tih; nang to kang hum moe, na tahnong to kang takroek pae pat han; vaihniah Philistin misatuh kaminawk ih qok to van ih tavaanawk hoi long ih moinawk khaeah ka paek han, to tiah ni Israel kaminawk khaeah Sithaw oh, tiah long pum mah panoek tih.
47A zvíť všecko shromáždění toto, že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin; (nebo Hospodinův jest boj), protož vydáť vás v ruce naše.
47Tayae hoi sumsen hoiah misatuh kami to Angraeng mah pahlong ai, tiah hae ah amkhueng kaminawk boih mah panoek o tih; misatukhaih loe Angraeng ih ni, to pongah anih mah nangcae boih kaicae ban ah paek tih, tiah a naa.
48Stalo se pak, že když vstal ten Filistinský, a šel, přibližuje se proti Davidovi, pospíšil i David a běžel proti Filistinskému, aby se s ním potýkal.
48Philistin kami mah David to naeh hanah angthawk moe, a taengah anghnai pae aep aep; to naah David mah Philistin kaminawk khaeah karangah cawnh.
49V tom David vztáh ruku svou k mošničce, vyňal z ní kámen, kterýmž hodil z praku, a udeřil Filistinského v čelo jeho tak, že kámen uvázl v čele jeho. I padl tváří svou na zem.
49Angmah ih pasah to tapawh tathuk moe, palang thlung maeto a lak pacoengah, Philistin kami to lu pataeh ah zai phaek; to naah anih to long ah cangku hmawk.
50A tak přemohl David Filistinského prakem a kamenem, a udeřiv Filistinského, zabil jej, ačkoli David žádného meče v ruce neměl.
50David loe a ban ah sumsen to sin ai, Philistin kami to ngazai hoi palang thlung hoiah misatuk moe, pazawk.
51A přiběh David, stál nad Filistinským. Potom pochytiv meč jeho, dobyl ho z pošvy a zabil jej, a sťal jím hlavu jeho. To vidouce Filistinští, že umřel nejsilnější jejich, utíkali.
51David loe cawnh moe, anih ih tak nuiah angdoet; Philistin kami ih sumsen to a suekhaih tabu thung hoiah aphongh moe, a hum pacoengah, anih ih tahnong to takroek pat. Angmacae thung ih thacak koek kami loe duek boeh, tiah Philistin kaminawk mah hnuk o naah, hnuk angnawn o moe, cawnh o.
52A protož vstavše muži Izraelští a Judští, zkřikli a honili Filistinské, až kde se vchází do údolí, a až k branám Akaron. I padali, raněni jsouce, Filistinští po cestě k Saraim, až do Gát a až do Akaron.
52To pacoengah loe Israel hoi Judah kaminawk hmabang ah tacawt o moe, hanghaih hoiah Philistin kaminawk to azawn hoi Ekron khongkha khoek to patom o. Ahmaa kacaa kaminawk loe Sharaim vangpui, Gath vangpui hoi Ekron vangpui azawn caehhaih loklam khoek to a duek o.
53A navrátivše se synové Izraelští od honění Filistinských, vzebrali tábor jejich.
53Philistin kaminawk patomhaih ahmuen hoiah amlaem o naah, Israel kaminawk mah, nihcae ataihaih im to muk pae o.
54Potom David vzav hlavu toho Filistinského, přinesl ji do Jeruzaléma, a odění jeho složil v stanu svém.
54David mah Philistin kami ih lu to lak moe, Jerusalem ah sinh; Philistin kami ih misatukhaih hmuen to angmah ih kahni im ah a suek.
55Tehdáž pak, když viděl Saul Davida jdoucího proti tomu Filistinskému, řekl Abnerovi hejtmanu vojska: Abner, čí jest syn ten mládenček? Odpověděl Abner: Jako jest živa duše tvá, králi, že nevím.
55David mah Philistin kaminawk tuk hanah hmaang, tiah Saul mah hnuk naah, misatuh ukkung angraeng Abner khaeah, Hae thendoeng loe mi ih capa maw? tiah a naa. Abner mah, Nang na hing baktih toengah, aw siangpahrang, ka thui thai ai, tiah a naa.
56Ale král řekl: Zeptej ty se, čí jest syn mládenec ten.
56Siangpahrang mah, Mi ih capa maw, tiah panoek han dueng ah, tiah a naa.
57Když se pak vracoval David od zabití Filistinského toho, pojav ho Abner, přivedl jej před Saule, an drží hlavu Filistinského v ruce své.
57Philistin kami humhaih ahmuen hoiah David amlaem pacoengah, Abner mah anih to kawk moe, Saul khaeah caeh haih, to naah David mah Philistin kami ih lu to a ban ah sinh vop.
58I řekl jemu Saul: Èí jsi syn, mládenče? Odpověděl David: Syn služebníka tvého Izai Betlémského.
58Saul mah, Thendoeng, nang loe mi ih capa aa? tiah a dueng. David mah, Kai loe Bethlehem vangpui ah kaom na tamna Jesse ih capa ni, tiah a naa.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.