1 Korintským 2
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží.
1And I, brethren, when I came to you, came not in loftiness of speech or of wisdom, declaring unto you the testimony of Christ.
2Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše Krista, a to ještě toho ukřižovaného.
2For I judged not myself to know anything among you, but Jesus Christ, and him crucified.
3A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém.
3And I was with you in weakness, and in fear, and in much trembling.
4A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci,
4And my speech and my preaching was not in the persuasive words of human wisdom, but in shewing of the Spirit and power;
5Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží.
5That your faith might not stand on the wisdom of men, but on the power of God.
6Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa, ani knížat světa tohoto, jenž hynou.
6Howbeit we speak wisdom among the perfect: yet not the wisdom of this world, neither of the princes of this world that come to nought;
7Ale mluvíme moudrost Boží v tajemství, kterážto skryta jest, kterouž Bůh předuložil před věky k slávě naší,
7But we speak the wisdom of God in a mystery, a wisdom which is hidden, which God ordained before the world, unto our glory:
8Jížto žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali.
8Which none of the princes of this world knew; for if they had known it, they would never have crucified the Lord of glory.
9Ale kážeme, jakož psáno jest: Èehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteříž jej milují.
9But, as it is written: That eye hath not seen, nor ear heard, neither hath it entered into the heart of man, what things God hath prepared for them that love him.
10Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské.
10But to us God hath revealed them, by this Spirit. For the Spirit searcheth all things, yea, the deep things of God.
11Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží.
11For what man knoweth the things of a man, but the spirit of a man that is in him? So the things also that are of God no man knoweth, but the Spirit of God.
12My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.
12Now we have received not the spirit of this world, but the Spirit that is of God; that we may know the things that are given us from God.
13O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce.
13Which things also we speak, not in the learned words of human wisdom; but in the doctrine of the Spirit, comparing spiritual things with spiritual.
14Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, protože ony duchovně mají rozsuzovány býti.
14But the sensual man perceiveth not these things that are of the Spirit of God; for it is foolishness to him, and he cannot understand, because it is spiritually examined.
15Ale duchovní člověk rozsuzujeť všecko, sám pak od žádného nebývá souzen.
15But the spiritual man judgeth all things; and he himself is judged of no man.
16Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme.
16For who hath known the mind of the Lord, that we may instruct him? But we have the mind of Christ.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.