Joshua 10
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Joshua mah Ai vangpui to kawbangmaw lak moe paro, tito Jerusalem siangpahrang Adoni-Zedek mah thaih; Jeriko vangpui hoi anih ih siangpahrang nuiah sak ih baktih toengah, Ai vangpui hoi anih ih siangpahrang nuiah doeh a sak; Gibeon kaminawk loe Israel kaminawk hoi angdaehhaih sak o moe, nihcae khaeah oh o, tiah doeh a thaih.
1Uslyšev pak Adonisedech, král Jeruzalémský, že Jozue vzal město Hai, a jako proklaté zkazil je, (nebo jakž učinil Jerichu a králi jeho, tak učinil Hai a králi jeho,) a že pokoj učinili obyvatelé Gabaon s Izraelem, a bydlí u prostřed něho,
2To pongah nihcae loe paroeai zit o; Gibeon loe kalen parai vangpui ah oh moe, siangpahrang ohhaih vangpui maeto ah oh; to vangpui loe Ai vangpui pongah len kue, vangpui thung kaom kaminawk loe misatuh thaih kami ah oh o.
2I bál se velmi, proto že město veliké bylo Gabaon, jako jedno z měst královských, a že bylo větší než Hai, a všickni muži jeho udatní.
3To pongah Jerusalem siangpahrang Adoni-Zedek mah Hebron siangpahrang Hoham, Jarmuth siangpahrang Piram, Lakhish siangpahrang Japhia hoi Eglon siangpahrang Debir khaeah kami to patoeh.
3Protož poslal Adonisedech, král Jeruzalémský, k Ohamovi, králi Hebron, a k Faramovi, králi Jarmut, a k Jafiovi, králi Lachis, a k Dabirovi, králi Eglon, řka:
4Gibeon vangpui loe Joshua hoi Israel kaminawk hoiah angdaehhaih sak o pongah, anih tuk hanah kai khaeah angzo o tahang ah loe, na bomh oh, tiah a naa.
4Sjeďte se ke mně, a pomozte mi, abychom dobyli Gabaon, proto že pokoj učinili s Jozue a s syny Izraelskými.
5To pongah Amor acaeng siangpahrang pangato ah kaom, Jerusalem, Hebron, Jarmuth, Lakhish hoi Eglon ih siangpahrangnawk nawnto amkhueng o; angmacae hoi angmacae ih misatuh kaminawk boih nawnto angthawk o moe, Gibeon vangpui taengah atai o pacoengah, vangpui to a tuk o.
5I shromáždilo se a vytáhlo pět králů Amorejských, král Jeruzalémský, král Hebron, král Jarmut, král Lachis, král Eglon, oni i všecka vojska jejich, a položivše se u Gabaon, dobývali ho.
6To naah Gibeon kaminawk mah Gilgal ah kaom Joshua khaeah kami patoeh moe, Na tamnanawk hae khen sut hmah; kaicae khaeah karangah angzo oh loe, na pahlong o raeh; mae nuiah kaom Amor siangpahrangnawk boih angbomh o moe, kaicae tuk hanah angzoh o boeh, tiah a naa o.
6Tedy poslali muži Gabaon k Jozue do ležení v Galgala, řkouce: Neodjímejž ruky své od služebníků svých; přitáhni rychle k nám, zachovej nás a spomoz nám; nebo sebrali se proti nám všickni králové Amorejští bydlící na horách.
7To pongah Joshua loe, angmah ih misatuh kaminawk boih, misatuh kop kaminawk boih hoi nawnto Gilgal hoiah caeh o tahang.
7I táhl Jozue z Galgala, on i všecken lid bojovný s ním, všickni muži udatní.
8Angraeng mah Joshua khaeah, Nihcae to zii hmah; nihcae to na ban ah kang paek boeh; kami maeto doeh na hmaa ah angdoe o thai mak ai, tiah a naa.
8(Nebo byl řekl Hospodin k Jozue: Neboj se jich, v ruce tvé zajisté dal jsem je, neostojíť žádný z nich před oblíčejem tvým.)
9Joshua loe Gilgal vangpui hoiah aqum puek caeh, nihcae to dawnrai kaom ah tuk moe, pazawk.
9I připadl na ně Jozue v náhle, nebo celou noc táhl z Galgala.
10Angraeng mah nihcae to Israel kaminawk hmaa ah palungmitsak, paroeai kaminawk to Gibeon vangpui taengah hum o; Israel caanawk mah Beth Horon caehhaih loklam karoek to nihcae to patom o moe, Azekah hoi Makkedah loklam karoek to hum o.
10A potřel je Hospodin před Izraelem, kterýžto pobil je ranou velikou u Gabaon, a honil je cestou, kudy se jde k Betoron, a bil je až do Azeka a až do Maceda.
11Nihcae loe Israel kaminawk hmaa hoiah cawnh o, Beth Horon caehhaih loklam ah caeh o tathuk naah, Angraeng mah van hoiah qaetui kamkhawk kraksak moe, a duek o; Israel kaminawk mah sumsen hoi hum ih kami pongah qaetui kamkhawk mah vah maat ih kaminawk to pop o kue.
11I stalo se, když utíkali před tváří Izraele, sstupujíce do Betoron, že Hospodin metal na ně kamení veliké s nebe, až k Azeku, a mřeli. Více jich zemřelo od krupobití kamenného, než jich pobili synové Izraelští mečem.
12Angraeng mah Israel kaminawk ban ah Amor kaminawk paek na niah; Joshua mah Israel kaminawk hmaa ah, Aw ni, Gibeon vangpui nuiah angdoe raeh; Aw khrah, Aijalon azawn nuiah anghak raeh, tiah thuih.
12Tedy mluvil Jozue k Hospodinu v den, v kterýž dal Hospodin Amorejského v moc synům Izraelským, a řekl před syny Izraelskými: Slunce v Gabaon zastav se, a měsíc v údolí Aialon.
13To pongah kaminawk mah angmacae ih misanawk nuiah lu la boih ai karoek to, ni to anghak moe, khrah doeh anghak sut. Ni loe van um ah anghak sut, nito thung amzaita hoiah laemh tathuk, tiah Jasher cabu thungah tarik ih om ai maw?
13I zastavilo se slunce, a stál měsíc, dokudž nepomstil se lid nad nepřátely svými. Zdali není toho napsáno v knize Upřímého? Tedy stálo slunce u prostřed nebe, a nepospíchalo k západu, jako za jeden celý den.
14Angraeng mah kami maeto ih lok to tahngaih pae; Angraeng mah Israel kaminawk han misatuk pae pongah, hae baktih ani loe canghni ah om vai ai, om doeh om let mak ai boeh.
14Nebylo dne takového prvé ani potom, jako když vyslyšel Hospodin hlas člověka; nebo Hospodin bojoval za Izraele.
15To pacoengah Joshua loe Israel kaminawk hoi nawnto atai o haih Gilgal ah amlaem o let.
15I navracel se Jozue i všecken Izrael s ním do táboru v Galgala.
16Toe siangpahrang pangatonawk loe cawnh o moe, Makkedah thlungkhaw thungah anghawk o.
16Uteklo pak bylo těch králů pět, a skryli se v jeskyni při Maceda.
17Makkedah thlungkhaw thungah siangpahrang pangatonawk anghawk o, tiah Joshua khaeah thuih pae.
17I oznámeno bylo Jozue těmi slovy: Nalezeno jest pět králů, kteříž se skryli v jeskyni při Maceda.
18To naah Joshua mah, Thlungkhaw to kalen parai thlung hoiah kraeng thuih khoep hanah, kaminawk to patoeh mae toepsak:
18I řekl Jozue: Přivalte kamení veliké k díře té jeskyně, a osaďte ji muži, aby ostříhali jich.
19toe anghngai o duem hmah! Na misanawk to patom oh; na kae o ih kaminawk to hum oh; vangpui thung akun o sak hmah; na Angraeng Sithaw mah nihcae to nangcae ban ah paek boeh, tiah a naa.
19Vy pak nezastavujte se, hoňte nepřátely své, a bíte je po zadu, a nedejte jim vjíti do měst jejich, nebo dal je Hospodin Bůh váš v ruku vaši.
20Joshua hoi Israel kaminawk mah paroeai kaminawk to hum o, maeto doeh tahmat o ai; toe anghmat kami loe sipae kacakah thungh ih vangpui thungah akun o.
20Když pak přestali Jozue a synové Izraelští bíti jich porážkou velikou velmi, až i zahlazeni byli; a kteříž živi pozůstali z nich, utekli do měst hrazených:
21Kaminawk boih loe Joshua ohhaih Makkedah ah lunghoih ta hoiah amlaem o; mi mah doeh Israel kaminawk kasae thui o ai.
21Navrátil se všecken lid do ležení k Jozue do Maceda ve zdraví; nepohnul proti synům Izraelským žádný jazykem svým.
22Joshua mah thlungkhaw to paong oh loe, siangpahrang pangatonawk to kai khaeah na hoi oh, tiah a naa.
22Potom řekl Jozue: Odhraďte díru u jeskyně, a vyveďte ke mně pět králů těch z jeskyně.
23To pongah nihcae mah Jerusalem siangpahrang, Hebron siangpahrang, Jarmuth siangpahrang, Lakhish siangpahrang hoi Eglon siangpahrang pangatonawk to anih khaeah caeh o haih.
23I učinili tak, a vyvedli k němu pět králů těch z jeskyně, krále Jeruzalémského, krále Hebron, krále Jarmut, krále Lachis, krále Eglon.
24To siangpahrang pangatonawk Joshua khaeah caeh o haih pacoengah, Joshua mah Israel kaminawk boih to kawk moe, angmah hoi nawnto kaom misatuh angraengnawk khaeah, Hae ah angzo oh, khok hoiah hae siangpahrangnawk ih tahnong to cawh oh, tiah a naa. Israel kaminawk loe angzoh o moe, nihcae ih tahnong to khok hoiah cawh o.
24A když vyvedli ty krále k Jozue, svolav všecky muže Izraelské, řekl vývodám mužů bojovných, kteříž s ním v tažení tom byli: Přistupte sem, a šlapejte nohama svýma na hrdla těch králů. Kteřížto přistoupivše, šlapali nohama svýma na hrdla jejich.
25Joshua mah nihcae khaeah, Zii o hmah; palungboeng o hmah; na thacak o sak loe, misahoih oh; Angraeng mah na tuk o ih misanawk nuiah hae tiah sah tih, tiah a naa.
25I řekl jim Jozue: Nebojte se ani strachujte, posilňte se a buďte zmužilí, nebo tak učiní Hospodin všechněm nepřátelům vašim, proti nimž bojujete.
26To pacoengah Joshua mah siangpahrangnawk to hum; nihcae to thing pangato pongah a bangh; nihcae to niduem khoek to thing pongah a bangh.
26Potom bil je Jozue a zmordoval, a pověsil je na pěti dřevích; a viseli na dřevích až do večera.
27Niduem naah loe Joshua mah, Thing nui ah kangbang nihcae ih qok to laksak moe, angmacae anghawkhaih thlungkhaw thungah vahsak let; thlungkhaw to kalen parai thlung hoiah kraeng o khoep, to thlungnawk loe vaihni ni khoek to oh vop.
27Když pak zapadlo slunce, k rozkazu Jozue složili je s dřev, a uvrhli je do jeskyně, v kteréž se byli skryli, a přivalili kamení veliké k díře jeskyně, kteréž jest tu až do tohoto dne.
28To na niah Joshua mah Makkedah vangpui to tuk moe, a lak pacoengah, siangpahrang to sumsen hoiah hum; siangpahrang hoi athung ah kaom kaminawk boih maeto doeh pathlung ai, pathuk boih; Jeriko siangpahrang nuiah sak ih hmuen baktih toengah Makkedah siangpahrang nuiah doeh a sak.
28Téhož dne také dobyl Jozue Maceda, a pohubil je mečem, i krále jejich pobil spolu s nimi, a všecky lidi, kteříž byli v něm. Neživil žádného, ale učinil králi Maceda, jako učinil králi Jericha.
29To pacoengah Joshua hoi anih taengah kaom kaminawk boih, Makkedah vangpui hoiah Libnah ah caeh o moe, Libnah vangpui to tuk o let.
29Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Maceda k Lebnu, a dobýval Lebna.
30Angraeng mah to vangpui hoi a siangpahrang to Israel kaminawk ban ah paek; to pongah Joshua mah vangpui hoi athung ah kaom kaminawk boih, maeto doeh anghmat ai ah, sumsen hoiah hum king; Jeriko siangpahrang nuiah sak ih baktih toengah, to siangpahrang nuiah doeh a sak.
30I vydal je také Hospodin v ruku Izraelovi i krále jeho, a pobil je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm; nenechal tam žádného živého, a učinil králi jeho, jako učinil králi Jericha.
31To pacoengah Joshua hoi Israel kaminawk boih Libnah vangpui hoiah tacawt o moe, Lakhish vangpui ah caeh o; to ah atai o pacoengah, to vangpui to a tuk o.
31Táhl také Jozue a všecken Izrael s ním z Lebna do Lachis, a položivše se u něho, dobývali ho.
32Angraeng mah Lakhish to Israel kaminawk ban ah paek pongah, ni hnetto naah vangpui to a lak o; Libnah vangpui ah sak ih baktih toengah, to vangpui hoi athung ah kaom kaminawk to sumsen hoiah hum o boih.
32I dal Hospodin Lachis v ruku Izraele, a dobyl ho druhého dne, a pohubil je mečem i všecky lidi, kteříž byli v něm, rovně tak, jakž učinil Lebnu.
33To naah Gezer siangpahrang Horam loe Lakhish vangpui abom hanah angzoh; toe Joshua mah anih hoi angmah ih misatuh kaminawk to maeto doeh anghmat ai ah tamit boih.
33Tehdy přitáhl Horam, král Gázer, aby pomoc dal Lachis. I porazil jej Jozue i lid jeho, tak že nepozůstavil žádného živého.
34Joshua hoi anih taengah kaom Israel kaminawk boih loe, Lakhish hoiah Eglon ah caeh o; to ah ohhaih ahmuen taqawt o moe, to vangpui to a tuk o.
34Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Lachis do Eglon, a položivše se naproti, bojovali proti němu.
35To na niah vangpui to lak o moe, athung ah kaom kaminawk to, Lakhish vangpui ah sak ih baktih toengah, sumsen hoiah hum o boih.
35A vzali je toho dne, a pobili je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm, dne toho pomordovali, rovně tak, jakž učinili Lachis.
36Joshua hoi Israel kaminawk boih, Eglon hoi Hebron ah caeh o tahang moe, to vangpui to a tuk o.
36Vstoupil pak Jozue a všecken Izrael s ním z Eglon do Hebron, a dobývali ho.
37Vangpui to a lak o pacoengah, a siangpahrang, vangpuinawk hoi athung ah kaom kaminawk to, sumsen hoi hum o boih; Eglon vangpui ah sak o ih baktih toengah, vangpui hoi athung ah kaom kaminawk to kami maeto doeh pathlung ai ah hum o boih.
37I vzali je a zhubili mečem i krále jeho, i všecka města jeho, i každého člověka, kterýž byl v něm; nepozůstavil žádného živého, podobně tak, jakož učinil Eglon. I zahladil je i všelikou duši, kteráž byla v něm.
38Joshua hoi a taengah kaom Israel kaminawk boih, to ahmuen hoiah angqoi o moe, Debir vangpui to a tuk o.
38Potom navracuje se Jozue a všecken Izrael s ním, přišli do Dabir, a dobýval ho.
39Vangpui to a lak o pacoengah, a siangpahrang hoi vangpui thungah kaom kaminawk to sumsen hoiah hum o boih; athung ah kaom kaminawk to maeto doeh anghmat ai ah hum o; Libnah vangpui hoi a siangpahrang, Hebron vangpui hoi a siangpahrang nuiah sak ih baktih toengah, Debir vangpui hoi a siangpahrang nuiah doeh a sak.
39I vzal je a krále jeho i všecka města jeho, a pohubili je mečem, a všelikou duši, kteráž byla v něm, jako proklaté vyhladili. Nepozůstavili žádného živého; jakož učinil Hebron, tak učinil Dabir i králi jeho, a jakož učinil Lebnu a králi jeho.
40To tiah Joshua mah mae nui ah kaom praenawk to pazawk boih, aloih bangah kaom prae, azawn ah kaom prae, tuipuek ohhaih ahmuennawk hoi siangpahrangnawk to pazawk boih; Israel Angraeng Sithaw mah paek ih lok baktih toengah, hinghaih tawn kaminawk boih, maeto doeh pathlung ai ah a hum boih.
40A tak pohubil Jozue všecku zemi po horách, i polední stranu, i roviny a údolí, i všecky krále jejich. Nepozůstavil žádného živého, ale všelikou duši vyhladil, jakož přikázal Hospodin Bůh Izraelský.
41Joshua mah Kadesh Barnea vangpui hoi Gaza vangpui karoek to, Goshen prae to lak boih pacoengah, Gibeon vangpui karoek to misa to pazawk.
41Pohubil tedy Jozue všecko od Kádesbarne až do Gázy, a všecku zemi Gosen až do Gabaon.
42Israel Angraeng Sithaw mah Israel kaminawk han misatuk pae pongah, Joshua mah hae ih siangpahrangnawk hae vaito tuk naah pazawk boih.
42A všecky krále ty a zemi jejich vzal Jozue pojednou, nebo Hospodin Bůh Izraelský bojoval za Izraele.
43To pacoengah Joshua loe a taengah kaom Israel kaminawk boih hoi nawnto Gilgal vangpui ah amlaem o let.
43Potom navrátil se Jozue a všecken Izrael s ním do ležení, kteréž bylo v Galgala.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.