1 Samuelova 17
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Bible Mutal (Kosraean)
1I sebrali Filistinští vojska svá k boji, a shromáždili se u Socho, kteréž jest Judovo, a položili se mezi Socho a Azeka na pomezí Dammim.
1Mwet Philistia elos solani un mwet mweun lalos nu Socoh, sie siti srisrik in acn Judah, ac akola nu ke mweun. Elos tulokinya lohm nuknuk selos in acn se pangpang Ephes Dammim, su oan inmasrlon Socoh ac Azekah.
2Ale Saul a muži Izraelští sebravše se, položili se v údolí Elah, a sšikovali se k bitvě proti Filistinským.
2Saul ac mwet Israel elos toeni ac tulokinya lohm nuknuk selos Infahlfal Elah, na elos akoo pac in mweun lain mwet Philistia.
3I stáli Filistinští na hoře s strany jedné, a Izraelští stáli na hoře s strany druhé, a údolí bylo mezi nimi.
3Mwet Philistia elos takla tu ke soko eol uh, ac mwet Israel ke soko pac eol, ac infahlfal se oan inmasrlolos.
4I vyšel muž bojovník z vojska Filistinského, Goliáš jménem, z Gát, zvýší šesti loket a dlani.
4Oasr sie mwet pangpang Goliath, el mwet in siti Gath. El illa liki nien aktuktuk lun mwet Philistia ac solsol anwuk nu sin mwet Israel. Lusal alukela fit eu,
5Lebka pak ocelivá na hlavě jeho, a v pancíř brněný byl oblečen, kterýžto pancíř vážil pět tisíc lotů oceli.
5ac el nukum nuknuk orek ke osra bronze, toasriya akuran sun paun siofok longoul limekosr, ac mwe susu lal orek pac ke osra bronze.
6Též plechovice ocelivé byly na nohách jeho, a pavéza ocelivá mezi rameny jeho.
6Nial nukla pac ke osra bronze, ac el us osra in fakfuk soko finpisal.
7A dřevo u kopí jeho jako vratidlo tkadlcovské, železo pak ostré kopí jeho vážilo šest set lotů železa; a ten, kterýž nosil braň jeho, šel před ním.
7Fungin osra soko natul yohk oana sak ke mwe otwot nuknuk, ac mutun osra soko ah orek ke osra iron su toasriya akuran paun singoul limekosr. Sie mwet mweun el fahsr meet lukel ac us mwe loang lal uh.
8I postavil se, a volal na vojska Izraelská, řka k nim: Nač jste to vyšli, vojensky se sšikovavše? Zdaliž já nejsem Filistinský, a vy služebníci Saulovi? Vybeřte z sebe muže, kterýž by sstoupil ke mně.
8Goliath el tu ac wowo nu sin mwet Israel ac fahk, “Mea kowos oru ingan? Ya kowos takla akola in mweun? Nga sie mwet Philistia, ac kowos mwet kohs lal Saul! Sulela sie mwet lowos an in tuku lainyu.
9Jestližeť mi bude moci odolati a zabije mne, tedy budeme služebníci vaši; pakliť já přemohu jej a zabiji ho, budete vy služebníci naši, a sloužiti budete nám.
9El fin kutangla ac uniyuwi, na kut ac fah mwet kohs lowos. A nga fin kutangla ac unilya, na kowos ac fah mwet kohs lasr.
10Pravil také ten Filistinský: Já jsem dnes zhaněl vojska Izraelská. Vydejtež mi muže, abychom se bili spolu.
10Inge misenge nga tuyak ac akola in lain un mwet mweun lun mwet Israel. Nga tia sensen in fahkot: sulela sie mwet an nga el in anwuk!”
11A když uslyšel Saul i všecken Izrael slova Filistinského taková, ulekli se a báli se velmi.
11Ke Saul ac mwet lal elos lohng kas inge, elos arulana sangeng.
12David pak ten syn muže Efratejského z Betléma Judova, (jehož jméno Izai, kterýž měl osm synů, a již se byl sstaral za dnů Saule, přiblíživ se k lidem sešlým.
12David el wen natul Jesse, sie mwet Ephrathah su muta Bethlehem in acn Judah. Oasr wen oalkosr natul Jesse, ac in pacl se Saul el tokosra, Jesse el arulana matuoh.
13Tři také synové Izai starší šedše, táhli na vojnu s Saulem. Jména těch tří synů jeho, kteříž byli šli k boji: Eliáb prvorozený, a druhý po něm Abinadab, třetí pak Samma.
13Wen tolu natul Jesse ma matu eltal welul Saul oasr ke nien mweun uh. Ma se ma matu uh pa Eliab, ma se akluo uh pa Abinadab, ac aktolu pa Shammah.
14Ale David byl nejmladší. A tak ti tři synové starší odešli s Saulem).
14David pa fusr emeet, ac ke pacl tamulel tolu ma matu uh welul Saul,
15David tedy odšel od Saule a navrátil se, aby pásl stádo otce svého v Betlémě.
15na David el ac folok nu Bethlehem kais kutu pacl in karingin sheep nutin papa tumal.
16I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní.
16Goliath el kusen mukul nu sin mwet Israel lotutang ac eku nukewa ke lusen len angngaul.
17Tedy řekl Izai Davidovi synu svému: Vezmi i hned pro bratří své efi pražmy této a deset chlebů těchto, a běž do vojska k bratřím svým.
17Sie len ah Jesse el fahk nu sel David, “Us tafun bushel in fiten wheat manman inge ac lof singoul inge, ac sulaklak nu yurin tamulel wiom in nien aktuktuk uh.
18A deset syřečků mladých těchto doneseš hejtmanu, a navštívě bratří své, pozdravíš jich, a základ jejich vyzdvihneš.
18Ac us ipin cheese singoul inge nu sin captain lun un mwet mweun an. Srike liye lah tamulel lom ah fuka, na kom fah foloko ac use sie ma in akpwayeye lah kom sonoltal ac lah eltal ku na.
19Saul pak i oni, i všickni muži Izraelští byli v údolí Elah, bojujíce proti Filistinským.
19Tokosra Saul, ac tamulel lom, ac mwet Israel nukewa elos muta Infahlfal Elah ac mweuni mwet Philistia.”
20A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném, vzal to a šel, jakž mu byl přikázal Izai. I přišel až k šancům, a aj, vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě.
20Len tok ah David el toangna tukakek ac el sap sie pac mwet in muta karingin sheep uh. Na el eis mwe mongo ma akoeyuk, ac som oana Jesse el tuh fahk nu sel. Ke el sun nien aktuktuk lun mwet mweun Israel, falyang na nu ke pacl se elos sasa, illa ac takla in mweun.
21I sšikovali se Izraelští, ano i Filistinští, vojsko proti vojsku.
21Un mwet mweun lun mwet Philistia ac mwet Israel elos tuyak ac ngetani nu sie akola nu ke mweun.
22Protož David zanechav břemene, kteréž s sebe složil u strážného při břemeních, běžel do vojska; a když přišel, tázal se bratří svých, jak se mají.
22David el filiya mwe mongo el us yurin mwet se ma liyaung kufwen mwe mweun, na el kasrusr nu ke acn se mwet mweun takla we ah, ac suk mwet wial ah. Na el siyuk seltal lah eltal fuka.
23A když on s nimi mluvil, aj, muž bojovník jménem Goliáš, Filistinský z Gát, vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé; což slyšel i David.
23Ke el srakna sramsram nu seltal, Goliath el fahsryak nu meet, ac el sifilpa kusen mukul nu sin mwet Israel oana ke el oru meet ah. Ac David el lohng ma Goliath el fahk inge.
24Všickni pak muži Izraelští, jakž uzřeli toho muže, utíkali před tváří jeho, a báli se náramně.
24Ke mwet Israel elos liyal Goliath elos sangeng ac kaing.
25I mluvili Izraelští mezi sebou: Viděli-li jste toho muže, kterýž vyšel? Nebo aby pohanění uvedl na Izraele, vyšel. Kdož by ho zabil, zbohatí ho král bohatstvím velikým, a dceru svou dá jemu, i dům otce jeho osvobodí v Izraeli.
25Elos fahk nu sin sie sin sie, “Liyalwin! Lohng kusen mukul lal ingan! Tokosra Saul el wulela mu el ac sang moul na yohk nu sin mwet se su ac uniya mwet Philistia sacn. El ac sang acn natul in payukyak sin mukul sac, ac sou lun papa tumun mukul sac ac tia enenu in moli mwe takma lalos.”
26I mluvil David mužům, kteříž stáli u něho, a řekl: Co bude dáno muži tomu, kterýž by zabil toho Filistinského a odjal pohanění od Izraele? Nebo kdo jest Filistinský neobřezaný ten, že pohanění uvodí na vojsko Boha živého?
26David el siyuk sin mwet ma tu siskal ah, “Mea ac orek nu sin mwet se su uniya mwet Philistia se ingo, ac tulala mwet Israel liki mwe mwekin se inge? Ac su win mwet Philistia pegan se ingan, ku elan orek tungak nu sin mwet mweun lun LEUM GOD moul?”
27Odpověděl jemu lid v táž slova, řka: To bude dáno muži, kterýž by ho zabil.
27Na elos fahk nu sel David ma ac tufah orek nu sin mwet se ac unilya Goliath.
28A uslyšev Eliáb, bratr jeho nejstarší, že mluví s těmi muži, rozhněval se Eliáb velmi na Davida, a řekl: Proč jsi sem přišel? A komus nechal kolikasi těch ovec na poušti? Známť já pýchu tvou a zlost srdce tvého, žes přišel dívati se bitvě.
28Eliab, tamulel matu se wial David, el lohng sramsram lal David nu sin mwet inge, na el kasrkusrak sel ac fahk, “Mea kom tuku oru uh? Ac su muta liyaung sheep ekasr nutum oe yen mwesis ah? Kom ekak! Kom akna kom in intoein mweun uh, pa sis kom tuku an!”
29I řekl David: Což jsem pak učinil? Zdaž mi nebylo poručeno?
29Na David el fahk, “Ku mea nga oru? Ya nga kofla in kusen siyuk?”
30Tedy šel od něho k jinému, jehož se tázal jako i prvé. I odpověděl jemu lid tak jako i prvé.
30David el forla nu sin sie pac mwet ac siyuk kusen siyuk sac pacna, ac pacl nukewa el ac siyuk ma sac, na top sefanna mwet uh ac topkol kac.
31A tak roznesla se slova, kteráž mluvil David, a oznámili je Saulovi. Kterýžto povolal ho.
31Kutu mwet inge lohng ma David el tuh fahk, na elos som fahk nu sel Saul, ac Saul el sapla solal.
32I řekl David Saulovi: Nechť se neleká srdce člověka pro něho; služebník tvůj půjde a bude se bíti s Filistinským tímto.
32Na David el fahk nu sel Saul, “O Tokosra, wangin sripa mwet uh in sangeng sin mwet Philistia se inge! Nga fah som anwuk nu sel.”
33Ale Saul řekl Davidovi: Nebudeš moci jíti proti Filistinskému tomu, abys se potýkal s ním; nebo mládenček jsi, on pak jest muž bojovný od mladosti své.
33Ac Saul el fahk, “Ku kom ac lainul fuka? Kom srakna tulik, a funu el, el nuna mwet mweun se in moul lal nufon!”
34Odpověděl David Saulovi: Služebník tvůj pastýřem byl stáda otce svého, a když přicházel lev aneb nedvěd, a bral dobytče z stáda,
34Ac David el fahk, “O Tokosra, nga pa liyaung sheep nutin papa tumuk. Pacl nukewa lion soko ku bear soko fin tuku sruokya sheep fusr soko ac usla liki un sheep uh,
35Já dostihal jsem ho a bil jsem jej, a vydíral jsem je z hrdla jeho. Pakli se na mne obořil, tedy ujma ho za čelist, bil jsem jej, až jsem ho i zabil.
35nga ac ukwal ac onel, ac molela sheep uh liki inwalul. Na lion soko ku bear soko fin forma nu sik, nga sruokya inkwawal ac puokol nwe ke el misa.
36I lva i nedvěda zabil služebník tvůj; budeť tedy Filistinský neobřezanec ten jako který z nich, nebo zhaněl vojska Boha živého.
36Nga uniya lion ac bear tari, ac nga ac oru oapana nu sin mwet Philistia pegan se inge, su tuku funmwet nu sin mwet mweun lun God moul.
37Řekl také David: Hospodin, kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci nedvěda, onť mne vytrhne z ruky Filistinského tohoto. Tedy řekl Saul Davidovi: Jdi, a Hospodin budiž s tebou.
37LEUM GOD El moliyula liki lion ac bear, ac El ac fah moliyula liki mwet Philistia se pac inge. Na Saul el fahk, “Wona. Fahsrot, ac LEUM GOD Elan wi kom.”
38I dal Saul obléci Davida v šaty své, a vstavil lebku ocelivou na hlavu jeho, a oblékl ho v pancíř.
38Saul el sang mwe loeyuk lal sifacna nu sel David elan nokomang: mwe susu osra se el sang nu fin sifal David, oayapa nuknuk osra se.
39Připásal také David meč jeho na ty šaty jeho, a chtěl jíti, ale že tomu nezvykl, protož řekl David Saulovi: Nemohuť v tom jíti, nebo jsem nepřivykl. I složil to David s sebe.
39David el kapriya cutlass natul Saul nu ke nuknuk osra sac, ac el srike in fahsr tuh el tia ku, mweyen el supah kac. Na el fahk nu sel Saul, “Nga tia ku in mweun ke ma inge oan keik uh. Nga supah kac.” Na el sarukla nufon.
40A vzav hůl svou do ruky své, vybral sobě pět kamenů hladkých z potoku, a vložil je do mošničky pastýřské, kterouž měl, totiž do pytlíku, a prak svůj v ruce nesl, a přiblížil se k Filistinskému.
40El srukak sikal soko natul, ac el sulela eot fwel limekosr infacl ah, ac isongya nu in pak lal ah. El akola fuht natul ah inpaol, na el som in sonol Goliath.
41Bral se také i Filistinský, jda a přibližuje se k Davidovi, a muž ten, kterýž nesl braň jeho, šel před ním.
41Mwet Philistia sac mutawauk in fahsr nu yorol David, ac mwet us mwe loang natul ah fahsr meet lukel. Ke fototoeni inmasrloltal
42A když pohleděl Filistinský a uzřel Davida, pohrdal jím, proto že byl mládenček, a ryšavý, a krásného vzezření.
42Goliath el ngetla liyal David, ac el israsrinkusrael mweyen David el tulik na kulang ac kato se.
43I řekl Filistinský Davidovi: Což jsem pes, že jdeš proti mně s holí? A zlořečil Filistinský Davidovi skrze bohy své.
43Ac Goliath el fahk nu sel David, “Mwe mea sak soko an? Kom nunku mu kosro ngalngul soko pa nga?” Na el pang nu sin god lal tuh elan selngawel David.
44Řekl také Filistinský Davidovi: Poď ke mně, a dámť tělo tvé ptákům nebeským a šelmám zemským.
44Goliath el kusen mukul nu sel David ac fahk, “Fahsru na, ac nga fah sang monum tuh won yen engyeng uh ac kosro lemnak in kang.”
45Odpověděl David Filistinskému: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Izraelských, kterémuž jsi ty utrhal.
45Ac David el fahk, “Kom tuku lainyu ke cutlass ac osra ac mwe fakfuk, a nga tuku lain kom ke Inen LEUM GOD Kulana, God lun un mwet mweun lun Israel, su kom orek funmwet nu se.
46Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou, a zabiji tě, a setnu hlavu tvou s tebe, a vydám těla vojska Filistinského dnes ptákům nebeským a šelmám zemským, a pozná všecka země, žeť jest Bůh v Izraeli.
46Misenge LEUM GOD El ac fah eiskomme nu inpouk, ac nga fah unikomi ac pakela sifom. Nga fah sang monin mwet mweun lun mwet Philistia tuh won yen engyengu ac kosro lemnak in kang. Na faclu nufon fah etu tuh oasr sie God in Israel.
47A zvíť všecko shromáždění toto, že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin; (nebo Hospodinův jest boj), protož vydáť vás v ruce naše.
47Ac mwet nukewa inge fah liye lah LEUM GOD El tia enenu cutlass ku osra in molela mwet lal. Kutangla se inge ma na lal, ac El ac fah filikowosme nu inpaosr.”
48Stalo se pak, že když vstal ten Filistinský, a šel, přibližuje se proti Davidovi, pospíšil i David a běžel proti Filistinskému, aby se s ním potýkal.
48Goliath el mutawauk in sifil fahsr nu yorol David, ac David el kasrusr nu ke lain in mweun lun mwet Philistia tuh elan lainul.
49V tom David vztáh ruku svou k mošničce, vyňal z ní kámen, kterýmž hodil z praku, a udeřil Filistinského v čelo jeho tak, že kámen uvázl v čele jeho. I padl tváří svou na zem.
49David el isongya paol nu in pak lal ah, olak sie eot loac ah, furokang nu kacl Goliath. Eot sac sunna motonsrol twe fukulya ahlunsifal Goliath, na el ikori oankiyuki infohk ah.
50A tak přemohl David Filistinského prakem a kamenem, a udeřiv Filistinského, zabil jej, ačkoli David žádného meče v ruce neměl.
50Ouinge wangin cutlass inpaol David a el kutangulla Goliath ac unilya ke fuht se ac eot srisrik se!
51A přiběh David, stál nad Filistinským. Potom pochytiv meč jeho, dobyl ho z pošvy a zabil jej, a sťal jím hlavu jeho. To vidouce Filistinští, že umřel nejsilnější jejich, utíkali.
51David el yuyang nu yorol Goliath ac fanyak tu facl. El eisla cutlass natul Goliath liki mwe neinyuk la ah, ac sang pakela sifal ac unilya. Ke mwet Philistia elos liye lah mwet se elos finsrak kac el misa, elos kaing.
52A protož vstavše muži Izraelští a Judští, zkřikli a honili Filistinské, až kde se vchází do údolí, a až k branám Akaron. I padali, raněni jsouce, Filistinští po cestě k Saraim, až do Gát a až do Akaron.
52Mwet Israel ac Judah elos sasa ac ukwe mwet Philistia nwe ke elos sun acn Gath ac mutunpot in Ekron. Mwet Philistia elos ikor ac kinetneta inkanek ma fahla nu Shaaraim, nwe ke sun acn Gath ac Ekron.
53A navrátivše se synové Izraelští od honění Filistinských, vzebrali tábor jejich.
53Ke mwet Israel elos folok ke ukok lalos, elos tui ke nien aktuktuk lun mwet Philistia, ac eisani ma wap nukewa we.
54Potom David vzav hlavu toho Filistinského, přinesl ji do Jeruzaléma, a odění jeho složil v stanu svém.
54David el usla sifal Goliath nu Jerusalem, a el sruokya mwe mweun natul Goliath in lohm nuknuk sel sifacna.
55Tehdáž pak, když viděl Saul Davida jdoucího proti tomu Filistinskému, řekl Abnerovi hejtmanu vojska: Abner, čí jest syn ten mládenček? Odpověděl Abner: Jako jest živa duše tvá, králi, že nevím.
55Ke Saul el liyal David ke el fahla in mweunel Goliath, el siyuk sel Abner, captain lun un mwet mweun lal, ac fahk, “Abner, nutin su tulik se ingan?” Abner el fahk, “O Tokosra, nga tiana etu.”
56Ale král řekl: Zeptej ty se, čí jest syn mládenec ten.
56Na Saul el fahk, “Fahla siyuk lah nutin su.”
57Když se pak vracoval David od zabití Filistinského toho, pojav ho Abner, přivedl jej před Saule, an drží hlavu Filistinského v ruce své.
57Ke David el folok nu ke nien aktuktuk uh tukun el unilya Goliath, Abner el usalla nu yorol Saul. David el srakna us sifal Goliath.
58I řekl jemu Saul: Èí jsi syn, mládenče? Odpověděl David: Syn služebníka tvého Izai Betlémského.
58Saul el siyuk sel David, “Mwet fusr, nutin su kom an?” David el topuk, “Nga ma nutin mwet kulansap lom, Jesse, mwet Bethlehem se.”
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.