1 Janův 3
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná.
1Behold what manner of charity the Father hath bestowed upon us, that we should be called, and should be the sons of God. Therefore the world knoweth not us, because it knew not him.
2Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.
2Dearly beloved, we are now the sons of God; and it hath not yet appeared what we shall be. We know, that, when he shall appear, we shall be like to him: because we shall see him as he is.
3A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.
3And every one that hath this hope in him, sanctifieth himself, as he also is holy.
4Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.
4Whosoever committeth sin committeth also iniquity; and sin is iniquity.
5A víte, že on se okázal proto, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není.
5And you know that he appeared to take away our sins, and in him there is no sin.
6Každý tedy, kdož v něm zůstává, nehřeší; ale každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal.
6Whosoever abideth in him, sinneth not; and whosoever sinneth, hath not seen him, nor known him.
7Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý.
7Little children, let no man deceive you. He that doth justice is just, even as he is just.
8Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
8He that committeth sin is of the devil: for the devil sinneth from the beginning. For this purpose, the Son of God appeared, that he might destroy the works of the devil.
9Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest.
9Whosoever is born of God, committeth not sin: for his seed abideth in him, and he can not sin, because he is born of God.
10Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého.
10In this the children of God are manifest, and the children of the devil. Whosoever is not just, is not of God, nor he that loveth not his brother.
11Nebo toť jest to zvěstování, kteréž jste slýchali od počátku, abychom milovali jedni druhé.
11For this is the declaration, which you have heard from the beginning, that you should love one another.
12Ne jako Kain, kterýž z toho zlostníka byl a zamordoval bratra svého. A pro kterou příčinu zamordoval ho? Protože skutkové jeho byli zlí, bratra pak jeho byli spravedliví.
12Not as Cain, who was of the wicked one, and killed his brother. And wherefore did he kill him? Because his own works were wicked: and his brother’s just.
13Nedivtež se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí.
13Wonder not, brethren, if the world hate you.
14My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti.
14We know that we have passed from death to life, because we love the brethren. He that loveth not, abideth in death.
15Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího.
15Whosoever hateth his brother is a murderer. And you know that no murderer hath eternal life abiding in himself.
16Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti.
16In this we have known the charity of God, because he hath laid down his life for us: and we ought to lay down our lives for the brethren.
17Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm?
17He that hath the substance of this world, and shall see his brother in need, and shall shut up his bowels from him: how doth the charity of God abide in him?
18Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.
18My little children, let us not love in word, nor in tongue, but in deed, and in truth.
19A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před obličejem jeho spokojíme srdce svá.
19In this we know that we are of the truth: and in his sight shall persuade our hearts.
20Nebo obviňovalo-liť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše a zná všecko.
20For if our heart reprehend us, God is greater than our heart, and knoweth all things.
21Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu.
21Dearly beloved, if our heart do not reprehend us, we have confidence towards God:
22A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.
22And whatsoever we shall ask, we shall receive of him: because we keep his commandments, and do those things which are pleasing in his sight.
23A totoť jest to přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista a milovali jedni druhé, jakož nám dal přikázání.
23And this is his commandment, that we should believe in the name of his Son Jesus Christ: and love one another, as he hath given commandment unto us.
24Nebo kdož ostříhá přikázání jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám.
24And he that keepeth his commandments, abideth in him, and he in him. And in this we know that he abideth in us, by the Spirit which he hath given us.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.